Kuba zažila nejrozsáhlejší protesty od roku 1959. Během jednoho dne protestovalo proti vládě tisíce osob napříč celou zemí. Následovalo omezení internetu, zatýkání a nová legislativa. Prezident Kuby Miguel Díaz Canel ze současné situace viní americké sankce a pandemii.
Ekonomická situace
Největší protesty za poslední dekády – tak jsou označovány události z posledních měsíců. Jedná se o vyústění špatné ekonomické a sociální situace. Kuba se nachází v období největší ekonomické krize, do které směřovala již mnoho let nastavením komunistického režimu. Již tak kritická situace se ještě více zhoršila kvůli pandemii COVID-19 a jejímu vlivu na ekonomiku země, která klesla nejméně o jedenáct procent. Svoji část viny na poklesu ekonomiky nese i špatné načasování měnové reformy za účelem sloučení dvou měn, což vedlo ke vzniku nelegálního trhu a prudkého zvýšení cen zboží.
K současnému stavu zásadně přispěla skutečnost, že v důsledku pandemie byl pozastaven turismus, jeden z největších příjmů země. Tisíce osob si nejsou schopny zajistit nezbytné potraviny, zdravotní potřeby či léky. Za vypuknutím protestů stála také nespokojenost občanů s nedostatečným vypořádáním se s nastupující pandemií a jejími dopady. Občanská společnost tak v reakci na zhoršující se situaci uspořádala protest, jenž se během jednoho dne rozšířil přes celou zemi.
Červencové protesty
V neděli 11. července ve městě San Antonio de los Banos v provincii Artemisa vypukly protesty proti současné vládě. Protestující požadovali odstoupení současného prezidenta, svobodu a změnu politické situace v zemi. Postupným šířením videí na sociálních sítích se k protestujícím přidala další města, až se během jednoho dne rozšířily od Havany po Santiago de Cuba.
Protesty, jež probíhaly poměrně pokojně, byly státem tvrdě potlačeny. Prezident Miguel Díaz-Canel vyzval stoupence vlády, aby zasáhli proti demonstrantům a vyšli do ulic. V reakci na rozsáhlé sdílení videí protestujících bylo omezeno internetové připojení a došlo k zatýkání stovek lidí. Nevládní organizace Cubalex zaznamenala až kolem 800 zatčených.
Pár desítek osob již bylo odsouzeno, několik jich na soud ještě čeká a u některých příbuzní netuší, ve kterém vězení se nachází. Přičemž některým zatčeným není zajištěno právo na obhajobu. Odsouzení využívá stát jako odstrašující případ pro další protestující. K propuštění zatčených osob vyzvala i Amnesty International. Kromě zatýkání a omezení připojení začala vláda šířit i dezinformace o původním záměru protestů. Tvrdí, že jsou protestující ovlivněni zahraničními mocnostmi.
Role USA
Vztahy mezi USA a Kubou jsou dlouhodobě vypjaté i kvůli ekonomickým sankcím, které Američané uvalili již v roce 1962. Právě ty spolu s pandemií viní prezident Kuby z nedostatku základních potřeb a špatné ekonomické situace. Negativní vliv sankcí je častým předmětem diskuze i na půdě OSN. Rezoluce vyzývající k jejich ukončení je opakovaně projednávaná a každoročně přijatá již od roku 1992.
Zrušení sankcí se však nejeví jako pravděpodobný krok v blízké budoucnosti. Americký prezident Joe Biden v reakci na vlnu protestů podpořil ve svém projevu kubánský lid ve shromažďovacím právu, uvalil sankce na další osoby mimo jiné obviněné ze porušování lidských práv, a to konkrétně v tomto případě na ministra obrany a na jednotku zvláštních sil ministerstva vnitra. Zmínil také nutnost zajištění přístupu k internetu. Ve hře je také navýšení počtu zaměstnanců na místní ambasádě.
Další vývoj
Protesty, jež měly velký význam pro občanskou společnost, ačkoli trvaly pouze jeden den, podnítily vydání nové právní legislativy upravující používání sociálních médií. Vláda tvrdí, že cílí na zamezení úniku osobních dat, ochranu občanů před kyberzločinem a na ochranu státu před fake news.
Podporu protestujícím v jejich shromažďovacím právu kromě Bidena vyjádřila také Evropská unie či Kubánci žijící v zahraničí. Silná podpora protestujících se jeví jako nezbytná pro budoucí zlepšení současné situace.
Zdroje
Amnesty. Cuba: Amnesty International names prisoners of conscience amidst crackdown on protesters. 19. srpna 2021 (https://www.amnesty.org/en/latest/news/2021/08/cuba-amnesty-international-names-prisoners-of-conscience/).
BBC. Cuba protests: Thousands rally against government as economy struggles. 12. července 2021 (https://www.bbc.com/news/world-latin-america-57799852).
BBC. Cuba tightens control of internet after protests. 18. srpna 2021 (https://www.bbc.com/news/world-latin-america-58255554).
BBC. US slaps sanctions on Cuban officials after protest crackdown. 22. červenec 2021 (https://www.bbc.com/news/world-us-canada-57935558).
Bruguera, Tania. ‘There’s No Turning Back’: A Cuban Dissident on What’s Really Happening in Cuba. Politico. 21. července 2021 (https://www.politico.com/news/magazine/2021/07/21/cuba-protests-tania-bruguera-500421).
Frank Marc, Marsh Sarah. Cuba sees biggest protests for decades as pandemic adds to woes. Reuters. 12. července 2021 (https://www.reuters.com/world/americas/street-protests-break-out-cuba-2021-07-11/).
Marczak Jason, Mowla Wazim. Cuba’s protests have ebbed. But the forces that fueled them are as powerful as ever. Atlantic Council. 11. srpna 2021 (https://www.atlanticcouncil.org/blogs/new-atlanticist/cubas-protests-have-ebbed-but-the-forces-that-fueled-them-are-as-powerful-as-ever/).
Marsh, Sarah. One month after Cuba protests, hundreds remain behind bars. Reuters. 12. srpna 2021 (https://www.reuters.com/world/americas/one-month-after-cuba-protests-hundreds-remain-behind-bars-2021-08-12/).
Nicoll, Ruaridh. Why Cubans took to the streets in all-but-unheard-of protests. Al Jazeera. 12. července 2021 (https://www.aljazeera.com/news/2021/7/12/why-cubans-took-to-streets-in-all-but-unheard-of-protests).
UN News. UN General Assembly calls for US to end Cuba embargo for 29th consecutive year. 23. června (https://news.un.org/en/story/2021/06/1094612).
Fotografie
[1] Prezident Kuby Miguel Díaz-Canel. Miguel Díaz-Canel 2019, autor: The Presidential Press and Information Office's of Azerbaijan, 25. října 2019, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 4.0, editace: ořez.
