ESLP: odpovědnost orgánů u domácího násilí a vraždy

Velký senát se v případu Kurt proti Rakousku zabýval problematikou domácího násilí, při kterém může dojít až k ohrožení života. Připomněl, že státní orgány musí v případech domácího násilí postupovat bezodkladně a se zvláštní péčí. V souvislosti s tzv. Osmanovým  testem [1] také zdůraznil, že je jejich povinností proaktivně, samostatně a komplexně zhodnotit riziko ohrožení života. 

Přestože daný případ vyústil v zavraždění vlastního syna ve škole a následnou sebevraždu pachatele, Štrasburk neshledal v namítaném nenařízení vazby pochybení rakouských orgánů. Podle Soudu postupovaly dostatečně svědomitě –⁠ obětí násilí byla především matka a nic nenasvědčovalo možnému ohrožení života dítěte. Je třeba rovněž respektovat i práva obviněného obsažená v článku 5 Úmluvy, dle kterého nemůže být uvalení vazby čistě preventivního charakteru.

ESLP: náhradní mateřství nadále v prostoru pro uvážení států

Islandský pár, který podstoupil v Kalifornii proces náhradního mateřství a byl podle tamních zákonů zapsán v rodném listu dítěte, namítal u ESLP porušení práva na soukromý a rodinný život, když islandské úřady odmítly jejich rodičovství uznat. Islandská úprava totiž surogátní mateřství nepovoluje. Úřady však dítě svěřily zamýšleným rodičům alespoň do pěstounské péče s tím, že jedinou možností jak se stát jeho právními rodiči je adopce.

ESLP v případu Valdís Fjölnisdóttir a další proti Islandu uznal, že mezi manželi a dítětem vzniklo silné rodinné pouto, k zásahu do práva na rodinný život však díky svěření dítěte do péče nedošlo. Samotnou otázku uznávání náhradního mateřství Štrasburk nadále ponechal na vlastním uvážení států. Nevyužil přitom ani příležitosti vyjádřit se k nejlepšímu zájmu dítěte v obdobných případech.

SDEU: Eurozatykač po zrušení amnestie, aneb ne dvakrát v jedné věci

Vydání evropského zatýkacího rozkazu po zrušení amnestie není podle generální advokátky Juliane Kokott v rozporu se zásadou ne bis in idem. Vyjádřila se tak k předběžné otázce bratislavského okresního soudu, který zvažuje vydání eurozatykače na jednoho z obžalovaných ve věci únosu syna prezidenta Kováče v roce 1995.

Trestní stíhání bylo tehdy zastaveno kvůli vydání amnestie, kterou v roce 2017 Národní rada zrušila. Podle generální advokátky je vydání eurozatykače možné. Pro uplatnění zásady je totiž třeba, aby zastavení trestního stíhání bylo definitivní a zároveň aby k němu došlo na základě posouzení věci samé. K tomu však při amnestii nedochází.

SDEU: Lze žádat o azyl v EU po neúspěchu v Norsku? 

Zamítnutí žádosti o azyl Norskem není podle Soudního dvora důvodem k odmítnutí další žádosti členským státem EU. V odpovědi na předběžnou otázku Německa Soudní dvůr uvedl, že ačkoliv se Norsko účastní společného evropského azylového systému, nelze na jeho rozhodnutí nahlížet jako na rozhodnutí členského státu. Novou žádost o mezinárodní ochranu podanou týmž žadatelem v takovém případě nelze vnímat jako „následnou žádost“, kterou by bylo možné v souladu se směrnicí o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany odmítnout jako nepřípustnou. 

Rada Evropy: stav demokracie v Evropě zaznamenává úpadek

Vyšla nová zpráva Rady Evropy o stavu demokracie, lidských práv a vládě práva. Přestože v řadě členských států dochází k neustálému pokroku, celkový stav demokracie napříč Evropou se nachází spíše v úpadku. Globální zdravotní krize a s ní přijatá opatření celou situaci ještě umocnila. Nejzávažnější zjištění poukazují na ohrožení nezávislosti a nestrannosti justice, omezování svobody projevu či výrazný pokles důvěry ve veřejné orgány. Podle generální tajemnice Marije Pejčinović Burić je Rada Evropy připravena pomoci znepokojivý vývoj zvrátit, je však na členských státech, aby k tomu projevily politickou vůli.

Poznámky

[1] Test k posuzování porušení pozitivního závazku státu k ochraně práva na život před zásahem třetí osoby; vyplývá z případu Osman proti Spojenému království.

Zdroje

Evropský soud pro lidská práva. Rozsudek velkého senátu ve věci Kurt proti Rakousku, 15. června 2021 [tisková zpráva] (http://hudoc.echr.coe.int/eng-press?i=003-7050589-9521353).

Evropský soud pro lidská práva. Rozsudek ve věci Fjölnisdóttir a další proti Islandu, 18. května 2021 [tisková zpráva] (http://hudoc.echr.coe.int/eng-press?i=003-7021990-9472889). 

Dr Iliadou, Marianna. Valdís Fjölnisdóttir and Others v Iceland: cross-border surrogacy and foster care. What about the best interests of the child? [online]. Strasbourg Observers. 30. června 2021 (https://strasbourgobservers.com/2021/06/30/valdis-fjolnisdottir-and-others-v-iceland-cross-border-surrogacy-and-foster-care-what-about-the-best-interests-of-the-child/).

Soudní dvůr Evropské unie. Návrh generální advokátky ve věci C-203/20 AB a i., 17. června 2021 [tisková zpráva] (https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2021-06/cp210107sk.pdf). 

Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek ve věci C-8/20 L. R. vs. Bundesrepublik Deutschland, 20. května 2021 [tisková zpráva] (https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2021-05/cp210087en.pdf).  

Rada Evropy. State of democracy, human rights and the rule of law, a democratic renewal for Europe. Report generální tajemnice, květen 2021 (https://rm.coe.int/annual-report-sg-2021/1680a264a2).

Fotografie

[1] Marija Pejčinović Burić, generální tajemnice Rady Evropy. Informal Meeting of Foreign Affairs Council (Gymnich) - Day II Handshake, autor: EU2018BG Bulgarian Presidency, 26. února 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0, editace: ořez.