Litva oficiálně požádala Mezinárodní trestní soud o vyšetření lidskoprávních zločinů v Bělorusku, kde má režim Alexandra Lukašenka údajně pronásledovat a deportovat politické odpůrce. Soud nyní rozhodne, zda zahájí plnohodnotné vyšetřování.
Dne 30. září podala Litva k Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS) oficiální oznámení týkající se lidskoprávní situace v Bělorusku. Smluvní strany Římského statutu mohou takovým oznámením požádat MTS o vyšetření situace a posouzení, zda existují důvody k obvinění podezřelých osob. Ve své žádosti Litva obviňuje režim Alexandra Lukašenka ze zločinů proti lidskosti, údajně páchaných na politických aktivistech a odpůrcích režimu.
Bělorusko není smluvní stranou Římského statutu a zločiny páchané na jeho území tak běžně nespadají do jurisdikce MTS. Litva však argumentuje, že MTS má právo tento případ řešit, jelikož část páchaných zločinů přesahuje běloruské hranice a probíhá na území smluvních států. Lukašenkův režim údajně deportuje politické odpůrce na území okolních států, čímž se zločiny dostávají do časové, územní i věcné jurisdikce soudu.
Jedná se o první případ, kdy smluvní strana podává podnět proti nečlenskému státu. Litva svůj postoj opírá o precedens případu Myanmaru a Bangladéše, kdy soud přijal případ týkající se deportace tisíců Rohingů z Myanmaru, jenž není členem Statutu, na území Bangladéše, který smluvní stranou je.
Z čeho Litva Bělorusko viní?
Bělorusko se dle obvinění dopouští nezákonných deportací, perzekucí a dalších nelidských činů vůči svým občanům, přičemž tyto praktiky mají probíhat minimálně od 1. května 2020. Cílem těchto kroků je eliminace opozice v zemi, která je vystavena závažnému porušování základních lidských práv, svévolným zadržováním a nespravedlivým soudním procesům. Údajně dochází také k mučení, nedobrovolným mizením či nuceným pracím.
Perzekuce a útlak ovšem nekončí ani po překročení státních hranic – režim Lukašenka údajně stíhá odpůrce vlády i v exilu, ať už překročili hranice dobrovolně, nebo byli nezákonně deportováni. Běloruské úřady tak podle dostupných informací vypudily ze země přibližně 300 tisíc obyvatel, kteří se stali oběťmi tohoto systematického pronásledování.
Co bude dál?
Je třeba zdůraznit, že samotné oznámení Litvy automaticky nezaručuje zahájení vyšetřování. Kancelář prokurátora MTS nyní provede předběžné šetření, jehož cílem je posoudit, zda existují dostatečné důvody k zahájení vyšetřování. Pokud se soud rozhodne přejít k oficiálnímu vyšetřování, může dojít až na vydání mezinárodních zatykačů a případné soudní řízení.
Další podezření: potlačování identity ukrajinských dětí
Perzekuce politických aktivistů není jediným zločinem spojovaným s běloruským režimem, na který se nyní soustředí pozornost. Ukrajinské a běloruské nevládní organizace začátkem října přinesly nové důkazy o možném porušování práv ukrajinských dětí na běloruském území, které by mohlo být dalším předmětem vyšetřování MTS. Práce těchto organizací úzce souvisí s loňským zatykačem na ruského prezidenta Vladimira Putina a prezidentskou komisařku pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou, který na ně byl vydán právě kvůli údajným únosům ukrajinských dětí.
Výzkum nevládních organizací sahá až do roku 2021, kdy prezident Lukašenko vydal dekret, kterým povolil přesun dětí z okupovaných ukrajinských území do Běloruska. Děti jsou údajně během školního roku posílány do tzv. rekreačních táborů, kde čelí politické a náboženské indoktrinaci. Učebnice plné ruské propagandy, absence ukrajinštiny a cílené přepisování historie vedou k potlačování jejich ukrajinské identity.
V rámci této situace se také zkoumá otázka, zda by jednání ruských a běloruských agentů mohlo být kvalifikováno jako zločin genocidy. Přestože zatím neexistují silné důkazy, které by prokázaly, že k tomuto zločinu skutečně dochází, organizace zdůrazňují, že existuje záměr ničit, alespoň kulturně, část ukrajinské národní skupiny. Tento záměr by mohl pod definici genocidního úmyslu spadat.
Celkově tedy Bělorusko v současnosti čelí obviněním z různých zločinů proti lidskosti, které zahrnují nejen deportaci, ale také cílené útoky na národní identitu ukrajinských dětí. Tato situace vyžaduje další pozornost a důkladné vyšetřování ze strany mezinárodních orgánů, aby bylo možné zajistit spravedlnost pro oběti a postavit pachatele před soud.
Zdroje
Anderson, J. H. (2024, říjen). Suddenly, Belarus wakes up with two complaints before the ICC. Justifeinfo. Získáno z https://www.justiceinfo.net/en/136628-suddenly-belarus-wakes-up-with-two-complaints-before-the-icc.html.
Assymetrical Haircuts (2024, říjen). Lithuania, Belarus and the ICC. Justifeinfo. Získáno z https://www.justiceinfo.net/en/137009-lithuania-belarus-and-the-icc.html.
Mezinárodní trestní soud (2024). Preliminary examination: Republic of Lithuania/Republic of Belarus. Získáno z https://www.icc-cpi.int/lithuania-belarus.
Mezinárodní trestí soud (2024, září). Statement of ICC Prosecutor Karim A.A. Khan KC on receipt of a referral by the Republic of Lithuania. Získáno z https://www.icc-cpi.int/news/statement-icc-prosecutor-karim-aa-khan-kc-receipt-referral-republic-lithuania.
Ministerstvo spravedlnosti Litevské republiky (2024, září). Lithuania refers the Situation in Belarus to the Prosecutor of the International Criminal Court to investigate the crimes against humanity committed by the authoritarian regime of Lukashenko. Získáno z https://tm.lrv.lt/en/news/lithuania-refers-the-situation-in-belarus-to-the-prosecutor-of-the-international-criminal-court-to-investigate-the-crimes-against-humanity-committed-by-the-authoritarian-regime-of-lukashenko/,
Sytas, A. & Trevelyan, M. (září 2024). ICC to open Belarus crimes against humanity inquiry at Lithuanian request. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/lithuania-says-it-will-ask-icc-investigate-belarus-deportations-2024-09-30/.
Fotografie
Litva se obrátila na MTS. International Criminal Court building (2016) in The Hague, autor: OSeveno, 27. srpen 2016, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED.
