Ústavní soud na konci března vyhlásil dlouho očekávané rozhodnutí ve věci ústavní stížnosti transgender osoby T. H., spojené s návrhem na zrušení podmínky chirurgické sterilizace pro úřední změnu pohlaví.

Pro zrušení ustanovení občanského zákoníku (dále „OZ“),[1] podle kterého „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů,“ bylo osm ústavních soudců. K dosažení kvalifikované většiny devíti ústavních soudců nutné pro zrušení právního předpisu nebo jeho ustanovení tedy chyběl jediný hlas.[2] „Vítězné“ stanovisko sepsala tzv. relevantní menšina šesti ústavních soudců a rozhodnutí bylo vyhlášeno jako nález sp. zn. Pl. ÚS 2/20 (dále „nález“).[3]

Kdo je T. H. a proč se obrátila na Ústavní soud

T. H., nebinární osoba narozena jako muž, předmětný zákrok nepodstoupila. Úředně je tak mužem a nositelkou mužského rodného čísla. U správních orgánů se neúspěšně domáhala změny rodného čísla na ženskou formu, poté se neúspěšně bránila ve správním soudnictví. U Ústavního soudu se domáhala zrušení předmětného ustanovení pro jeho tvrzenou protiústavnost.[4] Ústavnímu soudu mimo předmětné ustanovení navrhla ale zrušit i ustanovení zákona o evidenci obyvatel upravující způsob, jakým jsou přidělována rodná čísla [5] a ustanovení zákona o specifických zdravotních službách podrobněji upravující podrobnosti požadované operace.[6]

Menšina soudu řešila rodná čísla, podmínku chirurgické sterilizace nikoli

Podle Ústavního soudu bylo nadbytečné zabývat se podmínkou chirurgické sterilizace, neboť návrh vzešel z řízení týkající se otázky změny rodného čísla. Dle Ústavního soudu měla navrhovatelka současnou podobu rodných čísel za neústavní, neboť ta rozlišovala mezi muži a ženami. Ústavní soud tak měl zrušit „ženskou“ podobu rodného čísla a přinutit správní orgán, aby navrhovatelce přidělil „neutrální“ podobu rodného čísla, eventuelně „ženskou“ podobu rodného čísla. Tuto nekonzistenci požadavku navrhovatelky zkritizoval tak, že „navrhovatel shledává neústavním, že nemá rodné číslo v podobě, kterou shledává neústavní“.

Jelikož se však „na území České republiky lidé dělí na ženy a muže“, nebylo dle něj binární pojetí podoby rodných čísel neústavní. Uznání existence žen a mužů nebylo ústavně problematickým i proto, že ústavní pořádek existenci žen a mužů předvídal. Bylo pak „logické, že stát informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává“.

„Nejde tedy o to, že by pohlaví v rodném čísle bylo v rozporu s vnitřními pocity člověka, zkrátka jen obsahuje informace o jiných skutečnostech, než je nositelova „pohlavní identita“. Tím, že stát v rodném čísle zachytává informaci o pohlaví člověka, nikterak nepředurčuje, jakým způsobem na sebe člověk nahlíží nebo nahlížet má,“ uvedl Ústavní soud a varoval před „politizací Ústavního soudu v případě judicializace těchto otázek“.

Odlišné stanovisko Kateřiny Šimáčkové

Původní soudkyně zpravodajka Kateřina Šimíčková kritizovala menšinu za to, že přezkoumávala odlišné ustanovení právního řádu, než měla. Ustanovení zákona o evidenci obyvatel upravující podobu rodného čísla nebylo v dané věci správními orgány ani správními soudy vůbec aplikováno, k přidělení nového rodného čísla navrhovatelce nedošlo. Podle ní menšina přezkoumávala ustanovení bez naplnění procesních předpokladů, Podle ní tak „otázka, jaká pohlaví český právní řád rozeznává, byla irelevantní“.

Správně mělo být přezkoumáno ustanovení § 29 odst. 1 OZ, „které naopak jako jediné nutně aplikováno být muselo“. Podmínka chirurgické sterilizace byla podle ní protiústavní, k čemuž poskytla obsáhlou argumentaci. 

Předně tento zákrok, který mohl „způsobit dotčeným jednotlivcům nepřijatelné utrpení a ponížení“, nebyl potřebný, neboť existovaly mírnější, ale stále objektivní, prostředky, které bylo možné využít, jako např. znalecké posouzení, případně mírnější chirurgické zákroky. Současná právní úprava však bezvýjimečně požadovala, aby závažný operativní zákrok spočívající v odstranění dělohy, nebo varlat, podstoupily nejen osoby, které si jej prostě nepřály podstoupit, ale i osoby neplodné nebo ty, které tak nemohly učinit ze zdravotních důvodů.

Zásadní výtku vznesla Kateřina Šimáčková vůči menšině kvůli tomu, že se nevypořádala s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále “ESLP”), naopak ji odmítla i přes to, že nepředložila jediný důvod pro její nenásledování. Podle ustálené judikatury štrasburského soudu měly v této otázce smluvní státy Evropské úmluvy pro lidská práva jen úzký prostor pro uvážení. Jeho několikrát potvrzené rozhodnutí ve věci A. P., Garçon and Nicot proti Francii přitom chirurgické zákroky vedoucí ke sterilizaci v případě změny pohlaví vyloučilo.[7]

Odlišné stanovisko šestice ústavních soudců

Podle Vojtěcha Šimíčka, Ludvíka Davida, Jaromíra Jirsy, Pavla Šámala, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka mělo být ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku pro rozpor s čl. 7 odst. 1 Listiny zrušeno, neboť neobstálo v testu proporcionality. Podmínku chirurgické sterilizace pro úřední změnu pohlaví seznali za nepřiměřenou. 

Pro to, aby nedocházelo ke zneužívání úřední změny pohlaví, bylo totiž možno volit mírnější postupy, například využít diagnostické posudky či časový test. Ty by „prokázaly nezvratnost přesvědčení dotčeného jednotlivce ohledně změny jeho pohlaví“. Česká právní úprava navíc nekorespondovala s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, „o jejíž přenositelnosti do českého právního řádu na rozdíl od menšiny Ústavního soudu neměli pochyb“.

Taktéž poukázali na nutnost skutečné ochrany základních práv osob náležejících ke specifické menšině. Stejně jako menšina Ústavního soudu zastávali k „judicializaci základních otázek týkajících se člověka jako biologického druhu“ zdrženlivější postoj, neboť o těchto otázkách měli spíše než soudy rozhodovat volení zástupci, či přímo občané v referendu, v tomto případě však měla být  soudní ochrana poskytnuta. Šlo totiž o specifický problém, který byl pro většinu okrajovým tématem.

První zhodnocení nálezu: vyhýbavý, necitlivý, ignorující judikaturu ESLP a politický

Vůči nálezu byla vznesena prozatím jen kritika. Jako první formou blogu na nález reagovaly Sarah Ouředníčková a Zuzana Vikarská. Upozornily, že nález byl vyhlášen v Mezinárodní den viditelnosti transgender osob, především jej označily za „vyhýbavý, necitlivý, judikaturu ESLP ignorující a politický“. Formou blogu vyjádřil později své kritické poznámky k nálezu i Pavel Doubek, který upozornil na dosavadní dobrou reputaci Ústavního soudu stran respektu k judikatuře ESLP, avšak zároveň varoval před podceněním případného zvratu tohoto přístupu  v budoucnu.

S názory vyjádřenými v obou příspěvcích souzním. Mám za to, že zdařile popisují slabá místa argumentace menšiny Ústavního soudu. Vytýkat jí totéž potřetí by tak bylo zbytečné. Závěrem je tak možné snad jen vyjádřit přání, aby byl budoucí Ústavní soud složen z takových soudců, kteří by, pokud by se již rozhodli nerespektovat judikaturu ESLP, se svůj názor alespoň pokusili obhájit a neutíkali zcela jinam. Lépe však z takových soudců, kteří k ní respekt mají.

 

Poznámky

[1] § 29 odst. 1 zákona. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

[2] § 13 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.. 

[3] Nález Ústavního soudu ze dne ze dne 9. listopadu 2021, sp. zn. Pl. ÚS 2/20.

[4] Navrhovatelka si přála být oslována v ženském rodě, proto tak v článku činím.

[5] § 13 odst. 301/2000 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů.

[6] § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

[7] Rozudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 6. dubna 2017 ve věci č. 79885/12, 54271/13 a 52596/13, A. P., Garçon a Nicot proti Francii.

Zdroje

Vikarská, Z., Ouředníčková, S. Evasive, Instensitive, Ignorant and Political: The recent Czech transgender case. Verfassungsblog. 6. duben 2022. https://verfassungsblog.de/evasive-insensitive-ignorant-and-political/ 

Doubek, P. Sterilization of Transgender People: A Worrying Judgment of the Czech Constitutional Court. ECHR Blog. 21. duben 2022. IwAR3N8FZQD7ihgDrRdhQWK1KcqVb0mhSzM9JOXB49QSvJyieab0V35AiAXZg

Fotografie

[1] Nález byl vyhlášen na Mezinárodní den viditelnosti transgender osob. NPP NATIONAL PROGRESS PARTY FLAG 4, 20. prosinec 2012, autor: National Progress Party,, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez