Žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensouda vydala v prosinci 2020 každoroční zprávu o předběžných šetřeních, kterými se zabývá její Úřad. Zkoumání čtyř událostí z deseti v minulém roce uzavřela. Vyšetřovat začne situace v Palestině, Nigérii a na Ukrajině. Údajné zločiny britských vojáků v Iráku naopak vyšetřovat nebude.

V prosinci 2020 vydal Úřad žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (dále Úřad) zprávu o předběžných šetřeních (preliminary examinations) v zemích, které jsou smluvními stranami Římského statutu (dále Statut), a kde mohlo dojít ke zločinům ve Statutu definovaných. Předběžná šetření mají za cíl zjistit, zda jsou naplněny předpoklady, za kterých může Mezinárodní trestní soud (dále MTS) zahájit vyšetřování.

Předběžná šetření se skládají ze čtyř fází. V první fázi Úřad shromažďuje dostupné informace o případu, který posuzuje. Ve druhé fázi hodnotí, jestli spáchané zločiny spadají do jurisdikce MTS podle čl. 12 Statutu. Ve třetí fázi se posuzuje přípustnost (admissibility) případu podle čl. 17 Statutu, což zahrnuje zkoumání komplementarity a závažnosti (gravity) činů. Žalobkyně tedy zkoumá, jakou povahu a dopad čin měl a zda se jím uvedený stát dostatečně zabývá vnitrostátně. Komplementarita je definována Statutem a jedná se o princip, který upřednostňuje vnitrostátní vyšetřování před šetřením MTS. Ve čtvrté fázi Úřad zjišťuje, jestli další vyšetřování případu, s přihlédnutím k závažnosti činů a zájmu obětí, bude sloužit zájmům spravedlnosti (interests of justice).

V roce 2020 se Úřad věnoval případům Bolívie a Venezuely II, které se z loňského roku posunuly z první do druhé fáze. Ve třetí fázi jsou stejně jako minulý rok Kolumbie, Guinea a Filipíny. Venezuela I se od minulého roku posunula z druhé do třetí fáze. Žalobkyně také uzavřela čtyři případy, které se v minulém roce nacházely ve třetí fázi, a to Palestinu, Nigérii a Ukrajinu, které postoupí přípravnému senátu. 

Naopak případ Spojeného království/Iráku bude přenechán vnitrostátním orgánům.[1] Některé případy, jako například Nigérie, se tak dočkaly rozuzlení po mnoha letech trvání předběžného šetření. Právě přílišná délka předběžných šetření byla ve zprávě o Nezávislém odborném přezkumu MTS z roku 2020 kritizována.[2]

Předběžná šetření ve fázi 2: posouzení jurisdikce

Bolívie

Úřad žalobkyně obdržel sdělení od vlády Bolívie v září 2020, které odkazovalo na údajné zločiny proti lidskosti podle čl. 7 Statutu, které měly být spáchány v srpnu 2020. Politická strana Movimiento al Socialismo vystavěla blokády přes cesty po celé zemi, které měly zabránit občanům v přístupu k nákupu jídla, léků a k lékařské péči. Kvůli blokádám zemřelo více než 40 lidí. Úřad žalobkyně uvedl, že má v plánu posoudit jurisdikci během letošního roku.

Venezuela II.

Druhý případ Venezuely byl navržen v únoru 2020 venezuelskou vládou. Podle zprávy se má jednat o zločiny proti lidskosti. Tyto zločiny jsou podle sdělení výsledkem ekonomických sankcí uvalených ze strany USA na Venezuelu v posledních letech. Sankce údajně zapříčinily zhoršený přístup k potravinám a lékům, což vedlo k vyšší úmrtnosti obyvatel. Úřad bude svou jurisdikci v případu posuzovat v první polovině tohoto roku.

Předběžná šetření ve fázi 3: posouzení přípustnosti

Kolumbie

Situace v Kolumbii je ve stádiu předběžného šetření již od roku 2004. Týká se zločinů proti lidskosti, které měly být spáchány od roku 2002 a válečných zločinů páchaných od roku 2009. Zločiny se děly na pozadí ozbrojeného konfliktu mezi gerilami, polovojenskými jednotkami a státními vojenskými složkami.

Nejvyšší soud v Kolumbii momentálně vede 29 případů proti 22 armádním generálům. Kolumbijská Zvláštní jurisdikce pro mír (Special Jurisdiction for Peace, mechanismus tranzitivní spravedlnosti) má zároveň v současné době otevřených sedm tzv. makropřípadů zaměřených na vybrané zločiny spáchané během ozbrojeného konfliktu. Podle Úřadu bude prioritou v roce 2021 rozhodnout, jestli pokračovat ve vyšetřování v rámci MTS, nebo případy přenechat domácímu řízení v Kolumbii.

Guinea

Guinea je ve stádiu předběžného šetření od roku 2009. Důvodem jsou údajné zločiny proti lidskosti ze strany vládních sil kapitána Moussy Dadise Camary, který byl v roce 2008 v prozatímním vedení státu. Protesty jeho opozice byly podle sdělení násilně potlačeny. V roce 2020 měla vláda Guineji v plánu dostavět soudní budovu, což nestihla. Dalšími kroky podle Úřadu tedy bude zajistit místo pro soudní procesy a ty dále neodkládat.

Filipíny

Údajné zločiny proti lidskosti spáchané na Filipínách jsou ve stádiu předběžného šetření od roku 2018.[3] V roce 2016 začala být prezidentem Dutertem podporována protidrogová kampaň, v rámci které státní složky systematicky útočily na osoby, které se účastnily užívání nebo prodeje drog na Filipínách. Podle dostupných informací bylo zabito několik tisíc obyvatel. Na Filipínách byl zaznamenán pouze nízký počet vnitrostátních vyšetřování těchto událostí. Ukončení třetí fáze bylo plánováno na rok 2020, kvůli pandemii Covid-19 však žalobkyně rozhodnutí přesunula na rok 2021.

Venezuela I.

První případ Venezuely je v předběžném šetření od roku 2018. Úřad zkoumá násilné potlačení protivládních demonstrací státními ozbrojenými složkami v roce 2017.[4] Podle zprávy vydané Úřadem bude žalobkyně o dalším postupu rozhodovat v první polovině tohoto roku.

Dokončená předběžná šetření

Palestina

Palestina byla ve stádiu předběžného šetření od roku 2015.[5] Úřad žalobkyně zkoumal především válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy v roce 2014, kdy došlo k potlačení protestů izraelskými vládními složkami. Úřad se zabýval také zločiny v Pásmu Gazy v kontextu protestů, které se odehrávaly v roce 2018. Žalobkyně se domnívá, že jak izraelské, tak palestinské složky spáchaly zločiny podle Statutu. Údajné válečné zločiny páchané od roku 2014 se také zkoumaly na území Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma. Úřad uvedl, že případ prošel všemi fázemi a bude tedy zahájeno oficiální vyšetřování.

Nigérie

Nigérie byla ve stádiu předběžného šetření od roku 2010. Úřad se zaměřil na válečné zločiny a zločiny proti lidskosti páchané od roku 2009 teroristickou organizací Boko Haram. Ze strany nigerijských bezpečnostních sil mělo údajně ke zločinům také docházet, a to od roku 2013. Úřad uvedl, že případ Nigérie prošel všemi fázemi a může být zahájeno vyšetřování.

Ukrajina

Ukrajina byla Úřadem prověřována od roku 2014.[6] Události, kterým se žalobkyně věnuje, souvisejí s eskalací násilí po protestech v Kyjevě v roce 2013. Další zločiny proti lidskosti a válečné zločiny prověřované Úřadem se týkají událostí, které následovaly po obsazení Krymu Ruskem v únoru 2014. Údajné zločiny se měly dít na území Krymu a v rámci ozbrojeného konfliktu na východní Ukrajině. Žalobkyně toto předběžné šetření uzavřela s tím, že bude ze strany MTS zahájeno oficiální vyšetřování.

Spojené království/Irák

Spojené království (dále UK) bylo Úřadem v předběžném šetření již jednou uzavřeno, Úřad se jej však díky nově získaným informacím rozhodl znovuotevřít v roce 2014.[7] Žalobkyně vyšetřovala údajné válečné zločiny v podobě systematického týrání zajatců z řad civilistů v Iráku vojáky UK.

Úřad se ve svém vyšetřování zaměřil na otázky, zda UK zvládne vyšetřování na národní úrovni a jestli nemá zájem na oddalování spravedlnosti a ochraně obviněných. Žalobkyně posuzovala kritéria případu podle čl. 17 odst. 2 (a-c) Statutu hlavně z důvodu dlouhého trvání procesů v UK a došla k názoru, že ačkoliv jsou v procesech vedených v UK průtahy, není důvod se domnívat, že by země nechtěla případy dokončit. Z těchto důvodů Úřad rozhodl, že MTS vyšetřování zahajovat nebude a případy budou tedy přenechány orgánům Spojeného království.[8]

Poznámky

[1] Zprávu z roku 2019 rozebírá ve svém článku Petra Olivová, viz Bulletin leden-únor 2020, s. 22.

[2] Zprávu o Nezávislém odborném přezkumu Mezinárodního trestního soudu a systému Římského statutu z roku 2020 popisuje Tereza Šťastná, viz Bulletin listopad 2020, s. 13.

[3] Filipíny přistoupily jako smluvní strana k Římskému Statutu v roce 2011. V roce 2018 od Statutu odstoupily, přičemž platnost odstoupení začíná dnem 17. března 2019. Pod jurisdikci MTS tedy spadají při posuzování tohoto případu pouze zločiny spáchané od 1. července 2016 do 16. března 2019 včetně.

[4] Státy které podaly tento případ Úřadu k posouzení, navrhovaly, aby Úřad vyšetřoval trestné činy, které byly ve Venezuele spáchány už od roku 2014. Žalobkyně však uvedla, že budou vyšetřovány činy spáchané od roku 2017, protože u nich bylo zjištěno, že spadají pod jurisdikci MTS.

[5] Palestina se stala smluvní stranou Statutu 1. dubna 2015. Podle čl. 12 odst. 3 Palestina přijala výkon jurisdikce MTS vůči válečným zločinům spáchaným na území Palestiny už z roku 2014. Izrael není smluvní stranou Statutu.

[6] Ukrajina není smluvní stranou Statutu, ale podle čl. 12 odst. 3 přijala výkon jurisdikce MTS vůči zločinům, kterými se Úřad od roku 2014 ve stádiu předběžného šetřeníí zabývá.

[7] Irák není smluvní stranou Statutu. UK je smluvní stranou Statutu od července 2002, proto Úřad postupuje dle čl. 12 odst. 2 (b), který uvádí, že pokud je obviněný občanem země, která je smluvní stranou Statutu, případ spadá pod jurisdikci MTS.

[8] Úřad žalobkyně jednal v souladu s čl. 15 odst. 6 Statutu.

Zdroje

Mezinárodní trestní soud. 2011. Rome Statute of the International Criminal Court: https://www.icc-cpi.int/resource-library/documents/rs-eng.pdf. 

Mezinárodní trestní soud. 2013. Policy Paper on Preliminary Examinations: https://www.icc-cpi.int/iccdocs/otp/OTP-Policy_Paper_Preliminary_Examinations_2013-ENG.pdf.

Mezinárodní trestní soud. 2020. Report on Preliminary Examination Activities 2020: https://www.icc-cpi.int/itemsDocuments/2020-PE/2020-pe-report-eng.pdf.

Mezinárodní trestní soud. 2020. Situation in Iraq/UK: Final report: https://www.icc-cpi.int/itemsDocuments/201209-otp-final-report-iraq-uk-eng.pdf.

Mezinárodní trestní soud. 2020. Statement of the Prosecutor, Fatou Bensouda, on the conclusion of the preliminary examination in the situation in Ukraine: https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=201211-otp-statement-ukraine.

Fotografie

[1] Přísaha žalobkyně Mezinárodního trestního soudu, Fatou Bensoudy, zdroj: ICC-CPI, editace: ořez.