Naděje na ukončení beztrestnosti Madurovy represivní vlády vzrostly poté, co žalobce Mezinárodního trestního soudu v listopadu 2021 oznámil zahájení vyšetřování situace ve Venezuele. Úřad žalobce prověří, zda se státní bezpečnostní složky pod taktovkou prezidenta Madura dopustily při násilném potlačení protivládních protestů v roce 2017 zločinů proti lidskosti.
Když se demonstrace změní v boj o život
Venezuela se od nástupu prezidenta Madura v roce 2013 zmítala v hospodářské a politické krizi, která v zemi zapříčinila nejednu vlnu protestů. V dubnu 2017 však propukly masové protivládní demonstrace v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu o rozpuštění opozicí ovládaného Národního shromáždění a omezení imunity převážně opozičních poslanců. Situace dále eskalovala poté, co došlo k ustavení nového zákonodárného orgánu, tzv. Ústavodárného shromáždění, které mělo pod plnou kontrolou Madurovy vládní koalice vytvořit novou ústavu (více viz Bulletin květen 2018, s. 15).
Přestože se nejednalo o první zásah proti Madurově opozici, rozsah a závažnost represí dosáhly v roce 2017 předtím nevídané úrovně. Státní bezpečnostní složky se uchýlily k násilnému potlačení protestů, při kterém na demonstranty útočily za použití extrémní a někdy až smrtící síly. Tisíce příznivců opozice byly zatčeny a vzaty do vazby, přičemž řada z nich pak byla ve vazbě údajně podrobena mučení, sexuálnímu násilí a jinému nelidskému zacházení či zneužívání. Mnozí byli také následně stíháni vojenskými soudy v rozporu se zárukami spravedlivého procesu.
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (dále OHCHR) zemřelo v souvislosti s protesty v roce 2017 přes sto demonstrantů, přičemž samotné bezpečnostní složky jsou údajně zodpovědné za smrt alespoň 46 z nich. Zdroje nevládních organizací rovněž čítají přes 5 tisíc svévolně zadržených osob, z toho 410 dětí. Některá zadržení měla dle OHCHR dokonce vykazovat znaky tzv. nedobrovolného mizení osob (enforced disappearence of persons), neboť orgány zpočátku odmítaly oznámit osud či místo pobytu zadržených.
Madurova vláda pod drobnohledem MTS
Situace ve Venezuele (tzv. Venezuela I) [1] byla předmětem předběžného šetření (preliminary examination) od února 2018, kdy jej z vlastní iniciativy původně otevřela teď již bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (dále MTS) Fatou Bensouda. Nadto však v září téhož roku ještě skupina šesti amerických států požádala tehdejší Úřad žalobkyně MTS (Office of the Prosecutor, dále OTP, Úřad) o zahájení vyšetřování zločinů proti lidskosti údajně spáchaných od února 2014 na území Venezuely jakožto smluvního státu Římského statutu MTS.[2]
V průběhu předběžného šetření dospěl OTP v roce 2020 k závěru, že existuje rozumný důvod se domnívat, že civilní orgány, příslušníci ozbrojených sil a provládní jednotlivci pod vládou Nicolase Madura páchali minimálně od dubna 2017 ve Venezuele zločiny proti lidskosti, včetně věznění, mučení, znásilnění nebo jiného sexuálního násilí a perzekuce z politických důvodů.
S ohledem na zásadu komplementarity pak těsně před svým odchodem v červnu 2021 bývalá žalobkyně uvedla, že na základě dostupných informací lze uzavřít, že venezuelské úřady nejsou ochotny (are unwilling) skutečně vést vyšetřování nebo stíhání v dané věci.
Vyšetřování jako cesta k nalezení pravdy
Nový žalobce Karim Khan po svém nástupu do funkce navázal na práci své předchůdkyně a na začátku listopadu 2021 oznámil, že předběžné šetření situace ve Venezuele bylo ukončeno rozhodnutím o zahájení vyšetřování.[3] Venezuela se tak stala první americkou zemí, na jejímž území bude MTS oficiálně vyšetřovat zločiny spadající do jeho jurisdikce.
Žalobce uvedl, že zatímco předběžné šetření plní funkci filtračního mechanismu, „pravda může být nalezena pouze zahájením formálního vyšetřování“. Ve svém přístupu k vyšetřování situace ve Venezuele zdůraznil důležitost principu komplementarity, na jehož základě „Úřad podpoří jakékoliv opravdové a smysluplné úsilí venezuelské vlády k reformě soudního a trestního systému tak, aby bylo dosaženo skutečné odpovědnosti za oběti údajných zločinů“.
Venezuela rozhodnutí o vyšetřování respektuje, ale nesdílí ho
Rozhodnutí žalobce MTS pokračovat ve vyšetřování předcházela jeho návštěva Venezuely, při níž jednal s představiteli venezuelské vlády včetně prezidenta Nicolase Madura. Jejím vyústěním bylo podepsání tzv. Memoranda o porozumění (Memorandum of Understanding, dále Memorandum), představující dohodu OTP a Venezuely o spolupráci a vzájemné pomoci v nové fázi vyšetřování.
Venezuelská vláda v Memorandu rozhodnutí žalobce sice uznává, ale také zdůrazňuje, že dle jejího názoru podmínky pro pokračování ve vyšetřování dle čl. 53 odst. 1 Římského statutu nebyly splněny. Krok žalobce MTS považuje za neopodstatněný a má za to, že obvinění mají být prošetřena vnitrostátními orgány. Na druhou stranu se však venezuelská vláda zároveň zavázala „usnadnit efektivní výkon mandátu žalobce“ na svém území.
Nestranné a nezávislé soudy ve Venezuele: skutečná změna nebo pouhé sliby?
Memorandum klade důraz na princip komplementarity a stanoví, že „Venezuela, jakožto národní jurisdikce, přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného výkonu spravedlnosti“. To je však opozicí a dalšími mezinárodními aktéry vnímáno přinejmenším skepticky, neboť ve Venezuele nebyla od roku 2014 přijata téměř žádná opatření, která by měla za cíl skutečné vyšetřování či stíhání údajných zločinů. Human Rights Watch ve své zprávě z roku 2021 dokonce dokumentuje nové případy systematického zneužívání obyvatel.
Lze pravděpodobně očekávat, že se vláda pokusí prezentovat určité reformy s cílem vyhnout se dalšímu vyšetřování MTS a mezinárodní kontrole. Otázkou však zůstává, zda je vzhledem k současnému narušenému stavu justice ve Venezuele vůbec možné, aby její orgány skutečně vedly domácí soudní řízení v souladu s principem komplementarity.
MTS přináší naději pro oběti represí
Rozhodnutí žalobce MTS o pokračování ve vyšetřování bylo mnohými oslavováno jako krok správným směrem, neboť přináší naději obětem závažných zločinů, které ve Venezuele zatím marně bojují o dosažení spravedlnosti. Americká ředitelka Amnesty International v reakci na zahájení vyšetřování uvedla, že „Mezinárodní trestní soud konečně uznal naléhavost vyšetřování zločinů proti lidskosti, které mnoho organizací pro lidská práva, včetně Amnesty International, léta ve Venezuele dokumentovalo a odsuzovalo“.
Jak ale samotný žalobce Karim Khan podotknul, „vyšetřování je pouze začátkem procesu“ a na případné odsouzení konkrétních aktérů zodpovědných za spáchání údajných zločinů proti lidskosti si bude třeba pravděpodobně několik let počkat.
Poznámky
[1] U MTS probíhá od února 2020 také předběžné šetření v situaci Venezuela II, které se zaměřuje na údajné zločiny proti lidskosti spáchané na území Venezuely v důsledku uplatňování jednostranných sankcí USA vůči Venezuele. Toto šetření bylo zahájeno na základě oznámení Venezuely dle čl. 14 Římského statutu (tzv. State Party referral).
[2] Jednalo se o historicky první případ oznámení smluvních stran týkající se zločinů dle mezinárodního práva spáchaných na území jiného smluvního státu. Do té doby šlo vždy o žádost smluvní strany o vyšetření zločinů spadajících do jurisdikce MTS spáchaných na jejím vlastním území.
[3] Oznámení smluvní strany nevede automaticky k zahájení vyšetřování. Může však proces zahájení urychlit, neboť Římský statut v tomto případě nevyžaduje, aby rozhodnutí žalobce povolil také přípravný senát MTS.
Zdroje
Al Jazeera News, ICC to investigate possible crimes against humanity in Venezuela, Al Jazeera, 3. 11. 2021,
Human Rights Watch, Venezuela: ICC Investigation Opens, Maduro Atrocities to Receive International Judicial Scrutiny, 3. 11. 2021,
(https://www.hrw.org/news/2021/11/03/venezuela-icc-investigation-opens)
Janet Anderson, Venezuela and the ICC: Who’s fooling who?, Justiceinfo.net, 19. 11. 2021,
(https://www.justiceinfo.net/en/84481-venezuela-icc-who-is-fooling-who.html)
Mariano de Alba, Venezuela: International Criminal Court Probe Puts Maduro in a Quandary, International Crisis Group, 12. 11. 2021,
Mezinárodní trestní soud, ICC Prosecutor, Mr Karim A.A. Khan QC, opens an investigation into the Situation in Venezuela and concludes Memorandum of Understanding with the Government, 5. 11. 2021,
(https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1625)
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Human rights violations and abuses in the context of protests in the Bolivarian Republic of Venezuela from 1 April to 31 July 2017, 2017, Ženeva,
(https://www.ohchr.org/Documents/Countries/VE/HCReportVenezuela_1April-31July2017_EN.pdf)
Úřad žalobce MTS, Situation in the Bolivarian Republic of Venezuela I: Prosecution’s observations following the Pre-Trial Chamber’s 14 June 2021 Decision, 2021, Haag,
(https://www.icc-cpi.int/CourtRecords/CR2021_05505.PDF)
Úřad žalobce MTS, Memorandum of Understanding between the Bolivarian Republic of Venezuela and the Office of the Prosecutor of the International Criminal Court, 3. 11. 2021, Caracas,
(https://www.icc-cpi.int/itemsDocuments/otp/acuerdo/acuerdo-eng.pdf)
Fotografie
[1] Prezident Venezuely Nicolas Maduro. Nicolás Maduro: Salida, autor: Eneas De Troya, 5. prosince 2016, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.
