Ve čtvrtek 24. února 2022 se Evropa probudila do situace, kterou od druhé světové války nezažila. Poprvé od roku 1939 rozpoutal na starém kontinentu suverénní stát agresivní válku proti jinému suverénnímu státu. Ruská federace napadla Ukrajinu. S přibývajícími zprávami o údajných válečných zločinech spáchaných na území Ukrajiny se rozhodl hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan zahájit vyšetřování událostí na Ukrajině.

Historie konfliktu na Ukrajině

Za počátek konfliktu na Ukrajině lze považovat masové demonstrace z podzimu 2013, které vešly ve známost jako Euromajdan. Jejich spouštěčem bylo odmítnutí podepsání asociační dohody s EU tehdejším prorusky orientovaným prezidentem Ukrajiny Viktorem Janukovyčem. Důvodem nepodepsání byla Janukovyčova obava z ekonomických dopadů, protože Rusko pohrozilo Ukrajině ztrátou hospodářských výhod v případě podpisu, navíc v době, kdy země neměla prostředky na splácení svých dluhů.

Demonstrace za evropské směřování země začaly koncem listopadu 2013 na kyjevském náměstí Nezávislosti a pokračovaly až do jara následujícího roku. V průběhu ledna a února se vyostřily a začali během nich umírat lidé. K největšímu masakru došlo 20. února 2014, kdy neznámí odstřelovači spustili palbu do demonstrantů a policistů, na jejíž následky zemřelo okolo sta lidí.

Za konec Euromajdanu se považuje 22. únor 2014, kdy Janukovyč uprchl do Ruska a následně byl sesazen parlamentem. On sám sesazení odmítl jakožto nezákonné rozhodnutí. Později byl na Ukrajině v nepřítomnosti odsouzen k třinácti letům vězení za vlastizradu.

Anexe Krymu a vyhlášení donbaských republik

Krátce po Janukovyčově svržení propukly na Krymu protesty na podporu Ruska. Koncem února se na Krymu objevily neoznačené vojenské jednotky, u kterých byla později potvrzena jejich příslušnost k ruské armádě. Ty obsadily poloostrov a zablokovaly dopravní spojení s Ukrajinou. Vladimir Putin odmítal přiznat přítomnost ruských vojáků na poloostrově.

Po obsazení Krymu bylo vyhlášeno referendum o jeho připojení k Rusku. Pro připojení se vyslovilo přes 90 % voličů. Na základě referenda byl v březnu 2014 Krym připojen k Rusku. Referendum ovšem bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou a nedohlíželi na něj žádní nezávislí pozorovatelé.

Stejně jako na Krymu ne všude na Ukrajině lidé s Janukovyčovým svržením souhlasili. Na východě země v oblasti Donbas, kde žije významná ruská populace, propukly demonstrace proti Janukovyčově svržení a na podporu Ruska. Vše vyvrcholilo začátkem dubna 2014, kdy proruští povstalci vyhlásili vznik dvou nových státních útvarů a jejich nezávislost na Ukrajině – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Republiky nebyly mezinárodním společenstvím uznány.

Po vyhlášení nezávislosti proběhlo v obou republikách referendum o potvrzení nezávislosti. Výsledek byl 96 % hlasů pro nezávislost v Luhanské a 89 % hlasů pro nezávislost v Doněcké republice. Ukrajinská vláda prohlásila obě republiky za teroristická uskupení a zahájila proti nim vojenskou operaci, která trvá dodnes.

Ruská agrese

Během roku 2021 shromažďovalo Rusko na hranicích s Ukrajinou vojenskou techniku. Od počátku roku 2022 sílily obavy z možné vojenské agrese a některé odhady hovořily i o 190 000 ruských vojácích připravených na hranicích. Zároveň přibývalo střetů mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na Donbase. V průběhu února se situace na hranicích postupně vyostřovala.

Dne 21. února uznalo Rusko nezávislost donbaských republik a prezident Putin vydal rozkaz, aby ruská armáda zajistila v obou separatistických oblastech mír. Na základě tohoto rozkazu překročily ruské jednotky hranice a vstoupily na ukrajinské území ovládané separatisty. Půda pro útok na Ukrajinu byla připravena.

Ve čtvrtek 24. února brzy ráno zahájila ruská armáda útok proti Ukrajině. Zaútočila z Ruska, Běloruska, Krymu a území ovládaném proruskými separatisty, čímž začala válka na Ukrajině. Útok odůvodnili snahou o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ Ukrajiny.

Průběh války na Ukrajině a údajné válečné zločiny

Cílem útoku jsou velká ukrajinská města jako Kyjev, Charkov nebo Mariupol, ale ruské ostřelování se dotklo i Lvova, který je nedaleko polských hranic. Postup ruské armády brzdí logistické problémy, materiální pomoc Ukrajině ze západu a odhodlání ukrajinských obránců v čele s prezidentem Zelenskym.

Během postupu se ruské jednotky údajně dopustily řady válečných zločinů. Mezi ně patří např. bombardování divadla v Mariupolu, ve kterém se skrývalo až tisíc civilistů včetně dětí, ostřelování jaderné elektrárny Záporoží, jednotlivé útoky na civilisty či používání kazetových bomb v civilních oblastech, masakry v Buče, Boroďance nebo ostřelování nádraží v Kramatorsku.

Západní státy včetně České republiky agresi odsoudily, vyjádřily podporu Ukrajině a začaly ji podporovat finančně i materiálně. Na Rusko uvalily velmi tvrdé sankce, které mají vyvinout tlak, aby invazi ukončilo. Sankce nedopadají pouze na Rusko jako celek, ale i na stovky osob, včetně prezidenta Putina a ministra zahraniční Lavrova. Z Ruska na protest proti agresi odešlo přes 400 společností a ruská letadla nesmějí přelétávat nad většinou evropských států, Spojenými státy a Kanadou.

Ukrajina a Mezinárodní trestní soud

Ukrajina není smluvní stranou Římského statutu, tudíž nemůže sama předkládat návrhy Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS). Nicméně již dvakrát se rozhodla akceptovat jurisdikci soudu na zločiny údajně spáchané na jejím území. Prvním prohlášením oznámila MTS, že akceptuje jurisdikci MTS na zločiny, které byly spáchány na jejím území mezi 21. listopadem 2013 a 22. únorem 2014 v souvislosti s Euromajdanem. Druhým prohlášením uznala jurisdikci MTS pro zločiny spáchané na jejím území od 20. února 2014 dále, to se tudíž vztahuje i na současnou ruskou agresi.

Úřad žalobce MTS zahájil v roce 2014 předběžné šetření situace na Ukrajině. Bývalá žalobkyně MTS Fatou Bensouda konstatovala existenci důvodného podezření, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ve světle únorové agrese oznámil Žalobce MTS Karim Khan, že se rozhodl požádat MTS o schválení vyšetřování situace na Ukrajině, načež ho o vyšetřování požádalo 41 států včetně České republiky.

Jelikož žalobce obdržel žádosti od členských států MTS, nemusí nyní čekat na schválení vyšetřování přípravným senátem a může ho automaticky zahájit, čímž se celý proces výrazně urychlí. Khan uvedl, že vyšetřování se bude týkat všech zločinů, u kterých Ukrajina uznala jurisdikci MTS spáchaných na území Ukrajiny od listopadu 2013. V současné době již na Ukrajinu vyslal tým expertů, kteří hledají důkazy o válečných zločinech a zločinech proti lidskosti.

Nyní můžeme doufat, že válka na Ukrajině brzy skončí a osoby zodpovědné za spáchaná zvěrstva se budou v co nejbližší době zpovídat ze svých zločinů v soudních síních Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Kromě toho může na základě univerzální jurisdikce zločiny spáchané na Ukrajině stíhat i Česká republika.

 

Zdroje

Burýšek, Jiří. Dziuba, Daryna. Juna, Petr. Šest let od zvratu na Ukrajině. Události na Majdanu den za dnem. Seznam zprávy. 30. 11. 2019. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sest-let-od-zvratu-na-ukrajine-udalosti-na-majdanu-den-za-dnem-83663.

ČTK. Válečné zločiny páchané na Ukrajině může stíhat i Česko, uvedla právnička. 4. 3. 2022. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/valecne-zlociny-pachane-na-ukrajine-muze-stihat-i-cesko-uvedla-pravnicka/2172178. 

Dorňáková, Tereza. Velký přehled sankcí: Podívejte se, kdo pomáhá škrtit rubl, a kdo Rusku zůstal. Seznam Zprávy. 18. 3. 2022. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-velky-prehled-sankci-pripojuji-se-staty-firmy-sportovci-i-chovatele-kocek-194173.

Gáfriková, Eliška. PŘEHLEDNĚ: Klíčové události války na Ukrajině, mapa invaze, počty uprchlíků. Deník cz. Aktualizováno k 20. 3. 2022. https://www.denik.cz/ze_sveta/ukrajina-valka-deni-prehledne.html.

Gáfriková, Eliška. Stříleli do civilistů, drancovali domy. Hrůzy v Boroďance by mohly předčít Buču. Deník cz.  9. 4. 2022. https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/borodanka-masakr-svedectvi.html

iDnes. Rusové se sunou Ukrajinou pomalu. Velký odpor napomáhá frustraci. 26. 2. 2022. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-rusko-valka-odpor-armada-obrana-ofenziva-boje.A220226_164550_zahranicni_pmk.

iRozhlas. Nádraží v Kramatorsku, kde tisíce Ukrajinců čekaly na evakuaci, zasáhly ruské rakety. 50 mrtvých. 8. 4. 2022. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kramatorsk-nadrazi-ukrajina-valka-na-ukrajine-online-aktualne-rusko_2204081045_ako.

Kropáček, Jiří. Truchá, Helena. Anatomie ruské invaze. Mapujeme Putinovo brutální tažení Ukrajinou. Aktuálně cz. 11. 3. 2022. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/anatomie-valky-na-ukrajine-ruska-invaze-den-po-dni/r~58501380997311ecb5bd0cc47ab5f122/.

Matzek, Jan. Anexe Krymu Ruskou federací. Institut pro politiku a společnost. Leden 2016. https://www.politikaspolecnost.cz/wp-content/uploads/2016/01/Matzek_Anexe-Krymu-Ruskou-federac%C3%AD_%C4%8CJ.pdf.

Mezinárodní trestní soud. 2022. Statement of ICC Prosecutor, Karim A.A. Khan QC, on the Situation in Ukraine: Additional Referrals from Japan and North Macedonia; Contact portal launched for provision of information. https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=20220311-prosecutor-statement-ukraine.

Mezinárodní trestní soud 2022. Statement of ICC Prosecutor, Karim A.A. Khan QC, on the Situation in Ukraine: Receipt of Referrals from 39 States Parties and the Opening of an Investigation. https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=2022-prosecutor-statement-referrals-ukraine.

Mezinárodní trestní soud. 2020. Statement of the Prosecutor, Fatou Bensouda, on the conclusion of the preliminary examination in the situation in Ukraine. https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=201211-otp-statement-ukraine.

Novák, Martin. Východoukrajinští separatisté vyhlásí samostatnost. Aktuálně.cz. 12. 5. 2014. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vychodoukrajinsti-separatiste-vyhlasi-samostatnost/r~43dacea2d94811e3ad22002590604f2e/.

Novinky cz. Historie konfliktu Ruska a Ukrajiny. 25. 2. 2022. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/historie-konfliktu-ruska-a-ukrajiny-40388409.

Novinky cz. Operace ve Slavjansku pohřbila ženevskou dohodu, varoval Kreml. 2. 5. 2014. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/operace-ve-slavjansku-pohrbila-zenevskou-dohodu-varoval-kreml-227314.

Novinky cz. Proruští aktivisté v Doněcku vyhlásili nezávislost, chtějí pozvat ruské vojáky. 7. 4. 2014. https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/prorusti-aktiviste-v-donecku-vyhlasili-nezavislost-chteji-pozvat-ruske-vojaky-224615.

RadioFreeEurope Radio Liberty. Ukraine Sentences Ex-President Yanukovych In Absentia To 13 Years In Prison. 24. 1. 2019. https://www.rferl.org/a/kyiv-judge-says-yanukovych-s-guilt-proven-in-treason-trial-no-verdict-yet/29728084.html.

Reuters. U.S. Embassy in Ukraine calls nuclear power plant attack 'war crime'. 5. 3. 2022. https://www.reuters.com/world/us-embassy-ukraine-calls-nuclear-power-plant-attack-war-crime-2022-03-04/.

Skoupý, Tomáš. Buča vydává další děsivá svědectví o masakru civilistů. Novinky cz. 3. 4. 2022. https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/buca-vydava-dalsi-desiva-svedectvi-o-masakru-civilistu-40392608.

Sobotka, Michal. Lavrov vysvětlil, co si Rusko představuje pod pojmem denacifikace Ukrajiny. Novinky cz. 18. 3. 2022. https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/lavrov-vysvetlil-co-si-rusko-predstavuje-pod-pojmem-denacifikace-ukrajiny-40390943.

Fotografie

[1] Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stojí v čele obrany své země. Volodymyr Zelensky met with Dutch PM Mark Rutte in occasion of possible Russian invasion (30), autor: President of Ukraine, 2. únor 2022, zdroj: Wikimedia commons, CC BY 4.0., editace: ořez.