Kancelář veřejného ochránce práv zveřejnila výroční zprávu za rok 2020. Věnuje se v ní nejvýznamnějším kauzám, které v uplynulém roce řešila, uvádí počty podnětů a stížností a přikládá také výčet navrhovaných legislativních změn. Jaký byl stav ochrany lidských práv v průběhu „pandemického“ roku 2020?

Současný veřejný ochránce práv, Stanislav Křeček, hned v úvodu zprávy označil rok 2020 za „mimořádný“ a zdůraznil, že se téměř celý nesl ve znamení pandemie onemocnění COVID-19, čemuž také odpovídala řada podnětů a stížností loňského roku. 

Mezi nová témata patřil neobyčejný nárůst počtu stížností na rušení zájezdů cestovními kancelářemi a také zákazy návštěv v zařízeních, kde jsou lidé omezeni na svobodě. Nicméně vedle nich dále přetrvávají problémy, jimiž se Kancelář veřejného ochránce práv (dále jen „KVOP“) zabývá dlouhodobě.

Rok 2020 v číslech

Za rok 2020 obdržela KVOP celkem 7 926 podnětů, což je téměř o 100 podnětů více než v roce 2019. Podněty se týkaly především oblasti sociálního zabezpečení. Na základě přijatých podnětů bylo zahájeno 729 šetření, z toho 42 zahájila KVOP z vlastní iniciativy. Ukončeno bylo celkem 671 šetření, přičemž pochybení nebo diskriminace byly zjištěny v 490 případech.

V roce 2020 vznesla KVOP celkem 404 připomínek k 37 materiálům ministerstev, z čehož byla alespoň částečně přijata necelá polovina vypořádaných připomínek.

Z významných momentů roku 2020 lze připomenout zejména situace, kdy se KVOP zastala osob, na něž nepřiměřeně tvrdě dopadala vydávaná protipandemická opatření. Např. v červenci 2020 KVOP zveřejnila zprávu popisující nepříznivé důsledky izolace, v níž se během pandemie ocitly osoby umístěné v zařízeních.

Legislativní doporučení za rok 2020

Výroční zpráva veřejného ochránce práv tradičně obsahuje návrhy řešení nedostatků současné právní úpravy, na které KVOP narazí při výkonu své činnosti. Tato řešení pak předkládá Poslanecké sněmovně ve formě legislativních doporučení.

Ve výroční zprávě za rok 2020 KVOP doporučila zvýšení odměn pěstounům na přechodnou dobu, neboť současná výše odměn neodpovídá náročnosti jejich práce. Další legislativní doporučení se týkala např. zajištění důvěrnosti při poskytování zdravotních služeb vězňům a osobám zbaveným svobody policií.

Kritika kojeneckých ústavů

V jednom z legislativních doporučení se KVOP zaměřila na problematiku tzv. kojeneckých ústavů, do nichž jsou umisťovány děti do tří let věku. Tyto ústavy ovšem dětem nezaručují náležitou péči a ochranu. Ačkoli je za tento postup Česká republika dlouhodobě kritizována i na mezinárodní úrovni, až do nedávné doby nebyly podniknuty žádné kroky směrem k deinstitucionalizaci péče o malé děti. Ústavní péče by měla být až poslední variantou, přednost by měla mít péče v rodinném prostředí či v komunitním prostředí rodinného typu.

KVOP proto upozornila na nutnost novelizace dotčených zákonů [1] tak, aby byl stanoven věkový limit pro umisťování dětí do ústavní výchovy a současně posílena podpora komunitních služeb a zlepšeny podmínky pro výkon pěstounské péče. 

Nicméně kojenecké ústavy by se již brzy mohly stát minulostí. Poslanecká sněmovna totiž začátkem srpna 2021 schválila novelu zákona o zdravotních službách, kterou následně předložila Senátu.[2]

Návštěvy v zařízeních během pandemie 

Odbor rodiny, zdravotnictví a práce se v roce 2020 nejvíce zabýval podněty, které se týkaly návštěv pacientů a přítomnosti rodičů u nezletilých dětí ve zdravotnických zařízeních v době protipandemických omezení. 

KVOP dosáhla např. zrušení plošného zákazu návštěv v dětském centru rodinného typu a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, neboť dospěla k závěru, že ani nouzový stav z důvodu pandemie není dostatečným důvodem pro takto tvrdý zásah do práv dětí a jejich rodin. KVOP také pomohla v případě jedenáctiletého chlapce, který si stěžoval na příliš striktní omezení návštěv rodičů v dětském domově, kde chlapec žije.

Další podněty se věnovaly např. návštěvám dětí v ústavní výchově či případům, kdy bylo dětem svěřeným do pěstounské péče nezákonně bráněno v kontaktu s rodiči a dalšími blízkými.

Cestovní zájezdy a stavební zákon

Na odbor sociálního zabezpečení se lidé v roce 2020 obraceli zejména kvůli invalidním důchodům. Zvýšil se také počet podnětů týkajících se dávek nemocenského pojištění, ošetřovného a příspěvku na bydlení. 

Odbor veřejného pořádku zaznamenal více než 100% nárůst počtu podnětů týkajících se rušení cestovních zájezdů. KVOP tak poskytovala rady zákazníkům cestovních kanceláří, kteří nemohli odjet na zakoupený zájezd z důvodu pandemie. Na základě jednání KVOP s ministryní pro místní rozvoj ministerstvo následně vydalo metodické doporučení pro cestovní kanceláře.

Odbor stavebního řádu se opakovaně zapojoval do připomínkového řízení k jednotlivým koncepcím rekodifikace stavebního zákona. KVOP také zaslala otevřený dopis premiérovi, v němž jej upozornila na skutečnost, že v rámci legislativního procesu nebyla dodržena legislativní pravidla vlády.

Také odbor justice, migrace a financí řešil mnoho podnětů a stížností související s pandemickou situací v České republice. Projednávané kauzy zahrnovaly např. stížnosti na nastavení pravidel poskytování kompenzačního bonusu nebo dotací či komplikace z důvodu omezení přeshraničního pohybu.

Izolace a diskriminace během pandemie

Odbor dohledu nad omezováním osobní svobody vykonal v roce 2020 celkem 13 návštěv za účelem zjištění, jak protipandemická opatření zasáhla do fungování zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na svobodě. KVOP se tak podívala do zařízení sociálních služeb, zařízení pro děti, psychiatrických nemocnic, vězeňských zařízení a zařízení pro cizince.

Ve většině případů přijatá opatření představovala přijatelný zásah do života pobývajících osob, přičemž nebylo zjištěno špatné zacházení. K výraznému omezení lidských práv ovšem docházelo v jednom z navštívených zařízení pro cizince, neboť tamější opatření proti nákaze byla až příliš omezující. KVOP o této skutečnosti informovala Ministerstvo vnitra, a to dokonce dvakrát, protože ani při druhé návštěvě onoho zařízení stále nebyla zjednána náprava.  

Stížnosti adresované odboru rovného zacházení a diskriminace v roce 2020 se nejčastěji týkaly oblasti práce a zaměstnání (včetně podnikání), na druhém místě se ocitla oblast zboží a služeb. Někteří stěžovatelé se však na KVOP obraceli také z důvodu vládních opatření k předcházení šíření nemoci, jež považovali za diskriminační.

Odbor monitorování práv lidí s postižením pokračoval v mapování stavu ochrany práv lidí s postižením v České republice, k nimž se v roce 2020 přidala také nutnost sledování dopadů pandemie COVID-19. Nadto KVOP uspořádala na sociálních sítích malou informační kampaň na téma Mýty a fakta o opatrovnictví.

Závěrem

Ačkoli uplynulý rok 2020 znamenal nečekanou výzvu, Stanislav Křeček hned v úvodu výroční zprávy za rok 2020 uvedl, že je nesmírně hrdý na to, jak se k této výzvě Kancelář veřejného ochránce práv postavila.

 

Poznámky

[1] Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Mahdalová, Kateřina. Konec krkavčího Česka. Co se rozhodli poslanci zrušit. Seznam Zprávy. 6. 8. 2021.

Zdroje

Mahdalová, Kateřina. Konec krkavčího Česka. Co se rozhodli poslanci zrušit. Seznam Zprávy. 6. 8. 2021 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejdrazsi-a-nejmene-efektivni-kojene…).

Kancelář Veřejného ochránce práv. Výroční zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2020. Kancelář Veřejného ochránce práv. 1. 2. 2021 (https://www.ochrance.cz/dokument/2020/vy_roc_ni_zpra_va_2020.pdf).

Fotografie

[1] Práva dětí jsou jedním ze stěžejních témat výroční zprávy, autor: isabelalvarez1, 10. duben 2016, zdroj: Pixabay, CC0, editace: ořez.