Na konci roku 2020 si Moldavané zvolili novou hlavu státu. Do čela postsovětské republiky si dosadili prozápadní a prounijní političku a ekonomku Maiu Sanduovou. Tamější listopadové volby byly historicky teprve druhými přímými prezidentskými volbami v Moldavsku, první se uskutečnily před čtyřmi lety v roce 2016. Už tehdy Sanduová kandidovala, avšak neúspěšně.

Nedávné vítězství Maii Sanduové, někdejší moldavské premiérky, bylo pro mnohé překvapením. Nejenže se jedná o první ženu v historii země, která bude zastávat prezidentský post, ale také o kandidátku, která se postavila proruskému politikovi, nyní již bývalému prezidentovi, Igoru Dodonovi, ve volebním souboji již podruhé. Poprvé, v roce 2016, boj o prezidentský post prohrála. Nyní však svého konkurenta porazila, a to s relativně velkým náskokem – ve druhém kole získala Sanduová 57 %  hlasů, zatímco Dodon obdržel 44% voličskou podporu.

Ačkoliv je moldavský prezident formálně nezávislou politickou figurou, uplynulé čtyři roky bylo zjevné, že tomu tak v případě prezidenta Igora Dodona nebylo. Dodon byl totiž během svého funkčního období zcela patrně podporován jak moldavskou Socialistickou stranou, která v tamějším jednokomorovém parlamentu disponuje většinou všech křesel, tak samotným Kremlem. Ruský prezident Putin dokonce v průběhu kampaně vyzýval občany Moldavska, aby volili stabilitu v podobě Igora Dodona. Co je však stabilita a občanská jistota, pokud je současné Moldavsko nejchudším a zároveň jedním z nejvíce zkorumpovaných států Evropy?

Na základě zmíněných informací je více než pravděpodobné, že oproti svému předchůdci bude Sanduová zcela odlišnou lídryní. Její politická výhra bude pro Moldavsko znamenat jasnou změnu zahraničně-politického směřování, shodují se odborníci. Už i samotná politická příslušnost nové prezidentky o tom vypovídá – Sanduová stála v roce 2015 u zrodu středo-pravicového hnutí, které se později transformovalo v politickou „Stranu akce a solidarity.“ Navíc v době, kdy působila coby ministryně školství, se mimo jiné zasadila o to, aby byla výuka anglického jazyka upřednostňována na úkor jazyka ruského. Anglický jazyk se tak stal povinným předmětem, zatímco ruština pouze volitelným.

Dále je známo, že Sanduová klade dlouhodobě důraz na úzkou spolupráci a navazování vztahů s Evropskou unií a státy v její bezprostřední blízkosti. Tato skutečnost bude pro Moldavsko zajisté znamenat nezanedbatelný zahraničně-politický obrat.

Prezidentka evropské integrace

Během inaugurace 24. prosince 2020 Sanduová vyzdvihla, že se chce stát „prezidentkou evropské integrace“. Občanům Moldavska hodlá zaručit onu stabilitu, které se jim od předchozí hlavy státu nedostalo. Proevropská prezidentka tak usiluje o to, aby bylo Moldavsko demokratickým a liberálním státem, ve kterém budou respektována veškerá lidská práva a svobody a ve kterém se obyvatelé nebudou muset obávat perzekucí na základě jejich přesvědčení či názorů. Stejně tak se chce zaručit o to, aby občané státu pobírali přijatelnou mzdu, díky níž budou moci žít důstojný život.

Zvolení Sanduové lze taktéž považovat za požadavek a popud od lidu k pokračování v boji proti rozsáhlé korupci, kterou je země zmítána, a k upevnění právního státu, jenž je na území Moldavska dlouhodobě podkopáván. I na základě těchto skutečností je Sanduová přesvědčena o tom, že státní instituce mají primárně sloužit lidu.

Mít v blízkosti unijních hranic další proevropsky orientovanou hlavu státu je pro Evropskou unii pozitivní zprávou. Samotní zástupci Hospodářského a sociálního výboru EU Sanduové k vítězství ve volbách pogratulovali a zdůraznili, že je její zvolení jasným podnětem pro navázání užší spolupráce mezi orgány EU a Moldavskem, včetně občanské společnosti. Je pravděpodobné, že by tak během prezidenství Sanduové mohlo dojít ke zrychlení implementace harmonogramu integrace země do EU.

Mnozí odborníci i zástupci unijních institucí zdůraznili skutečnost, že navzdory probíhající pandemii byla volební účast ve druhém kole o něco vyšší před čtyřmi lety. I to mimo jiné zaručuje Sanduové silný a legitimní mandát pro realizaci její liberální politické agendy. Nelze však opomenout fakt, že většinu křesel v moldavském parlamentu stále drží opozice – Socialistická strana Moldavské republiky. Prosazování liberálních a prounijních politik tak pro Sanduovou nebude snadné. 

Zdroje

Crowcroft, Orlando. Moldova presidential election: Sandu takes surprise lead over Dodon after first round. Euronews. 2/11/2020 (https://www.euronews.com/2020/11/01/moldova-presidential-election-heads-to-runoff-with-no-winner-in-first-round)

European civil society welcomes the victory of Maia Sandu in Moldova’s presidential elections. European Economic and Social Committee. 18/11/2020 (https://www.eesc.europa.eu/en/news-media/presentations/european-civil-society-welcomes-victory-maia-sandu-moldovas-presidential-elections)

Kramer, Andrew E. Pro-E.U. Candidate Wins Moldova Election Over Putin-Backed Rival. The New York Times. 16/11/2020 (https://www.nytimes.com/2020/11/16/world/europe/moldova-election-president-sandu.html)

Moldova’s Maia Sandu: ‘I want to bet he president of European integration‘. Deutsche Welle. (https://www.dw.com/en/moldovas-maia-sandu-i-want-to-be-the-president-of-european-integration/a-56089364)

Parliamentary Factions. The Parliament of the Republic of Moldova. (http://www.parlament.md/StructuraParlamentului/Frac%C5%A3iuniparlamentare/tabid/83/language/ro-RO/Default.aspx)

Rosca, Matei. Moldovan presidential election goes to second round. POLITICO. 2/11/2020 (https://www.politico.eu/article/moldova-presidential-election-to-second-round/)

Volby v Moldavsku vyhrála proevropská kandidátka, soupeři nepomohl ani Putin. Seznam Zprávy. 16/11/2020 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-v-moldavsku-vyhrala-proevropska-sanduova-souperi-nepomohl-ani-putin-129747) 

Fotografie

[1] Nová moldavská prezidentka. Maia Sandu - EPP Summit - June 2017 (35463818515), autor: European People’s Party, 22. červen 2017, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0, editace: ořez.