V Myanmaru deset let po přechodu k demokracii provedla puč vojenská junta. Došlo k sesazení civilní vlády a na rok byl vyhlášen nouzový stav. Myanmarská de facto předsedkyně vlády a kontroverzní nositelka Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij a prezident Win Myin byli zadrženi. Po celé zemi probíhají nepokoje, vojáci v ulicích se proti protestujícímu lidu nezdráhají použít sílu.

V pondělí 1. února se měla v Myanmaru uskutečnit ustavující schůze nově zvoleného parlamentu. Namísto toho však došlo k pokusu o vojenský převrat. Vojenská armáda, známá jako Tatmadaw, tak učinila v důsledku nesouhlasu s výsledkem voleb, které proběhly v listopadu 2020. Jasným vítězem se stala Národní liga pro demokracii (NLD) v čele se Su Ťij se ziskem více než 80 % hlasů. Porazila tak ve velkém Stranu svazové soudržnosti a rozvoje (SSSR), v níž figurují bývalí představitelé vojenské junty.

Tatmadaw považuje listopadové volby za zfalšované. Dle armády docházelo při volbách k rozsáhlým podvodům a situacím, kdy nebylo umožněno hlasování všem, zejména pak v oblastech s větším výskytem národnostních menšin, zejména Rohingů, významné myanmarské muslimské menšiny (viz Bulletin leden-únor 2020, s. 32). Volební komise taková nařčení odmítají.

Kontroverzní nositelka Nobelovy ceny míru

Aun Schan Su Ťij byla za svůj nenásilný boj s vojenskou juntou vedoucí k demokratizaci Myanmaru udělena v roce 1990 Sacharovova cena za svobodu myšlení. Nobelovu cenu za mír získala o rok později. Její pozice nositelky těchto ocenění se však stala v roce 2017 velmi kontroverzní, když v Myanmaru eskaloval odsun statisíců rohingských muslimů do sousední Bangladéše. Vláda pod vedením Su Ťij šla etnickým čistkám naproti, když mlčela a proti genocidě nezakročila, čímž opatrně hájila postup armády.

Při převratu byl vyhlášen nouzový stav na dobu jednoho roku. Armáda prohlašuje, že se nejedná o puč, nýbrž má dojít k vyhlášení nových spravedlivých voleb. Zadrženou vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina vystřídal generál a vrchní velitel vojenských sil Min Aun Hlain. Hlavním velitelem armády se stal roku 2011 těsně poté, co v Myanmaru po dlouhých padesáti letech vojenské diktatury nastal postupný přechod k demokracii.

Generál Min Aun Hlain

Vojenská junta upevnila svou pozici již dříve. Ústava z roku 2008 totiž zaručuje 25 % křesel v parlamentu členům armády, které může generál jmenovat dle svého uvážení. V praxi jsou pak jmenováni na základě toho, jak hlasují. K tomu, aby se generál Min Aun Hlain mohl stát myanmarským prezidentem, potřebovala SSSR získat ve volbách dalších 167 křesel. Drtivá porážka v listopadových volbách však vedla k tomu, že SSSR získala pouze 33 křesel.

Dle organizace Justice for Myanmar nestojí za jednáním generála pouze jeho politické ambice, ale také jeho podnikatelské aktivity. Min Aun Hlain vlastní dva největší vojenské konglomeráty Myanmar Economic Corporation a Myanmar Economic Holdings Limited. Před takovým podnikáním již v minulosti varovala OSN, jelikož jeho výsledkem je posílení vojenské autonomie.

Domácí reakce

Zadržená Aun Schan Su Ťij vyzvala lid k pokojnému odporu. Lid zpočátku výzvu respektoval a do ulic se vydalo pouze pár protestujících. Týden po převratu se však demonstrace rozjely naplno nejen ve velkých městech, ale i ve vesnicích po celé zemi. Na odpor reagovala armáda použitím síly a zavedením nočního zákazu vycházení. Protestující také nově mohou čelit až 20 letům ve vězení. Na většině území nefunguje internet. Poskytovatelé internetového spojení vyjádřili obavy nad porušováním lidských práv. Tvrdí ale, že po nátlaku armády neměli jinou možnost, než internet vypnout.

Zadržení

Zadržená Su Ťij a prezident Win Myin se nacházejí v domácím vězení. Su Ťij byla původně obviněna z nelegálního dovozu vysílaček. Čelí také obvinění z porušení zákona o zvládání katastrof před loňskými volbami v souvislosti s koronavirovou pandemií. Případné odsouzení by jí znemožnilo v budoucnu dále kandidovat. Ze stejného činu byl obviněn také prezident.

Su Ťij se zúčastnila slyšení před soudem prostřednictvím videohovoru, avšak bez přítomnosti svého právníka. Obhájce nebyl o slyšení dopředu informován. Ve chvíli, kdy se mu zpráva donesla, již bylo slyšení u konce. Zpráva o nepřítomnosti obhájce vedla k dalším protestům, a tedy dalšímu zatýkání protestujících. Celkově bylo od začátku února zatčeno přes 450 demonstrantů.

Reakce mezinárodního společenství

Situace vyvolala negativní reakce na půdě OSN i v mnoha zemích. Mezi státy odsuzující vojenský puč patří i Česká republika. Velvyslankyně Myanmaru v České republice Kay Thi Soe byla několik dní po převratu odvolána. Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček při rozloučení s odvolanou velvyslankyní slíbil využití diplomatických prostředků směřujících k obnovení demokracie a koordinaci s ostatními partnery jak na poli EU, tak v mezinárodním společenství.

 

Zdroje

BBC. Aung San Suu Kyi: Myanmar democracy icon who fell from grace. (3. února 2021) https://www.bbc.com/news/world-asia-pacific-11685977

BBC. Myanmar coup: Protesters face up to 20 years in prison under new law. (15. února 2021) https://www.bbc.com/news/world-asia-56067423.

BBC. Myanmar coup: What is happening and why? (9. února 2021) https://www.bbc.com/news/world-asia-55902070.

Human Rights Watch. Myanmar: Lethal Force Used Against Protesters. (9. února 2021) https://www.hrw.org/news/2021/02/09/myanmar-lethal-force-used-against-protesters.

Miniterstvo zahraničních věcí České republiky. Ministr Petříček se rozloučil s odvolanou velvyslankyní Myanmaru. (9. února 2021) https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/ministr_petricek_se_rozloucil_s.html.

Rasheed, Zaheena. Why Myanmar’s military seized power in a coup. Al Jazeera. (1. února 2021) https://www.aljazeera.com/news/2021/2/1/who-is-min-aung-hlaing.

Ratcliffe, Rebecca. Myanmar: more than 100,000 protest in streets against coup. The Guardian. (17. února 2021) https://www.theguardian.com/world/2021/feb/17/suu-kyi-myanmar-trial-protests-military.

Reuters. Myanmar military promises new election; Suu Kyi faces additional charge. (16. února 2021) https://www.reuters.com/article/idUSKBN2AG02B.

Safi, Michael. Myanmar military files new charge against Aung San Suu Kyi. The Guardian. (16. února 2021) https://www.theguardian.com/world/2021/feb/16/myanmar-coup-internet-blackout-soldiers-protesters.

Fotografie

[1] Zadržená vůdkyně Aun Schan Su Ťij. Remise du Prix Sakharov à Aung San Suu Kyi Strasbourg 22 octobre 2013-04, autor: Claude TRUONG-NGOC, 22. října 2013, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez.