Spolkový ústavní soud vydal přelomový nález ohledně změny klimatu. Cíle na snížení emisí stanovené v zákoně o ochraně klimatu z roku 2019 jsou podle něj nedostatečné a nevratně přesouvají břemeno razantních omezení na budoucí generace. Vládě proto uložil zjednat nápravu.

První německý zákon na ochranu klimatu

V roce 2019 schválilo Německo po dlouhém vyjednávání federální vlády s vládami spolkových zemí svůj první zákon o ochraně klimatu. Zákon přijalo v reakci na Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015, jejímž cílem je globálně omezit emise skleníkových plynů a udržet průměrnou teplotu pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, nejlépe pod hranicí 1,5 °C.

Německo se zákonem zavázalo dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, tedy dosažení takové míry emisí, kterou je příroda schopna sama zpracovat. Stanovilo si také mezitímní cíl v podobě snížení objemu vypouštěných skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Součástí zákona byl rovněž rozpis nejvyššího objemu emisí, které v příštím desetiletí mohou vytvářet jednotlivé sektory jako energetika, doprava nebo zemědělství.

Kritika zákona ze strany mladých

Předkladatelé několika ústavních stížností, převážně mladí lidé podpoření neziskovými organizacemi jako Fridays for Future nebo Greenpeace, se rozhodli zákon napadnout před německým ústavním soudem. Ve své stížnosti namítali, že stát v zákoně nedostatečně specifikoval požadavky na snížení skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Stěžovatelé proto požadovali přijetí preciznějšího právního rámce s argumentem, že zvýšení teploty o více než 1,5 °C by ohrozilo miliony životů a představovalo riziko nepředvídatelných důsledků pro klimatický systém. 

Dále tvrdili, že snížení emisí oxidu uhličitého stanovených federálním zákonem je nevratně odsunuto do budoucna a bude tak představovat velkou zátěž pro život budoucích generací. Opírali se především o povinnost ochrany vyplývající z čl. 2 odst. 2 ústavy a článek 14 odst. 1 ústavy i základní právo na důstojnou budoucnost a právo na minimální ekologickou životní úroveň. Mezi stěžovateli byli například sourozenci Backsenovi žijící na rodinné farmě v severním Německu, kteří se obávali, že kvůli rostoucí hladině moře v důsledku oteplování planety přijdou v budoucnu o živobytí. 

Mezigenerační spravedlnost

Nález ústavního soudu z 29. dubna 2021 je nejen v Německu označován za přelomový. Ústavní soud se ve svých závěrech opřel zejména o článek 20a ústavy, z něhož vyplývá povinnost státu chránit přírodu pro budoucí generace. Z kombinace tohoto ustanovení a závazků vyplývajících Německu z Pařížské dohody pak dovodil ústavní povinnost státu snižovat emise. Ve svém rozsudku vyzdvihl nový koncept tzv. mezigenerační spravedlnosti.

Shledal, že k dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě bude dle stávajícího zákona nezbytné, aby po roce 2030 došlo k mnohem rychlejšímu a razantnějšímu snížení emisí. Tato budoucí povinnost snižovat emise přitom bude mít dopad na všechna práva a svobody, neboť prakticky jakýkoliv aspekt lidského života je dnes spojen s emisemi skleníkových plynů a lidé se tak po roce 2030 budou muset podřídit drastickým omezením v každodenním životě.

Soud konstatoval, že zákonodárce by měl přijmout preventivní kroky k tomu, aby snížil toto obrovské břemeno a zaručil i budoucím generacím výkon práv a svobod zakotvených v ústavě. Ustanovení upravující emise od roku 2031 totiž nejsou dostatečná k tomu, aby stát uhlíkové neutrality dosáhl v požadovaném roce 2050. Soud dal zákonodárcům na přijetí přesnějších cílů pro snížení emisí skleníkových plynů pro dobu po roce 2030 čas do konce příštího roku.

Blesková reakce vlády

Německo čekají na podzim parlamentní volby, a tak se všeobecně předpokládalo, že současná vláda přenechá novelu zákona o ochraně klimatu vládě příští. Bylo tak překvapením, když představitelé vládnoucích stran nález nejenže přivítali, ale pravděpodobně z obavy, že by se mohl stát tématem nadcházejících voleb, přišli již během několika málo dní s návrhem novely.

Dle nových, mnohem přísnějších cílů, by Německo mělo dosáhnout snížení emisí o 65 % do roku 2030, o 88 % do roku 2040 a na uhlíkovou neutralitu by mělo přejít nikoli v roce 2050, ale už o pět let dříve. Je evidentní, že naplnění těchto cílů si vyžádá velké investice do přechodu průmyslu, dopravy, bydlení i dalších oblastí na udržitelné zdroje energii. Vláda proto na související opatření vyhradila na příští dva roky 8 miliard eur. 

Ekologičtí aktivisté v čele se spolkem Friday for Future však s novou podobou zákona stále spokojeni nejsou. Vláda by podle nich měla přijít raději s konkrétními opatřeními, jako například s plánem, jak rychle avšak koordinovaně omezit výrobu energie ve spalovacích elektrárnách a výrazně navýšit využití energie z obnovitelných zdrojů, než s ambiciozními a těžko naplnitelnými cíli. 

Vlna klimatických žalob v dalších zemích

Rozsudek německého ústavního soudu navazuje na řadu klimatických žalob, o kterých rozhodovaly soudy v posledních měsících a letech v jiných evropských i zaoceánských zemích.

V únoru 2021 například pařížský správní soud rozhodl, že Francie je spoluzodpovědná za globální oteplování a vláda musí do dvou měsíců zveřejnit plán, jak s ním konkrétně bojovat. V roce 2018 rozhodl kolumbijský soud, že odlesňování v amazonském pralese je protiprávní a musí být do roku 2020 úplně zastaveno. Za zásadní je také považován rozsudek nizozemského nejvyššího soudu, který vládě v roce 2019 přikázal snížit emise do roku 2020 o 25 %, a nikoli jen o plánovaných 17 %. 

A co Česká republika a klima?

Žalobě aktivistů nově čelí i Česká republika. Spolek Klimatická žaloba ČR podal spolu s obcí Svatý Jan pod Skalou a čtyřmi občany správní žalobu na českou vládu a její ministerstva k Městskému soudu v Praze. Žalobci namítají, že vláda selhává v přijetí kroků, které by odpovídaly závažnosti dopadů klimatické změny na život, zdraví, práva a majetek žalobců. 

Další stížnost týkající se klimatu podala na Česko šestice mladých Portugalců k Evropskému soudu pro lidská práva v září 2020. Stěžovatelé ve věci Duarte Agostinho proti Portugalsku a dalším 32 zemím namítají, že státy nedostatečně plní své závazky v boji proti změně klimatu. Ta negativně dopadá na jejich zdraví, když v důsledku globálního oteplování dochází v Portugalsku stále častěji k lesním požárům vedoucím ke ztrátám na životech i ke dlouhodobě se zhoršující kvalitě ovzduší. Soud dosud rozhodl o přijatelnosti stížnosti, na rozhodnutí o odůvodněnosti si budeme muset ještě nějaký čas počkat. 

Snad tedy můžeme věřit, že k celosvětovému trendu přijímání odpovědnějších opatření vůči klimatu se přidá i Česká republika a česká vláda začne brát změnu klimatu konečně vážně. Má k tomu skutečně nejvyšší čas. 

Zdroje

Evropský soud pro lidská práva, Duarte Agostinho proti Portugalsku a dalším 32 státům, stížnost č. 39371/20, sdělena vládě 13. listopadu 2020 (http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-206535).

Čejková, Lucie. Německý klimatický zákon nestačí, rozhodl Spolkový ústavní soud. Deník referendum. 30. dubna 2021 (https://denikreferendum.cz/clanek/32644-nemecky-klimaticky-zakon-nestaci-rozhodl-spolkovy-ustavni-soud).

Kabinett beschließt neues Klimaschutzgesetz, Spiegel. 12. května 2021 (https://www.spiegel.de/wirtschaft/soziales/kabinett-beschliesst-neues-klimaschutzgesetz-a-3059b7d3-64a1-4706-bccd-6c0784ffed30).

Německý spolkový ústavní soud. 29. dubna 2021. Verfassungsbeschwerden gegen das Klimaschutzgesetz teilweise erfolgreich. Karlsruhe: (https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2021/bvg21-031.html).

Německá spolková vláda. 12. května 2021. Generationenvertrag für das Klima. (https://www.bundesregierung.de/breg-de/themen/klimaschutz/klimaschutzgesetz-2021-1913672#:~:text=Klimaschutzgesetz%202021%20Generationenvertrag%20f%C3%BCr%20das,hat%20das%20Bundeskabinett%20heute%20beschlossen).

Perlínová, Dominika; Truchlá, Helena. Němci uspěli s žalobou vlády kvůli klimatu. Svou vlastní podal i spolek v Česku.  Aktualne.cz. 1. května 2021(https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/klimaticke-zaloby/r~0f7b94baa1ba11ebb98b0cc47ab5f122/v~sl:d591de342de6f18a2331aa293aad96fd/)

Sdělení č. 64/2017 Sb. m. s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Pařížské dohody. (https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/parizska_dohoda/$FILE/OEOK-Cesky_preklad_dohody-20160419.pdf).

Fotografie 

[1] Luisa Neubauer, ekologická aktivistka v čele Fridays for Future. Luisa Neubauer 04, autor: Andol, 5. května 2019, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.