Únorovým Bulletinem zahajujeme náš zájem o téma byznys a lidská práva. Každý měsíc se mu bude věnovat nově přejmenovaná sekce "Mezinárodní politika, byznys a lidská práva". První text se zabývá lidskoprávními standardy v podnikání obecně.
Z konceptu lidských práv, respektive norem, které jej na mezinárodní i vnitrostátní úrovni zakotvují, zpočátku vyplývaly povinnosti především státům. Státy po druhé světové válce přijaly Všeobecnou deklaraci lidských práv a úmluvy z ní vycházející a státy byly za jejich nerespektování následně kritizovány. Nicméně rozmach nadnárodních korporací, především v 90. letech, potvrdil, že státy a mezinárodní organizace již zdaleka nejsou jedinými aktéry na mezinárodní či národní scéně a že rozhodnutí managementu kdejaké korporace může mít na životy lidí mnohem větší dopad než výsledek diplomatických jednání. Logickou, ačkoliv poněkud pomalejší reakcí na nezpochybnitelnou ztrátu moci států byla snaha přenést na obchodní společnosti také některé povinnosti a závazky, ať už v oblasti ochrany životního prostředí či lidských práv, respektive, diplomatičtěji řečeno, v těchto oblastech s fi rmami navázat úzkou spolupráci a konstruktivní dialog. Jaké lidskoprávní standardy v oblasti podnikaní existují?
V únorovém čísle Bulletinu se můžete mimo jiné dozvědět i něco více o práci v týmu obhájce osoby podezřelé z válečných zločinů u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
Bulletin si můžete přečíst zde.
