Na doživotní vězení poslal tento týden Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii Ratka Mladiće. Bývalý bosenskosrbský generál byl souzen za vyvraždění osmi tisíc muslimských mužů a chlapců obklíčených v Srebrenici a za obléhání Sarajeva, při kterém zahynuly tisíce civilistů.
Obžaloba vinila Mladiće ve dvou bodech z genocidy, v pěti bodech za zločiny proti lidskosti a ve čtyřech bodech za porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva. Soud jej zprostil viny v jednom bodě obžaloby z genocidy, v ostatních byl shledán vinným.
Podle tribunálu Mladić "významně přispěl" ke genocidě spáchané ve Srebrenici s cílem vyhladit jeho musliské obyvatelstvo. Dále "osobně řídil" bombardování Sarajeva a byl součástí "společného zločineckého podniku", jenž usiloval o vyhlazení muslimů a Chorvatů na území Bosny. Po vyhlášení rozsudku vzkázal Mladić přes svého syna, že bude bojovat za to, aby "ty vnucené lži byly zrušeny a byla ukázána skutečná pravda o boji Srbů“. Proti rozsudku se proto hodlá odvolat.
V souvislosti s tím připomínáme článek Kateřiny Studecké o loňském odsouzení Radovana Karadžiće, dalšího iniciátora a viníka zločinů Bosenské války (čtěte ZDE, str. 5). Autorka v něm poodhaluje okolnosti případu, nedostatečnost rozsudku pro oběti a pozůstalé i problematickou roli tribunálu.
