Od začátku letošního června probíhají v Mali demonstrace. Protesty organizuje skupina, jejíž název v překladu zní Hnutí 5. června - shromáždění vlasteneckých sil. Demonstranti upozorňují na špatnou správu věcí veřejných a falšování tamních voleb, kvůli čemuž žádají rezignaci současného prezidenta Ibrahima Boubacara Keïty.
Abychom pochopili, co vedlo k vyhrocení aktuální situace v severoafrické zemi s téměř osmnácti miliony obyvateli, je nutné vrátit se o několik let zpět, do roku 2012. Tehdy se tuaregští separatisté působící na severu země spojili s některými radikálními džihádistickými skupinami. Postupně získali kontrolu nad většinou území na severu Mali, včetně například města Timbuktu, a vyhlásili nezávislost. Území pojmenovali Azavad.
Spojení etnických separatistů s islamisty však nevydrželo dlouho, jelikož islamisté na získaných územích trvali na zavedení práva Šaría v jeho extrémní podobě. V roce 2013 džihádistické skupiny získaly převahu nad Tuaregy a ovládly tak většinu daného území. Malijská vláda následně požádala o mezinárodní pomoc. Zakročila francouzská armáda a džihádistické skupiny se následně podařilo potlačit. Ve stejné době zahájila svou činnost Stabilizační mise OSN v Mali, s cílem pomoci zklidnit situaci. V roce 2015 byla uzavřena mírová smlouva mezi vládou a jí loajálními ozbrojenými skupinami na straně jedné, a koalicí separatistů na straně druhé. Ani to však nevedlo ke stabilitě, což dokazuje i skutečnost, že stabilizační mise OSN je mírovou misí OSN s největším počtem obětí.
Protesty v hlavním městě
Pět let od uzavření mírové dohody se země stále potýká s řadou problémů, od boje s nákazou koronaviru, přes upadající ekonomiku, po islamistická povstání. Právě tyto problémy stály na pozadí aktuálních protestů ve dvouapůlmilionovém hlavním městě Bamako. Spouštěčem však bylo dubnové rozhodnutí Ústavního soudu. Obsahem rozhodnutí bylo pozměnění výsledku parlamentních voleb tak, aby deset křesel navíc získali kandidáti Keïtovy strany, čímž se strana v parlamentu stala nejsilnější. Prezident Keïta je v čele země od prezidentských voleb v roce 2013, v roce 2018 byl znovuzvolen.
Demonstrace organizuje výše zmíněné Hnutí 5. června, v čele s imámem Mahmoudem Dickem. Zástupci hnutí tvrdí, že ztratili důvěru ve schopnost vlády učinit vhodná opatření k překonání aktuální krize. Rovněž nesouhlasí s přítomností vojáků francouzské armády, jichž je v regionu v současnosti okolo pěti tisíc.
Davy lidí zpočátku proudily hlavním městem, obklopily Památník nezávislosti a zpívaly pasáže z národní hymny. V první polovině července však protestující přitvrdili: házeli kameny na budovu Parlamentu, vtrhli do sídla státního rozhlasu, který byl nucen přestat vysílat, a zabarikádovali klíčové mosty. Vláda reagovala jednak omezením přístupu na sociální sítě WhatsApp, Twitter a Facebook, jednak vyslala do ulic bezpečnostní složky.
Když se 11. července začala šířit informace o možném zatčení imáma Mahmouda Dicka, hlavní tváře protestního hnutí, vyrazily davy lidí do Badalabougou – právě v této městské části se totiž nachází dům Manassy Danioka, předsedy Ústavního soudu. Dle svědectví zde došlo ke střelbě do protestujících. Střílela ochranka předsedy soudu i policie, a to ostrými náboji. Amnesty International vyslechla svědectví více než čtyřiceti lidí a ukázalo se, že oběťmi incidentu se stali i lidé, kteří se protestu vůbec neúčastnili. Podle tamního ministerstva zdravotnictví přišlo při protestech o život nejméně 11 lidí, až 150 jich bylo zraněno.
Neúspěch mediace, nástup síly
Hospodářské společenství západoafrických států, čítající patnáct členů a známé také pod zkratkou ECOWAS, započalo krátce po incidentu mediační misi s cílem stabilizovat situaci. Protestující však seznam návrhů předložený mediační misí odmítli, neboť mezi nimi chyběl ten nejdůležitější: rezignace prezidenta Ibrahima Boubacara Keïty.
Zásadní obrat nastal v noci z 18. na 19. srpna, kdy byli okolo půlnoci prezident Keïta a premiér Boubou Cissé zatčeni armádními složkami. Prezident Keïta následně rozpustil Národní shromáždění a oznámil svou rezignaci. „Dnes se některé složky armády rozhodly, že je nutné zasáhnout. Mám snad na výběr? Nepřeji si, aby byla prolita krev,“ řekl Keïta ve vysílání národní televize. Členské státy ECOWAS odsoudily jednání armády a varovaly ji před zaváděním protiústavních změn. K varování se připojila i OSN, Francie, Evropská unie a Africká unie. ECOWAS a Africká unie zároveň pozastavily práva Mali ve svých orgánech.
Členové armádních složek, kteří byli strůjci svržení prezidenta, se sami nazývají Národním výborem pro spásu lidu a tvrdí, že se k převratu uchýlili, aby zabránili upadnutí země do ještě většího zmatku. Zároveň slibují klidný přechod k demokracii prostřednictvím voleb, které se dle jejich tvrzení budou v rozumné době konat.
Zůstává tak otázkou, kdo nakonec stane ve vedení země. Odstoupení prezidenta Keïty, byť pod nátlakem, by mohlo být prvním krokem ke stabilizaci. Naopak aktuální silná pozice místní armády představuje velké riziko nejen pro Mali, ale i pro celý region. V minulosti se zároveň ukázalo, že mocenské vakuum vede k posílení džihádistických složek působících v oblasti.
Zdroje
Aljazeera (2020, 11. srpna). Anti-gov’t protests resume in Mali after weeks-long pause. https://www.aljazeera.com/news/2020/08/anti-gov-protests-resume-mali-weeks-long-pause-200811163841598.html
Aljazeera (2020, 19. srpna). Mali president resigns after military mutiny: Live updates. https://www.aljazeera.com/news/2020/08/soldiers-arms-mali-crisis-deepens-live-updates-200818124326841.html
Amnesty International (2020, 5. srpna). Mali: New witness testimony reveals horrors of protest shootings. https://www.amnesty.org/en/latest/news/2020/08/mali-new-witness-testimony-reveals-horrors-of-protest-shootings/
Goldberg, Mark (2020, 30. července). Mali is in the Midst of its Worst Political Crisis in Years. https://www.globaldispatchespodcast.com/mali-is-in-the-midst-of-its-worst-political-crisis-in-years/
Paquette, Danielle a Tapily, Mamadou (2020, 17. července). Protesters in Mali have filled the streets for weeks. They say they won’t stop until the president resigns. https://www.washingtonpost.com/world/africa/mali-protests-boubacar-keita/2020/07/16/7630adfc-c6d3-11ea-a9d3-74640f25b953_story.html
Fotografie
Prezident Keïta. His Excellency Ibrahim Boubacar Keïta, president of Mali and co-founder of the G-5 Sahel gives a keynote address, autor: Paul Morigi/Brookings Institution, 28. září 2018, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.
