Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že tranzitní zóny na maďarsko-srbských hranicích naplňují definici detenčního zařízení. Omezení osobní svobody, ke kterému v nich dochází, je tak třeba zakládat na zákonném podkladě. Zároveň zadržovaní musí mít možnost odvolat se proti rozhodnutí o umístění do tranzitní zóny.

V listopadu loňského roku Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) rozhodl, že pokud lze z tábora v maďarské tranzitní zóně odejít do Srbska, nejedná se o zařízení omezující osobní svobodu. Není přitom podstatné, že takovým krokem by žadatelé o azyl ztratili šanci uspět v probíhajícím azylovém řízení (psali jsme v Zimním bulletinu 2020, str. 25).

O půl roku později se však Soudní dvůr EU (dále jen „Soudní dvůr“, či „SDEU“), v souladu se stanoviskem generálního advokáta Priita Pikamäe, rozhodl v podobném případu ochranu poskytnout. Jednalo se přitom o velmi podobné kauzy, zásadní rozdíl spočíval pouze v tom, že v případě stěžovatelů u SDEU již Srbsko vydalo své stanovisko, že přítomnost stěžovatelů na svém území by považovalo za nelegální. 

Přestože tedy stěžovatelé stále měli fakticky možnost tranzitní zónu opustit, činili by tak nutně protizákonně, což Soudní dvůr vyložil tak, že možnost odejít neměli. Umožnění nelegálního odchodu pod zjevnou hrozbou sankce tak dle Soudního dvora nelze vykládat jako zaručení práva na svobodu pohybu garantovaného Listinou základních práv EU (dále jen „Listina“). Za takovou sankci lze přitom pokládat jak případnou pokutu ze strany srbských úřadů, tak právě ztrátu šance získat status uprchlíka v Maďarsku, což ESLP považoval za irelevantní.

Detence musí být zákonná a časově omezená

V okamžiku, kdy Soudní dvůr určil, že tranzitní zóna představuje prostředek detence, bylo třeba se vypořádat s její zákonností. V tomto ohledu Soudní dvůr konstatoval, že žádného žadatele o azyl nelze dle evropského práva na osobní svobodě omezit automaticky a preventivně bez zákonného podkladu. Vždy je tedy nutné vydat individuální rozhodnutí, ve kterém příslušné úřady posoudí, zda je detence konkrétního jednotlivce po dobu průběhu azylového řízení přiměřená. Toto rozhodnutí musí být zdůvodněné a přezkoumatelné nezávislým soudním orgánem.

I v odůvodněných případech nicméně může nařízená detence trvat nejdéle 4 týdny, neboť to je doba, kterou má  každý členský stát evropským právem vyhrazenou na  vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu. Po uplynutí této doby musí být žadatelé v případě, že o jejich osudu ještě není rozhodnuto, vpuštěni na území státu. V takové situaci je navíc členský stát povinen podporovat nemajetné žadatele finančním příspěvkem alespoň takové výše, aby za něj byli v dané oblasti a čase schopni sehnat střechu nad hlavou.

V případě vydání rozhodnutí, kdy stát žádosti nevyhoví, pak může detence předcházející vyhoštění do třetí země trvat dalších až 18 měsíců. Po celou dobu trvání detence je navíc třeba přezkoumávat, nakolik je omezování osobní svobody stále opodstatněné a zda je naplněna podmínka přiměřenosti takového opatření.

O azyl bude možné žádat už jen v zahraničí

Protože země není schopná požadavky Soudního dvora naplnit, několik dnů po vydání rozsudku maďarští představitelé oznámili, že tranzitní zóny na hranicích se Srbskem uzavřou. Přes 300 stávajících žadatelů o azyl, z nichž někteří v detenci strávili již déle než rok, bylo přesunuto do obdobných zařízení ve vnitrozemí. Nové žádosti o azyl pak bude možné podávat již jen na maďarských ambasádách a konzulátech v nečlenských státech EU. 

Případů, ve kterých by Soudní dvůr překonal rozsudek ESLP a poskytl tak občanům EU vyšší úroveň lidskoprávní ochrany, než jaké se lze dovolat v soustavě orgánů Rady Evropy, není mnoho. Důležité je však zmínit, že v tomto konkrétním se nejednalo čistě o odlišnou interpretaci základních lidskoprávních dokumentů, nýbrž že Soudní dvůr své rozhodnutí z velké části vystavěl na směrnicích a rozhodnutích práva EU, které danou oblast upravují mnohem podrobněji, než Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

 

Zdroje

Evropský soudní dvůr. 14. 5. 2020. Tisková zpráva:  The placing of asylum seekers or third-country nationals who are the subject of a return decision in the Röszke transit zone at the Serbian-Hungarian border must be classified as ‘detention’. Lucemburk: https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2020-05/cp200060en.pdf.

Evropský soudní dvůr. 23. 4. 2020. Tisková zpráva:  According to Advocate General Pikamäe, the accommodation of asylum seekers in the Röszke transit zone at the Hungarian-Serbian border must be classified as ‘detention’. Lucemburk: https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2020-05/cp200060en.pdf.

Williams, Kirsten. 16. 5. 2020. High EU court condemns Hungary’s migrant transit zone. Jurist: https://www.jurist.org/news/2020/05/high-eu-court-condemns-hungarys-migrant-transit-zone/

Novak, Benjamin. 22. 5. 2020. Hungary Moves to Close Border Camps After E.U. Court Ruling. The New York Times:  https://www.nytimes.com/2020/05/22/world/europe/hungary-migrant-camps.html

Fotografie

Demonstrace proti omezování migrace a nuceným deportacím migrantů. Demonstration, Hamburg, Germany, autor: Rasande Tyskar, 14. května 2016, zdroj: Flickr, CC BY-NC 2.0, editace: ořez.