Krizová opatření přijatá kvůli koronaviru vedla k omezení našeho běžného života. V mnoha zemích byla dokonce zrušena i školní výuka a zcela mimořádně se celé rodiny ocitly na delší dobu doma. To s sebou přineslo nové výzvy a problémy, které rodiny musely řešit. Situace však ukázala, že jen málokdo při přijímání krizových opatření zvažoval jejich dopad na práva dětí.

V Bulletinu jsme se již v předchozích článcích věnovali krizovým opatřením, které státy přijaly v návaznosti  na pandemii COVID-19. Rozebrali jsme také jejich přiměřenost s ohledem na lidská práva a zda při jejich přijímání hrála roli proporcionalita (viz Bulletin květen 2020, s. 3). V debatě však obecně chybí ještě jeden úhel pohledu, který doposud nezískal takovou pozornost, jakou by si zasloužil. Jaký vliv měla přijatá koronavirová opatření na děti a na jejich práva?

Vlády přijímaly krizová opatření v první řadě k ochraně většiny společnosti před nákazou koronavirem. Děti jsou však skupinou, která je díky svému probíhajícímu psychickému i fyzickému vývoji a závislosti na dospělých zranitelnější než ostatní lidé. Z plošně přijatých opatření se zdá, že vlády dopady na specifické menšiny společnosti, s výjimkou seniorů, důsledně nezvažovaly. A ačkoliv má na zdraví dětí dle dostupných informací koronavirus jen malý vliv, krizová opatření mohou děti zasáhnout mnohem citelněji.  

Zájem dítěte jako hlavní zásada

Česká ústava zaručuje zvláštní ochranu dětí a mladistvých a speciálně upravuje právo na vzdělání a povinnost školní docházky. Dalším dokumentem závazně upravujícím práva dětí je Úmluva o právech dítěte, která v článku 3 stanoví, že „zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, správními nebo zákonodárnými orgány“. Nejlepší zájem dítěte by proto měl být hlavní zásadou, kterou stát zvažuje při jakémkoli jednání zahrnujícím děti.

Zdraví dětí a jejich vývoj

Zdraví a vývoj dítěte je dle mezinárodních závazků i ústavních zákonů nepodkročitelným standardem. Jedná se jak o zdraví fyzické, tak i psychické, a to spolu se zajištěním podmínek a potřeb pro přirozený a zdravý vývoj dítěte. Dostupné informace však naznačují, že nouzový stav dodržení tohoto základního práva značně ztížil. Rada vlády pro duševní zdraví v červenci probírala dopady do oblasti duševního zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru. Mimo jiné se analýza zaměřila i na duševní zdraví a rozvoj dětí a mladistvých, které jsou podle šetření České školní inspekce „výrazně ohroženy“.

V čase karantény a nouzového stavu pociťují všichni lidé větší množství stresu, strach a obavy o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých. Děti jsou však často závislé na informacích a pocitu bezpečí, které jim jsou schopni vytvořit pouze dospělí, a zároveň nemusí mít vždy nástroje, jak tyto pocity zvládat a řešit. To vše může být příčinou vzniku symptomů duševních onemocnění u dětí. V době nouzového stavu nebo mimořádné situace děti mohou trpět například narušením spánku, nedostatkem podnětů, nedostatkem sportovního vyžití, absencí soukromí nebo konflikty uvnitř rodiny. To vše může vést k duševnímu diskomfortu a nepříznivě ovlivnit zdravý vývoj dětí.

Přestože Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra zveřejnilo na webu i doporučení ve vztahu k dětem - například, že dospělí mají zmapovat strachy a nejistoty dítěte či zvyšovat jeho pocit bezpečí - otázkou je, zda je to ve vztahu k zajištění nejlepšího zájmu dítěte dostatečné. Otázkou také zůstává, zda zrušení prezenční výuky, která dětem dává prostor pro dostatečnou stimulaci a setkávání s lidmi mimo rodinu, bylo v kontextu zájmu dětí nutné a proporcionální. Výsledky šetření Rady vlády pro duševní zdraví totiž ukazují, že plošná krizová opatření s sebou mohou nést hluboké důsledky na psychiku a vývoj dětí.

Právo na vzdělání

Základní docházka by dle Ústavy i Úmluvy o právech dítěte měla být povinná a bezplatná. Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva k tomu explicitně dodává, že by měla být zajištěna nediskriminační povaha tohoto systému, nejlépe dostatečnou dostupností školních zařízení poskytujících adekvátní úroveň vzdělání. Od poloviny března však byla z důvodu koronavirových opatření uzavřena všechna školská zařízení a učitelé i žáci si museli vystačit s výukou z domova. Vzdělání žáků tak bylo závislé především na jejich možnostech využití počítače a dostupnosti a rychlosti internetového připojení.

Podle šetření České školní inspekce se přitom deset tisíc dětí vůbec nezapojilo do  distanční výuky. Lišila se také kvalita a míra, v jaké vzdělávání probíhalo: rozdíly vyvstaly nejen napříč školami, ale i mezi přístupy jednotlivých vyučujících. Děti s hendikepem se navíc musely vypořádat s dalšími překážkami, obdobně jako děti z horších socio-ekonomických podmínek. Opatření zavedená v souvislosti s koronavirem tak neadekvátně zasáhla do práva dětí na vzdělání. Stát bohužel v tomto ohledu ani nevyvinul snahu zajistit stejnou úroveň a dostupnost pro všechny děti.

Právo na bezpečí a ochranu

Úmluva o právech dítěte na jedné straně uvádí, že státy mají umožnit dětem jejich vývoj beze strachu a nástrah, jinde pak zdůrazňuje, že státy musí implementovat vhodné zákony a opatření administrativního, sociálního a školního charakteru, která mají děti ochránit před jakoukoli formou násilí, fyzického či mentálního. Dle Výboru pro práva dítěte je důležité zajistit prevenci tohoto násilí ve spolupráci se zdravotnictvím, školstvím a sociálními službami. 

Většina těchto zařízení však standardně nefungovala z důvodu plošné karantény. Obzvlášť v případech, kdy děti po dlouhou dobu zůstávaly v rodinném prostředí, které nemuselo vyhovovat podmínkám pro jejich zdravý růst, tak jejich ochrana nebyla dostatečná. Zároveň byli nadto i dospělí v domácnosti vystaveni vyššímu tlaku mimořádné situace, kdy se u nich mohlo s vyšší pravděpodobností projevit ohrožující chování jako alkoholismus. Hrozbu, kterou představuje dlouhodobější izolace doma bez možnosti styku s jinými lidmi, pak ilustruje i fakt, že Linka bezpečí registrovala v průběhu epidemie COVID-19 v České republice až 30% nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, a stejný nárůst osobních problémů a psychických potíží.

Vždy je třeba zvážit nejlepší zájem dítěte

Výše popsané případy ukazují, jak přijatá krizová opatření mohla neadekvátně zasáhnout do života dětí. Nejlepší zájem dítěte totiž zvažovalo při řešení nouzové situace jen málo států. To je také jeden z důvodů, proč Výbor pro práva dítěte na začátku dubna vyzval státy, aby myslely také na přiměřenost krizových opatření ve vztahu k dětem a snažily se v nich reflektovat zásadu nejlepšího zájmu dítěte. Dále je pobídl, aby se zamyslely nad alternativními a kreativními způsoby naplnění dětských práv na odpočinek, volný čas, rekreaci a kulturní a uměleckou činnost, a aby zajistily vyrovnání podmínek dětí v přístupu ke vzdělání.

Děti jsou nedílnou součástí naší společnosti. Naším cílem by proto mělo být zabezpečení zvláštní péče, protože dítě pro svoji tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní záruky, péči i odpovídající právní ochranu. Pandemie je bezesporu mimořádná situace a chránit společnost před plošnou nákazou je nutné, ale při přijímání opatření by státy měly vždy zohledňovat a vážit i nejlepší zájem dětí. Je nutné si být vědom důsledků, které jednotlivé kroky a restrikce mohou na děti mít, a to jak v krátkodobém, tak i dlouhodobějším horizontu.

 

Zdroje

Stanovisko Výboru pro práva dítěte ke COVID-19. Dostupné z: https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=INT/CRC/STA/9095&Lang=en

Reforma psychiatrie. Vliv epidemie koronaviru na nárůst duševních onemocnění u Čechů projednala Rada vlády pro duševní zdraví. Dostupné z: http://www.reformapsychiatrie.cz/2020/07/16/vliv-epidemie-koronaviru-na-narust-dusevnich-onemocneni-u-cechu-projednala-rada-vlady-pro-dusevni-zdravi/

Sandvik, K. B. Children in Lockdown. 1. července 2020. Dostupné z: https://verfassungsblog.de/children-in-lockdown-childrens-rights-covid-19-and-the-case-of-norway/

Hanschmann, F. Notebooks fü Alle. 28. květen 2020. Dostupné z: https://verfassungsblog.de/notebooks-fuer-alle/

Fotografie

Některá krizová opatření mohla být neproporcionálním zásahem do práv dětí. autor: sathyatripodi, 28. února 2014, zdroj: pixabay, CC0, editace: ořez.