Vývoj práv zaměstnanců a členů odborových svazů dále upadá a nepříznivý trend tak pokračuje. Globální index práv 2021 potvrzuje, že i v dnešní době dochází k porušování práv zaměstnanců. Vlády i zaměstnavatelé v mnoha případech využili koronavirovou pandemii jako záminku k oslabení práv svých pracovníků. Výjimkou nebyly ani případy úmrtí pracovníků.

Mezinárodní odborová konfederace (International Trade Union Confederation, ITUC) již osmým rokem vytváří zprávu o stavu dodržování pracovních práv. Globální index práv 2021 obsahuje hodnocení regionů a žebříček zemí sestavený na základě dodržování práv zaměstnanců a jejich souladu s mezinárodními úmluvami.

Metodologie

Situace v jednotlivých zemích je monitorována od dubna do března následujícího roku. Sledovaných indikátorů je celkem 97. Indikátory jsou tvořeny na základě úmluv Mezinárodní organizace práce a spadají do pěti kategorií: osobní svobody, právo zakládat a přidávat se k odborovým organizacím, činnost těchto odborů, právo na kolektivní vyjednávání a právo na stávku.

Jedním ze způsobů, kterým se získávají informace o dodržování práv v daných zemích, je zaslání dotazníků národním odborovým organizacím. Pro účely této zprávy byl dotazník zaslán 331 organizacím ve 163 zemích. Vyplnění dotazníku pak se zástupci ITUC na společném setkání konzultují odborníci na lidská a pracovní práva. V případě, že ITUC zjistí porušování práv, spojí se s danou odborovou organizací a zjištěná fakta s ní ověřuje. Právní výzkumníci zároveň analyzují změny právní úpravy pracovních práv v národních právních řádech a zjišťují, zda jsou v souladu s mezinárodně uznávanými standardy. 

Státy jsou na základě svého ohodnocení rozděleny do šesti kategorií (1 nejlepší, 5+ nejhorší). První čtyři skupiny se dělí na porušování práv sporadické, opakované, běžné a systematické. Práva nejsou pracovníkům zaručena ve skupině páté a šesté, přičemž do šesté skupiny se země řadí automaticky v případech absence právního státu. V hodnocení nehraje roli ekonomický status země, ani její geografická poloha či velikost. 

Hodnocení

V letošní zprávě bylo hodnoceno 149 zemí. Nejhůře se umístila Bangladéš, Bělorusko, Brazílie, Kolumbie, Egypt, Honduras, Myanmar, Filipíny, Turecko a Zimbabwe. Z velké části se právě tyto státy řadí mezi nejhůře hodnocené pravidelně. Novým přírůstkem se stalo Bělorusko, zejména kvůli represím po prezidentských volbách. Všechny odborové demonstrace byly zakázány, zástupci organizací byli zadržováni a odborové organizace byly nuceny poskytovat informace o svých členech. Dalším nováčkem v kategorii se stal Myanmar v důsledku únorového vojenského puče.  

Hodnocení se zhoršilo rovněž Belgii, Kanadě, Salvadoru, Haiti, Maďarsku, Jordánsku, Malajsii, a Slovensku. Slovensko se v loňském roce nacházelo v první kategorii, k propadu do druhé kategorie došlo z důvodu únorového přijetí novely zákoníku práce, která nebyla předem s odborovými svazy konzultována a oslabuje jejich pozici. Přesun do příznivější kategorie naopak zaznamenala Bolívie, Bosna a Hercegovina, Řecko, Mexiko, Severní Makedonie, Panama, Súdán a Togo. Násilí vykonávané na pracovnících bylo zjištěno ve 45 zemích. V šesti zemích, konkrétně v Brazílii, Kolumbii, Guatemale, Myanmaru, Nigérii a na Filipínách, dokonce došlo k jejich usmrcení, přičemž jen v Kolumbii došlo k úmrtí 22 pracovníků. To činí Jižní Ameriku nejsmrtelnějším regionem.

Mezi nejhorší regiony obecně se však řadí Blízký východ a Severní Afrika. Od loňského roku se průměrné skóre regionu zhoršilo z 4.44 na 4.50. V 94 % zemí bylo porušováno právo na stávku a právo na kolektivní vyjednávání, všech 18 zemí bránilo pracovníkům v jejich právu zakládat odborové organizace a přidávat se k nim, všechny země také kladly překážky registracím těchto organizací.

Zpráva obsahuje také seznam společností, které porušují práva svých pracovníků, jsou s porušováním těchto práv spojeny nebo nevyužily svého vlivu a otázku práv svých pracovníků neřešily. Mezi známými jmény se objevuje brazilské Nestlé, francouzská IKEA, Volkswagen v Jihoafrické republice nebo Samsung v Jižní Koreji. Ve Spojených státech jsou v souvislosti se sledováním zaměstnanců a porušováním práva na soukromí v seznamu zastoupeny Amazon, Facebook, Google, Uber a Lyft. Neblahou českou stopou je i zmínka o společnosti Baťa v Zimbabwe, na pět set zaměstnanců sdružených v odborovém svazu mělo problémy s uplatněním odpočtu členských příspěvků.

Porušovaná práva

Nejporušovanějším právem bylo právo na stávku. Omezeno nebo přímo zakázáno bylo ve 129 státech z celkových 149, což je 87 % zemí. Jedná se o značný nárůst, roku 2014, kdy zpráva vyšla poprvé, se porušování práva na stávku týkalo 63 %. Toto právo bylo porušováno například propouštěním pracovníků za účast na stávkách nebo vedením trestního řízení s vedoucími odborových organizací.

Skoro ve čtyřech pětinách zemí vlády a zaměstnavatelé omezili právo na kolektivní vyjednávání – celkově 79 % zemí. Od roku 2014 se jedná o 16% navýšení. Nejhorší situace je v Brazílii, Kambodži a Hong Kongu, zástupci organizací jsou ve velkém propouštěni i na Mauríciu a v Nambii.

Omezení práva zakládat a přidávat se k odborovým organizacím vedlo ke snížení bezpečnosti práce ve 74 % zemí. Tyto necelé tři čtvrtiny zemí omezují toto právo jak domácím pracovníkům, tak migrujícím a dočasným. V roce 2021 přijalo celkem 32 zemí právní úpravu, která migrantům omezuje právo účastnit se činnosti odborových organizací, případně držet zde vedoucí pozici či se k odborové organizaci vůbec přidat.

Počet zemí, které omezují registraci nových odborových organizací stoupl od loňského roku z 89 o celých 20 zemí na 109 zemí. Celkem 73 % zemí tak znemožňuje vůbec základní krok, který je k řádnému a efektivnímu fungování organizace potřeba. Tato kategorie je sledována potřetí, poprvé v roce 2019 se jednalo 60 % ze 145 zemí.

Zvyšuje se i počet zemí, ve kterých bylo omezeno právo na svobodu projevu a svoboda shromažďování, a to z 56 v roce 2020 na 64 v letošním roce. Dále v necelé polovině zemí dochází k zatýkaní pracovníků a více než polovina omezuje přístup ke spravedlnosti. Zde v porovnání s předchozími roky nastalo malé zlepšení.

Stav v Evropě a České republice

V Evropě je sledováno 41 zemí, průměrné skóre činí 2.51. I zde se nejporušovanějším stalo právo na stávku, když v mnoha zemích docházelo ze strany vlády k jejich omezení a případnému následnému zatýkání. 

Pro Českou republiku je na stránkách Global Rights Index 2021 zmíněn případ, kdy Amazon sledoval pomocí kamerového systému své sklady. Zaměstnanci v nich byli sledováni pro údajná bezpečnostní rizika a z důvodu existence odborů. Sbíraná data zahrnovala také informace o odborových protestech. Informace zahrnovaly například počet účastníků či zmínku o tom, zda byly na protestech rozdávány letáky. Rovněž byly vytvářeny falešné profily na sociálních sítích za účelem sledování zaměstnanců, kteří protesty vedli a infiltrace do facebookových skupin.

Česká republika se stejně jako v minulém roce umístila v žebříčku ve skupině 2. Definice této kategorie hovoří o slabších kolektivních pracovních právech a dochází v ní k opakovanému porušování některých práv ze strany vlády i zaměstnavatelů. 

Zdroje

International Trade Union Confederation. 2021. Global Right Index 2021. (https://files.mutualcdn.com/ituc/files/ITUC_GlobalRightsIndex_2021_EN-final.pdf).

Czech Republic. Global Rights Index 2021. International Trade Union Confederation. 2021. (https://www.globalrightsindex.org/en/2021/countries/cze).

Slovakia. Global Rights Index 2021. International Trade Union Confederation. 2021. (https://www.globalrightsindex.org/en/2021/countries/svk).

Vinga, Alois. Zimbabwe: ZCTU Gives Bata Seven-Day Ultimatum to Remit Union Dues. AllAfrica. (31. května 2020). (https://allafrica.com/stories/202005310052.html).

Zimbabwe. Global Rights Index 2021. International Trade Union Confederation. 2021. (https://www.globalrightsindex.org/en/2021/countries/zwe).

Fotografie

[1] Slovensko přijalo na začátku roku 2021 novelu zákoníku práce a vypadlo z kategorie nejlépe hodnocených zemí. Bratislava-7392, autor: Nasarbitw, 12. srpna 2020, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.