Dne 1. října 2021 nabyla účinnosti kontroverzní novela Listiny základních práv a svobod. Nově je ústavně zaručeno právo bránit svůj život či život jiného člověka i se zbraní, a to za podmínek, které stanoví zákon. Jaký význam má zakotvení tzv. práva na zbraň v ústavním pořádku České republiky?

Senátní návrh novely Listiny základních práv a svobod od počátku doprovázely rozporuplné reakce. Listina byla totiž v minulosti novelizována pouze jedenkrát, a to když v roce 1998 došlo k prodloužení lhůty pro policejní zadržení bez souhlasu soudu z 24 na 48 hodin.

Symbolické povýšení práva na obranu

Důvodová zpráva k novele upozorňuje na skutečnost, že právo na obranu bylo doposud obsaženo pouze na zákonné úrovni. Podle jednoho z předkladatelů návrhu, senátora Martina Červíčka, má novela především symbolický význam, neboť zdůrazňuje důležitost práva na život jakožto nejzákladnějšího práva, bez něhož nemohou být ostatní práva člověka naplněna. 

Ačkoli předkladatelé připouští, že území České republiky lze z dlouhodobého hlediska považovat za relativně bezpečné, k určitému násilí zde přece jenom dochází. Ústavní zakotvení práva na zbraň tak posiluje vědomí o tom, že každý má právo bojovat o svůj život, a to i se zbraní v ruce.

Hlavním cílem novely je ovšem podle důvodové zprávy pouze ústavní zakotvení práva na obranu a nikoli „zbraňová regulace”. Obrana se zbraní má představovat pouze jednu z možných reakcí na útok. Zbraní přitom může být vše, čím se lze proti útoku bránit. Podle předkladatelů může jít o chladné zbraně (např. nůž), jejichž držení není nijak omezeno, či zbraně střelné, které lze vlastnit a nosit pouze za podmínek stanovených zákonem.

Evropské unii navzdory

V pořadí druhá novela Listiny základních práv a svobod vzešla z petice, již iniciovali zejména myslivci a další držitelé zbraní. Petici podepsalo 102 tisíc osob včetně několika ústavních činitelů. Jejím cílem bylo reagovat na snahy Evropské unie, která prostřednictvím nedáno novelizované směrnice [1] usiluje o omezení vlastnictví zbraní, a to včetně zbraní držených legálně.

Česká republika se proti uvedené směrnici neúspěšně bránila žalobou u Soudního dvora Evropské unie. Následně však byla povinna unijní úpravu implementovat v rámci novely zbraňového zákona.

Martin Červíček uvedl, že novela Listiny základních práv a svobod má sloužit zejména jako pojistka do budoucna, aby nemohlo dojít k omezení práva na obranu z důvodu přijetí odlišné unijní úpravy. Odzbrojovací tendence Evropské unie totiž podle něj nepovedou ke zvýšení bezpečnosti obyvatelstva, protože zločinci a teroristé si zbraně opatřují nelegálními způsoby.

Nicméně je třeba upozornit na skutečnost, že unijní právo má před právem jednotlivých členských států aplikační přednost, jak dovodila judikatura Soudního dvora Evropské unie. Ani ústavní zakotvení práva na zbraň tak nezajišťuje, že se jej každý bude moci vždy dovolat. 

Otázka systematiky

Právo na zbraň bylo vloženo do článku Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo na život.[2] V rámci legislativního procesu byl však Poslanecké sněmovně předložen písemný pozměňovací návrh doporučující vložit text novely až na závěr Listiny do společných ustanovení.[3]

Podle předkladatele pozměňovacího návrhu, poslance Vojtěcha Pikala, může přiřazení práva na zbraň výlučně k ochraně života působit tak, že je nadřazené jiným oprávněným případům užití zbraně. Z tohoto důvodu předkladatel navrhoval právo na zbraň zařadit do článku, který obsahuje obecný výklad ustanovení Listiny, aby se toto „nové právo“ vztahovalo ke všem základním lidským právům. Nicméně pozměňovací návrh se nesetkal s úspěchem a právo na zbraň se tak nyní týká pouze obrany práva na život.    

Co na to odborná veřejnost?

Ačkoli část veřejnosti ústavní zakotvení práva na zbraň uvítala, obvykle však zaznívala skepse či obavy. Ústavní právník Jan Kysela upozornil na nejednoznačnost a zbytečnost přijaté novely. Zdůraznil také možná rizika: „Může to mít i horší význam, pokud to v někom vyvolá dojem, že teď je jakákoli obrana možná, protože mám přece základní právo zakotvené v Listině.“[4]

Advokát Jaroslav Ortman označil přijatou novelizaci za obyčejný výkřik do tmy. Připomněl, že trestní zákoník obsahuje instituty krajní nouze a nutné obrany. Za splnění zákonných podmínek tyto instituty umožňují použití zbraně i při obraně proti útoku na zdraví či majetek, nejen proti útoku na život. „Pokud to povede k navýšení počtu zbraní, tak je to nesprávný krok. A pokud by to bylo snižování, tak je to v rozporu s tím, co dali jako základní právo,“[5] dodal Ortman a sdělil, že se právo na zbraň nemělo vůbec do ústavního pořádku dostat.

Stejný názor sdílí také ústavní právník Jan Kudrna, který navíc kritizuje umístění práva na zbraň do článku zaručujícího právo na život, neboť znamená možné usmrcení. Podle Kudrny by namísto zásahu do Listiny bylo lepší novelizovat ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Navíc se obává, že by nejistota ohledně postavení práva na zbraň v českém právním řádu, zejména v souvislosti s krajní nouzí a nutnou obranou, mohla novelu do roka či do dvou dostat až před Ústavní soud.

 

Poznámky

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní.

[2] Právo na zbraň nyní tvoří druhou větu v čl. 6 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

[3] Předkladatel pozměňovacího návrhu navrhoval vložit právo na zbraň do čl. 41 jakožto nový odst. 3.

[4] Vaculík, Radim, Právo. Právníci: Právo na zbraň? Zbytečné a nebezpečné. Novinky.cz. 22. 7. 2021.

[5] Tamtéž.

Zdroje

Břenková, Anna. Ústavní právo bránit sebe nebo jiného i se zbraní žádné nové právo nepřináší. Právní prostor. 1. 9. 2021 (https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/ustavni-pravo-branit-sebe-nebo-jineho-i-se-zbrani-zadne-nove-pravo-neprinasi).

gla, mld. Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Senát změnu schválil. ČT24. 21. 7. 2021 (https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3343670-pravo-branit-se-zbrani-bude-ustavne-zakotveno-senat-zmenu-schvalil).

Podkladový materiál k senátnímu tisku č. 135 (https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=92773).

Pozměňovací návrh č. 8564 k senátnímu tisku č. 135 (https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=895&snzp=1).

Vaculík, Radim, Právo. Právníci: Právo na zbraň? Zbytečné a nebezpečné. Novinky.cz. 22. 7. 2021 (https://www.novinky.cz/domaci/clanek/pravnici-pravo-na-zbran-zbytecne-a-nebezpecne-40366929).

Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky.

Ústavní zákon, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

Fotografie

[1] Novela pochází z řad senátorů. Senat 2833, autor: Krokodyl, 4. říjen 2011, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez.