Smrt devatenáctiletého Afghánce, který zavraždil českého psovoda Tomáše Procházku, se zdá být smutným případem selhání vojáků, včetně těch českých. Na definitivní odpověď a nastolení spravedlnosti však tři roky po incidentu, který ukončil Afgháncův život, stále ještě čekáme.

Afghánský voják Vahidulláh Chán v říjnu 2018 z dodnes neznámých důvodů zastřelil českého psovoda Tomáše Procházku a zranil dva další české vojáky. Spekulace naznačují, že mohlo jít o příslušníka Tálibánu, kterému se podařilo projít psychologickými testy i detektorem lži a stát se členem armády. Chánova rodina tuto verzi odmítá.

Po zadržení byl Chán vyslýchán afghánskými vojenskými složkami a následně převezen na vojenskou základnu Camp Conde, kde byl vyfotografován bez viditelných zranění a předán nejprve dvěma českým vojákům k výslechu. Klíčovým svědkem událostí je afghánský tlumočník, který byl přítomen až u následujícího výslechu americkými vojáky. Během prvního českého výslechu však slyšel z výslechové místnosti Chánův křik a pohyb nábytku po místnosti. Po dvaceti minutách výslechu Chán krvácel z nosu a měl na obličeji modřiny.

Následný výslech americkými vojáky již probíhal v přítomnosti vypovídajícího tlumočníka, který popsal hned několik druhů fyzického násilí a vyhrožování ze strany příslušníků amerických sil. Následně na Chána dohlíželi další dva čeští vojáci, a to až do příjezdu afghánské eskorty. Po tuto dobu Afghánce v ohrožení života nechali vojáci bez pomoci a následně jej dovlekli na korbu afghánského vozidla, protože byl silně zakrvácený.

Chánovi se dostalo lékařské pomoci až v afghánské cele. Následně byl převezen do posádkové nemocnice základny a poté do americké polní nemocnice. Těsně po půlnoci Chán zemřel, podle lékařské zprávy bylo příčinou smrti zranění hlavy po úderech tupým předmětem.

Postup orgánů činných v trestním řízení USA a ČR

Americká vojenská policie (United States Army Criminal Investigation Command, dále jen „CID“) začala vyšetřovat incident bezodkladně jako vraždu. Po zajištění a analýze četných biologických důkazů z výslechové místnosti byli dotyční američtí vojáci přemístěni zpět do USA, kde začaly probíhat jejich výslechy. Na české straně provedl vyšetřování právník speciálních operačních sil české armády kapitán Horký, který osm dní po incidentu uzavřel vyšetřování, při kterém se spokojil s neformálním výslechem českých vojáků.

Informace o smrti Chána sdělil řediteli speciálních sil Pavlu Kolářovi zástupce velitele skupiny speciálních sil jen několik hodin po incidentu. Zpráva označovala jako důvod smrti ubití. Informace byla předána náčelníku generálního štábu Aleši Opatovi, který o ni uvědomil ministra Metnara. Ten podle svých slov kladl důraz na předpisový postup vyšetřování. O tom ho měl také šéf vojenské policie generál Pavel Kříž ujistit.

V listopadu 2018 měl tentokrát generál Aleš Opata ujistit ministra Metnara, že čeští vojáci nemají podíl na vraždě Chána, přestože záležitost již v té době začala rozplétat americká média. Mluvčí ministerstva obrany tázaný deníkem The New York Times odmítl jakákoliv nařčení.

Až žádost genrála Curtise Scaparrottiho, šéfa evropský sil NATO, aby došlo vyšetření závažného činu, který by mohl ohrozit pověst mezinárodních mírových jednotek v Afghánistánu, vedla k dalším krokům. Vojenská policie ČR v lednu následujícího roku oslovila ambasádu USA v Praze, a tak téměř půl roku po Chánově smrti CID předala svému českému protějšku neformální zprávu o svém vyšetřování.

Nepovedené usnesení o zahájení trestního stíhání

Vojenská policie a státní zastupitelství se začali zabývat jednáním českých vojáků při výslechu Chána a po něm, ale také možnou snahou některých armádních činitelů incident utajit. V létě 2020 byli obviněni čtyři příslušníci českého armádního Ředitelství speciálních sil, dva vysocí důstojníci a dva armádní zpravodajci, z neoznámení trestného činu. Řízení bylo následně zastaveno a vráceno do fáze vyšetřování.

Státní zástupce označil rozhodnutí o zahájení trestního stíhání za zcela nedostatečné, nacházející se již za hranou přezkoumatelnosti, neboť dokonce neobsahovalo ani náležitosti stanovené trestním řádem. Hlavním důvodem bylo nedostatečné vymezení skutku, kterého se měli důstojníci dopustit. To mělo být do té míry nekonkrétní a nejasné, že z něj nebylo možné seznat, co je obviněným kladeno za vinu.

Tzv. ohlašovací povinnost navíc nejspíše nesplnilo více osob než čtyři žalovaní důstojníci. Podle informací Ekonomického deníku však vojenská policie obdržela informace bezprostředně po incidentu v Afghánistánu. Otázkou tedy zůstává, proč nezačala jednat z vlastní iniciativy, ale pravděpodobně až po obdržení výše uvedené žádosti generála Scaparrottiho a medializaci deníkem The New York Times.

V červnu tohoto roku, tedy více než dva a půl roku po incidentu, vojenská policie obvinila čtyři vojáky elitní armádní skupiny 601 z podílu na smrti Chána. Dva vojáci, kteří prováděli výslech Chána, jsou obviněni z vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu. Zbylí dva, kteří dozorovali nad zraněným Chánem, jsou obviněni z neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby.

Kdo může za pomalé vyšetřování?

Také vyšetřování s americkými vojáky nadále probíhá. USA si vyžádaly kopie výslechů a úkonů vojenské policie o vyšetřování českých vojáků. Přesto v porovnání s americkou CID byl postup české vojenské policie v trestním řízení chaotický a pomalý. Jedním z důvodů může být i neoznámení trestného činu vojenské policii některými důstojníky. Zůstává otázkou, proč vojenská policie nezačala konat dříve, jelikož se měla podle informací Ekonomického deníku o incidentu dozvědět ještě v den Chánovy smrti.

Nekonání vojenské policie například způsobilo, že ke sběru biologických důkazů českými detektivy v již uklizené výslechové místnosti došlo až v červenci 2020. Bez americké pomoci by důkazní prostředky o událostech osudného dne byly slabší. Potenciálním problémem obhajoby českých vojáků však zůstává chybějící fotografie po výslechu Chána. Pořízení fotografie vyslýchaného před a po výslechu bylo jejich povinností a dostali k tomu také rozkaz. Argument, že byla fotografie zničena, nebo nebyla vůbec pořízena z důvodu Chánových viditelných zranění, může být důležitou součástí dokazování v trestním řízení, za jehož zahájení můžeme pravděpodobně děkovat také investigativním novinářům, kteří na události upozornili.

 

Zdroje

Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný, Kdo umučil vězně V. CH., Respekt, 21. 6. 2021, (https://www.respekt.cz/tydenik/2020/8/kdo-umucil-vezne-v-ch).

Thomas Gibbons-Neff, Mujib Mashal, U.S. and Czech Troops Investigated for Death of Afghan Prisoner, The New York Times, 26. 11. 2018, (https://www.nytimes.com/2018/11/26/us/politics/czech-soldiers-american-military-afghanistan.html).

ČTK. Respekt: Policie obvinila čtyři vojáky z podílu na smrti vraha českého psovoda, 20. 6. 2021, (https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/respekt-policie-obvinila-ctyri-vojaky-z-podilu-na-smrti-vraha-ceskeho-psovoda/2053872).

Jan Hrbáček, Zrušené obvinění čtyř důstojníků kvůli úmrtí v Afghánistánu bylo za hranou zákona a zřejmě i za Ústavou zaručenými právy, říká obhájce vojáků, Ekonomický deník, 23. 12. 2019, (https://ekonomickydenik.cz/zrusene-obvineni-ctyr-dustojniku-kvuli-umrti-afghanistanu-bylo-za-hranou-zakona-i-ustavou-zarucenych-prav-tvrdi-obhajce/).

ČT24, Dva čeští vojáci čelí stíhání kvůli smrti Afghánce. Úřady k věci mlčí, Česká televize, 21. 6. 2021, (https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3330100-dva-cesti-vojaci-celi-stihani-kvuli-smrti-afghance-urady-k-veci-mlci).

Barbora Navrátilová, Vrah psovoda Procházky po výslechu zemřel. Podle tlumočníka ho zbili američtí a čeští vojáci, iRozhlas, 16. 2. 2020 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tomas-prochazka-strelec-kdo-zabil-prochazku-specialni-jednotky-v-afghanistanu_2002161635_ban).

Fotografie

[1] Šéf evropských sil NATO generál Curtis Scaparrotti. Military Committee in Chiefs of Defence Session - Joint Press Conference. autor: NATO North Atlantic Treaty Organization, 18. května 2016, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2, editace: ořez.