Po šesti letech od zahájení vyšetřování situace v Gruzii se žalobce Mezinárodního trestního soudu odhodlal k dalšímu kroku a na začátku března 2022 požádal přípravný senát o vydání zatykače na tři bývalé představitele správy sporné gruzínské oblasti Jižní Osetie. Ti mají před Soudem stanout v souvislosti s válečnými zločiny spáchanými v době tzv. rusko-gruzínské války, která sužovala území Jižní Osetie a jejího okolí v srpnu 2008 a vyžádala si životy stovek, převážně civilních, obětí.

Předmětem vyšetřování situace v Gruzii jsou zločiny spadající do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (dále jen MTS, Soud) údajně spáchané třemi stranami rusko-gruzínské války⁠ – gruzínskými ozbrojenými silami, jihoosetskými jednotkami a ozbrojenými silami Ruské federace (více k samotnému konfliktu a jeho vyšetřování viz Bulletin duben 2016, s. 10). Žádost žalobce MTS o vydání zatykačů (dále jen žádost) se však zaměřuje pouze na činy, jež měly být spáchány jednotkami jihoosetské správy v kontextu okupace Jižní Osetie ozbrojenými silami Ruské federace.

Zatykače míří na bývalého ministra vnitra tehdejší správy Jižní Osetie Mikhaila Mindzaeva, na vedoucího zařízení předběžného zadržení Gamleta Guchmazova a na jihoosetského ombudsmana Davida Sanakoeva. Právě tyto tři osoby jsou dle žalobce MTS Karima Khana podezřelé ze spáchání válečných zločinů na území Jižní Osetie a v jejím okolí v období mezi 8. a 27. srpnem 2008.

Civilisté terčem útoku

Většina gruzínského obyvatelstva z Jižní Osetie v průběhu války uprchla, avšak téměř okamžitě poté, co byla z území vytlačena také gruzínská armáda, začaly jihoosetské jednotky za výrazné podpory ruských ozbrojených sil zatýkat ty, kteří nebyli schopni nebo ochotni opustit své domovy a utéct z bojů. Tuto skupinu tvořili zejména staří a nemocní gruzínští civilisté.

Valná většina z nich byla následně držena v zařízení předběžného zadržení, nad jehož chodem měli plnou kontrolu právě vedoucí zařízení Guchmazov a jeho nadřízený Mindzaev z pozice ministra vnitra. Dle dostupných důkazů vědomě umožnili, aby mnoho ze zadržených bylo strážci v zařízení uráženo, bito, mučeno, ponižováno a protiprávně drženo v nehygienických a nebezpečných podmínkách. Nadto jim nebyl poskytnut žádný platný důvod jejich zadržení a nebylo jim ani umožněno uplatnit jakákoliv procesní práva.

Někteří ze zadržených byli rovněž použiti jako rukojmí s cílem přimět gruzínské úřady k propuštění odsouzenců z Jižní Osetie, kteří byli uvězněni na území Gruzie již před vypuknutím války. Tato takzvaná výměna byla primárně vyjednávána obviněným jihoosetským ombudsmanem Sanakoevem.

Vydání zatykače nutností

Žalobce MTS pojal na základě důkazů a provedeného vyšetřování důvodné podezření, že Mindzaev, Guchmazov a Sanakoev nesou trestní odpovědnost za válečné zločiny protiprávního zbavení osobní svobody, mučení, nelidského zacházení, těžké urážky lidské důstojnosti, braní rukojmích a protiprávního přesunu.

Jejich zatčení a předvedení před MTS je dle žalobce Khana nutné, neboť lze důvodně očekávat, že by dotyční pouhé předvolání (summons to appear) [1] nerespektovali. Vydání zatykače pak podporuje také fakt, že všichni tři podezřelí se v současné době s největší pravděpodobností nacházejí v místech pod kontrolou jihoosetských nebo ruských orgánů, u kterých vzhledem k jejich předchozí výrazné nespolupráci s MTS nelze předpokládat, že by nyní jakkoli přispěly k zajištění přítomnosti podezřelých před Soudem.

Paralela k situaci na Ukrajině: „Poselství“ ruským představitelům?

Vyšetřování odhalilo také údajnou roli vysoce postaveného ruského vojenského důstojníka Vyacheslava Borisova, který je již sice po smrti, ale dle žalobce MTS je rovněž podezřelý, že úmyslně přispěl k vykonání některých v žádosti uvedených zločinů. Pokud by byl tedy Borisov stále naživu, je pravděpodobné, že by žalobce požádal o vydání zatykače také proti němu. Zmínkou o roli ruského generála Borisova žalobce Khan v podstatě naznačuje odpovědnost ozbrojených sil Ruské federace za zločiny vyšetřované Úřadem žalobce MTS (dále jen OTP) v rámci situace v Gruzii.

Nadto žalobce výslovně označil obsazení Jižní Osetie za okupaci Ruskou federací a dokonce připodobnil mezinárodní zločiny spáchané na území Jižní Osetie k činům, které v rámci předběžného šetření OTP zaznamenal také na území Ukrajiny. Toto lze chápat jako jasnou zprávu žalobce Khana ruským představitelům, že v případě existence dostatečných důkazů může podobné vyústění ve formě vydání zatykačů následovat také v probíhajícím vyšetřování situace na Ukrajině.

Překvapivé načasování žalobcova kroku

Od rusko-gruzínské války v oblasti Jižní Osetie uplynulo již 14 let. Předběžné šetření v situaci v Gruzii trvalo celých osm let a od zahájení vyšetřování v lednu 2016 nedošlo k téměř žádnému výraznému posunu. V této souvislosti se tak rozhodnutí žalobce Khana požádat o vydání zatykačů jen dva týdny po zahájení invaze Ruské federace na Ukrajinu může zdát přinejmenším překvapivým. Toto načasování spolu s výslovným odkazem k Ruské federaci vyvolává debaty o tom, co je skutečným záměrem žalobcova kroku.

Gruzínské ministerstvo spravedlnosti tento posun nicméně uvítalo a označilo jej za „další vítězství pro Gruzii“. V roce 2021 totiž v její prospěch rozhodl Evropský soud pro lidská práva, ke kterému Gruzie podala na Ruskou federaci v roce 2008 mezistátní stížnost pro vážná porušení lidských práv v souvislosti s válečným konfliktem v Jižní Osetii (více k rozhodnutí viz Bulletin březen 2021, s. 23).

Budoucí vývoj je stále nejistý

Je otázkou, kdy a zda vůbec se podaří tři podezřelé jihoosetské představitele zatknout a dostat před MTS k řádnému soudnímu procesu. Vzhledem k tomu, že Ruská federace není smluvní stranou Římského statutu a dlouhodobě odmítá s MTS jakkoliv spolupracovat, je také na místě si položit otázku, do jaké míry budou její představitelé brát žalobcovo „poselství“ v souvislosti se situací na Ukrajině vážně. Bez ohledu na tyto nejistoty budoucího vývoje lze však rozhodnutí žalobce Khana vnímat pozitivně a to minimálně z důvodu, že se vyšetřování situace v Gruzii dostalo po dlouhé odmlce zase o krok dále.

 

Poznámka

[1] O předvolání může žalobce MTS požádat dle čl. 58 odst. 7 Římského statutu místo zatýkacího rozkazu. Přípravný senát následně předvolání vydá, pokud shledá dostatečné důvody domnívat se, že to postačí k zabezpečení přítomnosti podezřelé osoby. Předvolání může obsahovat podmínky omezující osobní svobodu, nikoliv však v podobě zadržení.

Zdroje

Mezinárodní trestní soud, ICC Prosecutor, Karim A.A. Khan QC, announces application for arrest warrants in the Situation in Georgia, 10. 3. 2022,

(https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=20220310-prosecutor-statement-georgia)

Ministry of Justice of Georgia, Another victory of Georgia over the August 2008 war, News, 11. 3. 2022,

(https://justice.gov.ge//?m=articles&id=UpL8kINlaj)

Thierry Cruvellier, ICC/Georgia: “Because of Ukraine everything changed”, Justiceinfo.net, 15. 3. 2022,

(https://www.justiceinfo.net/en/88833-icc-georgia-because-ukraine-everything-changed.html)

Úřad žalobce MTS, Situation in Georgia: Public redacted version of „Prosecutor’s application pursuant to article 58 for warrants of arrest against Mikhail MINDZAEV, Gamlet GUCHMAZOV and David SANAKOEV“, 2022, Haag,

(https://www.icc-cpi.int/CourtRecords/CR2022_01944.PDF)

Fotografie

[1] Ruská okupace v Gruzii vyhnala do ulic mnoho protestujících. Protest, autor: Wilhelm Joys Andersen, 12. srpna 2008, zdroj: Flickr, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.