Na konci září představila Evropská komise rozsáhlý dokument, jehož cílem je zhodnocení vývoje právního státu ve všech 27 členských státech Evropské unie. Každý stát v něm má jednu obsáhlou kapitolu. Zpráva ukázala, že některé státy splňují v této oblasti vysoké normy, ale že existují i „outsideři“. Největší obavy budí reformy soudnictví v Maďarsku a v Polsku. Epidemie koronaviru přitom dlouhotrvající problémy zdůraznila a byla zásadní zkouškou pro všechny členské státy. Ukázala tak důležitost zásad právního státu a jeho role v Evropské unii.

Zahájení dialogu

Po výzvě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen v červenci 2019 začala spolupráce Evropského parlamentu, Rady a členských států v oblasti nového evropského mechanismu právního státu, díky kterému bude docházet k pravidelnému posuzování jeho vývoje v členských státech. Cílem je podnítit konstruktivní diskuzi o upevnění právního státu a povzbudit všechny členské státy k tomu, aby prověřily, jak problémy řešit, vzájemně se poučit ze svých zkušeností a ukázat, že právní stát lze dále posilovat při plném respektování vnitrostátních tradic a specifik.

Prvním výsledkem této spolupráce je zveřejnění pilotní zprávy o právním státu, kterou publikovala Evropská komise na konci září. Prostřednictvím této zprávy, včetně jejích 27 kapitol představujících hodnocení jednotlivých států, chce Komise zhodnotit výchozí stav právního státu. Věnuje se čtyřem hlavním pilířům: oblasti soudnictví, protikorupčním opatřením, pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků a institucionálním otázkám týkajícím se brzd a protivah.  

Právní stát

Právní stát je jako jedna ze sdílených hodnot Evropské unie zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Hlavní myšlenkou je, že demokracii se nemůže dařit bez nezávislých soudů zaručujících ochranu základních práv a občanských svobod, ani bez aktivní občanské společnosti a svobodných médií. V právním státu se veškeré pravomoci vždy vykonávají v mezích stanovených zákonem. Tyto zásady uznaly i Soudní dvůr EU a Evropský soud pro lidská práva. Rada Evropy pak vydala i normy, stanoviska a doporučení, které by měly pomáhat státům v naplňování podstaty právního státu.

Soudnictví a role státních zastupitelství

Zpráva shrnuje, že v mnoha státech (například v Irsku, Finsku nebo Nizozemí) v současné době probíhají reformy, které mají podpořit nezávislost soudců. Stále více se pak diskutuje o nezávislosti státního zastupitelství na výkonné moci, neboť ta má významné důsledky pro schopnost bojovat proti trestné činnosti a korupci. Evropský soud pro lidská práva nedávno ve svém rozsudku Kövesi proti Rumunsku zdůraznil, že nezávislost státních zástupců je klíčovým prvkem pro zachování nezávislosti soudnictví.

Zvláštní pozornost se ve zprávě věnuje dění v Polsku. Značné obavy totiž vyvolává dvojí úloha ministra spravedlnosti, který je zároveň i nejvyšším státním zástupcem. Tato situace zvyšuje zranitelnost vůči politickému vlivu, pokud jde o organizaci státního zastupitelství a vyšetřování případů.

Obavy o nezávislost soudnictví

Dalším významným zdrojem obav je v některých členských státech i nezávislost soudnictví. Zpráva zmiňuje především Maďarsko, kde se nezávislá Národní rada pro soudnictví potýká s problémy při vyvažování pravomocí předsedy Národního úřadu pro soudnictví pověřeného správou soudů a možností jmenování členů Ústavního soudu volených parlamentem do Nejvyššího soudu mimo běžný postup jmenování. 

Komise shledává problémy také v Polsku, jehož reformy soudnictví byly významným zdrojem kontroverze již od roku 2015. V letech 2019 a 2020 zahájila Komise s Polskem dvě řízení o porušení povinnosti s cílem zajistit nezávislost soudnictví a Soudní dvůr nařídil předběžná opatření s cílem pozastavit pravomoci disciplinární komory Nejvyššího soudu, pokud jde o disciplinární řízení týkající se soudců (viz také Bulletin červenec-srpen 2019, s. 21 nebo Bulletin březen 2019, s. 9). 

Zpráva ještě zmiňuje Slovensko, kde panují dlouhodobé obavy ohledně nezávislosti systému soudnictví. V dubnu 2020 proto slovenská vláda oznámila důležité reformní plány na jeho posílení, a to včetně procesu jmenování na Ústavní soud. Komise bude další vývoj sledovat.

Pandemie pomáhá urychlení digitalizace

Pozitivní zprávou pro justici je, že kromě těžkostí, které pandemie koronaviru přinesla, také vyzdvihla význam digitalizace systémů soudnictví. Přijímá se řada iniciativ, od online informací o řízeních u soudu až po zpracování rozsudků umožňující jejich strojovou čitelnost. Digitalizace probíhá i ve všech oblastech veřejné správy.

Korupce je v některých státech stále problémem

Dalším pilířem právního státu je nastavení protikorupčních opatření. Boj proti korupci má důležitý unijní rozměr, neboť souvisí s ochranou finančních zájmů EU. V tomto ohledu bude hrát klíčovou úlohu Úřad evropského veřejného žalobce. Ten se v současné době zřizuje a bude sídlit v Lucemburku. Půjde o nezávislý úřad EU s pravomocí vyšetřovat, stíhat a podávat obžalobu, pokud jde o trestné činy ohrožující rozpočet EU, tedy například podvody nebo korupce.

Nejnovější průzkumy Eurobarometru ukazují, že korupce je pro občany a podniky EU i nadále vážným problémem. Přibližně sedm z deseti Evropanů se domnívá, že korupce je v jejich zemi rozšířena, a čtyři z deseti Evropanů se domnívají, že míra korupce v jejich zemi vzrostla.

Mnoho států přijalo opatření v oblasti potírání korupce, často pod vlivem společenských událostí. Za všechny můžeme jmenovat například Slovensko, jehož vláda oznámila řadu reforem v reakci na veřejné protesty týkající se odhalení při vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. V některých případech reagují probíhající reformy na konkrétní problémy v oblastech, jakými jsou korupce nebo praní špinavých peněz. Například v Rakousku vláda v návaznosti na některé případy korupce ve vysokých patrech politiky plánuje případné reformy, které by dále posílily kontrolu financování politických stran ze strany Účetního dvora, který má roli nezávislého kontrolního orgánu finančních prostředků EU. 

Pluralita a svoboda médií

Dle zprávy vývoj způsobený pandemií koronaviru potvrdil klíčovou úlohu svobodných sdělovacích prostředků a jejich službu poskytování ověřených informací, čímž přispívají k boji proti dezinformacím a udržují demokratickou odpovědnost. Zdůraznila rovněž potenciální rizika vyplývající z omezení svobody projevu a přístupu k informacím.

Krize dle zprávy ukázala, že opatření určená k řešení „infodemie“ [1] některé vlády používají jako záminku k oslabení základních práv a svobod nebo je zneužívají k politickým účelům. Rovněž se tím prohloubila již tak obtížná hospodářská situace v tomto odvětví způsobená dramatickým poklesem příjmů z reklamy, a to navzdory rozšíření publika. Hrozí proto, že síla a rozmanitost mediálního odvětví v EU bude oslabena (viz také Bulletin říjen 2020, s. 3). 

Politický tlak na sdělovací prostředky

Nejpalčivějším problémem je v současné době politický tlak vyvíjený na sdělovací prostředky. V rámci kapitol týkajících se jednotlivých zemí Komise zjistila řadu varovných případů. V Bulharsku je například vlastnictví několika sdělovacích prostředků úzce spojeno s politickými činiteli, i když je oficiálně nevlastní. Velký počet tamních novinářů navíc označil politické vměšování do sdělovacích prostředků za „běžné“ a „široce rozšířené“. 

V Maďarsku je za hrozbu považován mediální konglomerát KESMA, který vznikl sloučením více než 470 provládních sdělovacích prostředků. Byly vyjádřeny další obavy, že nedávná převzetí mohou být součástí schématu hospodářského převzetí zbývajících nezávislých zpravodajských médií. V Polsku během prezidentské kampaně v roce 2020 vládní koalice zmínila plány legislativních změn týkajících se sdělovacích prostředků vlastněných zahraničními společnostmi, což by mohlo mít dopad na pluralitu sdělovacích prostředků.

Právní předpisy v době pandemie pod drobnohledem

Významnou kapitolou zpráv jednotlivých členských států je posouzení výjimečných opatření přijatých v boji proti pandemii koronaviru. Nadměrné využívání zrychleného přijímání právních předpisů v době pandemie mohlo vyvolat obavy ohledně právního státu. Především vnitrostátní parlamenty, ústavní soudy a nejvyšší soudy hrály klíčovou úlohu při kontrole vládních opatření přijatých v reakci na pandemii koronaviru. Zpráva shrnuje, že odpověď na krizi ukázaly celkově vysokou odolnost vnitrostátních systémů s intenzivní politickou a právní diskuzí o přijatých opatřeních. 

Závěry: Někteří mají co zlepšovat

Zpráva zdůrazňuje, že mnohé členské státy mají v oblasti právního státu vysoké normy, a to i v celosvětovém měřítku. Shledává však závažné problémy v případech, kdy se nezávislost soudnictví ocitá pod tlakem, kdy systémy neprokázaly dostatečnou odolnost vůči korupci, kdy ohrožení svobody a plurality sdělovacích prostředků ohrožuje demokratickou odpovědnost nebo kdy se objevily problémy v oblasti brzd a protivah, které jsou pro účinný systém demokracie zásadní. Další zprávu o právním státě Komise vydá zase za rok.

 

Poznámky

[1] šíření nadměrného množství informací o určitém problému, často neověřených a zavádějících

Zdroje

Rule of Law Report The rule of law situation in the European Union. Evropská komise. 30. září 2020. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0580&from=EN.

Úřad veřejného žalobce. Rada Evropské unie. 30. září 2020. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eppo/.

Fotografie

Polské reformy soudnictví jsou kontroverzní. Autor: Robfoto, 2. ledna 2016, Pixabay, CC0, editace: ořez.