Na konci září vydal Výbor pro nucená zmizení zprávu o tom, jak Česká republika přistupuje k naplňování závazků z Mezinárodní úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením. Jaká zjištění zpráva výboru přináší?

Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením (dále „Úmluva“) přijalo v prosinci 2006 Valné shromáždění Organizace spojených národů.

V roce 2010 pak Úmluva vstoupila v platnost. Úmluva se zabývá především problematikou popírání zadržování osob a zatajováním místa jejich pobytu. Definuje pojem nuceného zmizení [1] a zavádí povinnost státu vyšetřovat a trestně stíhat každé porušení zákazu nedobrovolného zmizení.

Česká republika Úmluvu ratifikovala v roce 2017.[2] Jedná se o poslední univerzální úmluvu o lidských právech, kterou Česká republika ratifikovala. Zpráva, kterou na konci září vydal Výbor pro nucená zmizení (dále „Výbor“) jako orgán kontroly Úmluvy, je pak jeho vůbec první zprávou o tom, jak Česká republika naplňuje závazky plynoucí z Úmluvy. 

Výbor ocenil spolupráci, zpráva je však kritická

V úvodu zprávy výbor ocenil Českou republiku za hladkou spolupráci a konstruktivní dialog při vypracovávání zprávy, zejména zodpovězení seznamu otázek, jež Výbor České republice předložil a poskytnutí dodatečných písemných informací. Výbor též kladně kvitoval, že Česká republika uznala jeho pravomoc přijímat a posuzovat mezistátní sdělení podle čl. 31 a 32 Úmluvy.

Zbytek zprávy se však nese v kritickém tónu. Výbor především znepokojilo, že Česká republika neuvedla svůj právní řád do souladu s Úmluvou. Vyjádřil i znepokojení nad tím, že na systematické bázi není zajištěno dodržování zásady nenavracení [3] v těch případech, kdy je dáno podezření, že by dané osobě mohlo hrozit právě nedobrovolné zmizení. Výbor dále vyjádřil znepokojení nad situací v Zařízení pro děti - cizince v Praze, jež bez jakýchkoli záznamů opustilo mnoho nezletilých. 

České trestní právo není v souladu s Úmluvou

Primárním problémem je dle Výboru nesoulad českého právního řádu s Úmluvou. V něm by podle Výboru mělo být nucené zmizení zakotveno jako samostatný trestný čin. Za tento trestný čin by navíc dle Výboru měly být udělovány tresty, které budou zohledňovat mimořádnou závažnost takového trestného činu. Česká republika by též měla při novelizaci trestního zákoníku ustanovit zvláštní polehčující a přitěžující okolnosti, které jsou v Úmluvě stanoveny, a spáchání tohoto trestného činu by nemělo být promlčitelné. Podle České republiky je však současný právní rámec pro trestní stíhání případů nenásilného zmizení dostatečný.

Nezapojování organizací a nedostatek informací

Výbor dále kritizuje Českou republiku za to, že při přípravě zprávy do konzultací nezapojilo organizace občanské společnosti ani úřad veřejného ochránce práv. Podle Výboru by totiž měla být účast organizací občanské společnosti zaručena ve všech fázích procesu vzniku zprávy, od přípravy zprávy členského státu až po šíření a provádění závěrečných připomínek. Stran pravomocí veřejného ochránce práv Výbor apeluje na Českou republiku, aby došlo k jejich posílení tak, aby do jeho gesce spadala právě i ochrana všech osob před násilným zmizení.

Další výtkou Výboru je absence podrobných statistik o zmizelých osobách v České republice. Ta by tak měla co nejdříve tyto statistiky zpracovat, přičemž by dané informace měly být členěny dle pohlaví, věku, státní příslušnosti, sexuální orientace, genderové identity, místa původu a rasového či etnického původu. Česká republika by též měla zřídit jednotný celostátní registr zmizelých osob.

Nezajištění dodržování zásady nenavracení

Výbor nalezl nedostatky v českém právním řádu i v tom, že v něm není obsažen konkrétní odkaz na zákaz navracení v případě rizika nuceného zmizení. Česká republika by tak měla zajistit systematické a přísné dodržení této zásady, např. výslovným začleněním zákazu vyhoštění, navracení, předání či vydání do právního řádu a stanovením jasných kritérií pro vyhoštění, navracení, předání či vydání.

Situace v pražském Zařízení pro děti - cizince

Výbor ve zprávě vyjadřuje i své znepokojení nad tím, že český právní řád nekriminalizuje jednání popsaná v čl. 25 odst. 1 písm. a) a b) Úmluvy.[4] Jedná se jak o situace neoprávněného odebírání dětí v souvislosti s nuceným zmizením, tak o padělání, ukrývání nebo ničení dokladů prokazujících skutečnou totožnost takových dětí.

Výbor znepokojuje, že pražské Zařízení pro děti - cizince opustilo bez doprovodu mnoho nezletilých osob a o jejich následném pobytu nejsou dostupné žádné záznamy. Těmto nezletilým osobám totiž dle Výboru může hrozit právě násilné zmizení. Jedno z doporučení Výboru tak směřuje i k přijetí účinných opatření zabraňujících zmizení dětí z přijímacích středisek, jako jsou zařízení pro děti - cizince.

 

Poznámky 

[1] Článek 2 Úmluvy: „Pro účely této úmluvy se „nuceným zmizením“ rozumí zatčení, zadržení, únos nebo jakýkoli jiný způsob zbavení svobody provedený zmocněnci státu nebo osobami či skupinami osob jednajícími z pověření, s podporou či tichým souhlasem státu, po němž následuje odmítání přiznat, že došlo ke zbavení svobody, nebo utajování osudu či místa pobytu zmizelé osoby, čímž se taková osoba ocitá mimo ochranu zákona.“

[2] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2017 Sb. o sjednání Mezinárodní úmluvy na ochranu všech osob proti nuceným zmizením.

[3] Čl. 16 odst. 1 Úmluvy: “Žádný účastnický stát nevyhostí, nevrátí („refouler“), nepředá ani nevydá osobu do jiného státu, pokud jsou podstatné důvody se domnívat, že této osobě by hrozilo, že bude podrobena nucenému zmizení.”

[4] Čl. 25 odst. 1 písm. a) a b) Úmluvy: “Každý účastnický stát přijme opatření potřebná k předcházení a jejich trestání podle jeho trestního práva: (a) neoprávněnému odebírání dětí, které jsou podrobeny nucenému zmizení, dětí, jejichž otec, matka nebo zákonný zástupce jsou podrobeni nucenému zmizení, nebo dětí narozených během věznění matky podrobené nucenému zmizení; (b) padělání, ukrývání nebo ničení dokladů prokazujících skutečnou totožnost dětí uvedených v písmenu (a) tohoto odstavce.”

Zdroje

United Nations. UN Committee on Enforced Disappearances publishes findings on Czech Republic, Mali and Uruguay. 27. září 2022. United Nations. https://www.ohchr.org/en/press-releases/2022/09/un-committee-enforced-disappearances-publishes-findings-czech-republic-mali

Fotografie

[1] Zpráva Výboru je první zprávou pro Česko o dodržování Úmluvy, autor: Estefano, 31. srpen 2019, zdroj: pixabay, Pixabay License, editace: ořez.