Odstraňte segregaci romských dětí a zaměřte se na strategii ochrany komunity LGBTI. Tak zní doporučení směřované České republice od Evropské komise proti rasismu a netoleranci, která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy. Monitoring zkoumá situaci týkající se projevů rasismu a nesnášenlivosti v každém z členských států Rady Evropy. Jak v nejnovějším hodnocení dopadla Česká republika?
Pokroky základem úspěchu
Zpráva v první řadě zmiňuje pozitivní vývoj v oblasti inkluzivního vzdělávání. Konkrétně ECRI uvádí vývoj na základní škole v Trmicích (Ústí nad Labem), kde žáci i personál tvoří smíšenou skupinu romského i neromského původu. Škola si dává na inkluzi záležet, čímž si buduje dobrou pověst, díky které získává další motivované učitele i žáky.
Na řadě aspektů doporučovaných ECRI pracuje nezávislá instituce ombudsmana. Kancelář veřejného ochránce práv usilovně prosazuje principy rovnosti a boje proti rasismu.[1] České orgány navíc přijaly různá opatření v rámci boje proti zločinům z nenávisti, včetně školení pro pracovníky donucovacích orgánů a zavedení rozsáhlé HateFree kampaně. Mimo jiné byl bývalý koncentrační tábor v Letech přeměněn na vzdělávací středisko genocidy Romů za druhé světové války.
Orgány ČR rovněž zlepšily Státní integrační program, komplexní nástroj České republiky pro integraci osob s mezinárodní ochranou. Program prostřednictvím individuálních integračních plánů poskytuje doplňkovou ochranu. Pokrokem je i příprava nové Strategie romské integrace 2021–2030. I přesto má Česká republika stále na čem pracovat.
Situace na školách
Česká republika informovala ECRI o několika iniciativách zaměřujících se na podporu inkluzivního vzdělávání. Problematické však zůstává chápání celého konceptu. České orgány se zaměřují především na začlenění dětí se zdravotním postižením, ale měly by se věnovat i dětem čelícím rasismu a nesnášenlivosti.
Učební osnovy obsahují některá témata související s lidskými právy, tolerancí a demokracií. Míra a způsob výuky však záleží na jednotlivých školách. Výukové materiály týkající se inkluzivního vzdělávání jsou velmi omezené. Školy navíc nedostávají hodnocení podle činnosti v této oblasti, proto nelze uplatnit sankce na ty, které téma do výuky nezahrnují.
Česká republika by proto měla učitelům a administrativním pracovníkům poskytnout hlubší odbornou přípravu tak, aby byli schopni spolupracovat s dalšími školskými orgány. Školy by si následně mohly příklady dobré praxe sdílet mezi sebou a vzájemně se jimi inspirovat.
Chybějící národní strategie pro LGBTI
Institut registrovaného partnerství poskytuje českým párům od roku 2006 rovná práva v řadě důležitých oblastí. Stále ale existují určité právní nerovnosti jako například neexistence společného jmění registrovaných partnerů či vdovských důchodů. Navíc české orgány nejsou ochotny uzákonit manželství osob stejného pohlaví, což je klíčový požadavek české LGBTI komunity.
ECRI obdržela několik stížností od transgender osob na neuctivý přístup ze strany zdravotnických zařízení. Častokrát mají pocit, že jsou považovány za nemocné a personál je plně nepřijímá. Proto ECRI vyzývá zdravotnická zařízení ke vstřícnějšímu a respektujícímu chování k transgender a LGBTI osobám ze strany personálu.
Dalším problémem je oficiální změna jména a sexuální identity. Transgender osoby stále musí v případě změny pohlaví podstoupit rovněž sterilizaci. Z tohoto důvodu ECRI českým úřadům připomíná rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věcech A. P., Garcon a Nicot proti Francii, v nichž štrasburský soud rozhodl, že požadavek sterilizace je v rozporu s právem na respektování soukromého života dle článku 8 Evropské úmluvy.
Některé nevládní organizace a akademičtí pracovníci se zabývali otázkou diskriminace LGBTI osob, nicméně česká vláda podobné aktivity nepodporovala a nijak se na nich nepodílela. Česká republika navíc stále nemá národní strategii nebo akční plán týkající se řešení otázek diskriminace a nesnášenlivosti vůči LGBTI osobám. Ve zprávě se proto výrazně doporučuje, aby orgány s příslušnými organizacemi občanské společnosti, včetně skupin LGBTI, vypracovaly národní strategii pro řešení tohoto problému.
Protimuslimská a protiromská rétorika
Nejčastějším terčem skupinové nenávisti bývali Romové. To se v poslední době změnilo a rasistické projevy českých občanů míří spíše na muslimy, přestože dle odhadů tvoří muslimové pouze 0,2 % české populace. Příkladem je spor muslimské studentky se školou, která jí zakázala nosit hidžáb. Projevy nenávisti vůči muslimům lze v posledních letech zaznamenat navíc i v národní politice. Přestože se hlavní ohnisko nenávistných projevů přesunulo k protimuslimské rétorice, veřejné protiromské projevy se vyskytují i nadále.
Pozorovatelé se shodují, že rasová nenávist se v poslední době šíří na internetu. Výrazně k tomu přispívají výhružné komentáře či šíření dezinformací. Nejen z tohoto důvodu ECRI doporučuje obnovení horké linky pro trestné činy z nenávisti či zahájení další kampaně proti nenávisti pro širokou veřejnost. Obecně by pak české orgány měly důrazně vést všechny držitele veřejných úřadů k tomu, aby se zdrželi používání rasistických a nenávistných projevů.
V čem se věci komplikují?
Problematická je výuka jazyka. Osoby požívající mezinárodní ochrany se nyní mohou zúčastnit 400 hodin bezplatných kurzů českého jazyka. Mimo Prahu však kurzy uspokojují pouze 50 % poptávky, což může mít negativní dopad v dalších oblastech života v České republice. ECRI dále vyzývá, aby Česká republika uspokojila potřeby jazykové výuky na území celého státu pro všechny cizince, ne pouze pro osoby požívající mezinárodní ochrany.
Co se týče Romů, české orgány neshromažďují komplexní údaje týkající se rovnosti Romů v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdraví. Absence těchto údajů velmi ztěžuje důkladné hodnocení účinnosti jakýchkoliv opatření. Podle ECRI by Česká republika měla začít se sběrem informací, aby se mohly harmonizovat standardy v celé zemi.
Romské děti navíc tvoří téměř 30 % všech žáků vzdělávaných v programech pro děti s mírným mentálním nebo psychosociálním znevýhodněním, což vzbuzuje podezření. ECRI doporučuje výrazně snížit počet romských dětí zapsaných do zvláštního vzdělávání. Taktéž bude klíčové, aby orgány veřejné moci zajistily ukončení všech forem faktické segregace, která postihuje romské děti ve školách.
Reakce České republiky na zprávu
Podle Olgy Jeřábkové ze Sekce lidských práv Úřadu vlády ČR se národní strategie týkající se komunity LGBTI v současné době připravuje. Měla by být hotová v průběhu tohoto roku. Navíc Úřad vlády dokončuje zmíněnou Strategii romské integrace na léta 2021 až 2030. Jeřábková však neví, kdy ji vláda schválí. Jejím obsahem je taktéž strategie vzdělávací politiky, kterou chystá české ministerstvo školství. Nyní je zřejmé, že Česká republika má před sebou hned několik úkolů. Zda všechny splní, uvidíme v následující ECRI zprávě příští rok.
Poznámky
[1] Důkazem může být Výroční zpráva o ochraně před diskriminací (https://www.ochrance.cz/uploads-import/DISKRIMINACE/Vyrocni_zpravy/VZ_DIS_2019_CZ.pdf). Zpráva se týká práce bývalé ombudsmanky.
Zdroje
Council of Europe. Czech Republic: further action needed to integrate Roma children in schools and to prevent discrimination against LGBTI persons. Council of Europe. 8. 12. 2020 (https://search.coe.int/directorate_of_communications/Pages/result_details.aspx?ObjectId=0900001680a0a3a2).
ČT24. Evropská komise proti rasismu a netoleranci zhodnotila Česko. Radí odstranit segregaci romských dětí. ČT24. 8. 12. 2020 (https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3237716-evropska-komise-proti-rasismu-a-netoleranci-zhodnotila-cesko-radi-odstranit-segregaci).
Evropská komise proti rasismu a netoleranci. Zpráva ECRI Česká republika (Šestý monitorovací cyklus). Štrasburk: Rada Evropy. 8. 12. 2020 (https://rm.coe.int/sixth-report-on-the-czech-republic-czech-translation-/1680a0a2b6).
Fotografie
[1] ECRI doporučuje vytvoření národní strategie pro LGBTI osoby. Marcha del Orgullo LGBT 2018 - Santiago, Chile 1, autor: B1mbo, 23. června 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.
