Přípravný senát Mezinárodního trestního soudu na žádost žalobkyně v únoru rozhodl, že Mezinárodní trestní soud je nadán jurisdikcí nad územím  Palestiny, jelikož ta je smluvní stranou Římského statutu. Žalobkyně tak může pokračovat ve vyšetřování zločinů podle mezinárodního práva, ke kterým mělo dojít na Západním břehu, v pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Rozhodnutí ovšem nebylo jednotné.

Od smluvní strany Římského statutu k územní jurisdikci

Palestina se stala smluvní stranou Římského statutu (ŘS) v roce 2015 v reakci na ztroskotání mírových rozhovorů s Izraelem v předchozím roce. Následovalo předběžné šetření Úřadem žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (MTS) a v roce 2018 podala Palestina oznámení na základě čl. 13 ŘS, ve kterém požádala MTS o vyšetření zločinů podle mezinárodního práva, které se měly stát na jejím území v období od 13. června 2014 (více viz Blog Centra).

Na základě předběžného šetření došla žalobkyně k závěru, že dostupné informace zakládají dostatečnou domněnku, že došlo ke spáchání zločinů, které věcně spadají do jurisdikce MTS. Otázkou zde ovšem bylo, jestli MTS disponuje jurisdikcí nad územím, na kterém ke zločinům mělo dojít. Izrael totiž není smluvní stranou ŘS a otázka hranic palestinského státu dosud nebyla řešena. Proto se žalobkyně rozhodla požádat MTS o rozhodnutí ve věci jurisdikce podle čl. 19 odst. 3 ŘS vzhledem k unikátním a sporným otázkám pojícím se s palestinskou státností (viz Bulletin leden-únor 2020, s. 16).

Zájem na tomto rozhodnutí byl veliký. Celkem 42 akademiků, organizací a států poskytlo MTS vyjádření jako tzv. amicus curiae (přítel soudu). Přibližně polovina těchto vyjádření tvrdila, že soud jurisdikcí disponuje a druhá polovina s tímto názorem naopak nesouhlasila.

Dva ku jednomu

Tříčlenný senát nakonec rozhodl poměrem hlasů dva ku jedné (ve prospěch hlasoval francouzský soudce de Brichambaut a beninská soudkyně Alapini-Gansou, proti byl maďarský soudce Kovács), že MTS disponuje územní jurisdikcí, a žalobkyně tak může pokračovat ve vyšetřování. Prakticky vzápětí byl za toto rozhodnutí MTS kritizován například Německem.

Žalobkyně Fatou Bensouda ve svém vyjádření k rozhodnutí zdůraznila, že její vyšetřování bude nezávislé, nestranné, objektivní a bude stíhat jak izraelské, tak palestinské pachatele.

Politizace řízení

V první části svého rozhodnutí přípravný senát odmítl námitku některých amici curiae, dle kterých je případ příliš „zpolitizovaný“. MTS konstatoval, že ke zločinům podle mezinárodního práva mnohdy dochází právě v takto citlivých politických situacích. Soudci se musí řídit právem, nikoli politickým zájmem.

Dále se přípravný senát vypořádal s námitkou založenou na principu dovozeném Mezinárodním soudním dvorem v případě tzv. Měnového zlata. Podle tohoto principu nelze rozhodnout ve věci samé, pokud se zásadně týká třetího státu, který není účastníkem řízení. Tato námitka se zakládala na skutečnosti, že Izrael není smluvní stranou ŘS. K tomuto přípravný senát konstatoval, že vykonává jurisdikci nad jednotlivci, ne nad státy a neřeší mezistátní spory, tudíž není možné princip aplikovat. Přípravný senát navíc vyzval Izrael k podání vyjádření a participaci na řízení, čehož Izrael nevyužil.

Následně přípravný senát opřel své rozhodnutí o určení jurisdikce o případ Lotus, v němž podle Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti „princip teritoriality trestního práva není absolutní a nepřekrývá se s územně vymezenou suverenitou“.

Otázka palestinské státnosti

Přípravný senát se odmítl zabývat palestinskou státností, tedy jestli Palestina vykazuje znaky státu (obyvatelstvo žijící na určitém území, nad kterým je vykonávána suverénní moc), jak požadovalo například Německo. Argumentace Německa se kloní k formálnějšímu pojetí státu dle mezinárodního práva veřejného.

Přípravný senát se opřel o Rezoluci OSN 67/19, která přiznává Palestině pozorovatelský status při OSN a umožnila jí nabývat členství v mezinárodních organizacích. Tato změna ve spojení s čl. 125 odst. 3 ŘS, dle kterého je ŘS otevřen každému státu, tak umožnila Palestině stát se řádnou smluvní stranou ŘS. Žádná smluvní strana navíc nerozporovala přistoupení Palestiny k ŘS podle čl. 119 odst. 2 ŘS, tudíž ji jakožto stát akceptovaly.

Na Palestinu tak lze uplatnit čl. 12 odst. 2 písm. a) ŘS, dle kterého se jurisdikce MTS uplatní na stát, který je smluvní stranou ŘS, a na jehož území došlo k danému jednání. Žádné ustanovení ŘS nevyžaduje, aby stát vykazoval znaky státu podle mezinárodního práva.

Územní jurisdikci MTS nakonec přípravný senát vymezil taktéž v návaznosti na Rezoluci OSN 67/19. Valné shromáždění OSN v této rezoluci potvrdilo, že Palestinci mají právo na sebeurčení na „území okupovaném po roce 1967, včetně východního Jeruzaléma“. Právě na tato území - pásmo Gazy, Západní břeh a východní Jeruzalém - vymezil přípravný senát územní jurisdikci MTS, ovšem pouze pro potřeby vyšetřování zločinů podle mezinárodního práva. Toto rozhodnutí zároveň nemá zasahovat do budoucích jednání o hranicích Palestiny.

Disent soudce Kovácse

Soudce Kovács ve svém disentujícím stanovisku vyjádřil rozdílný názor na přenos palestinské jurisdikce na MTS. Jeho argumentace je založena na Mírových dohodách z Osla, které omezily trestní jurisdikci palestinské samosprávy (vyňaly z její jurisdikce izraelské občany či také území izraelských osad). Palestina tak podle jeho názoru nemůže přenést na MTS jurisdikci, jíž sama nedisponuje. Z tohoto důvodu by MTS měl navázat spolupráci s Izraelem podle čl. 87 odst. 5 ŘS, či dohodnout přijetí jurisdikce Izraelem dle čl. 12 odst. 3 ŘS.

Ze strany Izraele bohužel nelze předpokládat větší míru spolupráce, neboť rozhodnutí označil prezident Netanyahu prakticky vzápětí za antisemitské. Přípravný senát ovšem pouze vymezil území, na kterém bude probíhat aktuální šetření. Otázku územní suverenity palestinského státu musí rozhodnout mezinárodní společenství.

 

Zdroje

Kai Ambos, “Solid jurisdictional basis”? The ICC’s fragile jurisdiction for crimes allegedly committed in Palestine, Ejiltalk, 2. března 2021, (https://www.ejiltalk.org/solid-jurisdictional-basis-the-iccs-fragile-jurisdiction-for-crimes-allegedly-committed-in-palestine/).

Kevin John Heller, The Gray Lady Botches Judge Kovács’ Dissent, OpinioJuris, 10. února 2021, (http://opiniojuris.org/2021/02/10/the-gray-lady-botches-judge-kovacs-dissent/).

Mezinárodní trestní soud, Statement of ICC Prosecutor, Fatou Bensouda, respecting an investigation of the Situation in Palestine, 3. března 2021, Hague: ICC Publishing (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=210303-prosecutor-statement-investigation-palestine).

Mezinárodní trestní soud, Decision on the ‘Prosecution request pursuant to article 19(3) for a ruling on the Court’s territorial jurisdiction in Palestine’, ICC-01/18-143, 5. února 2021, Hague: ICC Publishing (https://www.icc-cpi.int/CourtRecords/CR2021_01165.PDF).

Mezinárodní trestní soud, Judge Péter Kovács’ Partly Dissenting Opinion, ICC-01/18-143-Anx1, 5. února 2021, Hague: ICC Publishing (https://www.icc-cpi.int/RelatedRecords/CR2021_01167.PDF).

Ministerstvo zahraničních věcí Izraele, ICC´s Lack of jurisdiction, 5. února 2021, (https://govextra.gov.il/foreign-affairs/icc/home/?gclid=CjwKCAiA65iBBhB-EiwAW253W3ZnUBkKR4qe0hK-C2htcR7PpHwYm7V7hUXdsc9oh7_LTGeoGML-hBoCNtEQAvD_BwE).

Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti, Case of the monetary gold removed from Rome in 1943, 15. června 1954, (https://www.icj-cij.org/public/files/case-related/19/019-19540615-JUD-01-00-EN.pdf).

Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti,The case of the S.S. Lotus, 7. září 1927, (https://www.icj-cij.org/public/files/permanent-court-of-international-justice/serie_A/A_10/30_Lotus_Arret.pdf).

Valné shromáždění OSN, Rezoluce 67/19, 29. listopadu 2012, New York (https://undocs.org/en/A/RES/67/19).

Fotografie

[1] Palestinská vlajka. Flag of Palestine., autor: young shanahan, 15. září 2013, zdroj:  Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.