Dopady války na Ukrajině se nevyhýbají ani České republice. Ta je v současné době ruskou invazí ovlivněna v řadě oblastí. Jednu z nich představuje i české právo, které do této chvíle nebylo s válečnou situací napřímo konfrontováno.
Za schvalování ruského útoku na Ukrajinu hrozí až tři roky vězení
Od počátku války na Ukrajině se začali objevovat podporovatelé ruské agrese. Podporu vyjadřují různě - viditelné nošení písmene Z pravděpodobně představující zkratku hesla „za pobedu” (za vítězství) nebo veřejné výzvy na sociálních sítích typu: „…Tak fanděme Rusům, doufejme, že dojedou až sem. Pokavaď sem dojedou, pomáhejme jim prostě jo, noste jim jídlo, noste jim vodu, zahrňte je kytkama.“ Těmito projevy se již od samého počátku aktivně zabývají policejní orgány a státní zastupitelství s cílem posoudit, zda je jejich charakter již za hranou svobody projevu.
Nejvyšší státní zastupitelství v tiskové zprávě ze dne 26. února 2022 upozornilo, že pokud by někdo veřejně vyjadřoval souhlas s útoky Ruska na Ukrajinu, vyjadřoval podporu či vychvaloval představitele Ruska, mohl by se dopustit trestného činu schvalování trestného činu, případně i trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Za účelem stíhání uvedených trestných činů Nejvyšší státní zastupitelství zpracovalo i odborné stanovisko, které má usnadnit orientaci státních zástupců v rámci jejich činnosti v této oblasti.
Současně i Ministerstvo vnitra chystá pro Policii ČR metodický manuál pro stíhání za užívání symbolu Z jako podpory ruské invaze. Pravděpodobně by se měl tento symbol posuzovat obdobně jako svastika. Jedná se však o nový symbol, a proto bude případné prokázání trestného činu velmi obtížné. Toto potvrdila i mluvčí ministerstva Hana Malá, která uvedla, že: „Náš právní řád neobsahuje seznam zakázaných symbolů, podstatný je vždy kontext. Orgány nestíhají samotné užití symbolů či písmen, ale konkrétní jednání a úmysl.“
Pro úplnost je však třeba dodat, že je kriminalizování podpory ruské agrese kontroverzní téma. Někteří právníci totiž zastávají opatrnější přístup a stíhání veškerých projevů podpory ruské agrese vnímají jako velice striktní výklad trestního práva. Podle názoru části českých právníků by toto znamenalo, že by pak musela být trestně stíhána veškerá schvalování určitých útoků, což by mohlo vést k popření účelu trestního práva a zásahu do svobody projevu.
Boj českého občana v ukrajinské armádě: pomoc za kterou hrozí trestní stíhání
Ačkoliv čeští občané podporují Ukrajinu materiálně různými dary, chtějí se někteří z nich přímo i zapojit do boje proti Rusku. Ke vstupu do ukrajinské armády vyzval lidi z celého světa i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V ČR však bez udělení výjimky hrozí za vstup do cizí armády českým občanům až pětileté vězení. Trestní zákoník takové jednání totiž kvalifikuje jako trestný čin proti obraně státu.[1]
Pokud by český občan chtěl nyní vstoupit do ukrajinské armády, legálně musel by nejprve podat žádost Ministerstvu obrany. To ji posuzuje společně s Ministerstvem zahraničí a vnitra, a následně předává českému prezidentovi, který každou žádost posuzuje individuálně. Miloš Zeman se však nechal slyšet, že Čechům, kteří se dobrovolně zapojí do boje na Ukrajině proti Rusku, zajistí tzv. abolici. Obdobný postoj českého prezidenta ve vztahu k narukování Čechů do ukrajinské armády sdílí i premiér Petr Fiala, který uvedl: „Pokud se mě ptáte, jestli panu prezidentovi doporučím, aby v individuálních případech byl shovívavý a umožnil to, tak na to bych odpověděl, že ano.“
Václav Láska a Lukáš Wagenknecht však připravili novelu zákona, která by měla umožnit legální vstup českých občanů do ozbrojeného sboru jiného státu i bez výjimky prezidenta republiky. Novelu v prvním kole podpořilo 40 z 53 přítomných senátorů. Její odpůrci upozorňují například na to, že v novele chybí přesnější vymezení podmínek a parlamentní kontrola, čímž by mohl být ohrožen ústavní i právní rámec novely. Senátor Václav Láska se k výtkám vyjádřil takto: „Pokud v mezidobí přijde vláda se svým řešením, které bude fungovat, svou novelu stáhneme.“
Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané na Ukrajině lze stíhat i v ČR
Trestní zákoník zakotvuje v českém právu některé zločiny podle mezinárodního práva, např. válečné zločiny.[2] ČR je zároveň oprávněna stíhat takovéto zločiny na základě tzv. univerzální jurisdikce na národní úrovni. Z tohoto plyne, že v ČR mohou být jako válečné zločiny stíhány například záměrné míření na civilní cíle, útok v Mariupolu nebo neumožnění dopravy humanitární pomoci pro civilní obyvatelstvo.
Logicky každého napadne i otázka, zda je možné v ČR stíhat i Vladimira Putina za jeho útoky proti Ukrajině. Trestní zákoník v § 7 neuvádí trestný čin agrese, a proto případné trestní stíhání tohoto zločinu v České republice podle daného právního předpisu možné není. Je však možné trestně stíhat uvedený zločin v jiných státech, kde je právní úprava odlišná (např. Nizozemsko, Německo).
Za válečné zločiny již uvedené v § 7 trestního zákoníku teoreticky může hrozit trestní stíhání i ruskému prezidentovi, je zde však několik úskalí. Hlavní překážku v současnosti představuje imunita prezidenta. K možnému stíhání Vladimira Putina by tak mohlo dojít až poté, kdy by nebyl ruským prezidentem, a samozřejmě by se současně musel nacházet na území České republiky. Avšak i samotné prokázání toho, že se konkrétního válečného zločinu dopustil úmyslně právě ruský prezident (např. kdyby vydal výslovný pokyn pro použití určité zbraně způsobem nerozlišujícím mezi kombatanty a civilisty), by mohlo být komplikované.
Lex Ukrajina jako reakce na uprchlickou vlnu v ČR
Do ČR stále přichází mnoho osob prchajících před válkou na Ukrajině, a proto museli zákonodárci rychle zareagovat. Dosavadní česká právní úprava totiž nestačila na řešení praktických právních otázek pobytu uprchlíků, jejich práce či vzdělání apod. Tzv. lex Ukrajina je souhrn tří zákonů, které mají zrychlit a zjednodušit příjem uprchlíků, pomoci s jejich vstupem na pracovní trh, zdravotním pojištěním či vzděláním.
Ukrajinští uprchlíci mají v současné době díky této nové právní úpravě například možnost získat ochranu prostřednictvím tzv. systému dočasné ochrany uprchlíků. Dále mají nárok na vyplácení humanitární dávky na pokrytí základních životních potřeb. Taktéž se navyšují i kapacity škol, kde by měli děti vyučovat i ukrajinští pedagogové.
Stinnou stránkou lex Ukrajina je faktický dopad na příslušné orgány, které pod náporem různých žádostí kolabují. Před úřady práce a cizineckou policií se v současnosti tvoří dlouhé několikahodinové fronty uprchlíků a obdobná situace může nastat i u českých bank a pojišťoven.
V ČR neexistuje přesný návod pro řešení všech dopadů ruské invaze
Zákonodárci, státní zástupci, soudci, advokáti, policie, neziskové organizace a další odborníci v současnosti aktivně řeší řadu právních otázek, které do této doby řešit nemuseli. Jakým způsobem budou v daných situacích postupovat však není možné odhadnout. Je sice pravdou, že v 90. letech přicházelo na území České republiky mnoho občanů z bývalé Jugoslávie, avšak současná situace bude dle aktuálního vývoje ještě složitější.
Právní cesta se u řady případů volí individuálně a často se hledá tzv. za pochodu, jelikož dosud neexistuje přesný návod na všechny možné situace. Nelze tedy jakkoliv předpovědět, zda bude české právo v praxi i po přijetí lex Ukrajina, vypracování různých metodik, odborných vyjádření apod. dostatečné a nebude třeba přijetí další nové právní úpravy, případně její změna.
Poznámky
[1] Ustanovení § 321 odst. 1 trestního zákoníku: „Občan České republiky, který v rozporu s jiným právním předpisem koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.“
[2] Ustanovení § 405a - § 417 trestního zákoníku.
Zdroje
Písmeno Z jako svastika. Policie má stíhat za symbol podpory ruské invaze na Ukrajinu. (2022, března 8). Aktualně.cz. Získáno z https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pismeno-z-jako-svastika-policie-ma-stihat-za-symbol-podpory/r~8d90b7f89efe11eca89f0cc47ab5f122/.
Bartošová, J. s přispěním ČTK. Na pomoc Ukrajině! První bojovníci z celého světa už jsou v zákopech. (2022, březen 8). Ekonomický deník. Získáno z https://ekonomickydenik.cz/na-pomoc-ukrajine-prvni-bojovnici-z-celeho-sveta-uz-jsou-v-zakopech/.
Senát podpořil novelu, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu. (2022, březen 2). České noviny. Získáno z https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/senat-podporil-novelu-podle-niz-by-se-cesi-mohli-zapojit-do-boju-o-ukrajinu/2170919.
Dragoun, R. Pojďte za nás bojovat, nabádá Ukrajina. Pro Čechy je to bez Zemanova souhlasu trestné. (2022, únor 28). Aktuálně.cz. Získáno z https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pojdte-za-nas-bojovat-nabada-ukrajina-pro-cechy-je-to-bez-ze/r~797d837698a111ecb13cac1f6b220ee8/.
Drápal, J. & Bílková, V. Agrese hodná odsouzení, ale nikoli českým trestním právem. (2022, březen 2). Respekt. Získáno z https://www.respekt.cz/respekt-pravo/agrese-hodna-odsouzeni-ale-nikoli-ceskym-trestnim-pravem?fbclid=IwAR0XzGuJeQaLUZsE0kfA7SUex0mMZUHogc6Sbg2vR8aXgGdMtvGpx4LwFb8).
Návrh senátního návrhu zákona senátorů Václava Lásky a Lukáše Wagenknechta, kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů (https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=102716).
Stříž, I. (2022, únor). Informace k možným trestněprávním limitům svobody projevu ve vztahu k situaci na Ukrajině [tisková zpráva]. Získáno z https://verejnazaloba.cz/nsz/informace-k-moznym-trestnepravnim-limitum-svobody-projevu-ve-vztahu-k-situaci-na-ukrajine/.
Vaculík, R. Žalobci už vědí, jaké paragrafy použít na schvalování ruského útoku na Ukrajinu. (2022, březen 5). Novinky.cz. Získáno z https://www.novinky.cz/domaci/clanek/zalobci-uz-vedi-jake-paragrafy-pouzit-na-schvalovani-ruskeho-utoku-na-ukrajinu-40389325.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Fotografie
[1] Válečné zločiny lze stíhat i v ČR. Ukrainian diaspora in Brussels protests the Russian invasion, autor: Bartosz Brzezinski, 27. února 2022, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.
