Soudní dvůr EU rozhodl, že praxe bulharského specializovaného trestního soudu, podle které soud povoluje orgánům činným v trestním řízení pořizování a uchovávání odposlechů telefonních hovorů, není v rozporu s právem EU. Upřesnil tak jeden z požadavků, které judikatura Soudního dvora EU klade na přístup příslušných vnitrostátních orgánů k uchovávaným údajům, na které dopadá Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, tzv. ePrivacy Directive.

Bulharská praxe povolování telefonních odposlechů

V roce 2017 předseda bulharského specializovaného trestního soudu vydal celkem sedm rozhodnutí o povolení odposlechů telefonních hovorů osob podezřelých z účasti na organizované zločinecké skupině, která pomáhala státním příslušníkům třetích zemí neoprávněně vstupovat na bulharské území. Z okolností případu vyplynulo, že odposlech telefonních hovorů představoval zásadní důkaz pro jejich obvinění.

Tato povolení byla udělena na základě žádostí podaných bulharským zvláštním státním zastupitelstvím, které dotyčné podezíralo ze závažných trestných činů. Jak vyplývá ze stanoviska generálního advokáta Collinse i samotného rozsudku, tyto žádosti byly patřičně detailní. Přinášely podrobné a specifické důvody, proč použití telefonních odposlechů bylo vhodným, nezbytným a zásadně jediným možným prostředkem pro získání dostatečných důkazů o kriminálních aktivitách podezřelých.

Tyto žádosti byly následně schváleny předsedou zmíněného bulharského soudu. Soudní rozhodnutí schvalující odposlechy, která měla podobu předpřipraveného vzorového textu bez individualizovaného odůvodnění, pouze uváděla, že byly splněny všechny právní náležitosti.

Bulharský soud (rovněž bulharský specializovaný trestní soud) předkládající otázku SDEU však měl pochybnosti o tom, zda výše popsaná praxe neodporuje právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces zakotveném v čl. 47 Listiny základních práv EU, stejně jako požadavkům na spravedlivý proces plynoucích z Evropské úmluvy o ochraně základních práv a svobod.

SDEU: soudní rozhodnutí povolující telefonní odposlechy neodporují právu EU

Lucemburský soud v prvé řadě konstatoval, že omezení zásady důvěrnosti (elektronických) komunikací musí sledovat některý z legitimních cílů stanovených v čl. 15  ePrivacy Directive (směrnice 2002/58/EC). V tomto případě se jedná o odhalování a stíhání trestných činů.

Z procesního hlediska je pak nutné, aby soudní rozhodnutí, kterým se uděluje povolení k odposlechu telefonních hovorů za tímto účelem, bylo v souladu s právem na spravedlivý proces ve smyslu čl. 47 Listiny základních práv EU (kterému koresponduje čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně základních práv a svobod). Zejména je pak nutné, aby „každé soudní rozhodnutí bylo odůvodněno“.

V souznění se stanoviskem generálního advokáta Collinse SDEU dále argumentuje, že osoby, kterých se odposlechy týkají, musí mít možnost seznámit se s důvody přijatého rozhodnutí. To proto, aby se mohly proti takovým rozhodnutím efektivně bránit. Otázkou však bylo, zda bulharská národní praxe dotčeným osobám dostatečně umožňuje se s těmito důvody seznámit.

SDEU došel k závěru, že bulharský mechanismus schvalování odposlechů telefonních hovorů splňuje výše zmíněná kritéria. Autorizační rozhodnutí je totiž přijato na základě detailně zpracované žádosti, kterou předkládá bulharské zvláštní státní zastupitelství. Tím, že soud žádost schválí, pak vysloví souhlas s důvody, pro které má být dotyčná osoba odposlouchávána. Samotné rozhodnutí tak už nemusí znovu obsahovat výčet těchto důvodů.

Lucemburský soud tak souhlasí se stanoviskem Evropské komise k případu, které uvádí, že by bylo nadbytečné „vyžadovat, aby povolení použití zvláštních vyšetřovacích prostředků obsahovalo specifické a podrobné odůvodnění, když žádost, na jejímž základě se toto povolení uděluje, již podle vnitrostátních právních předpisů takové odůvodnění obsahuje.“

Verdikt SDEU je proto následující: pokud jsou dotčené osoby ze vzájemného čtení rozhodnutí a žádosti o povolení odposlechů schopné snadno a jednoznačně vyčíst, z jakých důvodů jsou odposlouchávány (což je základní předpoklad pro následnou právní obranu), bulharská národní praxe splňuje požadavky na spravedlivý proces.

Na závěr rozhodnutí SDEU případ hodnotí z pohledu judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Z té vyplývá, že uvedení důvodů pro odposlouchávání v autorizačním soudním rozhodnutí je základním předpokladem pro zamezení zneužití telefonních odposlechů. Sám štrasburský soud ve vztahu k bulharské praxi uznal, že neexistence individualizovaného odůvodnění v samotném textu rozhodnutí nemůže vést k závěru, že povolující soud žádost správně neposoudil.

SDEU tedy shledal, že bulharský mechanismus pro povolování odposlechů neodporuje požadavkům na spravedlivý proces zakotveným v právu EU.

Lucemburský soud vyjasnil požadavek předchozího přezkumu ze strany soudu

Rozsudek ve věci C-349/21, HYA a ostatní blíže vyjasnil jeden z požadavků na povolení odposlechů telefonních hovorů, které SDEU stanovil ve své dřívější judikatuře.

Když v roce 2014 lucemburský soud zneplatnil Směrnici o uchovávání telekomunikačních dat (směrnice 2006/24/EC), v zásadě stanovil, že aby odposlechy a uchování telefonních hovorů splňovalo požadavky plynoucí z práva EU, musí být povolovány soudem či jiným nezávislým správním orgánem.

V bodě 120 rozhodnutí ve věci C-203/15, Tele2 Sverige konkrétně uvádí následující: „je zásadní, aby byl přístup příslušných vnitrostátních orgánů k uchovávaným údajům, s výjimkou naléhavých případů, řádně odůvodněn, podléhal předchozímu přezkumu ze strany soudu nebo nezávislého správního orgánu a aby tento soud nebo orgán rozhodoval na základě odůvodněné žádosti těchto příslušných orgánů, zejména v rámci postupů pro předcházení, odhalování nebo stíhání trestných činů.“

Z rozhodnutí ve věci C-349/21, HYA a ostatní tak vyplývá, že důvody uvedené v žádosti o povolení telefonních odposlechů již nemusí být znovu vyčteny v samotném soudním rozhodnutí.

 

Zdroje

Soudní dvůr Evropské unie (2023, únor). Stanovisko generálního advokáta Anthonyho Michaela Collinse ve věci C-349/21 HYA and Others. Dostupné z https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=267142&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=2782667. 

Soudní dvůr Evropské unie (2023, únor). Rozsudek  ve věci C-349/21 HYA and Others. Dostupné z https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=270504&pageIndex=0&doclang=EN&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=2782667. 

Soudní dvůr Evropské unie (2023, únor). Rozsudek  ve spojených věcech C‑203/15 a C‑698/15, Tele2 Sverige. Dostupné z https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=186492&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=2768636.

Fotografie

Bulharská praxe schvalování odposlechů telefonních hovorů neodporuje právu EU. data privacy, autor: Stock Catalog, prosinec 2018, zdroj: Flickr, www.thoughtcatalog.com, CC BY 2.0., úpravy: ořez.