Vyhlášení nouzového stavu ve spojitosti s pandemií COVID-19 výrazně zasahuje do všech oblastí našeho života a ani trestněprávní oblast není výjimkou. Pokud dojde ke spáchání trestného činu během nouzového stavu, může soudce považovat tuto skutečnost jako přitěžující okolnost a udělit pachateli vyšší trest?

Nouzový stav a přitěžující okolnosti

Podle trestního zákoníku (dále „TZ“) § 42 písm. j) [1] může soud přihlédnout k obecné přitěžující okolnosti v případě, že pachatel „spáchal trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace“. Trestní zákoník však přímo nedefinuje krizovou situaci; Krizová situace je definována v § 2 písm. krizového zákona [2] a zahrnuje také nebezpečí, při němž je vyhlášen nouzový stav.

Rovněž je zapotřebí výše zmíněnou obecnou přitěžující okolnost rozlišovat od situace, kdy je spáchaným trestným činem naplněna tzv. kvalifikovaná skutková podstata, tj. okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Nejvyšší státní zastupitelství použilo jako příklad uplatnění kvalifikované skutkové podstaty u příkladu krádeže. Pokud by pachatel trestný čin krádeže spáchal v době, kdy nebyl vyhlášen nouzový stav, hrozil by mu trest odnětí svobody ve výši do dvou let, v případě recidivy až tři roky. Avšak pokud je stejný trestný čin spáchán v současné době, tedy během nouzového stavu, hrozí pachateli trest odnětí svobody podle § 205 odst. 4 písm. b) TZ v rozmezí dvou až osmi let.

Otázkou ovšem je, zda by k naplnění jak obecné, tak kvalifikované skutkové podstaty, mělo opravdu stačit pouze to, že trestný čin byl spáchán během nouzového stavu nebo v době existence jiné události ohrožující život, veřejný pořádek či majetek. Jak obecné, tak kvalifikované skutkové podstaty by neměly být aplikovány pouze z důvodu časové souvislosti trestného činu s vyhlášeným nouzovým stavem. V takovém případě by měly být posouzeny bližší okolnosti a souvislosti, jež sehrály roli při spáchání trestného činu, jako např. využití tohoto stavu při páchání trestného činu, jestli pachateli ulehčil páchání trestného činu nebo z toho nějakým způsobem profitoval. Obdobné závěry nalezneme i v judikatuře.[3]

Sdělení Nejvyššího státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství (dále jen „NSZ“) již v březnu vydalo upozornění, že vyhlášení nouzového stavu se výrazně dotýká i trestněprávní roviny, kdy je u některých trestných činů možné použití vyšší trestní sazby. Mezi tyto trestné činy patří například šíření nakažlivé lidské nemoci, šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, krádež, zpronevěra, podvod, lichva, šíření poplašné zprávy.  

NSZ ve svém sdělení k otázkám trestní odpovědnosti během nouzového stavu klade důraz především na časové souvislosti, ale už nepřihlíží k dalším okolnostem spáchání trestného činu. NSZ své stanovisko odůvodňuje zejména tím, že během nouzového stavu je obzvláště nutné dodržovat pravidla. Bezpečnostní složky se totiž v této době více orientují na pomoc společnosti než na potírání obecné kriminality a dodržování zákonů jim značně usnadní práci. 

Přestože je argumentace NSZ opodstatněná, pouhé formální vyhlášení nouzového stavu by nemělo stačit k tomu, aby byla naplněna okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Konkrétně lze tyto úvahy demonstrovat na níže uvedených nedávných případech.

Drobné krádeže za nouzového stavu nemusí vždy vést k vyššímu trestu

V médiích se v poslední době často poukazuje na případy, kdy je pachatel odsouzen za spáchání drobné krádeže k poměrně vysokému trestu odnětí svobody, a to právě z důvodu, že byly krádeže spáchány během nouzového stavu. Jde například o odsouzení pachatele za krádež pěti housek na jeden a půl roku trestu odnětí svobody nebo za krádež salámu a krabicového vína na dva roky a dva měsíce trestu odnětí svobody. 

Je třeba zdůraznit, že trestní právo je krajním prostředkem ochrany společnosti před společensky škodlivými jevy, a to zejména v případech, kdy by prostředky jiných právních oblastí k ochraně společnosti nestačily. Při interpretaci trestněprávních norem by měla být respektována zásada subsidiarity trestní represe, jež je obsažena v § 12 odst. 2 TZ a váže se na společenskou škodlivost činu.

Nouzový stav a zásada subsidiarity trestní represe

Nabízí se proto otázka: Musí spáchání jakéhokoliv trestného činu krádeže za nouzového stavu vést k udělení vyšší trestní sazby a je tento postup v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe?

Účelem  uložení vyšší trestní sazby při spáchání trestného činu za nouzového stavu by měla zřejmě být především zvýšená ochrana života a zdraví lidí. Ne každý trestný čin spáchaný v této době však lze považovat za natolik společensky škodlivý, aby byla nutná trestněprávní reakce. Podívejme se například opět na případ krádeže pěti housek, ke které sice došlo během nouzového stavu, nicméně zde není očividná spojitost s tímto stavem. Bylo by tomu však jinak, kdyby pachatel například ukradl ochranné prostředky nebo nedostatkové léky, a nikoliv  několik housek z důvodu hladu, kdy tím nikoho neohrožoval. Ke každému případu by se tak, pokud je to možné, mělo přistupovat individuálně. 

Je navíc pochybné, zda zpřísnění trestní represe skutečně napomůže cíli nezatěžovat boj s onemocněním COVID-19, jak předpokládá NSZ. V konečném důsledku je totiž ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody náročné jak časově (kdy je nutné i pro drobné protiprávní jednání zahajovat trestní řízení), tak i finančně. Jelikož jsou i tyto drobné krádeže posuzovány během nouzového stavu jako zločiny s trestní sazbou až osm let, musí mít obviněný obhájce. A protože se ve většině těchto případů jedná o pachatele nemajetné, často jim bývá přidělen obhájce ex offo, jehož služby jsou nákladem státu.

Poznámky

[1]  Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

[2]  Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

[3] Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 25. srpna 2020, sp. zn. 9 To 208/2020 (dostupné z beck-online) 

Zdroje

ČTK. Rok a půl vězení za krádež pěti housek. Soud potrestal muže za trestný čin v době nouzového stavu. Lidovky.cz. 7. července 2020 (https://www.lidovky.cz/domov/muz-v-brne-za-nouzoveho-stavu-ukradl-5-housek-hrozilo-mu-osm-let-vezeni.A200707_125221_ln_domov_ele). 

Klicpera, Lukáš. Nouzový stav a pandemie COVID-19 jako přitěžující okolnost a okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Epravo.cz. 19. června 2020 (https://www.epravo.cz/top/clanky/nouzovy-stav-a-pandemie-covid-19-jako-pritezujici-okolnost-a-okolnost-podminujici-pouziti-vyssi-trestni-sazby-111339.html). 

Kotvanová, Dominika. Spáchání trestného činu během nouzového stavu a vyšší trestní sazby. Právo 21. 5. října 2020 (https://pravo21.online/pravo/spachani-trestneho-cinu-behem-nouzoveho-stavu-a-vyssi-trestni-sazby/#_ftnref2). 

Nejvyšší státní zastupitelství. 2020. Sdělení NSZ k otázkám trestní odpovědnosti během nouzového stavu. Brno: Nejvyšší státní zastupitelství (https://verejnazaloba.cz/nsz/sdeleni-nsz-k-otazkam-trestni-odpovednosti-behem-nouzoveho-stavu/).

Rozumné právo. Spáchání majetkového trestného činu za nouzového stavu nemusí nutně znamenat vyšší trest. Právní prostor. 19. srpna 2020 (https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/spachani-majetkoveho-trestneho-cinu-za-nouzoveho-stavu-nemusi-nutne-znamenat-vyssi-trest). 

Šarcová, Pavlína. Krádež salámu a krabicového vína: Muž dostal trest 26 měsíců vězení. CNN Prima news. 30. července 2020 (https://cnn.iprima.cz/kradez-salamu-a-krabicoveho-vina-muz-dostal-trest-26-mesicu-vezeni-6833). 

Šarochová, Hana a Polanský, Jiří. Jak se v nouzi nedostat do působnosti trestního práva.Česká justice. 2. dubna 2020 (https://www.ceska-justice.cz/blog/se-nouzi-nedostat-pusobnosti-trestniho-prava/).  

 ČTK. Šéf NS Angyalossy: Vyšší tresty v době nouzového stavu jsou přiměřené. Praha: Česká justice. 21. září 2020 (https://www.ceska-justice.cz/2020/09/sef-ns-anygalossy-vyssi-tresty-dobe-nouzoveho-stavu-jsou-primerene/). 

Fotografie:

[1] Ilustrační fotografie, autor: Daniel_B_photos, 12. srpna 2016, zdroj: Pixabay, CC0, editace: ořez.