Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu přijal změny trestního zákoníku, které by měly postihovat popírání genocidy a oslavování válečných zločinců. V poválečném usmiřování jde o významný krok. Jaké jsou ale jeho šance na úspěch, když musel přijít „zvenčí“?

Rozpolcená společnost a složité politické uspořádání tří konstitutivních národů Bosňáků, Chorvatů a Srbů. Takovou Bosnu a Hercegovinu zanechala v roce 1995 Daytonská mírová dohoda. Ačkoliv tehdy ukončila válku, ke smíření národů bylo ještě daleko. Nalezení společné cesty k usmíření je přitom klíčové pro zachování míru a další rozvoj země. Překážkou ale je přetrvávající rétorika popírání zločinů z války. Pomoci by měla novela trestního zákoníku. 

Nový trestný čin popírání genocidy

O změně trestního zákoníku rozhodl na konci července 2021, těsně před koncem svého funkčního období, Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Inzko („Vysoký představitel“). Po více než deseti letech tak znovu využil tzv. bonnské pravomoci,[1] které má jakožto mezinárodní orgán dohlížející na provádění Daytonské mírové dohody k dispozici.

Nová úprava zavádí až pětileté trestní sazby za popírání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Musí se však jednat o zločiny prokázané některým z mezinárodních či bosenských soudů a zároveň musí jít o vyjadřování podněcující nenávist a násilí vůči osobám na základě jejich příslušnosti k etnické skupině, národnosti či podobného diskriminačního kritéria. Trestné je nově také jakékoliv oslavování odsouzených válečných zločinců.

Váleční zločinci nebo váleční hrdinové?

Přestože je zákon obecný a vztahuje se například i na popírání holokaustu, jeho hlavním cílem je zamezit popírání zločinů z bosenské války, zejména genocidy v Srebrenici. Byť byly tyto zločiny již několikrát soudně prokázány, řada politiků a veřejných institucí Republiky srbské, jedné ze dvou entit poválečného uspořádání Bosny, pokračuje v jejich systematickém popírání a velebení válečných zločinců. Množství veřejných míst tak nese po odsouzených pojmenování či je zdobí nástěnné malby s jejich vyobrazením. 

Svou ulici má například tzv. bosenský řezník, Ratko Mladić, který byl za své činy koncem června Mezinárodním reziduálním mechanismem pro trestní tribunály definitivně odsouzen na doživotí (viz Bulletin červenec-srpen 2021, s. 15). Po Radovanu Karadžići, dalším z hlavních strůjců tehdejších zločinů, je zase pojmenována studentská kolej. Průzkum z roku 2018 ukazuje, že genocidu v Srebrenici popírá až 66 % bosenských Srbů a až 74 % dokonce vnímá Karadžiće jako válečného hrdinu.

Kam až může rozšiřující se kultura popírání genocidy vést? Podle desetistupňové škály varovných signálů genocidy je popírání její finální fází.[2] Bosna se však nachází ještě dál, na pomyslném jedenáctém stupni, který se vyznačuje právě oslavováním válečných zločinců a jejich činů. 

V takových podmínkách je usmíření dotčených národů jen těžko představitelné. Nedostatek uznání a odpovědnosti nejenže vystavuje oběti dalšímu ponižování, ale brání celé společnosti překonat bolestnou minulost. Podle Inzka by situace mohla bez přijetí předmětných opatření naopak vyústit až v nový konflikt. 

Může vést „cizí“ zákon k usmíření?

Zákonná úprava postihující popírání genocidy a dalších zločinů může nepochybně být důležitým a silným nástrojem pro zachování míru. Aby ale mohl být opravdu účinný, musel by přijít zevnitř státu. V takovém případě by jasně signalizoval vůli politických aktérů postavit se čelem minulosti a najít cestu pro společnou budoucnost. Jakékoliv dosavadní vnitrostátní snahy však pokaždé ztroskotaly na opozici bosenských Srbů.

Nový zákon proto v zemi vyvolává protichůdné reakce. Na jedné straně je vítán Bosňáky, na té druhé však vyvolává odpor bosenských Srbů. V reakci na zavedení změn trestního zákoníku přijala Republika srbská dokonce zákon o jejich neimplementování a zároveň zavedla až pátnáctileté trestní sazby pro ty, kdo by bosenské Srby označovali za „genocidní“. 

Jaké bude mít přijaté opatření skutečné dopady a zda se naplní slova Milorada Dodika, zástupce bosenských Srbů, o tom, že jde o „poslední hřebíček do rakve Bosny“, je v tuto chvíli otázkou. Zřejmé ale je, že ani po 26 letech od uzavření míru nejsou národy Bosny a Hercegoviny o moc blíže usmíření.

 

Poznámky

[1] Bonnská konference v roce 1997 rozšířila pravomoce Vysokého představitele o možnost přijímání závazných rozhodnutí, včetně vyhlašování a derogace zákonů či propouštění úředníků, kteří by narušovali provádění Daytonské mírové dohody.

[2] Stupnice varovných signálů genocidy podle G. H. Stantona, která mapuje vznik a eskalaci genocidního násilí (více viz https://www.genocidewatch.com/tenstages).

Zdroje

Al Jazeera, What are the 10 stages of genocide? [online]. 10. července 2020. (https://www.aljazeera.com/amp/news/2020/7/10/what-are-the-10-stages-of-genocide). 

Al Jazeera, Bosnian Serbs reject imposed ban on genocide denial [online]. 30. července 2021. (https://www.aljazeera.com/news/2021/7/30/bosnian-serbs-reject-imposed-ban-on-genocide-denial).

Dzaferovci, N., Bosnian Streets and Squares Named After War Criminals [online]. Balkan Transitional Justice, 19. května 2020. (https://balkaninsight.com/2020/05/19/bosnian-streets-and-squares-named-after-war-criminals/). 

Pistan, C., Call it by its right name: Criminalizing genocide denial in Bosnia and Herzegovina [online]. Verfassungsblog, 23. srpna 2021. (https://verfassungsblog.de/call-it-by-its-right-name). 

Úřad Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, High Representative Valentin Inzko introduced today amendment to the BH Criminal Code, 23. července 2021 [Tisková zpráva]. (http://www.ohr.int/high-representative-valentin-inzko-introduced-today-amendment-to-the-bh-criminal-code/).

Úřad Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, Rozhodnutí č. 26/21, Decision on Enacting the Law on Amendment to the Criminal Code of Bosnia and Herzegovina. (http://www.ohr.int/hrs-decision-on-enacting-the-law-on-amendment-to-the-criminal-code-of-bosnia-and-herzegovina/). 

Fotografie

[1] Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Inzko. Representative and EU Special Representative for Bosnia and Herzegovina, autor: Foreign, Commonwealth & Development Office, 2. února 2012, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.