Již dvacet let je 10. říjen považován za Světový den proti trestu smrti. Zemí, které nejvyšší trest stále používají, ale spíše ubývá. I přesto jej zhruba třetina zemí na světě stále vykonává. Lidé jsou k trestu smrti odsuzováni za nejzávažnější zločiny, ty se však mezi různými státy liší. Některé země jej ukládají také za aktivismus. Lidskoprávní i mezinárodní organizace vytrvale bojují za jeho úplné zrušení.
Evropský a Světový den proti trestu smrti
Tento rok si státy mohly připomenout dvacáté výročí přijetí Protokolu č. 13 k Evropské úmluvě o lidských právech.[1] Právě tento Protokol se zaměřuje na úplné zrušení trestu smrti bez ohledu na okolnosti. Jeho cílem je posilovat ochranu práva na život, které je v Úmluvě zakotveno. Dodnes Protokol 13 neratifikovaly dva členské státy Rady Evropy – Arménie a Ázerbájdžán.
Rada Evropy hraje v boji za zrušení trestů smrti důležitou roli a desítky let usiluje o to, aby bylo jeho zrušení všeobecně uznáváno. I díky její činnosti se na území členských států Rady Evropy nekonala poprava už od roku 1977. V rámci celé Evropy je Bělorusko poslední zemí, která se ke zrušení trestu nezavázala zákonem. V roce 2007 navíc Výbor ministrů Rady Evropy prohlásil 10. říjen rovněž za Evropský den proti trestu smrti, který má doplňovat ten světový.
Nejvíce poprav provádí Írán a pravděpodobně Čína
Trestem smrti se rozumí státem nařízená poprava za nejzávažnější trestné činy v rámci daného státu. Dlouhodobým trendem je jejich postupný zákaz napříč zeměmi. Více než 170 států na světě trest smrti již zrušilo. Tento rok tak učinily Papua-Nová Guinea, Středoafrická republika a Rovníková Guinea. Navzdory tomuto trendu se v minulém roce o 20 % zvýšil počet státem schválených poprav a celosvětově zbývá přibližně 55 zemí, které trest smrti i nadále vykonávají.
V roce 2021 proběhlo statisticky nejvíce poprav v Íránu, Egyptě, Saudské Arábii a Sýrii, přičemž žebříček nezahrnuje počty poprav v Číně. Právě v jejím případě se organizace Amnesty International domnívá, že provádí poprav nejvíce. Konkrétní údaje však nejsou známé, protože informace o počtu vykonaných trestů smrti Čína klasifikuje jako státní tajemství.
Není zločin jako zločin
Státy trest smrti ukládají za nejtěžší trestné činy, většinou vraždu, akt terorismu nebo válečné zločiny. Každý stát však může na nejtěžší trestný čin nahlížet jinak, proto nejsou výjimkou ani tresty smrti za aktivismus a další nenásilné činy, jako třeba rouhání či cizoložství. Íránský soud například nedávno odsoudil k trestu smrti dvě aktivistky prosazující práva homosexuálů. Zahra Seddiqi Hamedani a Elham Choubdar se podle soudu provinily propagací homosexuality, křesťanství a tím, že komunikovaly médii označenými za proti-íránská. V Singapuru je za hrdelní zločin považován obchod s drogami a jen tento rok bylo popraveno oběšením osm lidí. Myanmarská junta zase v srpnu tohoto roku popravila čtyři prodemokratické aktivisty, kteří byli odsouzeni za teroristický čin. Celý proces se přitom konal tzv. za zavřenými dveřmi. Jednalo se o první popravu za posledních třicet let v této zemi.
Mezi nejrozšířenější metody vykonání rozsudku smrti bývá smrt oběšením nebo zastřelením, USA pak nejvíce používá smrtící injekce. Dalšími využívanými metodami je usmrcení elektrickým proudem, jedovatým plynem nebo stětí hlavy, které je typické pro Saudskou Arábii.
Lidskoprávní organizace bojují za celosvětové zrušení
Lidskoprávní organizace, jako Amnesty International či Human Rights Watch (HRW), považují za nutné zrušit trest smrti všech zemích. Tento trest podle nich porušuje nejen základní lidské právo na život, ale také právo nebýt mučen či vystavován ponižujícím trestům. Obě práva jsou přitom zakotvena ve Všeobecné deklaraci lidských práv, kterou OSN schválila už v roce 1948.
Trest smrti v rámci mezinárodního práva obecně zakázán není a má být omezen pouze na případy nejtěžších zločinů, jak stanovuje článek 6 Mezinárodního paktu občanských a politických práv (International Covenant on Civil and Political Rights, ICCPR). OSN zejména apeluje na udělování výjimek z tohoto článku. Státy, které uplatňují trest smrti, by měly udělovat výjimky v případech, kdy se jedná o těhotné ženy a osoby před dovršením 18 let věku. Zároveň se má podle OSN výjimka vztahovat i na osoby s postižením. OSN také vyzývá, aby státy ratifikovaly Druhý opční protokol k ICCPR týkající se úplného zrušení trestu smrti na celém světě. Tento rok jej jako čtyřicátý v pořadí ratifikoval Kazachstán. To ocenila nejen Rada Evropy, ale i EU.
Proč některé země trest smrti rušit nechtějí?
Mnoho zemí se zákazu trestu smrti vyhýbá. Například bývalý prezident Zimbabwe, jež je příznivcem jeho zrušení, v roce 2019 změnil trest smrti 80 odsouzeným na trest odnětí svobody na doživotí. Setkal se však s odporem tamní veřejnosti, která nejvyšší trest vnímá v určitých případech jako spravedlivý. Nyní je v zimbabwských celách smrti 62 vězňů. Saudská Arábie zase veřejně proklamovala omezení používání trestu smrti, přesto v březnu 2022 vykonala masovou popravu 81 lidí během jediného dne.
V diskuzích se opakuje několik argumentů, jež obhajují trest smrti. Někteří se domnívají, že se jedná o legitimní snahu předejít těžkým zločinům, protože trest smrti funguje jako varování potenciálním zločincům. Dalším argumentem bývá názor, že je trest smrti jediné spravedlivé řešení v případě vykonání těžkého zločinu. Trest smrti se také může jevit jako možnost, jak snížit náklady státu na provoz vězeňských zařízení.
Poprava jako nezvratný proces
Lidskoprávní organizace na druhou stranu uvádějí několik argumentů pro zrušení nejvyššího trestu. Trest smrti navíc podle výzkumů nepomáhá ani ke snížení a prevenci kriminality. Příkladem může být Kanada, kde byl počet vražd v roce 2008 vyšší oproti roku 1976, kdy trest smrti zrušila. Podle Amnesty International je trest smrti nevratný čin, u kterého nelze vyloučit možnost, že by popravený mohl být nevinný. V minulosti byl v mnoha případech rozsudek smrti vynesen za nespravedlivých procesů.
Trest smrti je také neúměrně ukládán lidem s horším socioekonomickým zázemím, kteří zároveň čelí omezenému přístupu k právnímu zastoupení. Dalším problémem bývá situace, kdy stát nedodržuje principy právního státu, a trest smrti tak může být zneužíván k likvidaci nepohodlných osob či opozice. Ani argument, který obhajuje trest smrti ulehčením finanční zátěže státu, se neobejde bez protiargumentů. Podle Death penalty Information Center (DPIC) trest smrti ve výsledku převyšuje náklady za doživotní odnětí svobody. Mezi hlavní důvody patří délka soudního procesu, nutnost většího počtu právníků a odborníků, ale také náklady na celu smrti, které se většinou nacházejí ve speciálních zařízeních. Jak uvádí Amnesty International: ,,popravit někoho za to, že někomu vzal život, je pomsta, nikoliv spravedlnost.”
Poznámky
[1] Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod byla sjednána v rámci Rady Evropy 4. listopadu roku 1950 v Římě.
Fotografie
[1] Demonstrace proti trestu smrti. Paris Die-in, July 2, 2008, autor: World Coalition Against the Death Penalty, 12. červenec 2008, zdroj: Flickr, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.
Zdroje
Amnesty International. Death sentences and executions 2021. Amnesty International, 24. květen 2021
https://www.amnesty.org/en/documents/act50/5418/2022/en/
Bochenek, Garcia Michael. Doing Away with the Death Penalty, 11. duben 2017
https://www.hrw.org/news/2017/04/11/doing-away-death-penalty
COE. European and World Day against the Death Penalty. Rada Evropy, 10. říjen 2022
DPIC. Studies consistently find that the death penalty is more expensive than alternative punishments. Death Penalty Information Center (DPIC)
https://deathpenaltyinfo.org/policy-issues/costs
ECHR. Evropská úmluva o ochraně lidských práv. Evropský soud pro lidská práva (ECHR), 1. srpna 2021
https://www.echr.coe.int/documents/convention_ces.pdf
HRW. Saudi Arabia: Mass Execution of 81 Men. Human Rights Watch (HRW), 15. březen 2022
https://www.hrw.org/news/2022/03/15/saudi-arabia-mass-execution-81-men
Marium, Ali. Infographic: Which countries still have the death penalty? Al Jazeera, 10. říjen 2022
https://www.aljazeera.com/news/2022/10/10/infographic-which-countries-still-have-the-death-penalty-2
Nachemson, Andrew. Singapore executions under scrutiny as more hanged for drugs. Al Jazeera, 5. září 2022
https://www.aljazeera.com/news/2022/8/5/singapore-executions-under-scrutiny-as-more-hanged-for-drugs
UN. International Covenant on Civil and Political Rights. General Assembly of the UN, 19. prosinec 1966
https://treaties.un.org/doc/publication/unts/volume%20999/volume-999-i-14668-english.pdf
UN. UN experts call for complete abolition of death penalty as ‘only viable path’, United Nations, 10. říjen 2022
https://news.un.org/en/story/2022/10/1129382
World Coalition Against the Death Penalty. European Protocol for full abolition turns 20. World Coalition on Death Penalty, 3. květen 2022
https://worldcoalition.org/2022/05/03/european-protocol-for-full-abolition-turns-20/
