Rohingové jsou muslimským etnikem žijícím v Myanmaru. Jako náboženská menšina jsou již desetiletí podrobováni diskriminačnímu zacházení ze strany státních úřadů, přičemž jejich situace se postupem let zhoršuje. Od srpna 2017, kdy bylo zásahem myanmarské armády zahájeno systematickému násilí a vysídlování statisíců Rohingů, se však o jednání vlády začaly zajímat mezinárodní soudy. Myanmar jako stát tak v současné době čelí obvinění z genocidy a jeho představitelé mohou být obviněni ze zločinů podle mezinárodního práva.

Událostmi v Myanmaru jsme se už několikrát zabývali (viz např. Zimní Bulletin 2020, str. 32). Cílem tohoto příspěvku je uvést do kontextu situaci v Myanmaru od roku 2017, zejména ve vztahu ke trojici současně probíhajících vyšetřování. 

Systematický útlak Rohingů v Myanmaru

Rohingové, muslimská menšina žijící převážně v buddhistické zemi, čelí po desetiletí institucionální diskriminaci ze strany myanmarské vlády. Např. prostřednictvím zákona o občanství (Citizenship Act) z roku 1982 je jim znemožněno získat občanství v jejich rodné zemi a jsou často předmětem útoku nuceného vysídlování. Situace se zhoršila kolem roku 2012, kdy státní orgány umožnily volný průběh vlnám občanského násilí páchaných proti Rohingům. K těm docházelo zejména v Arakanském státě,[1] ze kterého většina Rohingů pochází a kde je jich mnoho násilně přesídleno do internačních táborů. Až do relativně nedávné minulosti se však myanmarské vládě dařilo držet zacházení s Rohingy mimo pozornost mezinárodního společenství.

Situaci zkomplikovala činnost reakční militantní organizace ARSA (Arakan Rohingya Salvation Army), která vojensky vystupuje proti vládním silám. V roce 2017 provedli její ozbrojenci koordinovaný útok na policejní stanoviště, což vyvolalo rozsáhlý odvetný zásah armády proti civilnímu obyvatelstvu, který vyhnal téměř milion Rohingů do exilu v sousedním Bangladéši. Deportace údajně doprovázelo vypalování rohingských osad, masové vraždění a sexuální násilí ze strany armády, někdy i s přispěním lokálního buddhistického obyvatelstva. Mezi Rohingy je proto 25. srpen nazýván “dnem genocidy”. Dalším zlomovým okamžikem byl vojenský převrat dne 1. února 2021, kdy se moci chopila vojenská junta, která uvěznila dosavadní předsedkyni vlády Aun Schan Su Ťij [2] a další státní představitele. Vlna násilí, která převrat provázela a utlumila hlasy opozice, je předmětem vlastního vyšetřování, nicméně situaci Rohingů se nevyhnula.

Reakce OSN

Na základě Rezoluce 39/2 Rady OSN pro lidská práva byl v září 2018 zřízen tzv. Nezávislý vyšetřovací mechanismus pro Myanmar (Independent Investigative Mechanism for Myanmar, IIMM), jehož úkolem je zajistit, shromažďovat a uchovávat důkazy o porušování lidských práv v zemi pro případné budoucí mezinárodní nebo vnitrostátní soudní řízení. Mechanismus operující od konce srpna 2019 má sídlo v Ženevě a pandemie nemoci Covid-19 stejně jako neochota myanmarské vlády v posledních dvou letech značně limitovala jeho možnost monitorovat situaci přímo na místě. Jeho podfinancování navíc znemožňuje nasazení v plné kapacitě a jeho činnost proto byla mnohými kritizována jako příliš pomalá a bez kýžených výsledků.

Mezitím však došlo ke značnému vývoji a mezinárodní společenství se ujalo řady dostupných možností, jak události a zločiny v Myanmaru vyšetřovat či stíhat. 

Řízení před MTS

V listopadu 2019 svolil přípravný senát Mezinárodního trestního soudu (MTS) žádosti žalobkyně Fatou Bensoudy zahájit vyšetřování údajných zločinů páchaných na muslimském etniku Rohingů v Myanmaru.

Ačkoliv Myanmar není smluvní stranou Římského statutu, sousední Bangladéš, který přijal dle některých odhadů až milion rohinských uprchlíků, smluvní stranou je, a tato přeshraniční spojitost se zločiny tak představuje právní základ pro jurisdikci MTS a možnost vyšetřování. Přípravný senát proto povolil vyšetřování všech zločinů spadajících do jurisdikce MTS spáchaných alespoň částečně na území Bangladéše nebo jakéhokoliv jiného státu, který by tuto jurisdikci přijal (v souladu s článkem 12 odst. 3 Římského statutu). Zároveň musí mít tyto zločiny spojitost s vlnami násilí, které proběhly v letech 2016 a 2017 v Arakanském státě proti Rohingům, a to bez ohledu na státní příslušnost pachatelů.

Předběžné šetření ukázalo důkazy o nuceném vysídlení přibližně 600 000 až 1 milionu osob z Myanmaru do Bangladéše. Vzhledem ke geografickým a jiným limitům vyšetřování se však MTS nemůže podařit postihnout spáchané zločiny podle mezinárodního práva v celém rozsahu.

Aplikace principu univerzální jurisdikce v Argentině

Argentinské soudy zahájily z podnětu trestního oznámení Barmské rohingské organizace UK (zkratka BROUK) nezávislé vyšetřování na základě principu univerzální jurisdikce (o principu univerzální jurisdikce jsme psali v květnovém Bulletinu). O zahájení vyšetřování rozhodl z odvolání argentinský Federální soud v listopadu 2021. Je to vůbec poprvé, kdy probíhá vyšetřování současně před vnitrostátním soudem členského státu a Mezinárodním trestním soudem. 

Výhodou stíhání před vnitrostátním soudem je neomezenost vyšetřování co do území, kde mohly být zločiny podle mezinárodního práva spáchány. Na druhou stranu však mají vnitrostátní soudy v rámci univerzální jurisdikce omezený okruh procesních nástrojů ke stíhání jejich pachatelů.

Řízení před MSD

Nový rozměr nabyla situace v souvislosti s podáním žaloby proti Myanmaru u Mezinárodního soudního dvora (MSD) z důvodu údajného porušení Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Úmluva o genocidě). Žalobu podala v listopadu 2019 Gambie, západoafrická země s vlastní historií porušování lidských práv. V prosinci téhož roku se u soudu konalo jednání o žádosti Gambie o předběžné opatření na ochranu Rohingů, kteří zůstávají v Myanmaru, před genocidou. To soud jednomyslně vydal v lednu 2020. 

Těmito opatřeními je myanmarská vláda právně vázána ke spolupráci s MSD a podáváním průběžných zpráv o jejich implementaci. Podle zapojených humanitárních organizací [3] jsou však segregovaní Rohingové v internačních táborech vystaveni nelidskému zacházení a výhrůžkám ze strany úřadů. Je jim znemožněna svoboda pohybu nebo adekvátní přístup ke zdravotní péči, vzdělání, ale i k potravinám a vodě. Amnesty International označila zacházení s Rohingy za apartheid, který představuje zločin podle mezinárodního práva.

Zapojení Gambie je první situací svého druhu, kdy stát bez přímé souvislosti se spáchanými zločiny využil statutu smluvní strany k Úmluvě o genocidě k podání žaloby k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Zájem na zapojení se k probíhajícímu řízení vyjádřily další země, konkrétně Maledivy, Kanada a Nizozemsko.[4] 

Tlak na novou myanmarskou vládu

Nepřímo může situaci ovlivnit i Rezoluce Valného shromáždění OSN z června 2021, odsuzující myanmarskou juntu za její kroky po únorovém vojenském převratu. V ní vyzvalo Myanmar k ukončení výjimečného stavu, k dodržování lidských práv všech obyvatel a umožnění trvalého přechodu k demokracii. Rezoluce rovněž vyzvala členské státy OSN, aby uzákonily zbrojní embargo na Myanmar a oslabily tak pozici junty.

Myanmar tak v současné době čelí hned třem řízením ve věci zacházení s Rohingy. Jak to s mezinárodními spory bývá, řízení se může táhnout dlouhé roky. Celosvětový mediální zájem i aktivní snaha mezinárodního společenství věc řešit tak představují pro statisíce Rohingů alespoň určitou naději na dosažení spravedlnosti.

 

Poznámky

[1] Nazýván také Rakhinský – jihozápadně položený stát, který je součástí Republiky Myanmarský svaz (oficiální název Myanmaru).

[2] Aun Schan Su Ťij je významnou myanmarskou političkou a laureátkou Nobelovy ceny za mír z roku 1991. Její reakce na nedávné násilnosti jsou však velmi kontroverzní, například v listopadu 2019 vystoupila v rámci řízení proti Gambii osobně před MSD a obhajovala postup myanmarské armády. 

[3] Situaci v zemi monitoruje mimo jiné i organizace Human Rights Watch.

[4] Zapojení zmíněných států, stejně jako přibrání jakýchkoliv dalších, by mohlo být umožněno na základě článku 62 nebo 63 Statutu Mezinárodního soudního dvora.

Zdroje

Human Rights Watch. 2022. Developments in Gambia’s Case Against Myanmar at the International Court of Justice. (https://www.hrw.org/news/2022/02/14/developments-gambias-case-against-myanmar-international-court-justice#whatisthe)

Human Rights Watch. 2022. Myanmar: The Rohingya’s Decade of Detention. (https://www.hrw.org/news/2022/06/15/myanmar-rohingyas-decade-detention)

Justiceinfo.net. 2020. MYANMAR MECHANISM KNOCKING AT NAYPYIDAW’S DOOR. (https://www.justiceinfo.net/en/45516-myanmar-mechanism-knocking-at-naypyidaw-door.html)

Justiceinfo.net. 2021. ARGENTINA COMES TO THE AID OF MYANMAR ROHINGYAS. (https://www.justiceinfo.net/en/85392-argentina-comes-aid-myanmar-rohingyas.html)

Opinio Juris. 2019. Crimes against the Rohingya: ICC Jurisdiction, Universal Jurisdiction in Argentina, and the Principle of Complementarity. (http://opiniojuris.org/2019/12/23/crimes-against-the-rohingya-icc-jurisdiction-universal-jurisdiction-in-argentina-and-the-principle-of-complementarity/)

Opinio Juris. 2021. Three Ways to Improve Victim Participation in the Rohingya Context. (http://opiniojuris.org/2021/07/06/three-ways-to-improve-victim-participation-in-the-rohingya-context/)

Opinio Juris. 2020. Universal Jurisdiction, the International Criminal Court, and the Rohingya Genocide. (http://opiniojuris.org/2020/10/23/universal-jurisdiction-the-international-criminal-court-and-the-rohingya-genocide/)

Opinio Juris. 2020. Incidental Proceedings Likely to Follow in The Gambia v. Myanmar. (http://opiniojuris.org/2020/10/16/incidental-proceedings-likely-to-follow-in-the-gambia-v-myanmar/)

Organizace spojených národů. UN News. 2022. ‘Urgent, renewed effort’ needed to restore civilian rule in Myanmar: Bachelet. (https://news.un.org/en/story/2022/01/1110792)

Mezinárodní trestní soud. 2019. ICC judges authorise opening of an investigation into the situation in Bangladesh/Myanmar. (https://www.icc-cpi.int/news/icc-judges-authorise-opening-investigation-situation-bangladesh/myanmar)

Mezinárodní trestní soud. 2019. Statement of the Prosecutor of the International Criminal Court, Fatou Bensouda, following judicial authorisation to commence an investigation into the Situation in Bangladesh/Myanmar. (https://www.icc-cpi.int/news/statement-prosecutor-international-criminal-court-fatou-bensouda-following-judicial-1)

Valné shromáždění OSN. 2021. Resolution adopted by the General Assembly on 18 June 2021.

(https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N21/164/66/PDF/N2116466.pdf?OpenElement)

Valné shromáždění OSN. 2018. Resolution adopted by the Human Rights Council on 27 September 2018.

(https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G18/293/69/PDF/G1829369.pdf?OpenElement)

Fotografie

[1] Uprchlíci před genocidou v domovském Myanmaru. "Hiraeth" by Daniya Humayera, autor: Kalu Institute, 25. červen 2018, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.