V Kyrgyzstánu i nadále dochází k únosu žen za účelem nucených sňatků. Ty jsou často ospravedlňovány s poukazem na místní tradice a zvyklosti, které jsou v zemi stále silně dodržované. Mnoho unesených kyrgyzských žen se tak ocitá v situaci, ze které není úniku.

Nucené sňatky ve světě nejsou žádným novým fenoménem. Dle odhadů žije v takto uzavřeném manželství přibližně 22 milionů lidí napříč všemi kontinenty. V drtivé většině případů jsou oběťmi ženy.

Nucené sňatky se vyskytují v několika podobách - od manželství dohodnutých rodiči, přes sňatky mezi civilistkami a vojáky během válečných konfliktů symbolizujících podrobení žen nepřítele, až po soudem nařízené uzavření manželství ve formě trestu. 

Mezi nejzávažnějšíí formy pak patří manželství, která jsou iniciována unesením předem vytipované ženy svobodným mužem, často za pomoci jeho přátel a rodiny. Taková manželství se nejčastěji uzavírají v zemích subsaharské Afriky, na Kavkazu a ve střední Asii. Výjimkou ale není ani Čína, kde se často obchoduje s kačínskými ženami ze sousedního Myanmaru za účelem nucených sňatků, sexuálního otroctví i nuceného těhotenství. 

Situace v Kyrgyzstánu 

Za jedno ze světových epicenter se však považuje středoasijský Kyrgyzstán. Dle závěrů odborných studií takový osud předchází přibližně každému třetímu manželství v zemi, a to i přesto, že je unášení žen za účelem sňatku v Kyrgyzstánu zakázáno již od roku 1994. Od roku 2021 je navíc trestné se na procesu únosu žen za účelem sňatku i jakkoli podílet. 

Pro ospravedlnění tohoto závažného porušení lidských práv žen a dívek se pak často odkazuje na místní kulturní smýšlení a tradiční praxi etnicky kyrgyzských mužů k získání svého místa v tamní společnosti. Jedná se však o mýtus, neboť unášení nevěst ve své současné podobě nebylo v zemi považováno za tradici či zvyklost až do začátku 20.století.

V Kyrgyzstánu jsou v současnosti evidovány dva typy únosů žen za účelem sňatku. Kromě násilných únosů, jsou evidovány také předstírané „'únosy”, které se těší oblibě zejména u mladší generace. Dle deníku the Conversation se mnoho mladých žen na únosu domluví se svým budoucím manželem, který pak ženu „'unese" ve chvíli, kdy to nečeká. Tímto se kyrgyzské ženy snaží dodržet tradici alespoň symbolicky.

Jak únos probíhá?

Místní nazývají unášení nevěst „Ala Kachuu”, což lze volně přeložit jako „vzít a utéct”. Pojmenování přitom přesně vystihuje daný skutek. Celý proces začíná přepadením ženy nebo dívky skupinkou mužů, kteří se řídí instrukcemi nastávajícího ženicha. Ten si svou budoucí ženu většinou vybírá na základě jejího vzhledu a vystupování na veřejnosti, aniž by ji osobně znal. Dívka či žena, je pak odvlečená do předem připraveného auta, které ji odveze do domu ženicha. 

Samotný proces se často odehrává na veřejnosti, přesto únoscům nic nebrání v tom, aby nic netušící oběť doslova chytli během chůze po ulici, a to kdykoliv během dne. I když k únosu dochází ve větších městech, většinu unesených nevěst tvoří ženy pocházející z tamního venkova. Přestože se oběťmi stávají převážně místní ženy, výjimkou není ani unášení cizinek.

Ženy v hlavní roli

Ačkoliv může celá akce působit nahodile, její provedení je pečlivě naplánováno a často zahrnuje účast rodiny a přátel nastávajícího ženicha. Zatímco muži jsou ti, kteří ženu či dívku fyzicky unesou, významnou úlohu zastávají také ženy z ženichova okolí. Ty totiž budoucí nevěstu přesvědčují, aby v jejich domě zůstala a provdala se, a to často i za použití násilí.

Dle Human Rights Watch jsou unesené ženy manipulovány za pomoci místních tradic a pověr, které jsou na kyrgyzském venkově stále podstatnou součástí života. Jednou z takových taktik je například donucení nevěsty, aby si nasadila na hlavu šátek, který symbolizuje ženin souhlas se svatbou. Mezi další praktiky pak patří pokládání soli a kusů chleba na práh dveří. To má zamezit útěku unesené ženy či dívky, neboť překročení takového prahu v Kyrgyzstánu značí hrozbu prokletí. 

Nucenému sňatku však žena či dívka nezabrání ani poté, co se jí podaří z ženichova domu utéct. Kvůli silnému poutu k tradicím a za příslibu slibného finančního obnosu ženichovou rodinou jí totiž k manželství nutí i její vlastní rodina. Unesené nevěstě tak mnohdy nezbývá nic jiného, než se sňatkem smířit. 

Nelehká úloha unesených nevěst

Ženy, které staly obětmi nuceného sňatku, jsou často lapeny v bludném kruhu bez možnosti úniku. Mnoho žen pak čelí dlouhodobému domácímu násilí. Od roku 2018 rukou manžela únosce zemřelo již několik žen. Jiné pak kvůli bezvýchodné situaci volí ukončení života sebevraždou. Dle Rádia svobodná Evropa jsou takové případy na stále větším vzestupu. 

Situaci neřeší ani možnost rozvodu. Na rozvedené ženy se totiž v Kyrgyzstánu stále pohlíží s despektem jako na občanky druhé kategorie, a to i mezi rodinnými příslušníky. Pokud se například oběť únosu chce znovu provdat, je její morální povinnost vzít si již rozvedeného muže. Pouze tak si mohou být oba nastávající manželé rovni. Pokud by si oběť chtěla vzít doposud svobodného muže, dopustila by se podle místních porušení jeho práv. Na rozvedeného únosce se však žádná taková pravidla nevztahují. Naopak, takový muž může pokračovat v unášení dalších budoucích nevěst bez jakéhokoliv společenského či morálního příkoří. 

I přes mnohé snahy místních lidskoprávních organizací o osvětu a posílení  práv žen v Kyrgyzstánu se zacházení s oběťmi únosů nelepší.

 

Zdroje

Alymbekova, A. (2019, listopad 26). ‘I Never Said “YES”: The Story of Aisuluu, a Survivor of Bride Kidnapping.’ Unicef. Získáno z https://www.unicef.org/eca/stories/i-never-said-yes. 

“Give Us a Baby and We’ll Let You Go” (2019, březen 21). Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/report/2019/03/21/give-us-baby-and-well-let-you-go/trafficking-kachin-brides-myanmar-china.

Global Estimates of Modern Slavery: Forced Labour and Forced Marriage (September 2022) (2022, září 12). ILO, IOM, Walk Free Foundation. Získáno z https://reliefweb.int/report/world/global-estimates-modern-slavery-forced-labour-and-forced-marriage-september-2022. 

Handrahan, L. (2004) ‘Hunting for Women: Bride Kidnapping in Kyrgyzstan’, International Feminist Journal of Politics, 6(2), str. 207-233. 

Hofmann, E. a Chi, G. (2021, červen 7). ‘Bride kidnapping’ haunts rural Kyrgyzstan, causing young women to flee their homeland. The Conversation. Získáno z https://theconversation.com/bride-kidnapping-haunts-rural-kyrgyzstan-causing-young-women-to-flee-their-homeland-158404. 

Kidnapped Kyrgyz Bride Reportedly Hangs Herself (2014, říjen 14). Radio Free Europe/Radio Liberty. Získáno z https://www.rferl.org/a/kyrgyz-bride-snatching-suicide-human-rights-bishkek/26636401.html. 

Kleinbach, R. a Salimjanova, L. (2007) ‘Kyz Ala Kachuu and Adat: Non-Consensual Bride Kidnapping and Tradition in Kyrgyzstan’, Central Asian Survey, 26(2), str. 217-233. 

Kleinbach, R., Ablezova, M. a Aitieva, M. (2005) ‘Kidnapping for Marriage (Ala Kachuu) in a Kyrgyz Village’, Central Asian Survey, 24(2), str. 191-202.

Najibullah, F. (2011, květen 21) ‘Bride Kidnapping: A Tradition or a Crime?’. Radio Free Europe/Radio Liberty. Získáno z https://www.rferl.org/a/bride_kidnapping_a_tradition_or_a_crime/2418172…;

Nedoluzhko, L. a Agadjanian, V. (2015). 'Between Tradition and Modernity: Marriage Dynamics in Kyrgyzstan', Demography, 52, str. 861-882.

New Criminal Code amendments: Punishment for "Bride Kidnapping" (2022, duben 7). UNDP Kyrgyzstan. Získáno z https://www.undp.org/kyrgyzstan/press-releases/new-criminal-code-amendments-punishment-bride-kidnapping.

Myanmar: Women, Girls Trafficked as ‘Brides’ to China (2019, březen 21). Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2019/03/21/myanmar-women-girls-trafficked-brides-china. 

Putz, C. (2018, červen 1) ‘A Bride Kidnapping in Kyrgyzstan Ends in a Young Woman’s Death’. The Diplomat. Získáno z https://thediplomat.com/2018/06/a-bride-kidnapping-in-kyrgyzstan-ends-i…. Sultanalieva, S. (2021, duben 9). Another Woman Killed in Scourge of Kyrgyzstan ‘Bride Kidnappings’. Human Rights Watch. Získáno z https://www.hrw.org/news/2021/04/09/another-woman-killed-scourge-kyrgyzstan-bride-kidnappings. 

The ongoing fight against child marriage and ‘bride kidnapping’ in Kyrgyzstan (2022, únor 20). UN News. Získáno z https://news.un.org/en/story/2022/02/1111902.

Types of Forced Marriage (bez data). I do project. Získáno z http://idoproject.ca/types-of-forced-marriage/.

Fotografie

[1] Kyrgyzské ženy v tradičním oděvu. Kyrgyz women and child offering bread and salt, autor: Theklan, 25. červenec 2015, zdroj: Wikimedia Commons, CC-BY-SA-4.0, editace: ořez.