Genocidu ve Rwandě dělí od genocidy jezídů tzv. Islámským státem dvacet let. Co mají obě události společné? Jejich aktéři byli v prosinci odsouzeni v Evropě k dlouholetým trestům odnětí svobody na základě principu univerzální jurisdikce. Claude Muhayimana byl odsouzen francouzským soudem za účast na rwandské genocidě v roce 1994. Taha al-Jumailly byl odsouzen soudem německým za genocidu jezídů z roku 2014.
Univerzální jurisdikce
Princip univerzální jurisdikce umožňuje státům stíhání těch nejzávažnějších zločinů bez ohledu na místo, kde byly spáchány, a rovněž bez ohledu na státní příslušnost pachatelů.
Princip uplatňují pouze státy, které jej zavedly do svých národních právních předpisů. Kromě výše zmíněných se jedná třeba o Rakousko, Izrael, Švédsko ale i Českou republiku (více viz Bulletin květen 2019, s. 11)
Masakr v Bisesero a Claude Muhayimana
Muhayimana je již několikátým pachatelem odsouzeným ve Francii za účast na rwandské genocidě, ale teprve prvním, který během genocidy nezastával žádnou významnou společenskou funkci. Během rwandské genocidy pracoval jako řidič ve státním hotelu ve městě Kibuye. To se nachází u vrchů Biserero, které vešly do dějin jako smutný příklad zoufalé a marné obrany Tutsiů [1] proti hutuským [2] milicím.
V kopcích se během genocidy shromáždili Tutsiové prchající z jiných částí Rwandy a přidali se k místní tutsijské komunitě. V oblasti se skryli a začali klást odpor útočícím Hutuům. Vzhledem k odporu nebyli Hutuové schopni oblast dobýt a koncem dubna 1994 útok zastavili.
Poté požádali ministra vnitra Edouarda Karemeru, později odsouzeného na doživotí, o posily, aby mohli oblast dobýt. Dne 13. května 1994 byl zahájen vyhlazovací útok. Do Bisesero byly v autobusech sváženy stovky těžce vyzbrojených Hutuů, kteří útočili na Tutsie v kopcích. Jedním z řidičů těchto „svozů“ byl i Claude Muhayimana.
Během prvního dne připraveného útoku bylo zavražděno více než třicet tisíc Tutsiů. Útočníci používali kromě mačet i střelné zbraně a granáty. Den poté zaútočili Hutuové na zbývající Tutsie. Milicionáři prohledávali oblast a likvidovali přeživší, kteří v kopcích zůstali po prvním dni. Za dva dny bylo v oblasti zavražděno přes čtyřicet tisíc lidí. Francouzský novinář Patrik de Saint Exupéry, který byl na místě po masakru, uvedl: „Kopec Biserero byl doslova pokryt těly, v mělkých jámách, malých příkopech, v listoví, podél příkopů, všude byla těla.“
Z Rwandy před francouzský soud
Muhayimana se usadil ve Francii koncem 90. let a v roce 2010 získal francouzské občanství. O rok později na něj byl vydán rwandskými úřady zatykač. Ty požadovaly jeho vydání z důvodu jeho údajné role v genocidě. Francouzský Kasační dvůr původní vydávací rozhodnutí zrušil. Odůvodnil to tím, že rwandská žádost byla založena na zákonech, které byly schváleny až po spáchání údajných zločinů.
Opět byl Muhayimana zatčen v roce 2014, kdy na něj podala nevládní organizace žalobu z důvodu jeho údajného podílu na genocidě. Po několika odkladech z důvodu pandemie covid-19 s ním byl na konci listopadu 2021 zahájen soudní proces.
14 let vězení pro „pouhého“ řidiče
Claude Muhayimana byl obžalován ze spoluúčasti na genocidě a na zločinech proti lidskosti. Jeho vina měla spočívat ve výše zmíněném svážení hutuských milic na místa masakrů. V případě uznání viny mu hrozil až doživotní trest. On sám trval na své nevině.
Historička Hélène Dumas, která u soudu vypovídala jako svědek, uvedla, že používání aut bylo pro provedení genocidy ve rwandském hornatém terénu zásadní a některá místa by byla bez aut těžko dosažitelná. Nutno podotknout, že v předmětné době nebyla auta ve Rwandě běžná a k dispozici je měli zpravidla důležití podnikatelé, církev nebo veřejné instituce.
Během procesu vypovídaly desítky svědků, z nichž část přiletěla vypovídat ze Rwandy. Valná většina jich byla předvolána prokuraturou, což bylo kritizováno stranou obhajoby z důvodu nerovnosti zbraní. Námitky spočívaly v tom, že prokuratura mohla vyšetřovat přímo ve Rwandě, kde i vyslýchala svědky, obhajobě to však francouzské právo neumožňuje.
V prosinci loňského roku byl Muhayimana uznán vinným ze spoluúčasti na genocidě a na zločinech proti lidskosti a byl odsouzen na čtrnáct let odnětí svobody. Jeho právníci oznámili, že se odvolají. Muhayimana se stal čtvrtým odsouzeným francouzskými soudy z důvodu své účasti na jedné z nejhorších genocid moderních dějin, při které bylo během tří měsíců zavražděno minimálně 800 000 lidí.
Německo prvním státem na světě, který soudí genocidu jezídů
Ve Frankfurtu nad Mohanem byl na začátku prosince vynesen prvního rozsudek na světě, kterým byl bývalý člen tzv. Islámského státu (IS), uznán vinným z genocidy jezídů. Iráčan Taha al-Jumailly byl odsouzen za umučení pětileté jezídské holčičky a týrání její matky. Al-Jumaillyho manželka, německá konvertitka Jennifer Wenischová, byla již v říjnu odsouzena za zločiny proti lidskosti.
Jezídové a tzv. Islámský stát
Jezídové jsou vyznavači náboženství, ve kterém se mísí prvky křesťanství, islámu a dalších vír z oblasti Blízkého východu. Jejich populace čítá desítky až stovky tisíc osob, které žijí převážně v severním Iráku.
V srpnu 2014 zaútočil IS na město Sindžár, kde žila početná jezídská komunita. Bojovníci IS oddělili muže a dospívající chlapce od žen a dětí a všechny, kteří odmítli konvertovat k islámu, popravili. Ženy a děti byly odvedeny jako válečná kořist a dávány bojovníkům IS jako dar, nebo prodávány na trzích. Al-Jumailly si „koupil“ jezídskou ženu s její pětiletou dcerou jako otrokyně.
Společně se svou německou manželkou al-Jumailly obě jezídky průběžně týral. Když holčička jednou údajně pomočila postel, přivázal ji i její matku na řetěz nechal je v horku na slunci. Holčička na slunci zemřela žízní, její matka utrpěla popáleniny a později se stala klíčovým svědkem proti al-Jumaillymu a jeho manželce.
10 let pro manželku, doživotí pro manžela
Taha al-Jumailly byl zadržen v roce 2019 v Řecku, kde žádal o uprchlický statut. Poté, co začalo Německo trestně stíhat jeho manželku, později odsouzenou na deset let odnětí svobody, požádalo o al-Jumaillyho vydání. Žádosti bylo vyhověno a v roce 2020 stanul před německým soudem.
Al-Jumailly byl obžalován z několika trestných činů včetně genocidy. On sám vinu odmítal, stejně tak jeho právníci. Ti se snažili soud přesvědčit, že nelze prokázat, že holčička vůbec zemřela.
Soud ovšem obhájcům neuvěřil a odsoudil al-Jumaillyho k doživotnímu trestu odnětí svobody za genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a obchodování s lidmi.
Al-Jumailly byl odsouzen za genocidu, ačkoliv byl uznán vinným „pouze“ z jedné vraždy. Podle soudu bylo prokázáno, že „zakoupením“ obou jezídek a následnou vraždou se podílel na snaze o vyhlazení jezídů tzv. Islámským státem. Útoky IS na jezídy prohlásilo OSN za genocidu již v roce 2016.
Stejně jako v předchozím případu ovšem obhájci oznámili, že se hodlají odvolat, oba případy tedy zdaleka nekončí.
Poznámky
[1] Tutsiové představují etnikum tvořící 14 % rwandské populace. Historicky to byli majitelé stád a v době kolonií byli vládnoucí třídou, přičemž měli značné výhody.
[2] Hutuové jsou většinovým etnikem ve Rwandě, historicky to byli rolníci. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1962 probíhala mezi oběma etniky občanská válka, která vyvrcholila genocidou.
Zdroje
Aminel, Sandrine. World's first trial for genocide against Yazidis set to conclude in Germany. Euronews. 29. 11. 2021. (https://www.euronews.com/2021/11/29/world-s-first-trial-for-genocide-against-yazidis-concludes-in-germany).
BBC News. 2021. Yazidi genocide: IS member found guilty in German landmark trial. (https://www.bbc.com/news/world-europe-59474616).
BBC News. 2016. Islamic State committing genocide against Yazidis, says UN. (https://www.bbc.com/news/world-middle-east-36547467).
BBC News. 2014. Who, What, Why: Who are the Yazidis?. (https://www.bbc.com/news/blogs-magazine-monitor-28686607).
Bizimana, Jean, Damascène. May 13, 1994: Tutsi massacre in Bisesero. Rwanda . Broadcasting Agency. 13. 5. 2020. (https://www.rba.co.rw/post/May-13-1994-Tutsi-massacre-in-Bisesero).
ČT 24. 2014. Během 100 dnů vraždění zmizela pětina rwandské populace. Česká televize. (https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1040067-behem-100-dnu-vrazdeni-zmizela-petina-rwandske-populace).
DW. 2021. German court finds former 'IS' member guilty of genocide. (https://www.dw.com/en/german-court-finds-former-is-member-guilty-of-genocide/a-59976226).
France 24. 2021. French court sentences ex-driver to 14 years in jail for role in Rwanda genocide. (https://www.france24.com/en/africa/20211216-french-court-sentences-ex-driver-to-14-years-in-jail-for-role-in-rwanda-genocide).
Hakorimana, Gratien. RWANDA: IS THE TRIAL OF A “SIMPLE DRIVER” A LESSER TRIAL?. JUSTICEINFO.NET. 3. 1. 2022. (https://www.justiceinfo.net/en/85944-rwanda-trial-simple-driver-lesser-trial.html).
Lepidi, Pierre. Rwanda: Claude Muhayimana condamné à quatorze ans de réclusion pour « complicité de génocide ». Le Monde. 16. 12. 2021. (https://www.lemonde.fr/afrique/article/2021/12/16/rwanda-quinze-ans-de-prison-requis-contre-claude-muhayimana-pour-complicite-de-genocide_6106272_3212.html).
Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. 1999. The Prosecutor vs. Clément Kayishema and Obed Ruzindana. Arusha. (https://ucr.irmct.org/LegalRef/CMSDocStore/Public/English/Judgement/NotIndexable/ICTR-95-01/MSC45055R0000620218.PDF).
Rugiriza, Ephrem. FRENCH JUSTICE RETURNS TO RWANDA. JUSTICEINFO.NET. 22. 11. 2021. (https://www.justiceinfo.net/en/84556-french-justice-returns-to-rwanda.html).
TRIAL International. Claude Muhayimana. TRIAL International. 25. 3. 2021. (https://trialinternational.org/latest-post/claude-muhayimana/).
Fotografie
[1] V památníku v Bisesero se dodnes nachází lebky zabitých Tutsiů. Skulls on Display at Bisesero Genocide Memorial - Near Karongi (Kibuye) - Western Rwanda – 01, autor: Adam Jones, 5. srpen 2012, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.