Už během kampaně, která předcházela americkým prezidentským volbám v roce 2020, představil demokratický kandidát Joe Biden rozsáhlý klimatický program. Na jeho základě se Spojené státy v lednu tohoto roku opětovně připojily k Pařížské dohodě a ambiciózním klimatickým cílům, které dohoda pro zapojené země stanovuje. 

Pařížská klimatická dohoda byla sjednána během Klimatické konference v Paříži v roce 2015 a v platnost vstoupila v listopadu 2016. Dohoda je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) usilující o ochranu klimatického systému Země a omezení globálního oteplování. Pařížská dohoda byla schválena a následně přijata všemi smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN, tedy 196 státy. 

Mezi smluvními stranami jsou i země, které se řadí k největším světovým producentům skleníkových plynů, jako je Čína, Indie a USA. I z toho důvodu je mezinárodní klimatická dohoda historickým mezníkem v mnohostranném procesu ochrany životního prostředí. Proces celosvětově propojuje národy ve společném cíli vyvinout ambiciózní úsilí v boji proti změnám klimatu a přizpůsobit se jejich dopadům.

Pařížská dohoda je právně závazná a stanovuje konkrétní cíle, které musí po roce 2020 všechny její smluvní strany plnit. Hlavním cílem Pařížské dohody je omezit globální oteplování a udržet globální průměrné teploty pod hranicí 2 °C, nejlépe však na hodnotě 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Dále mají smluvní strany do roku 2050 dosáhnout tzv. klimatické, také známé jako uhlíkové, neutrality. K tomu, aby došlo ke klimatické neutralitě je zapotřebí, aby smluvní strany značně snížily emise skleníkových plynů (především oxidu uhličitého), a aby byla jejich zbývající produkce vyvážena zavedením nových mechanismů na jejich odstraňování z atmosféry.

Signatářské státy si vnitrostátně každých pět let stanovují konkrétní pravidla a limity, na základě kterých usilují o dosažení globálních klimatických cílů daných Pařížskou dohodou. První velkou ekonomikou, která předložila konkrétní kroky a specifické cíle pro její plnění, se stala Evropská unie. Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) představila konkrétní opatření pro zmírnění klimatické krize a jejich plnění se stalo jedním z hlavních cílů nové Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Klimatická politika USA 

Spojené státy americké se po přijetí Pařížské dohody vydaly jinou cestou. Od snah někdejšího prezidenta Baracka Obamy v boji za „bezpečnější, více prosperující a udržitelnější svět“ se odvrátil jeho nástupce Donald Trump. Trump klimatickou změnu a s ní spojené přírodní katastrofy dlouhodobě popírá. USA se tak pod jeho vedením staly prvním signatářským státem, který od dohody odstoupil. Konkrétně se tak stalo v listopadu 2020, na konci jeho prezidentského období.

Joe Biden, současný americký prezident a nástupce Donalda Trumpa, představil už během volební kampaně ambiciózní program zahrnující reformu klimatické politiky USA. Již v průběhu prezidentské kampaně se Biden zavázal, že se Spojené státy navrátí k Pařížské dohodě. Očekávaná změna  nastala už několik hodin po tom, co Biden složil svůj prezidentský slib. Svá slova naplnil a USA se pod jeho vedením opětovně připojily k Pařížské klimatické dohodě.

Kromě opětovného přistoupení Spojených států k Pařížské dohodě představil Biden také progresivní klimatický plán. Ten mimo jiné zahrnuje investici dvou miliard USD do energetické efektivity a udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky Spojených států, vylepšení energetické efektivity budov snížením jejich uhlíkové stopy o 50 % do roku 2035 nebo zrychlení využívání elektrických vozidel. Přesto USA nemají zatím vyhráno.

Za administrativy Donalda Trumpa totiž došlo v USA ke zrušení celkem 125 klimatických zákonů. Vytvoření rozsáhlého souboru legislativy ukotvujícího ochranu životního prostředí a zejména kroky vedoucí k naplnění globálních klimatických cílů nebude náročné pouze z časového hlediska, ale také z hlediska prosazení a následného vymáhání daných zákonů. 

Celosvětové plnění klimatických cílů 

Současná klimatická situace přes snahy signatářských států stále není příznivá. Státy jen zčásti naplňují limity, ke kterým se v Pařížské dohodě zavázaly. Podle analýz amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) byla průměrná globální teplota pevniny a oceánů v roce 2020 dosud nejvyšší naměřená. NASA i její partnerské agentury v Evropě zároveň poukazují na skutečnost, že k dlouhodobému oteplování planety dochází především kvůli spalování fosilních paliv, vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, odlesňování a dalším lidským činnostem.

Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese tak nadále míříme ke katastrofickému nárůstu teploty v tomto století o 3-5 °C. Tento fakt potvrzuje i oficiální zpráva OSN za rok 2020 týkající se emisních rozdílů, a to navzdory krátkodobému poklesu emisí oxidu uhličitého za poslední rok, způsobenému především celosvětovou pandemií Covidu-19.  Pandemie, a zejména kroky a restrikce přijaté na národních úrovních proti jejímu šíření, by však podle zprávy OSN mohly v dlouhodobém horizontu pozitivně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, a to až o 25 % do roku 2030. Státy navíc do plánů obnovy, které mají za cíl opětovně nastartovat pandemií zasažené národní ekonomiky, zahrnují opatření urychlující dekarbonizaci. Lze tudíž tvrdit, že státy po celém světě využívají současné situace, nových finančních nástrojů a mechanismů nejen k obnově národních ekonomik, ale rovněž k vytvoření hospodářství, která budou šetrnější k životnímu prostředí. 

 

Zdroje 

Klimatická neutralita? Jak chce Evropa uplatňovat Pařížskou dohodu. Zpravodajství Evropský parlament. 28/11/2020 (https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/priorities/zmeny-klimatu/20191115STO66603/klimaticka-neutralita-jak-chce-evropa-uplatnovat-parizskou-dohodu).

Milman, Oliver. 2020 was hottest year on record by narrow margin, Nasa says. The Guardian. 14/1/2021 (https://www.theguardian.com/environment/2021/jan/14/2020-hottest-year-on-record-nasa).

Navrátilová, Aneta. Implications of the 2020 US Presidential Election on the EU and Czech Climate Policy. EUROPUEM Institute for European Policy. 1/2021 (https://www.europeum.org/data/articles/policy-brief-navratilova.pdf).

Spojené státy jako první odstupují od pařížské klimatické dohody. Proces bude trvat rok. iRozhlas. 5/11/2019 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/usa-spojene-staty-klimaticka-dohoda-z-parize-donald-trump_1911050629_ako).

The Biden Plan for a Clean Energy Revolution and Environmental Justice. Joe Biden. (https://joebiden.com/climate-plan/).

The Paris Agreement. United Nations Climate Change. (https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement/the-paris-agreement).

United Nations. UNEP, UNEP DTU Partnership. Emissions Gap Report 2020. United Nations Environment Programme. 9/12/2020 (https://www.unep.org/emissions-gap-report-2020).

What is the Paris Climate Agreement and Why Is Biden Rejoining It? The Wallstreet Journal. 9/3/2021 (https://www.wsj.com/articles/paris-climate-agreement-11611254971).

Fotografie 

[1] Americký prezident Joe Biden. Joe Biden - World Economic Forum Annual Meeting Davos 2003, autor: World Economic Forum, 24. ledna 2003, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.