Červen 2020 se nesl ve znamení nebývalého tahu USA proti Mezinárodnímu trestnímu soudu. Administrativa prezidenta Trumpa se rozhodla vydat vládní nařízení, kterým uvalila možnost zmrazení finančních prostředků a omezení vstupu na pracovníky soudu, jejich rodiny, ale i širší podporovatele. Sankce mají dopad nejen na vyšetřování možných zločinů spáchaných vojenskou posádkou USA v Afghánistánu, ale na budoucnost soudu a mezinárodní trestní spravedlnost jako takovou.
V červenci si mezinárodní společenství připomělo 22. výročí podpisu Římského statutu, mezinárodní smlouvy, která zřídila Mezinárodní trestní soud (MTS). Jednalo se rovněž o skutečný mezník v mezinárodní spolupráci. Při vyjednávání statutu byly přítomny všechny velmoci, včetně USA, stejně jako menší státy s probíhajícími nebo čerstvě ukončenými konflikty z různých koutů světa. Společné hodnoty jednacích stran jsou patrné hned v preambuli, která poukazuje na hrůzy 20. století, stejně jako nutnost udržovat mír a bojovat proti beztrestnosti. O více než dvě dekády později je o to důležitější věnovat pozornost současnému jednání USA proti soudu, jenž Spojené státy tehdy pomáhaly zakládat.
Sankce ve zkratce
Po měsících výhrůžek se 11. června 2020 Trumpova administrativa rozhodla vydat vládní nařízení (executive order), kterým stanovilo sérii ekonomických a cestovních sankci namířených proti soudu a jeho pracovníkům. Sankce navazují na zrušení víz pro personál Úřadu žalobkyně z roku 2019 a bude možné je využít na základě vyhodnocení konkrétních případů (case by case basis).
Sankce přicházejí jako odpověď na snahy MTS prošetřit údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Afghánistánu příslušníky ozbrojených složek USA a americkou CIA, ale i vojáky jiných států, mezi nimi například Afghánistánu, příp. i Polska, Rumunska a Litvy, na jejichž území měly USA provádět výslechy. USA dlouhodobě vystupují proti snaze MTS vyšetřovat obvinění proti americkým vojákům založených primárně na výpovědích očitých svědků a novinářů působících v oblasti.
Obsah jednotlivých ustanovení Trumpova nařízení je samostatným předmětem kontroverze. Jennifer Trahan a Megan Fairlie ve svém příspěvku pro Opinio Juris poukazují na vágní a nejasné formulace ustanovení. Například podle textu samotného nařízení mají sankce postihovat i cizince, kteří podporují, sponzorují nebo poskytují finanční, materiální nebo technologickou pomoc pro potřeby vyšetřování soudem bez souhlasu USA. Takto široce pojatá klauzule v praxi ponechává americkým úřadům velký prostor pro uvážení a neposkytuje dostatečně jasnou informaci o tom, jaké jednání může vést k postižení sankcemi.
Transparentnost je důležitá pro osoby, které mohou být nařízením postiženy, protože efekt sankcí může být ekonomicky devastující nejen pro jednotlivce, ale také pro jejich rodinné příslušníky. Trahan a Fairlie argumentují, že ustanovení může vést k takovým absurditám, jako například možnost, že mezi postiženými bude i IT firma, která zajišťuje fungování IT systémů pro celý soud, popřípadě překladatel, který překládá dokumenty v určitém šetření, nebo dokonce právníci poškozených či svědci.
Stín „spravedlnosti vítěze“
Problémy však přesahují samotný text nařízení a prosakují do konceptu mezinárodní trestní spravedlnosti jako takové. Mezinárodní trestní spravedlnost je od svého počátku, a tím se myslí období po druhé světové válce, poznamenán tzv. komplexem „spravedlnosti vítěze“ (victor’s justice). Spravedlnost vítěze je ve své podstatě domněnka, že procesy mezinárodní trestní spravedlnosti fungovali, nebo dodnes fungují, více na základě politických preferenci velkých států, než na skutečném boji proti beztrestnosti.
Spravedlnost vítěze se historicky váže k Norimberskému tribunálu, kde byli stíháni výlučně zločiny strany Osy a možné zločiny Spojenců byly zcela přehlížené. Trestání zločinů tvoří důležitou součást procesu tranzitivní spravedlnosti a přispívá k tvoření kolektivní paměti, která ovlivňuje, jak je konflikt vnímán v dlouhodobém horizontu. Pokud je trestaná výlučně jedna strana konfliktu, může v budoucnu dojít k vytváření zjednodušené či alternativní historické pravdy a narativu, který spatřuje vinu pouze na jedné straně konfliktu, ačkoliv ve skutečnosti je provinění zpravidla na obou stranách.
V dnešní době nabývá toto slovní spojení nový význam, neboť konflikty jsou stále složitější [1], a tím pádem je obtížnější nastolit a prokázat fakta. Proto je o to důležitější, aby měly soudy možnost prošetřit působení všech stran konfliktu, a to i těch vzdálenějších. Stín spravedlnosti vítěze visí i nad válkou v Afghánistánu. Mezinárodní trestní soud otevřel vyšetřování s úmyslem prověřit fakta a odsoudit ty, kteří nesou odpovědnost za spáchání mezinárodních zločinů v rámci daného konfliktu. Jedná se zejména o vojska Tálibánu a o afghánské vojenské složky.
Válka v Afghánistánu byla však komplikovanější a jednou ze stran konfliktu byly USA, zastoupeny jak vojenskými složkami, tak příslušníky CIA. Římský statut stanovuje, aby po otevření formálního vyšetřování Úřadu žalobkyně vyšetřoval všechny, kteří jsou podezřelí ze spáchání relevantních zločinů. Soud a žalobkyně si tedy nemohou vybírat na základě politických či jiných tlaků.
Silný politický tlak však na MTS určitý vliv má, čehož si jsou USA dobře vědomy. Zavedené sankce by ve skutečnosti mohly zabránit možnosti efektivně prošetřit obvinění vznesená proti USA. Pokud se tak stane a žalobkyně buď couvne nebo bude její práce podstatně ztížena, stín spravedlnosti vítěze, nebo v tomto případě politického siláka, může mít nepříznivé důsledky pro pověst Mezinárodního trestního soudu a jeho budoucí práci. V takovém případě se navíc obětem údajných zločinů nedostane spravedlnosti a historický narativ zůstane v rukou vítězů.
Poznámky
[1] Komplexnější se myslí zejména v rovině stran konfliktů. Moderní konflikty připomínají „proxy války“, v rámci kterých spojenci stran ovlivňují konflikt z dálky, což poté komplikuje posuzování odpovědnosti.
Zdroje
Allebas, Tessa. The ICC and Victor's Justice: How to Move Away from the Stigma?. The Hague Institute for Global Justice. 19. Červenec 2013. Dostupné: (http://www.thehagueinstituteforglobaljustice.org/latest-insights/latest-insights/commentary/the-icc-and-victors-justice-how-to-move-away-from-the-stigma/).
Borda, Aldo. The Situation in Afghanistan, US Sanctions and the Historical Narratives Emerging from the ICC. EJIL:Talk!. 24. červen 2020. Dostupné: (https://www.ejiltalk.org/the-situation-in-afghanistan-us-sanctions-and-the-historical-narratives-emerging-from-the-icc/).
Heller, Kevin Jon. Statement Against US Sanctions on ICC Investigations. Opinio Juris. 30. červen 2020. Dostupné: (http://opiniojuris.org/2020/06/30/statement-against-us-sanctions-on-icc-investigations/).
Human Rights Watch. US Sets Sanctions Against International Criminal Court. 11. červen 2020. Dostupné: (https://www.hrw.org/news/2020/06/11/us-sets-sanctions-against-international-criminal-court#).
International Criminal Court. ASP President O-Gon Kwon rejects measures taken against ICC. 11. červen 2020. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1527).
International Criminal Court. Statement of the International Criminal Court on recent measures announced by the US. 11 červen 2020. Dostupné: (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=200611-icc-statement).
Kersten, Mark. Crossing the Line - Trump Approves Sanctions against Staff at the ICC. Justice in Conflict. 18. červen 2020. Dostupné: (https://justiceinconflict.org/2020/06/18/crossing-the-line-trump-approves-sanctions-against-staff-at-the-icc/).
Trahan, Jennifer a Fairlie, Meghan. At Best, Some US House and Senate Members Lack Even an Elementary Understanding of the International Criminal Court. Opinio Juris. 18. květen 2020. Dostupné: (http://opiniojuris.org/2020/05/18/at-best-some-u-s-house-and-senate-members-lack-even-an-elementary-understanding-of-the-international-criminal-court/).
Trahan, Jennifer a Fairlie, Meghan. The International Criminal Court is Hardly a Threat to US National Security. Opinio Juris. 15. červen 2020. Dostupné: (http://opiniojuris.org/2020/06/15/the-international-criminal-court-is-hardly-a-threat-to-us-national-security/).
Olivová, Petra. Mezinárodní trestní soud povolil vyšetřování situace v Afghánistánu: bude dosaženo „zájmu spravedlnosti“?. Bulletin lidských práv. 3.číslo XII. ročník, duben 2020. Dostupné: (https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/Bulletin_duben2020.pdf).
Fotografie
Ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Mike Pompeo. Autor: Gage Skidmore, 10. únor 2012, zdroj: Flickr, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.
