V listopadu 2020 stanuli poprvé před tzv. Kosovským tribunálem bývalí vysocí funkcionáři Kosovské osvobozenecké armády. Jsou obviněni ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na území Kosova v rozmezí let 1998 a 2000. Všichni jakoukoli vinu odmítají. Na tato řízení navazují další, což svědčí o intenzivní práci Kosovského tribunálu v poslední době.

Kosovský tribunál

Kosovské specializované komory a Zvláštní úřad žalobce (Kosovo Specialist Chambers and Specialist Prosecutor’s Office, KSC, taktéž jen „Kosovský tribunál”) je hybridním trestním soudem kombinujícím prvky mezinárodního a vnitrostátního kosovského práva.

Tribunál je součástí justiční soustavy Kosova a kopíruje její půdorys. Sestává ze soudu první instance, odvolacího soudu, nejvyššího soudu, ústavního soudu a úřadu žalobce. Kosovský tribunál je nadřazen všem ostatním kosovským soudům, ale sídlí v Haagu a jeho komory jsou složeny z mezinárodních soudců. Úřad žalobce disponuje vlastním ozbrojeným bezpečnostním sborem s pravomocí zatýkat kosovské občany, aby se nemusel spoléhat na místní bezpečnostní složky.

Kosovský tribunál vznikl v roce 2015 po mezinárodním tlaku ze strany EU a USA k vyšetření zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a dalších kriminálních aktivit, kterých se podle zprávy Rady Evropy měli dopustit členové Kosovské osvobozenecké armády (Ushtria Çlirimtare e Kosovës, UÇK) v době války v Kosovu.[1]

Dlouhé čekání

Následné vyšetřování zabralo Kosovskému tribunálu velmi dlouhou dobu i na poměry v mezinárodní trestní justici – celých pět let. Tribunál byl kritiky v průběhu času označen za „zombie“, či „spící“.

Teprve v červenci 2020 se Kosovský tribunál „probudil“ a začala padat první obvinění a zadržení potenciálních pachatelů. Mezi obviněnými byl i tehdejší kosovský prezident Hashim Thaçi (viz Bulletin červenec-srpen 2020, s. 12), což způsobilo malé politické zemětřesení, protože Thaçi byl nucen rezignovat.

Sedm obviněných

V současné době stojí před Kosovským tribunálem sedm obviněných ve třech řízeních. Z hlediska významu obviněných je nejdůležitější řízení s dnes již bývalým prezidentem Hashimem Thaçim a třemi dalšími vysokými funkcionáři v UÇK a Kosovské prozatímní vládě.

Thaçi byl v době spáchaných zločinů velitelem UÇK a premiér prozatímní vlády. Kadri Veseli byl vedoucím zpravodajské služby UÇK a následně Kosovské zpravodajské služby. Rexhep Selimi řídil operace a v prozatímní vládě měl post ministra vnitra. Jakub Krasniqi řídil politickou část UÇK a byl mluvčím prozatímní vlády. Všichni čtyři jsou obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Rozsah jejich trestné činnosti měl být velmi významný a zahrnuje vraždy, mučení a jiné nelidské zacházení, únosy a cílené útoky a zastrašování politické opozice i obyvatelstva srbské národnosti.

Tato obvinění se mohou potenciálně rozšířit i o zasahování do vyšetřování. Podle dokumentů zveřejněných Kosovským tribunálem v říjnu 2020 se totiž všichni čtyři podíleli na ovlivňování svědků a zásahů do vyšetřování úřadu žalobce. Loajální kosovští úředníci měli svědky uplácet finančně či nabízet místa ve státní správě. Všichni čtyři obvinění si stále udržují v kosovské státní správě značný vliv a mohou se opřít i o podporu části veřejnosti.

O problému, který představuje zasahování do vyšetřování, svědčí druhé řízení, v němž jsou obviněni dva vysocí členové Spolku válečných veteránů Kosovské osvobozenecké armády, Hysni Gucati a Nasim Haradinaj. Oba byli v prosinci 2020 obviněni podle kosovského práva z narušování veřejného pořádku a veřejné správy.

Oba na několika vysílacích kanálech a skrze různá sociální média šířili bez povolení utajené informace z vyšetřování, včetně identit potenciálních svědků. Označovali je za zrádce, kolaboranty a lháře. Záměrně je tak vystavovali i veřejnému nátlaku, protože Kosovský tribunál bohužel nemá příliš širokou podporu mezi kosovskou veřejností. Albánská část kosovské společnosti nelibě nese jeho zaměření na UÇK a kosovští srbové na druhou stranu nevěří v možnost dosáhnout prostřednictvím uvedených procesů spravedlnosti.

Nakonec je zde třetí řízení se Salihem Mustafou, v době spáchaných zločinů velitelem jedné z guerrilových buněk operujících v rámci UÇK. Mustafa je obviněn z válečných zločinů spáchaných v detenčním táboře Zllash.

Naděje pro Kosovo

Postoj kosovské společnosti je obecně ke Kosovskému tribunálu bohužel spíše negativní. Tribunál vznikl díky mezinárodnímu tlaku a jeho zaměření na členy UÇK zabraňuje získání legitimity u albánské části kosovského obyvatelstva. 

Naopak část obětí doufá, že se dočká spravedlnosti, na kterou čekají od roku 1999 a ze strany některých novinářů zaznívají opatrné projevy naděje, že úspěšné rozsudky by mohly narušit dlouhodobé mocenské vazby v zemi, které byly zakonzervovány od devadesátých let. Nyní je na samotném tribunálu dokázat, že pětileté vyšetřování mělo smysl a obvinění jsou dostatečně podložená.

 

Poznámky

[1] Kosovo specialist Chamber, Council of Europe Parliamentary Assembly report on "Inhuman treatment of people and illicit trafficking in human organs in Kosovo" (https://www.scp-ks.org/sites/default/files/public/coe.pdf ).

Zdroje

Kosovo specialist Chamber, Hysni Gucati & Nasim Haradinaj Summary Charges, (https://www.scp-ks.org/en/cases/hysni-gucati-nasim-haradinaj/en).

Kosovo specialist Chamber., Hashim Thaçi et al, Summary Charges, (https://www.scp-ks.org/en/cases/hashim-thaci-et-al).

Kosovo specialist Chamber., Salih Mustafa Summary Charges, (https://www.scp-ks.org/en/cases/salih-mustafa/en).

Asymmetrical haircuts, Kosovo’s court wake-up call, JusticeInfo.NET, 5. října 2020, (https://www.justiceinfo.net/en/45585-kosovo-court-wake-up-call.html).

Serbeze Haxhiaj, Kosovo Guerrilla Leaders Accused of Witness-Tampering Ahead of Trial, BalkanInsight, 20. listopadu 2020, (https://balkaninsight.com/2020/11/20/kosovo-guerrilla-leaders-accused-of-witness-tampering-ahead-of-trial/).

Fotografie

 

[1] Hashim Thaçi. Meeting with the president of Kosovo Mr. Hashim Thaci, autor: Estonian Foreign Ministry, 16. května 2017, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.