Musí členský stát vydat rodný list, ve kterém jsou uvedeny dvě ženy jako matky? To je podstatou otázky položené Soudnímu dvoru v případu malé Sarah (případ Pančarevo), která se narodila ve Španělsku matkám britské a bulharské státní příslušnosti. Bulharský správní orgán jí však odmítl vydat doklad totožnosti s odkazem na tradiční definici rodiny a svou národní identitu. To jí brání opustit hranice Španělska a vykonávat své právo volného pohybu. Soudní dvůr potvrdil, že členské státy musí respektovat rodičovské vztahy stejnopohlavních párů založené v jiném členském státě.
V předchozím vydání Bulletinu se Jana Vidláková věnovala otázce trestů za překročení hranice bez dokladu totožnosti. Přesně taková situace by mohla hrozit dceři žalobkyně V. M. A. ve věci C-490/20 V. M. A. proti Stolična obština, rajon „Pančarevo“. Malá Sarah má již skoro tři roky, ale nikdy nemohla opustit Španělsko. Nedrží totiž doklad totožnosti, který by jí umožnil volný pohyb mezi členskými státy.
Bulharská státní příslušnice V. M. A. a její manželka K. D. K., Britka narozená v Gibraltaru, žijí od roku 2015 ve Španělsku. Když se jim tam v roce 2019 narodila dcera, španělský úřad vydal rodný list, v kterém jsou obě uvedeny jako matky dítěte.
V.M.A se obrátila na město Sofie s žádostí o vydání bulharského rodného listu pro svou dceru, na jehož základě může být vydán doklad totožnosti. Bulharské orgány ji požádali o dodání důkazu o tom, že je biologickou matkou dítěte. Žalobkyně odpověděla, že takový důkaz nemá a že podle platných bulharských právních předpisů není povinna požadovanou informaci poskytnout.
Bulharské orgány v návaznosti na její odpověď žádost zamítly. Toto rozhodnutí odůvodnili tak, že nemají k dispozici dostatek informací o totožnosti biologické matky dotyčného dítěte. Stav, kdy by byli v rodném listě uvedeni dva rodiče ženského pohlaví, by odporoval veřejnému pořádku Bulharské republiky a narušoval by její národní a ústavní identitu. Bulharské rodinné právo totiž vychází z definice „tradiční rodiny“ a tudíž neumožňuje uzavření stejnopohlavního manželství ani společné rodičovství dvou osob stejného pohlaví.
V. M. A. se proti zamítavému rozhodnutí odvolala na příslušný městský správní soud v Sofii, který zastavil řízení a položil předběžné otázky ohledně interpretace evropského práva Soudnímu dvoru. Tento tak poprvé řešil kontroverzní a citlivou otázku rodičovství stejnopohlavních párů v kontextu volného pohybu osob.
Matka je vždy jistá. Jenže která?
Bulharská ústava stanoví, že bulharským občanem je každý, kdo má alespoň jednoho z rodičů bulharské státní příslušnosti. Institut mateřství ze zákona je v bulharském rodinném právu řízený zásadou „Mater semper certa est“ aneb matka je vždy jistá. Za matku bulharské právo považuje ženu, která dítě porodila.
Ani v případě, kdy by V. M. A. nebyla biologickou matkou není její mateřství dle bulharského práva vyloučené. Aby dítě získalo bulharskou státní příslušnost, postačuje, aby žalobkyně v původním řízení uznala své mateřství a stala se tak zákonnou matkou. To by mělo nicméně za následek vyloučení mateřství druhé matky.
Důkaz o tom, že V.M.A je matkou Sarah podle bulharského zákona o rodině nebyl prozatím proveden. Předkládající soud nepokládal nabytí státního občanství malou Sarah za sporné. Na druhou stranu, bulharská vláda na ústním pojednávaní předestřela možnost, že Sarah nenabyla bulharské státní občanství. Generální advokátka Juliane Kokott ve svém stanovisku a také Soudní dvůr tedy pracují s oběma varianty
Od pojmu „matky“ dle bulharského práva musíme odlišit pojem předek v přímé linii dle směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (Směrnice). I kdyby V. M. A. nebyla považovaná za „matku“ Sarah dle bulharského práva, dle práva EU je jistě jejím předkem v přímé linii. Soudní dvůr potvrdil právní názor judikovaný ve věci Coman a upřesnil, že pojem „potomek v přímé linii“ dle čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice se vztahuje na všechny děti občanů EU. Včetně společných dětí ze stejnopohlavního manželství.
Národní identita jako ochranný štít
V souladu s čl. 4 odst. 2 SEU Unie ctí národní identitu členských států, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech. Tuto povinnost Unie lze chápat jako povinnost respektovat rozdílnost a jedinečnost každého členského státu. Národní identita dle Juliane Kokott není pouze jeden z legitimních cílů, který lze zohlednit při posuzování případného odůvodnění omezení práva na volný pohyb.
Naopak je jakýmsi ochranným štítem, který chrání základní politické a ústavní systémy vlastní každému členskému státu před integrační činností Unie. Tento pojem tudíž vymezuje pravomoci mezi Unií a členskými státy. Z toho vyplývá, že Soudní dvůr smí vykonávat pouze omezený přezkum opatření přijatých členskými státy za účelem ochrany jejich národní identity. S ohledem na zásadu přednosti unijního práva se však zmíněný omezený přezkum může použít jenom na základní využití dotčené identity.
Dle předkládajícího soudu spočívá porušení bulharské národní identity v tom, že rodný list se odchyluje od pojetí tradiční rodiny zakotveného v čl. 46 odst. 1 bulharské ústavy. Tento představuje z právního hlediska základ rodinného a dědického práva, jakož i jednu ze základních hodnot bulharské společnosti. Toto pojetí vede nutně k tomu, že dítě může mít pouze jedinou matku (a jediného otce).
Rozdíl v tom, kdy je možné aplikovat omezený přezkum za účelem ochrany národní identity, je možné ilustrovat na daném případu. Pokud by Bulharsku muselo uznat V. M. A. jako matku dle bulharského práva, na základě rodného listu vydaného ve Španělsku, muselo by také uznat právní účinky manželství, které dle jejich rodinného práva neexistuje. Mohlo by tedy zasáhnout do hmotného práva a tedy i národní identity Bulharska.
Jiná je situace, kdy má členský stát povinnost vydat průkaz totožnosti svému občanovi na základě rodného listu vydaného jiným státem. Taková povinnost totiž neznamená, že členský stát musí ve vnitrostátním právu uznat stejnopohlavní manželství či rodičovství. Podobně jako v případu Coman a Sayn-Wittgenstein povinnost uznávaní výhradně pro účely výkonu práv občanů EU, odvozených z unijního práva nezakládá nová hmotná práva nebo výsady. Z tohoto důvodu nenarušuje národní identitu dotčeného členského státu.
Právo svobodně se pohybovat a pobývat v EU
Soudní dvůr konstatoval, že nevydání dokladu totožnosti dítěti, které je občanem EU, je neproporcionálním omezením práva volného pohybu. Členský stát má povinnost takový doklad malé Sarah vydat, dokonce i bez vydání bulharského rodného listu.
Na podobě a formě dokladu nezáleží, součástí nicméně musí být také uvedení obou matek jako rodičů. Kdyby byla totiž v rámci výkonu svého práva svobodně se pohybovat připravena o vazbu na jednoho ze svých rodičů, jednalo by se o porušení práv vycházejících z čl. 7 a 24 Listiny základních práv Evropské unie. Závěrem soud ještě poznamenal, že skutečnost, že druhá matka je státní příslušnicí Británie, nemá na danou situaci žádný vliv.
Význam pro LGBTQ+ občany Evropské unie a otevřené otázky
Otázka rodičovství stejnopohlavních párů je velice aktuální, a tudíž má rozhodnutí ve věci Pančarevo pozitivní praktický význam. Nicméně mnoho otázek stále ostává nezodpovězených. Jak se vyjádřila slovenská právnička a členka hnutí Progresivní Slovensko Lucia Plaváková, toto rozhodnutí pravděpodobně pomůže jenom těm rodičům, z kterých má jeden slovenské občanství a druhý občanství jiného členského státu.
Akademička Alina Tryfonidou rozvíjí tuto myšlenku v stejné linii a zdůrazňuje, že rodiče, kteří nevyužívají své právo volného pohybu, nespadají pod ochranu evropského práva judikovannou v této věci. Členský stát, ve kterém pobývají, tak může nadále neuznávat jejich rodičovství vzniklé a uznané v jiném členském státě. Také není jasné, zdali rodičovství stejnopohlavních párů musí být uznané pouze za účelem sjednocení rodiny, nebo pro všechny právní účely.
Tyto nejasnosti mohou být brzy vyřešené, buď soudně skrz rozhodnutí Soudního dvora v momentálně řešené téměř totožné věci C-2/21, Rzecznik Praw Obywatelskich, nebo také legislativně skrz návrh Komise, který je očekáván v druhé polovině roku 2022. Tento má být vydaný na základě LGBTQ+ Equality strategy, která si klade za cíl uznávaní rodičovství mezi členskými státy, duhové rodiče nevyjímaje.
Zdroje
De Groot, David, EU law and the mutual recognition of parenthood between Member States : the case of V.M.A. v Stolichna Obsthina. [Global Governance Programme], Leden 2021 (https://cadmus.eui.eu//handle/1814/69731)
Evropská komise. 2020. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025. Brusel. (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0698&from=EN)
Lyubenova, Denitsa. Rights of Rainbow Families in Cross-border relations: The ECJ case of Baby Sarah. WorldPride and EuroGames in Copenhagen and Malmö, 12–22 August 2021. 18. srpen 2021 (https://copenhagen2021.com/human-rights/human-rights-conference/break-out-sessions/rights-of-rainbow-families-in-cross-border-relations-the-ecj-case-of-baby-sarah/?fbclid=IwAR0cAnmlaa_ThwT7D1-C2hC5PpxQY5h9IKr0TBgg0Kwzga5kPCC0J2_FtzE7)
Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek druhého senátu ve věci C-208/09, 22. prosince 2010 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:62009CJ0208&from=EN)
Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek velkého senátu ve věci C-490/20, 14. prosince 2021 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:62020CJ0490&from=CS)
Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek velkého senátu ve věci C-673/16, 5. června 2018 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:62016CJ0673&from=EN
Soudní dvůr Evropské unie. Stanovisko generální advokátky Juliane Kokott ve věci C-490/20, 15. dubna 2021 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:62020CC0490&from=CS)
Tryfonidou, Alina. The Cross-Border Recognition of the Parent-Child Relationship in Rainbow Families under EU Law: A Critical View of the ECJ’s V.M.A. ruling. European Law Blog. 21 prosince 2021 (https://europeanlawblog.eu/2021/12/21/the-cross-border-recognition-of-the-parent-child-relationship-in-rainbow-families-under-eu-law-a-critical-view-of-the-ecjs-v-m-a-ruling/)
Fotografie
[1] Rozhodnutí ve věci Pančarevo usnadní život duhovým rodinám v Evropské unii. Lesbian couple with two children at Marriage Equality USA - Seattle Rally in 2013, autor: kapchurus, 27. březen 2013, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 2.0, editace: ořez.
