Budoucnost osob ve věznici v Guantánamu na Kubě je i po 20 letech stále nejistá. Z původních 780 osob 39 stále čeká na sdělení svých obvinění nebo propuštění. Dle OSN je tamní situace závažná. Se zvolením nového amerického prezidenta přichází nová naděje na zrušení celého zařízení. Zda k tomu však skutečně dojde, je nejisté.

Lidskoprávní organizace označují detenční věznici v Guantánamu za místo, kde je mezinárodní právo přehlíženo a porušování lidských práv je na denním pořádku. Vězeňské zařízení, nacházející se na území Kuby, je v provozu od roku 2002 s cílem držet osoby podezřelé z páchání či plánování terorismu. Rozhodujícím okamžikem pro jeho zřízení bylo 11. září 2001, kdy teroristická organizace al-Káida podnikla útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku.

Lidskoprávní situace ve věznici

Přestože je Guantánamo americkou věznicí s umístěnými osobami, z nichž některé naplňují definici válečných zajatců (prisoners of war) [1], dochází v ní k porušování práv vyplývajících z Ženevských úmluv, které upravují a zajišťují ochranu osob v rámci ozbrojených konfliktů. Tyto závěry vyplývají ze zpráv zvláštních zpravodajů OSN. Americká vláda zajatce z řad al-Káidy a Tálibánu označila za ilegální bojovníky (unlawful combatants), kterým z Ženevských úmluv nevyplývají žádná práva.

Lidskoprávní organizace poukazují na to, že některým zadrženým není zajištěno právo na spravedlivý proces či byli vystavováni praktikám, které měly negativní dopad na jejich fyzické i duševní zdraví. V některých případech naplňovalo zacházení se zadrženými i definici mučení. Vězni byli vystavováni waterboardingu [2] či jim byl odpírán spánek. Závažné porušování práv spočívá i v jejich nucených zmizeních, absenci lékařské péče, a ve zhoršujícím se stavu vězeňského zařízení. Kritici Guantánama tvrdí, že tato zjištění oslabují  vnímání USA jako země zakládající si na morálních zásadách a hodnotách.

Od roku 2002 bylo ve věznici celkově drženo 780 osob různých národností, z nichž nejvíce pochází z Afghánistánu, Saúdské Arábie a Jemenu. V průběhu uplynulých 20 let došlo ke snížení stavu na 39 osob. Mezi nimi jsou dva odsouzení za válečné zločiny a 10 obviněných čekajících na soud. Dalších 13 osob čeká na přemístění do jiné země. Zbývající vězněné osoby se v Guantánamu nachází na dobu neurčitou, aniž by jim bylo sděleno konkrétní obvinění či informace ohledně možnosti jejich propuštění. Většina těchto vězněných je v Guantánamu držena více než 10 let, někteří dokonce patří mezi první zatčené z roku 2002.

Proces přemístění či propuštění vězňů vyžaduje velké množství systematické práce, vyjednávání s přijímajícími zeměmi, zajišťování rehabilitačních programů, a dalších souvisejících kroků. Administrativa prezidenta Baracka Obamy za tímto účelem zřídila institut zvláštního zmocněnce, který však byl zrušen bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. 

Přístup amerických prezidentů

Americká vláda se zabývá otázkou uzavření kontroverzní věznice již několik let. Největší počet vězňů opustilo věznici za vlády George W. Bushe a následně Baracka Obamy. Celkový počet držených osob se postupně snížil ze 780 na 41. Odlišný přístup k této otázce zastával Donald Trump. Byl to právě on, kdo vydal pokyn k přerušení propouštění a zastavení iniciativ vedoucích k uzavření věznice. Během vlády jeho administrativy došlo k propuštění pouze jednoho zadrženého.

Od současného prezidenta Joa Bidena se naopak očekává snaha navázat na Obamovu iniciativu a uskutečnění dalších kroků vedoucích k propuštění či zajištění dodržování základních práv zadržených osob. Od jeho uvedení do úřadu však uběhlo již několik měsíců a stále nedošlo ke zveřejnění žádných zásadních pokynů k uzavření tohoto zařízení. V červenci tohoto roku byla z Guantánama propuštěna pouze jedna osoba. K Bidenově nečinnosti přispívá i skutečnost, že se USA vypořádávají s pandemií a jejími dopady na ekonomiku, pozornost prezidenta je tak zaměřená na jiné aktuální problémy.

Podle lidskoprávních expertů OSN je situace v Guantánamu alarmující a k jeho uzavření by tak mělo dojít co nejdříve.

 

Poznámky

[1] Dle čl. 4 písmena A. odst. 2 Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci. 

[2] Technika sloužící k vynucení si informace či přiznání. Nevládní organizace Amnesty International ji označuje za jednu z mučících praktik.

Zdroje

The New York Times. The Guantánamo Docket. 14. října 2021 (https://www.nytimes.com/interactive/2021/us/guantanamo-bay-detainees.html).

Hauslohner, Abigail. Prisoners cleared for transfer remain stuck in the military prison at Guantánamo. The New York Times. 16. října 2021 (https://www.washingtonpost.com/national-security/guantanamo-detainees-transfers-biden/2021/10/16/0373ce48-2e83-11ec-985d-3150f7e106b2_story.html).

Masters, Jonathan. Guantanamo Bay: Twenty Years of Counterterrorism and Controversy. Council on Foreign Relations. 5. října 2021 (https://www.cfr.org/article/guantanamo-bay-twenty-years-counterterrorism-and-controversy).

Amnesty International. USA: New Amnesty International report details ongoing human rights violations at Guantánamo Bay detention facility. 11. ledna 2021 (https://www.amnesty.org/en/latest/press-release/2021/01/usa-report-human-rights-violations-guantanamo/).

OHCHR. ‘Disgraceful’ Guantánamo Bay detention facility must be closed now, say UN experts. 11. ledna 2021 (https://www.ohchr.org/EN/NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=26649).

Fotografie

[1] Současný prezident USA Joe Biden. Joe Biden, autor: Gage Skidmore, 18. ledna 2020, zdroj: Flickr, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.