Počátkem října 2021 se konaly volby do Poslanecké sněmovny. Voliči o jejím složení rozhodli na základě nového volebního systému. Jak se projevil v říjnových volbách?
Nový volební systém bylo nutné přijmout poté, co jej Ústavní soud počátkem loňského února prohlásil za protiústavní a zrušil některé jeho základní prvky, metodu přepočtu hlasů na mandáty a uzavírací klauzule pro koalice [1]. Situaci zákonodárcům komplikoval fakt, že se na totožném znění novely musely shodnout obě komory parlamentu [2] a ke shodě muselo dojít ve velmi krátké době osmi měsíců.
Podoba nového systému
Přes řadu návrhů byl nakonec přijat model [3], který lze označit za politický kompromis. Zachovává 14 volebních krajů, mění však způsob přepočtu hlasů na mandáty - za účelem zvýšení jeho proporcionality jsou mandáty přikazovány i ve druhém skrutiniu. Zůstává 5% uzavírací klauzule pro samostatně kandidující politickou stranu, mění se však uzavírací klauzule pro koalice (8 % pro koalici dvou a 11 % pro koalici tří a více politických stran).
Pokud strany tyto klauzule překročí, účastní se procesu přikazování mandátů. V něm nejprve dochází, prostřednictvím Hareovy kvóty [4] a metody největších zbytků, k určení počtu mandátů rozdělovaných v jednotlivých krajích. V nich jsou mandáty přikazovány stranám prostřednictvím Imperialiho kvóty [5]. Mandáty jí nepřikázané jsou, společně s nevyužitými hlasy jednotlivých stran, přeneseny do celostátního skrutinia. Prostřednictvím Hagenbach-Bischoffovy kvóty [6] a metody největších zbytků jsou v něm tyto zbytkové hlasy využity k přikázání zbylých mandátů.
Výhry a prohry voleb
Volby překvapily jak výsledky, tak fungováním nového systému. Dokonce zaznamenaly i několik rekordů. Volební účast byla nejvyšší od roku 1998, zúčastnilo se jich přes 65 % voličů. V důsledku nepřekročení uzavírací klauzule některými stranami však propadl více než milion hlasů, dosud nejvíce v historii České republiky. Pětina voličů tak není ve Sněmovně zastoupena. Poprvé v historii České republiky v ní nezískaly zastoupení ČSSD a KSČM.
Dosud nejvyšší zastoupení v historii České republiky však získaly ženy. Ve sněmovních lavicích jich zasedlo 51. K mandátu 16 z nich pomohl zisk přednostních hlasů. Na ty však doplatili kandidáti Pirátů. Osudovým se jim stala kombinace nízké 5% hranice pro přednostní přidělení mandátu a utvoření koalice s hnutím STAN s oblíbenými lokálními politiky.
Nový systém a volební paradoxy
Byť se vítězem voleb stala se ziskem 27,79 % hlasů voličů koalice SPOLU, obdržela o mandát méně než hnutí ANO, jemuž vyjádřilo podporu méně voličů, přesně 27,12 %. Kromě otázky, kdo je skutečným vítězem voleb, byla nastolena otázka další: Je nový systém skutečně poměrnější?
Příčina paradoxu leží dle politologů Daniela Kerekeše [7] a Tomáše Lebedy [8] v geografickém rozložení mandátů. Hnutí ANO mělo lepší výsledky v krajích, kde k zisku mandátu bylo třeba méně hlasů. První jmenovaný vysvětluje, že koalici SPOLU poškodili vlastní voliči: „Pokud by se koalice SPOLU mohla vzdát 3857 až 6003 hlasů na jihu Čech, celý kraj by ztratil jeden mandát a získala by ho Praha. O ztracený jihočeský mandát by přišlo právě ANO a ten získaný v Praze by patřil SPOLU.“
Nejen tento paradox, ale i celkové volební výsledky vyvolaly pochybnosti o úspěšnosti reformy. Tomáš Lebeda upozornil, že pokud by volby byly konány podle starého systému, výsledky by byly o třetinu poměrnější. Imperialiho kvóta přerozdělila v prvním skrutiniu 199 mandátů. Druhé skrutinium s jediným zbylým mandátem již nedokázalo korigovat nerovnosti způsobené různě velkými volebními kraji.
Soudy a volby
Historické byly volby i pro Nejvyšší správní soud (NSS). Ten obdržel bezprecedentní počet volebních stížností, celkem 210, dalších 22 jich přišlo pozdě. Ač většina z nich představovala pouze vadné kopie stejného vzoru, často nezpůsobilé k projednání, některé stížnosti mířily právě proti novému systému.
Hlavní kauzou se stala stížnost Pirátů a STAN zpochybňující § 48 a 50 volebního zákona, která upravují způsob přepočtu hlasů na mandáty dle Imperialiho kvóty. Problém byl spatřován v jejich chybném výkladu, vedoucímu k přidělení jediného mandátu ve druhém skrutiniu. Namísto toho mělo být ve druhém skrutiniu rozděleno sedm mandátů.
NSS návrhu nevyhověl. Nepřisvědčil výkladu stěžovatelů, protože neodpovídal systematice volebního zákona ani samotnému účelu napadených ustanovení. Tento výklad by totiž vedl k nutnosti se z třetího kroku přepočtu vrátit do prvního kroku a k tomu, že v některých volebních krajích by bylo obtížnější získat mandát v prvním skrutiniu než v jiných.
Piráti a STAN proti rozhodnutí NSS podali ústavní stížnost, avšak Ústavní soud, jeden z aktérů loňské volební reformy, ji z procesních důvodů odmítl [9]. Podání, které ve skutečnosti nebylo ústavní stížností, ale jiným opravným prostředkem [10], bylo totiž podáno opožděně.
Zhodnocení závěrem: byla „hvězdná hodina zákonodárce“ hvězdná?
Volební zákonodárce dostal od Ústavního soudu jasnou instrukci: přijmi takový systém, který naplňuje ústavní požadavek poměrného zastoupení. Na tom, jak moc poměrný má systém být, aby byl s ohledem na východiska loňského nálezu Ústavního soudu považován na ústavní, však nepanuje shoda a pravděpodobně nebude panovat ani v budoucnu.
Kupříkladu ústavní právník Jan Wintr se vyslovil, že by současný volební systém v testu ústavnosti obstál [11]. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pak upozornil na to, že je nevhodné hodnotit ústavnost systému po jediných volbách, neboť je nutné jej vystavit, prostřednictvím konání více voleb, různým situacím [12].
Nicméně, pokud se, byť na základě jediných voleb, ukazuje, že nový volební systém je přinejmenším problematický, proč by nemohl být kritizován? Prostřednictvím modelových výpočtů, které představují sice nedokonalý, ale stále nejlepší možný nástroj jeho hodnocení, lze různé situace simulovat i bez nutnosti čekat na další volby. Již v tuto chvíli by tedy měl být nový systém analyzován a dle mého názoru i hodnocen z hlediska jeho ústavnosti. Ostatně v roce 2001 byl přezkoumáván, a následně pro svou protiústavnost zrušen, volební systém, podle kterého se žádné volby nikdy nekonaly [13].
Ze zásad poměrného zastoupení pak politickým stranám plyne ústavní právo na poměrné zastoupení ve Sněmovně. V podstatě nejde o nic jiného než o požadavek, aby procento mandátů, které strany obdrží, co nejvíce odpovídalo procentu obdržených hlasů ve volbách. Otázku ústavnosti nového systému by tedy vyřešil test proporcionality. Jelikož během samotné „hvězdné hodiny zákonodárce“ bylo vzneseno hned několik návrhů, které do tohoto práva mohly zasahovat méně [14], jako hvězdnou ji hodnotit nemůžu.
Poznámky
[1] Nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17
[2] Čl. 40 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
[3] Nový volební systém byl zaveden zákonem č. 189/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[4] Hareova kvóta vyjadřuje podíl počtu všech platných hlasů (čitatel) a všech rozdělovaných mandátů (jmenovatel).
[5] Kvóta Imperiali je modifikací Hareovy kvóty. Vychází z předpokladu, že se rozděluje o dva mandáty více.
[6] Hagenbach-Bischoffova kvóta je modifikací Hareovy kvóty. Vychází z předpokladu, že se rozděluje o jeden mandát více.
[7] Kerekes, Daniel. 11. října 2021. Volební paradox. Kdyby koalice Spolu dostala v jižních Čechách méně hlasů, získala by poslance navíc. Deník N https://denikn.cz/724278/volebni-paradox-kdyby-koalice-spolu-dostala-v-jiznich-cechach-mene-hlasu-ziskala-by-poslance-navic/
[8] Guryčová, Kristýna. 15. října 2021. „Vyšší spravedlnosti“ se podle Lebedy ve volbách nedosáhlo. „Jedna zkušenost nestačí“ říká Rychetský. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/volby-prepocet-hlasu-na-mandaty-hnuti-ano-spolu-lebeda-rychetsky-novy-system_2110150500_kno
[9] Usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 41/21.
[10] Opravný prostředek podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy, tedy opravný prostředek proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora.
[11] Tamtéž.
[12] Tamtéž.
[13] Nález Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 42/2000.
[14] Jako příklad lze uvést dva expertní návrhy formulované na odborné konferenci v Senátu. Podstata prvního z nich, formulovaného Markem Antošem, spočívala v přikázání procenta mandátů stranám v poměru odpovídající procentům obdržených hlasů a teprve poté jejich následné distribuce mezi volební kraje. Podstata druhého z nich, doporučovaného Tomášem Lebedou, spočívala v zavedení druhého skrutinia kompenzačního typu, tedy takového, v němž se přikazuje zákonem předem stanovený počet mandátů, ideálně 20-40. Pro proporcionalitu volebního systému by bylo příznivější i použití Hareovy kvóty namísto kvóty Imperiali, neboť jde o kvótu základní a ve své podstatě i “nejspravedlivější”.
Zdroje
Langášek, Tomáš. Konečná informace o projednávání volebních stížností. http://www.nssoud.cz/Konecna-informace-o-projednavani-volebnich-stiznosti/art/32927?tre_id=205
Pl._US_41_21_navrh.pdf. https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Navrhy/Pl._US_41_21_navrh.pdf
Senát. 16. února 2021. Odborný seminář „Setkání odborníků v Senátu Parlamentu ČR nad nálezem Ústavního soudu k zákonu o volbách do Parlamentu ČR“. https://www.senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=791
ČSÚ. 10. října 2021. Ve volbách propadl milion hlasů, nejvíc v historii Česka. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3383618-ve-volbach-propadl-milion-hlasu-nejvic-v-historii-ceska
Švec, Kamil a Ligas, Aleš. 11. října 2021. ANALÝZA: Voliči letos výrazně využili kroužkování, nad volbou přemýšleli. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3384162-analyza-volici-letos-vyrazne-vyuzili-krouzkovani-nad-volbou-premysleli
Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. listopadu 2021, č. j. Vol 202/2021-89
Fotografie
[1] V říjnu se v Česku konaly volby do Poslanecké sněmovny. Volební místnost, autor: Ondřej Žváček, 18. říjen 2008, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez.
