Bezpečnostní informační služba vydala v listopadu minulého roku výroční zprávu, v níž popsala hrozby, kterým Česká republika čelí. Přední místo zaujímají aktivity špiónů z Ruska a Číny, ale nalezneme zde celou řadu dalších varování. Na co by si měla ČR podle BIS dávat pozor? Jakou podporu má práce tajné služby ze strany politiků?

Bezpečnostní informační služba (dále jen „BIS“) je jednou ze tří zpravodajských služeb působících na území České republiky.[1] Jedná se o civilní kontrarozvědku působící uvnitř státu. Oblasti, kterým se BIS věnuje, určuje zákon [2] a za její činnost odpovídá vláda. Získané poznatky jsou předány vládě a prezidentu ČR, který se souhlasem vlády může kontrarozvědce rovněž zadávat úkoly. 

Jedním z hlavních úkolů BIS je získávat a vyhodnocovat informace o cizích zpravodajských službách, jejichž záměry by mohly ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy státu. V rámci své činnosti také zabezpečuje informace o aktivitách namířených proti demokratickým základům a suverenitě ČR či informace související s terorismem nebo organizovaným zločinem.

Zjištěné informace BIS předkládá prezidentovi republiky, vládě (předsedovi vlády a jednotlivým ministrům), státním a policejním orgánům, a to ve formě utajované zprávy o její činnosti. Veřejnost se o aktivitách BIS dozvídá prostřednictvím výroční zprávy, jež je veřejně přístupná a zpracovává se za každý kalendářní rok. Je nutné podotknout, že nová výroční zpráva je ve srovnání s dřívějšími poněkud „opatrnější“, tedy méně konkrétní. 

Rusko a Čína: neustále se zvyšující hrozba

Nová výroční zpráva BIS v zásadě potvrdila veškeré hrozby, které předpovídala v předchozích letech. V části, která se zabývá působením ruských tajných služeb na českém území, nepřináší BIS v podstatě žádné nové překvapující zjištění, spíše je potvrzován dlouhodobý trend, kterému Česká republika čelí. 

Ze zprávy vyplývá, že na území  ČR operují všechny tři klíčové ruské tajné služby – rozvědka SVR, vojenská rozvědka GRU a kontrarozvědka FSB. Nemalá část těchto agentů operuje pod diplomatickým krytím zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze. Počet ruských zpravodajských diplomatů je stejně jako v minulých letech velmi vysoký.

Za rizikový BIS považuje nový trend, kdy někteří proruští šiřitelé propagandy a dezinformací nejsou přímo řízeni či úkolováni ruskou státní mocí, a přesto pracují v její prospěch. Navíc tito „aktivisté“ nemusí nutně pocházet z ruskojazyčné komunity, ale mohou mezi nimi být i čeští občané. Což je ještě více alarmující. 

Co se čínských špionážních sítí týče, ty mají v porovnání s Ruskou federací poněkud odlišnou strategii. Podle informací BIS se Čína zaměřuje spíše na akademickou sféru, a to prostřednictvím různých projektů na výměnu studentů nebo otevírání společných výzkumných center. Českým akademikům byla například nabízena účast na školení, konferencích, přičemž náklady s tím spojené byly hrazeny čínskou stranou.

Ačkoliv každá z těchto zemí postupuje odlišně, jedno mají společné: Česká republika patří do silné zájmové oblasti těchto mocností. 

Útoky státních hackerů na české instituce

Za nejzásadnější část výroční zprávy považuji informaci o průniku pravděpodobně ruských a čínských „státních hackerů“ (pracující pro tamní tajné služby) do kybernetické infrastruktury státních institucí ČR. Byl zaznamenán opětovný útok na infrastrukturu a diplomatické sítě ministerstva zahraničí, nejspíše ze strany Ruska. 

Rovněž byl zaregistrován průnik pravděpodobně čínskými aktéry do infrastruktury antivirové společnosti Avast. Díky varování BIS o možném útoku mohla společnost Avast ve spolupráci s kontrarozvědkou přijmout příslušná opatření, čímž byla zajištěna ochrana dat uživatelů.

Možné budoucí hrozby – demokracie v ohrožení?

V poslední době se hojně hovoří o přidělení státní zakázky na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Přestože se jedná o zásadní téma, ve výroční zprávě je zmíněno pouze okrajově a „opatrně”: „BIS se ve zvýšené míře zaměřovala mimo jiné na rizikové aktivity týkající se strategických projektů z oblasti energetiky.“. Proč se této otázce BIS nevěnuje více, můžeme jen spekulovat. Podle názoru BIS zveřejněném na portálu iRozhlasu by Čína i Rusko měly být  vyloučeny z tendru na dostavbu Dukovan. Znepokojující ovšem je, že prezident republiky je silně proti tomuto kroku a naopak tvrdí, že by tuto zakázku měla získat právě jedna z těchto mocností.[3]

Zpráva BIS dále sděluje, že v ČR monitorovala  možné snahy o nelegitimní ovlivňování výsledků voleb do Evropského parlamentu v květnu 2019. Zabývala se tím z důvodu sílící dezinformační scény, která se snaží o rozšíření proruských narativů a konspiračních teorií. 

Bezpečnostní hrozbou je též zjištěný pokus vyvážet z Česka tankové motory do Severní Koreje - země s totalitním režimem. Celkově se zpráva BIS zabývá exportem zbraní do embargovaných zemí mnohem více než obvykle. 

Kritika BIS

Práci, kterou BIS odvádí, považuje naprostá většina politiků za velmi pozitivní a přínosnou, ovšem s výjimkou prezidenta republiky. Miloš Zeman činnost informační služby dlouhodobě kritizuje, především jejího současného ředitele Michala Koudelku. Prezident republiky BIS označil za „neschopnou“ a její zpravodajce jako „čučkaře“. 

Jsem toho názoru, že pokud má být BIS kritizována, má se tak dít na základě objektivních faktů a konstruktivní cestou. Například si lze vyžádat od BIS výstupy či ji pověřit konkrétními úkoly, jak předvídá zákon. Kritiku prezidentem republiky nepovažuji za přiměřenou a vedenou úmysly její práci zefektivnit. Alarmující je zejména nedávná žádost prezidenta na BIS o poskytnutí jmen důstojníků ruské rozvědky v Česku. Ačkoliv prezident disponuje právem tajnou službu s vědomím vlády úkolovat, splnění takového úkolu by mohlo ohrozit řadu osob a operací. Je proto otázkou, zda zadání takového úkolu nevybočuje z mezí zákona.   

Klíčovým úkolem BIS je zajišťovat na území České republiky ochranu ústavy, institucí, občanů a svobodného způsobu života, což se jí daří. Vrcholní představitelé ČR by tyto aktivity měli podporovat.

Jak již bylo avizováno výše, výroční zpráva BIS za rok 2019 je opatrnější než v předchozích letech. Jedním z důvodů může být snaha vyhnout se další veřejné kritice od prezidenta. To by zároveň vysvětlovalo, proč se BIS ve zprávě k některým tématům vyjadřuje méně konkrétně. 

Poznámky

[1] Druhou zpravodajskou službou je Úřad pro zahraniční styky a informace (civilní výzvědná služba), která se zabývá informacemi ze zahraničí. Třetí zpravodajskou službou  je Vojenské zpravodajství, které slučuje kontrarozvědnou i rozvědnou činnost a zaměřuje se především na informace týkající se obrany. 

[2] Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky

[3] Kabrhelová Lenka. Rusko a Čínu raději nezvat, radí experti. Praha: Podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12. 23. listopadu 2020. 

Zdroje

Bezpečnostní informační služba. 2020. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2019. Praha: Bezpečnostní a informační služba (https://www.bis.cz/public/site/bis.cz/content/vyrocni-zpravy/2019-vz-cz.pdf). 

ČTK. K výroční zprávě BIS přistoupíme zodpovědně, řekla za vládu ministryně financí Schillerová. Praha: Český rozhlas. 26. listopadu 2019 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/k-vyrocni-zprave-bis-pristoupime-zodpovedne-rekla-za-vladu-ministryne-financi_1911261555_aur). 

ČTK. Tajné služby v Česku: kdo je kontroluje a kdo odvolává jejich vedení? Praha: Český rozhlas. 17. května 2018 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tajne-sluzby-bis-urad-pro-zahranicni-styky-a-informace-sasek-metnar-vojenske_1805171241_dp). 

ČTK. Zeman je proti vylučování Ruska a Číny z tendru na Dukovany. České noviny. 20. prosince 2020 (https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zeman-je-proti-vylucovani-ruska-a-ciny-z-tendru-na-dukovany/1973699). 

Guryčová, Kristýna. Kdo jsou „čučkaři”? „Jde o nespisovný výraz původem z Moravy,” říká jazykověděc Oliva. Praha: iRozhlas. 7. prosince 2018 (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/milos-zeman-cuckari-karel-oliva-bis-vyrocni-zprava-vyznam_1812071659_kno). 

Kabrhelová, Lenka. Kontrarozvědka na tahu: Co prozrazuje zpráva BIS? Praha: Podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12. 12. listopadu 2020. 

Koudelka, Michal. 2020. Slovo ředitele BIS k veřejné Výroční zprávě za rok 2019. Praha: Bezpečnostní a informační služba (https://www.bis.cz/aktuality/slovo-reditele-bis-k-verejne-vyrocni-zprave-za-rok-2019-717823a3.html). 

Kundra, Ondřej a Spurný, Jaroslav. Rusko má užitečné idioty, Peking láká akademiky. Co znepokojuje tajnou službu. Respekt. 10. listopadu 2020 (https://www.respekt.cz/agenda/rusko-ma-uzitecne-idioty-peking-laka-akademiky-co-znepokojuje-tajnou-sluzbu). 

Fotografie

[1] Logo BIS. BIS logo, autor: Security Information Service (BIS) - Government of the Czech Republic, 13. srpna 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC0, editace: ořez.