Podle žalobce tzv. Kosovského tribunálu má Hashim Thaçi, společně s dalšími obviněnými, na svědomí téměř 100 vražd, včetně mučení a nucených zmizení. Dané zločiny měly být spáchány během kosovské války za nezávislost proti Srbsku na konci 90. let minulého století. V té době byl současný prezident jedním z hlavních představitelů Kosovské osvobozenecké armády.

Cesta ke vzniku Kosovského tribunálu

Poprvé byla Kosovská osvobozenecká armáda (Ushtria Çlirimtare e Kosovës, UÇK) z obchodování s lidskými orgány obviněna v roce 2008, kdy tato obvinění přednesla Carla del Ponte, bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. V roce 2011 byla vypracována zpráva Rady Evropy, která přímo jmenovala Hashima Thaçiho, v té době předsedu vlády, že na konci 90. let vedl zločineckou odnož UÇK, která se měla podílet na organizovaném zločinu v souvislosti se zločiny obchodování s lidskými orgány, zbraněmi a drogami. Tehdy se kosovská vláda vůči obviněním ostře vymezila a označila je za nepodložená a pomlouvačná. 

Na základě zprávy Rady Evropy vytvořila EU, s podporou Spojených států, zvláštní vyšetřovací pracovní skupinu (Special Investigative Task Force, SITF), která měla za úkol prověřit  uvedená obvinění s ohledem na stíhání odpovědných osob. Hlavní žalobce SITF v roce 2014 uvedl, že navzdory tomu, že dochází k zastrašování klíčových svědků, sesbírané důkazy mají dostatečnou váhu k podání obžaloby. K tomu však byla zapotřebí existence odpovídající soudní instituce. Evropská unie poté společně s kosovskými orgány vytvořila Kosovské specializované komory (Kosovo Specialist Chambers, KSC, rovněž označované jako „Kosovský tribunál“). Jedná se o hybridní trestní tribunál, který kombinuje prvky mezinárodního a kosovského práva. 

V srpnu 2015 kosovský parlament schválil ústavní změnu, která umožňuje soudu sídlit v zahraničí, a zároveň zákon, který formálně zřizuje tuto instituci. V září 2016 následně na základě ústavního dodatku vznikl Úřad žalobce (Specialist Prosecutor's Office, SPO), který zdědil mandát a zaměstnance SITF. Kosovský tribunál je součástí kosovského soudního systému, přesto je nadřazený všem ostatním soudům v zemi. KSC přesně zrcadlí národní justiční strukturu - soud první instance, odvolací soud, nejvyšší soud i ústavní soud. Tyto soudní komory jsou však obsazovány mezinárodními soudci a státními zástupci. Klíčovou výzvou pro zajištění spravedlnosti ovšem zůstává ochrana svědků, což byl hlavní důvod, proč tribunál sídlí v nizozemském Haagu a nikoli v Kosovu. 

Obvinění prezidenta Kosova

Úřad žalobce Kosovského tribunálu zveřejnil obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v deseti bodech. K obětem těchto zločinů patří kosovští Albánci, Srbové, Romové, včetně politických odpůrců vládnoucích elit. Vyšetřováno je několik osob, mezi nimi i současný prezident Kosova Hashim Thaçi. Ten byl po válce předsedou kosovské vlády a až v roce 2016 byl zvolen prezidentem. 

Stále se nicméně jedná pouze o obvinění, a zdali celý případ nakonec skončí před soudem, musí ještě projednat soudce KSC. Ten má na své rozhodnutí šest měsíců. Obvinění také pokrývají obchodování s lidskými orgány, kterých se měla dopustit Kosovská osvobozenecká armáda, jež na konci 90. let představovala hlavní sílu odboje proti Srbsku. Pro kosovské Albánce, jež tvoří převážnou většinu obyvatel země, jsou vojáci UÇK hrdinové. 

Thaçi jakákoli obvinění popírá a označil je za pokus o přepsání historie jeho země. Naopak jeho srbský protějšek Aleksandar Vucic označil tento vývoj za dobrou zprávu. V prohlášení, které zveřejnil Úřad žalobce, se uvádí, že Thaçi se v průběhu vyšetřování opakovaně snažil podkopávat práci Kosovského tribunálu. To se mělo týkat i kampaně, která v lednu 2018 vyvrcholila dokonce pokusem o zrušení zákona, který KSC a SPO zřizuje.

Tyto tendence narazily na silný mezinárodní odpor ze strany EU, Spojených států, Velké Británie, Německa, Francie a Itálie. Podobných obstrukcí se měl dopustit další kosovský politik a bývalý předseda Shromáždění Kosovské republiky Kadri Veseli, jenž čelí stejným obviněním jako Hashim Thaçi. V loňském roce byl Kosovským tribunálem předvolán i bývalý předseda vlády Ramush Haradinaj, který však po žádosti dostavit se k výslechu na svou funkci rezignoval (viz Bulletin září 2019, str. 14).

V listopadu 2019 požádal Thaçi ministra zahraničí USA Mika Pompea o změnu mandátu a umístění tribunálu. Pompeo uvedl, že soud má ze strany americké vlády veškerou podporu, a pokud nebude Kosovo spolupracovat, bude to mít pro něj následky. Dále vyjádřil, že jakékoli změny ve struktuře či fungování soudu „by vážně poškodily mezinárodní důvěryhodnost a postavení Kosova… a pohřbily by budoucnost Kosova jako člena euroatlantické rodiny a mezinárodního společenství.“[1]

Vnitrostátní kritika Kosovského tribunálu

Obvinění, která byla zveřejněna téměř po pěti letech působení Kosovského tribunálu, obnovila naděje na spravedlnost jak u mezinárodního společenství, tak u obětí uvedených zločinů. KSC a SPO se však netěší podpory na všech frontách. V roce 2017 vydala organizace PAX studii o veřejném mínění o této instituci u kosovského obyvatelstva, ze které vyplývá, že převážná většina kosovských Albánců považuje mandát Kosovského tribunálu za nespravedlivý, jelikož se zabývají pouze zločiny spáchanými UÇK, a zcela přehlíží ty, kterých se dopustily srbské síly na albánském etniku. Podle jejich názoru se jedná o pošpinění vzpomínky na spravedlivou válku vedenou na obranu albánských civilistů. 

Na čem se však kosovští Albánci i Srbové shodují, je skutečnost, že Kosovský tribunál byl zřízen pod značným mezinárodním tlakem. Srbské etnikum je rovněž skeptické vůči tomu, že by jim činnost tohoto tribunálu pomohla dosáhnout spravedlnosti, jelikož řada z nich ztratila důvěru v justici poté, co v tomto ohledu podle nich selhaly vnitrostátní i mezinárodní soudní systémy.[2]

Přesto je stále čas na to, aby se Kosovský tribunál pokusil získat místní legitimitu a měl reálný dopad na kosovskou společnost. Andrea Trigoso v tomto směru navrhuje zavést několik opatření:

  • Rozšířit mandát KSC o vyšetřování zločinů spáchaných srbským etnikem
  • Začlenit kosovské zaměstnance a soudce do činnosti KSC
  • Zpřístupnit kosovské veřejnosti informace o případu a vyšetřování
  • Spolupracovat a komunikovat s místními iniciativami
  • Přesunout pozornost od mezinárodního společenství k potřebám Kosova

Na základě těchto opatření může dojít k vytvoření důvěry mezi oběma etniky a vzrostla by kredibilita instituce u místních obyvatel. Pokud Kosovský tribunál chce zajistit spravedlnost pro oběti zasažené konfliktem, je zcela nezbytné, aby mezinárodní trestní soudnictví zapadlo do širšího spektra kosovské komunity a národních zvyklostí.

 

Poznámky

[1] S odkazem na reakci Spojených států na rozhodnutí odvolacího senátu Mezinárodního trestního soudu, který v březnu 2020 povolil zahájit vyšetřování údajných zločinů v souvislosti se situací v Afghánistánu, je namístě upozornit na nekonzistentnost postojů Mika Pompea v boji proti beztrestnosti, konkrétně rozdílnost přístupu ke Kosovskému tribunálu a Mezinárodnímu trestnímu soudu.

[2] Činnost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii byla ukončena v listopadu 2017.

Zdroje

BBC. Kosovo President Thaci faces war crimes indictment. 26. červen 2020. Dostupné: (https://www.bbc.com/news/world-europe-53169808).

BBC. Kosovo president rejects war crimes indictment as 'attempt to rewrite history'. 26. červen 2020. Dostupné: (https://www.bbc.com/news/world-europe-53201476).

Human Rights Watch. Kosovo: War Crimes Indictment Advances Justice. 25. červen 2020. Dostupné: (https://www.hrw.org/news/2020/06/25/kosovo-war-crimes-indictment-advances-justice).

Kosovo Specialist Chambers & Specialist Prosecutor's Office. Specialist Chambers: Background. 20. Červenec 2020. Dostupné: (https://www.scp-ks.org/en/background).

Kosovo Specialist Chambers & Specialist Prosecutor's Office. SPO: about. 20. Červenec 2020. Dostupné: (https://www.scp-ks.org/en/specialist-prosecutors-office/role-spo).

Lhotský, Jan. Interview with the President of the Kosovo Specialist Chambers in The Hague, Ekaterina Trendafilova: The Court is Ready for its First Indictments. Centrum pro lidská práva a demokracii. 18. leden 2019. Dostupné: (https://www.centrumlidskaprava.cz/blog/interview-president-kosovo-specialist-chambers-hague-ekaterina-trendafilova-court-ready-its).

Specialist Prosecutor's Office. Press Statement. Kosovo Specialist Chambers & Specialist Prosecutor's Office. 24. červen 2020. Dostupné: (https://www.scp-ks.org/en/press-statement).

Trigoso, Andrea. The Kosovo Specialist Chambers: In Need of Local Legitimacy. Opinio Juris. 8. červen 2020. Dostupné: (http://opiniojuris.org/2020/06/08/the-kosovo-specialist-chambers-in-need-of-local-legitimacy/).

Valíková, Barbora. Premiér Kosova odstoupil po předvolání k výslechu u Kosovského tribunálu. Bulletin lidských práv 7. číslo, XI. ročník, září 2019. Dostupné: (https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/Bulletin_zari2019_web_0.pdf).

Visoka, Gëzim. Assessing the potential impact of the Kosovo Specialist Court. PAX. 9. říjen 2017. Dostupné: (https://www.paxforpeace.nl/publications/all-publications/assessing-the-potential-impact-of-the-kosovo-specialist-court).

Fotografie

Kosovský prezident Hashim Thaçi. Hashim Thaçi MSC 2018, autor: Koch/MSC, 17. únor 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 DE.