V březnu letošního roku vydal přípravný senát Mezinárodního trestního soudu zatykač na ruského prezidenta Vladimíra Putina a jeho zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovou. Pravděpodobnost, že se Putin ocitne v Haagu na lavici obžalovaných, je minimální. Přesto ale má vydaný mezinárodní zatykač své praktické důsledky.

V kontextu událostí na Ukrajině přistoupil Mezinárodní trestní soud (MTS) v březnu k vydání dvou zatykačů – jeden vůči ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, druhý pak vůči jeho zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovové-Bělové. Vydání zatykačů soud odůvodňuje údajným spácháním válečného zločinu spočívajícího v únosu ukrajinských dětí do Ruska.

V této souvislosti hovoří hlavní žalobce MTS Karim Khan až o stovkách unesených dětí, podle zpráv citujících oficiální ukrajinské statistiky by se ale mělo jednat až o 16 tisíc. Velká část takto unesených dětí měla být odebrána z ukrajinských sirotčinců a dětských domovů a následně předána k adopci do Ruské federace. V Rusku byl prostřednictvím prezidentských dekretů vydaných Vladimírem Putinem změněn zákon, aby se urychlilo udělování ruského občanství, což výrazně usnadnilo adopci unesených ukrajinských dětí do ruských rodin.

Dle tiskové zprávy soudu existují opodstatněné důvody se domnívat, že Vladimír Putin nese za uvedené činy osobní odpovědnost proto, že je za a) spáchal samostatně, společně s jinou osobou nebo prostřednictvím jiné osoby (čl. 25 odst. 3 písm. a) Římského statutu), a za b) proto, že řádně nevykonával kontrolu nad svými podřízenými, kteří se činů dopustili (čl. 28 písm. b) Římského statutu). Obdobné důvody pak existují také u Marie Lvovové-Bělové, která přitom veřejně prohlásila, že adoptovala 15letého chlapce z Mariupolu. V předchozích měsících Rusko o deportacích ukrajinských dětí mluvilo zcela otevřeně.

Jedná se o historicky první případ, kdy byl zatykač vydán vůči obyvateli jednoho ze států Rady bezpečnosti OSN. Vladimír Putin však není prvním prezidentem, na kterého byl zatykač ze strany MTS vydán. Ještě před ním byl zatykač vydán na tehdejšího súdánského prezidenta Umara al-Bašíra nebo také na Laurenta Gbagba, tou dobou již exprezidenta Pobřeží slonoviny.

Proč právě únosy dětí?

Skutečnost, že MTS staví zatykače na únosu dětí, neznamená, že se na Ukrajině neodehrávají i jiné válečné zločiny (např. útoky na civilní infrastrukturu). Nicméně rozsah, v jakém Ruská federace vyvíjí snahu o přesun dětí z Ukrajiny, a především samotná systematičnost tohoto procesu, je zarážející. MTS přitom doufá, že informovanost veřejnosti o existenci zatykačů přispěje k omezení dalšího páchání této trestné činnosti, například odrazením ruských rodin od adopcí.

K vydání zatykačů je navíc zapotřebí silné přesvědčení ze strany soudu o tom, že zločiny byly skutečně spáchány. Jde o signál, že obvinění jsou podepřeny pevnými důkazy. Zároveň nelze vyloučit, že se připravují nebo již existují podobné zatykače, které se týkají jiných zločinů spáchaných na Ukrajině. MTS totiž může vydat i neveřejné zatykače, u nichž, na rozdíl od zatykačů na Putina a Lvovovou-Bělovou, neshledá patřičný důvod k jejich zveřejnění.

Je také třeba přihlédnout ke skutečnosti, že pro Ukrajinu jsou únosy dětí prioritou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v rámci rozhovoru s žalobcem Mezinárodního trestního soudu Karimem Khanem následující: „Vím, že existuje mnoho různých válečných zločinů, a samozřejmě chceme spravedlnost a přivést před ni všechny tyto viníky - všechny. Ale myslím, že prioritou pro náš lid je naše budoucí generace, naše děti. Myslím, že tato otázka je pro mě otázkou číslo jedna. Že se můžete zaměřit na případ deportace našich dětí a že je velmi důležité je přivést zpět.“

Mnoho otázek souvisejících se zatykači zůstává přesto nezodpovězeno. V tuto chvíli totiž MTS zveřejnil pouze tiskovou zprávu o existenci zatykačů, nikoliv text samotných zatykačů či návrhů na jejich vydání.

Reakce Ruské federace? Překvapení se nekoná

Ruská federace reagovala na zatykače tak, jak se dalo očekávat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko, stejně jako několik dalších států, neuznává jurisdikci MTS, a jakákoliv rozhodnutí tohoto typu tudíž považují za neplatná. Ostřejší reakci pak zvolil místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv, podle kterého by zatčení Putina znamenalo vyhlášení války Moskvě. Zároveň přitom pohrozil vysláním hypersonických zbraní na sídlo MTS v Haagu.

Ukrajina vydání zatykače pochopitelně přivítala. Například prezident Zelenskyj situaci označil za přelomové rozhodnutí, které je počátkem uplatnění historické odpovědnosti. Ve zvláštní situaci se pak ocitly USA. Spojené státy totiž jurisdikci MTS neuznávají a jejich vzájemný vztah lze označit přinejmenším za velmi komplikovaný. Americký prezident Joe Biden proto komentoval situaci poněkud rozporuplně: „Myslím, že je to oprávněné. Ale je na místě otázka – ani my tento soud mezinárodně neuznáváme. Přesto myslím, že to vysílá velmi silný signál."

Putin v Haagu? Těžko.

Šance, že se Vladimír Putin objeví v Haagu na lavici obžalovaných je i navzdory vydanému zatykači minimální. Všechny smluvní strany Římského statutu (v současnosti celkem 123 států) sice mají povinnost Putina zatknout, pokud by se objevil na jejich území, je však velmi nepravděpodobné, že by nyní po vydání zatykačů postupoval Vladimír Putin lehkovážně.

Právě omezení možnosti cestování představuje poměrně silný zásah do politických plánů Ruské federace. Od začátku války sice Putin navštěvoval pouze Rusku nakloněné země (Írán, Kyrgyzstán, Kazachstán apod.), nyní však bude muset být ve svých plánech ještě obezřetnější.

Nejde jen o zatčení

Zajišťovací funkce není jedinou devízou vyhlášeného zatykače. Jde rovněž o silný symbolický akt, kterým mezinárodní společenství vysílá prostřednictvím MTS jasnou zprávu - na ukrajinských civilistech jsou páchány válečné zločiny a jsou zaměřené na ty nejzranitelnější, na děti.

Dopad bude mít zatykač rovněž v diplomatických stycích. Státní představitelé budou muset zatykač ve svých postojích do jisté míry zohlednit. Zaujímat neutrální postoj bude nyní výrazně obtížnější, když Ruská federace získala nálepku země, v jejímž čele stojí prezident podezřelý za spáchání válečných zločinů.

Zatykač může být také tématem v Radě bezpečnosti OSN. Ta má totiž podle článku 16 Římského statutu možnost svou rezolucí pozastavit jakékoliv vyšetřování či trestní stíhání na dobu 12 měsíců, a to i opakovaně, bez jakéhokoliv omezení.

V neposlední řadě je vydání zatykače silným argumentem pro oponenty současného ruského režimu. Nelze samozřejmě očekávat, že by snad tato událost vedla ke svržení ruského prezidenta. Pro běžné občany ovlivněné ruskou propagandou to patrně bude pouze dalším „důkazem“ o podjatosti mezinárodních institucí a snaze NATO za každou cenu vyvolat ozbrojený konflikt. Přesto má ale zatykač potenciál posunout narativ o ruském vůdci a oživit tak mezi ruskými obyvateli prostor pro představy o Rusku bez současného prezidenta.

Riziko soudně-politické krize

Postup MTS není bez rizika. Soud totiž svým počínáním riskuje možnou ztrátu své kredibility a autority, pokud členské státy výzvě nevyhoví a ruského prezidenta nezatknou. Nestalo by se tak poprvé. Například v roce 2015 Jihoafrická republika navzdory vydanému zatykači hostila Umara al-Bašíra, tehdejšího súdánského prezidenta. Co když se jednotlivé státy budou zatykačů stranit a začnou se například odvolávat na stanovisko USA, podle kterého by MTS neměl mít žádnou pravomoc nad příslušníky států, které nejsou signatáři Římského statutu? V sázce tak není málo.

Právě v Jihoafrické republice by se měl Vladimír Putin v srpnu letošního roku zúčastnit summitu skupiny BRICS.[1] K samotné válce přitom zaujala Jihoafrická republika neutrální stanovisko a počínání Ruska odmítla odsoudit. Jihoafrická ministryně zahraničí Naledi Pandor po vydání zatykače uvedla: „Jihoafrická republika se bude muset podívat na stávající ustanovení svých právních předpisů. Budeme také muset vést diskuzi ve vládě, stejně jako s našimi kolegy v Rusku, a určit další postup.“

Pro případ vyhýbavé reakce již jistou odpověď poskytlo Maďarsko. Podle Gergelyho Gulyáse, vedoucího kanceláře premiéra Viktora Orbána, by zatčení Vladimíra Putina nemělo oporu v maďarském právu. „Můžeme odkázat na maďarské zákony, podle kterých nemůžeme zadržet ruského prezidenta [...] protože statut Mezinárodního trestního soudu nebyl v Maďarsku veřejně vyhlášen,“ uvedl vedoucí kanceláře maďarského premiéra. Dodal sice, že maďarská vláda zatím k zatykači nezaujala konkrétní stanovisko, v kontextu jeho předchozího vyjádření však jde spíše o formalitu.

Dalším problémem by mohla být existence mezinárodní imunity hlavy státu. Podle mezinárodního práva totiž není standardně možné trestně stíhat hlavu jiného státu bez souhlasu daného státu. Římský statut sice ve svém článku 27 uvádí, že imunity stanovené mezinárodním právem se před MTS neuplatní, nicméně Ruská federace není signatářem Římského statutu a s omezením imunity své hlavy státu nikdy nesouhlasila.

MTS už obdobnou situaci řešil v případu Umara al-Bašíra, bývalého prezidenta Súdánu, který není signatářem Římského statutu. Soud zde velmi stručně uvedl, že před mezinárodním soudem se, na rozdíl od soudů národních, obyčejové imunity jednoduše neuplatňují. Tento závěr je však mnohými akademiky velmi kritizován. Do jisté míry se soud alespoň mohl opřít o skutečnost, že mu byl daný případ předán Radou bezpečnosti OSN prostřednictvím její rezoluce, jejíž závěry mají dle Charty OSN přednost před ostatními mezinárodněprávními závazky (srov. čl. 103 Charty OSN). Tak tomu ovšem případě zatykače na ruského prezidenta není. Bude proto zajímavé sledovat, jak s touto ojedinělou situací MTS argumentačně naloží.

I cesta je někdy cíl

Vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu lze zcela jednoznačně považovat za přelomový krok na cestě k mezinárodní trestní spravedlnosti. Významnost tohoto kroku přitom nijak nesnižuje skutečnost, že se Vladimíra Putina zřejmě jen tak zatknout nepodaří. Míru, jaké je spravedlnosti učiněno za dost, totiž nelze omezovat pouze na dobu, jakou pachatel případně nakonec stráví za mřížemi. Pro oběti trestné činnosti je důležité také veřejné vyjádření solidarity a ujištění, že obdobné jednání nebude nikdy přehlíženo, a to bez ohledu na to, kdo má být v daném případě pachatelem.

 

Poznámka

[1] Skupina BRICS je mezinárodním hospodářským uskupením. Její název je akronymem označení členských států - Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika.

Zdroje

Armstrong, K., Radford, A. & Gardner, F. (2023, březen 18). Putin arrest warrant: Biden welcomes ICC's war crimes charges. BBC. Získáno z https://www.bbc.com/news/world-europe-64998165.

Bílková, V. (2022). Zřídit, nebo nezřídit? Zvláštní tribunál pro Ukrajinu a stíhání zločinů podle mezinárodního práva. Trestněprávní revue, 2022 (č. 2), s. 76.

Du Sud, A. (2023, březen). S/Africa to consult Russia over Putin arrest warrant – Minister. APA NEWS. Získáno z https:// apanews.net/2023/03/23/s-africa-to-consult-russia-over-putin-arrest-warrant-minister/.

Faulconbridge, G. (2023, březen). Any attempt to arrest Putin would be declaration of war on Russia, ally says. Reuters. Získáno z https://www.reuters.com/world/europe/russias-medvedev-says-west-wont-le….

Hamilton, R. (2023). The ICC Goes Straight to the Top: Arrest Warrant Issued for Putin. Získáno z https://www.justsecurity.org/85529/ the-icc-goes-straight-to-the-top-arrest-warrant-issued-for-putin/.

Jackson, M. (2023). The ICC Arrest Warrants against Vladimir Putin and Maria Lvova-Belova – An Outline of Issues. Získáno z https:// www.ejiltalk.org/the-icc-arrest-warrants-against-vladimir-putin-and-mar….

Kersten, M. (2023). Straight to the top: The International Criminal Court issues an arrest warrant for Russia’s Vladimir Putin. Získáno z https://justiceinconflict.org/2023/03/17/straight-to-the-top-the-intern….

Kersten, M. (2023). Why did the International Criminal Court focus on the transfer and deportation of children from Ukraine to Russia? Získáno z https://justiceinconflict.org/2023/03/21/why-did-the-international-crim….

McGee, L. (2023, březen). Hungary says it would not arrest Putin if he entered the country. CNN. Získáno z https://edition.cnn. com/2023/03/23/europe/hungary-icc-warrant-putin-intl/index. html.

Mezinárodní trestní soud. (2023, březen). Situation in Ukraine: ICC judges issue arrest warrants against Vladimir Vladimirovich Putin and Maria Alekseyevna Lvova-Belova [tisková zpráva]. Získáno z https://www.icc-cpi.int/news/situation-ukraine-icc-judges-issue-arrest-….

Pomper, S. (2023). How will the ICC’s Arrest Warrant for Putin Play Out in Practice? Získáno z https://www.justsecurity.org/85597/ how-will-icc-arrest-warrant-for-putin-play-out/.

Trevelyan, M. (2023, březen). Russia defies Putin arrest warrant by opening its own case against ICC. Reuters. Získáno z https:// www.reuters.com/world/europe/russia-opens-criminal-case-against-icc-jud….

Vasiliev, S. (2023). The International Criminal Court goes all-in: What now? Získáno z https://www.ejiltalk.org/the-international-criminal-court-goes-all-in-w…

Fotografie

Hlavní žalobce MTS Karim Khan. Mame Mandiaye Niang and Nazhat Shameem Khan sworn in as Deputy Prosecutors of the International Criminal Court, zdroj: ICC-CPI., úpravy: ořez.