Didier Reynders, evropský komisař pro spravedlnost, oznámil na konci dubna dlouho očekávaný záměr Evropské komise připravit v příštím roce návrh na zavedení povinnosti „due diligence“ pro obchodní korporace. Co vedlo k tomuto kroku?

Odpověď na to, co lze rozumět pod pojmem „due diligence“ se liší v závislosti na právním systému. Vymezit tento koncept mají za cíl mezinárodní dokumenty jako Zpráva Evropského parlamentu o udržitelném financování nebo Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv. V podstatě se jedná o zásadu nikomu neškodit, známou již z římského práva jako zásada neminem laedere.

Na mezinárodní úrovni  koncept zakotvila Rada OSN pro lidská práva v červnu roku 2011, a to ve výše zmíněných Obecných zásadách (tzv. Ruggieho principy). Tento soft law instrument rozčleňuje koncept na tři základní pilíře. První spočívá v povinnosti státu chránit lidská práva, druhý v odpovědnosti obchodních korporací za respektování lidských práv a třetí stanovuje dostupnost odškodnění pro oběti poškození lidských práv právě v souvislosti s obchodní činností.

Současná evropská debata ohledně zavedení povinnosti „due diligence“ se týká právě druhého pilíře zaměřeného na korporace. Do konkrétního chování společností se tato zásada promítá jako povinnost negativní dopady na lidská práva identifikovat, snažit se jim předejít nebo je zmírnit, a pokud již k porušení došlo, přijmout za ně odpovědnost.

Iniciativy v rámci EU

Evropská unie doposud preferovala úpravu tohoto konceptu ve formě soft law, tedy na principu samoregulace a dobrovolnosti. Již několik let se však ozývají hlasy volající po zavedení závazné legislativy, která by upravila povinnost obchodních korporací respektovat lidská práva a životní prostředí.

Příkladem může být výzva Evropské komisi z prosince minulého roku, pod kterou se podepsalo přes sto nevládních organizací z celého světa. Mezi hlavními problémy zdůrazňují vykořisťující pracovní podmínky, moderní otroctví, práci dětí, genderovou diskriminaci a násilí  či úplatky a daňové úniky. V souvislosti s negativními dopady na životní prostředí pak upozorňují na ničení deštných pralesů, klimatickou krizi nebo vystěhovávání domorodých národů.

Evropský parlament v současném složení vyjádřil záměr přijmout evropskou legislativu v oblasti „due diligence“ již v patnácti různých směrnicích. Evropská komise nechala na toto téma vypracovat tzv. Studii požadavků na due diligence prostřednictvím dodavatelského řetězce (dále Studie), která byla zveřejněna letos v únoru.

Závěry Studie

V dubnu se konalo setkání, jehož hlavní úlohou bylo představit a zhodnotit výsledky Studie. Kvůli epidemiologické krizi se setkání konalo prostřednictvím webináře, který zaštiťovala Pracovní skupina pro odpovědné obchodní jednání. Jde se o neformální skupinu tvořenou poslanci Evropského parlamentu. Skupina působící napříč parlamentními stranami se v souvislosti s obchodními korporacemi zabývá jednak řešením negativních dopadů jejich činnosti, jednak způsoby, kterými by tyto korporace mohly přispět k udržitelnému rozvoji. Webináře se zúčastnilo přes pět set lidí. Podle poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně webináře Heidi Hautaly je tato více než tisícistránková studie pravděpodobně nejrozsáhlejším dokumentem svého druhu.

Studie se dotazovala společností napříč sektory, přičemž nejvíce zastoupeny byly sektory výroby, informačních technologií, finančních služeb, spotřebitelského zboží a zemědělství. Přes polovinu respondentů (65,90 %) tvořily velké mezinárodní společnosti mající tisíc a více zaměstnanců, avšak malé a střední společnosti byly také zastoupeny. Téměř 10 % se pohybovalo v rozmezí 50 do 249 zaměstnanců, dalších 8 % v rozmezí 0 až 9 zaměstnanců a stejné procento zaměstnávalo od 500 do 1000 zaměstnanců. Jedním z hlavních zjištění bylo, že opatření „due diligence“ zatím přijala v průměru jen jedna ze tří dotazovaných obchodních korporací, přičemž tato opatření nejčastěji přijaly společnosti s tisícem a více zaměstnanci. Okolo 70 % dotazovaných korporací by však podpořilo zavedení povinných standardů v této oblasti.

Studie rovněž srovnávala náklady společností v závislosti na různých možnostech řešení. Konkrétně srovnávala zachování současné situace, vytvoření nových zásad chování „due diligence“ na bázi dobrovolnosti, zavedení nové povinnosti nahlašování již probíhajících opatření v rámci „due diligence”, a konečně plošné zavedení povinných opatření (např. povinné mapování rizik či příprava procedur, které mají rizikům předcházet nebo je zmírňovat). Poslední možnost vyplynula jako nejnákladnější ze všech čtyř, avšak nejúčinnější.

Také se ukázalo, že zavedení povinných opatření přinese benefity i pro korporace: lepší vztahy mezi zaměstnanci, snazší monitorování managementu a vnitřních procesů. Navenek by pak společnosti těžily z  lepší pověsti u veřejnosti i u obchodních partnerů.

Začlenění konceptu do Pracovního plánu

Na základě závěrů Studie byl návrh povinných opatření začleněn do Pracovního plánu komise pro rok 2021. Cristina Tebar-Less z OECD podotkla, že se evropský legislativní návrh může inspirovat zásadami budování udržitelných dodavatelských řetězců, které již vytvořily některé mezinárodními organizace. Podporu návrhu vyjádřila také Carsten Stender za německé Federální ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jelikož po úpravě oblasti „due diligence” na evropské úrovni volala (nejen) řada nevládních organizací již delší dobu, lze její zařazení do Pracovního plánu komise vnímat jako dílčí úspěch. Během příštího roku  tedy budeme moci sledovat, jakou z výše zmíněných cest se regulace této oblasti bude vyvíjet.

 

Zdroje

ECCJ (2019, 2. prosince). Over 100 civil society organisations demand human rights and environmental due diligence legislation. https://corporatejustice.org/news/16800-over-100-civil-society-organisations-demand-human-rights-and-environmental-due-diligence-legislation

European Commission (2020, leden). Study on due diligence requirements through the supply chain. https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/8ba0a8fd-4c83-11ea-b8b7-01aa75ed71a1/language-en

Fox, Benjamin (2020, 30. dubna). New human rights law in 2021, promises EU justice chief. https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/new-human-rights-laws-in-2021-promises-eu-justice-chief/

Hallitsija (2020, 29. dubna). European Comission Promises Mandatory Due Diligence Legislation in 2021. https://responsiblebusinessconduct.eu/wp/2020/04/30/european-commission-promises-mandatory-due-diligence-legislation-in-2021/

Fotografie

Child Labour in Shamwana Katanga, Congo, 1. června 2009, autor: Tom Skrinar, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.