V období od února 2022 do srpna 2022 se konalo šestnáct zasedání devíti lidskoprávních výborů OSN. Například Výbor pro lidská práva se zabýval situací v Izraeli, přičemž se zaměřil obzvláště na palestinskou menšinu. Vedle toho výbory řešily i individuální stížnosti. K jakým závěrům dospěly?

Lidskoprávní výbory OSN jsou expertní orgány zřízené mezinárodními smlouvami OSN o lidských právech. Jejich činnost spočívá v monitoringu lidskoprávní situace ve státech, které k dané smlouvě přistoupily, a ve vydávání tzv. závěrečných doporučení pro vlády smluvních států. Většina výborů může rovněž přijímat stížnosti jednotlivců na porušení lidských práv.

Jak konflikt mezi Izraelem a Palestinou ovlivňuje běžné obyvatele?

Výbor pro lidská práva, který posuzuje, zda státy plní své závazky vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, zasedal ve sledovaném období dvakrát. Na svém březnovém zasedání se věnoval periodickým zprávám z pěti zemí a projednal 16 individuálních stížností. Na červencovém zasedání se zabýval zprávami ze šesti zemí, mimo jiné i z Izraele.

Podle výboru v Izraeli dochází k diskriminaci, což se projevuje už například zněním ústavních zákonů. Podle Základního zákona: Izrael – národní stát židovského lidu je právo na sebeurčení „jedinečným právem židovského národa“, hebrejština je státní jazyk, zatímco arabština je degradována na jazyk se „zvláštním postavením“ a rozvoj židovského osídlení je považován za „národní hodnotu“.

Izrael přijal kroky zaměřené na podporu zastoupení arabského obyvatelstva a žen ve státní správě a zastoupení žen v politických stranách. Schválil například zákon, který poskytuje dodatečné finanční prostředky ve výši 15 % kandidujícím politickým stranám, ve kterých alespoň jednu třetinu členů tvoří ženy. I přes přijatá opatření je ovšem reprezentace těchto skupin nedostatečná. Izrael by proto měl přezkoumat a změnit základní zákon a zvýšit úsilí o dosažení spravedlivého zastoupení.

Mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu je vybudovaná separační zeď. O její výstavbě rozhodl izraelský kabinet po dlouhé řadě útoků, které Palestinci páchali na Izraelcích, a jejím cílem mělo být zabránit Palestincům bez povolení vstoupit do Izraele. Zřízení bariéry však mělo sloužit i k umístění izraelských osad, čímž byl položen základ pro faktickou anexi. 

Do roku 2017 bylo na Západním břehu Jordánu založeno více než 200 izraelských osad a žilo v nich před 620 000 Izraelců. Izrael Palestincům část půdy vyvlastnil, na některých místech staví zátarasy nebo kontrolní stanoviště. Přestože izraelský nejvyšší soud rozhodl, že zákon, který umožňuje zpětně povolit již postavenou nemovitost, je protiústavní, v izraelském právním řádu zůstávají další mechanismy, které tuto praktiku umožňují. Osady mají negativní vliv na lidská práva Palestinců, zejména na svobodu pohybu a shromažďování. Je jim také odepřen přístup k přírodním zdrojům.

V posledních letech došlo k výraznému nárůstu počtu a závažnosti násilných incidentů. Do událostí se zapojují i izraelské bezpečnostní složky a pachatelé jsou zřídkakdy odsouzeni. Izraelské síly také nadměrně používají smrtící sílu proti Palestincům, a to obzvláště při zásazích na demonstracích. V roce 2018 a 2019 byly v pásmu Gazy pořádány protesty, které požadovaly ukončení izraelské blokády a návrat vysídlených Palestinců na území dnešního Izraele. Bylo během nich zastřeleno 183 osob.

Výbor Izraeli doporučil, aby zastavil výstavbu osad, ukončil vyvlastňování soukromé půdy ve vlastnictví Palestinců a podnikl kroky k odstranění separační zdi. Dále by měl Izrael zintenzivnit úsilí o prevenci a potírání násilí páchaného na Palestincích a zajistit účinná vyšetřování incidentů, které se týkají nepřiměřeného použití síly ze strany izraelských bezpečnostních sil.

Izraelský protiteroristický zákon obsahuje příliš široké definice pojmů „teroristická organizace“ a „teroristický čin“ a může být použit na potlačení legitimních politických nebo humanitárních činů. To dokládá například označení šesti palestinských organizací občanské společnosti za teroristické skupiny.

V protiteroristických řízeních se používají tajné důkazy, které jsou nepřístupné obviněným a jejich obhájcům, čímž je porušováno jejich právo na spravedlivý proces. Výbor také kritizuje zákon, který umožňuje odebrat trvalý pobyt na základě vágního důvodu „porušení loajality vůči Státu Izrael“. Tato pravidla byla použita k odebrání trvalého pobytu palestinským obyvatelům a obhájcům lidských práv, kteří se zasazují o jejich práva, včetně právníka Salaha Hammouriho.

Česká republika v hledáčku Výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva

Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva projednal třetí periodickou zprávu týkající se České republiky. Kromě záležitostí rozebraných níže se věnoval například postavení uprchlíků, žadatelů o azyl a osob bez státní příslušnosti, rovnosti mužů a žen nebo relativně nízké minimální mzdě. 

Česká republika dosáhla dílčích úspěchů v oblasti ochrany klimatu. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu z roku 2017 obsahoval celkem 350 úkolů, přičemž podle hodnocení z roku 2019 se dařilo plnit 70 % z nich. V roce 2021 došlo k aktualizaci tohoto dokumentu a také byla přijata nová verze Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky.

Emise skleníkových plynů se mezi lety 1990 a 2018 snížily o 35,6 %, nicméně pokles se v posledních letech prakticky zastavil. Emise v ekonomice jsou mezi nejvyššími v Evropské unii a uhlíkově náročné hospodářství vystavuje obyvatelstvo znečištěnému ovzduší.

Za úspěšné opatření výbor považuje kotlíkové dotace, které by měly snížit znečištění ovzduší z lokálních topenišť výměnou starých neekologických kotlů. Do konce roku 2020 bylo schváleno 101 tisíc projektů v celkovém objemu 11,2 miliard Kč. V současnosti mohou nízkopříjmové domácnosti získat příspěvek až do výše 95 % nákladů a ostatní domácnosti až do výše 50 %. Další programy se soustředily na zlepšení zásobování pitnou vodou, její kvalitu a úspory, obnovu přirozených funkcí krajiny a její schopnost zadržovat vodu.

Výbor České republice doporučil, aby zvýšila úsilí o přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu a opatření ke snížení emisí podle Pařížské dohody. Měla by také podporovat alternativní a obnovitelné zdroje energie, například restrukturalizací uhelných regionů.

Česko v roce 2015 přijalo Strategii romské integrace, která byla v roce 2021 aktualizována. Řeší v ní mimo jiné diskriminaci Romů v kontextu vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdraví. V oblasti školství například vyčlenilo finanční prostředky na pomoc a podporu romských žáků v předškolním a základním vzdělávání, jejich úspěšný přechod na střední školy a na volnočasové aktivity. Zaměřilo se také na snižování bariér v přístupu k vysokoškolskému vzdělání, např. prostřednictvím sociálních stipendií.

Co se týče bydlení, Romové se potýkají s přemrštěnými cenami nebo neochotou pronajímatelů je ubytovat. Sociální pracovníci se setkali s 338 případy údajné diskriminace. V roce 2019 některé obce realizovaly programy sociálního bydlení zavádějící přístup bydlení především (Housing First) nebo prostupného bydlení (Housing Ready). V prvním případě je bydlení osobám bez domova poskytnuto rychle a bez přípravy, v druhém modelu tyto osoby postupně procházejí jednotlivými stupni od krizového ubytování až k dlouhodobému samostatnému bydlení.

V roce 2021 byl přijat zákon o odškodnění nezákonně sterilizovaných osob,[1] což se týká především romských žen. Osobám, které se od roku 1966 do roku 2012 podrobily sterilizaci, ke které neudělily souhlas nebo na které byl působen v tomto směru nátlak, přísluší nárok na jednorázovou dávku ve výši 300 000 Kč. Ten je ale třeba uplatnit do tří let od nabytí účinnosti zákona, což výbor považuje za příliš krátkou dobu, aby byly oběti řádně informovány a mohly právo uplatnit.

I přes přijatá opatření jsou Romové nadále stigmatizováni, vystaveni chudobě a rozsáhlé diskriminaci. Výbor proto doporučil, aby se Česká republika zabývala socioekonomickými rozdíly a diskriminací, řešila stereotypy například prostřednictvím osvětových kampaní nebo podnikla kroky k zapojení zástupců Romů do tvorby a monitorování politik, které se týkají jejich práv. Měla by také zajistit účinné odškodnění obětí nucené sterilizace, poskytnout jim přiměřenou podporu včetně bezplatné právní pomoci a prodloužit lhůtu pro uplatnění nároku.

Výbor proti mučení a situace v Iráku: rány zanechané tzv. Islámským státem

Poté, co se Spojené státy v roce 2011 stáhly z Iráku, v zemi začalo stoupat napětí a Islámský stát v Sýrii a Levantě (dále jen „ISIL“) postupně nabýval na síle. Do roku 2014 ovládl třetinu země a jeho vůdce, Abú Bakr al-Bagdádí, vyhlásil Islámský stát a jmenoval se chalífou. Nastala vláda teroru. Vzestup ISIL vedl k zahraniční intervenci a Irák s podporou Spojených států a dalších aktérů získal své území zpět. Hajdar Abádí, premiér Iráku, v roce 2017 vyhlásil nad ISIL vítězství.

V reakci na terorismus byla přijata národní protiteroristická strategie na období 2021-2025 a národní politika obnovy komunit ve městech osvobozených od teroristických gangů ISIL. Byly také uspořádány semináře s bezpečnostními agenturami a vypracovány dokumenty o zneužití pandemie COVID-19 ISIL a o náboru žen do extremistických skupin.

ISIL se dopustil mnoha mezinárodních zločinů, které představují genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Patří mezi ně otroctví, únosy, vraždy, mučení, nucené práce, obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, a nábor dětských vojáků. K 1. lednu 2021 zaznamenaly vyšetřovací orgány v Kurdistánu, autonomní oblasti Kurdů v Iráku, celkem 5 170 teroristických trestných činů souvisejících s ISIL.

Během konfliktu bylo zabito nejméně 30 000 civilistů, 55 000 jich bylo zraněno a více než 3 miliony byly vysídleny. Terčem útoků se staly zejména etnicko-náboženské komunity včetně křesťanů, Turkmenů a Šabaků. ISIL se navíc snažil zcela zničit menšinu jezídů a další menšiny v oblasti Sindžáru a na Ninivských pláních.

Rada ministrů vydala nařízení, které prohlásilo zločiny spáchané ISIL na některých skupinách iráckého obyvatelstva za činy genocidy. Vyšetřovací tým na podporu odpovědnosti za zločiny spáchané Islámským státem v Iráku a Levantě (UN Investigative Team to Promote Accountability for Crimes Committed by Da’esh/ISIL, UNITAD) pracuje na shromažďování a uchovávání důkazů a pomáhá iráckým orgánům při vyšetřování.

V roce 2014 do rukou ISIL padlo druhé největší irácké město Mosul, které se ocitlo pod jeho nadvládou až do roku 2017. Během dané doby příslušníci této teroristické organizace páchali zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, jako jsou vraždy, mučení nebo nucená zmizení. Nejvyšší soudní rada proto zřídila vyšetřovací soud, který se zabývá zločiny spáchanými ISIL v Mosulu.

Irácký trestní řád nepřipouští důkazy získané nezákonným způsobem a Irák tvrdí, že mučení není systematickou praxí ze strany státu, ale ojedinělými činy jednotlivců. Obvinění jsou před soudem dotázáni, zda byli podrobeni mučení s cílem získat přiznání, a případně jsou vyšetřeni soudním lékařem. Pokud se prokáže, že obvinění je pravdivé, stát potrestá osoby odpovědné za mučení bez ohledu na jejich hodnost nebo postavení.

I přesto výbor obdržel zprávy, podle kterých jsou mučením vynucená přiznání před soudem vznášena. Tato praxe se uplatňuje především v případech souvisejících s terorismem, a to i u dětí. Irák by proto měl tyto situace vyšetřit a rozšířit vzdělávací programy pro soudce i státní zástupce, aby dokázali účinně rozpoznat mučení a špatné zacházení. Mělo by také dojít k vypracování školicích modulů pro příslušníky donucovacích orgánů o technikách výslechu a vyšetřování bez použití nátlaku.

Mezi roky 2019 a 2020 se v Iráku odehrála série demonstrací proti korupci, vysoké nezaměstnanosti, špatným veřejným službám a zahraničním vměšováním. Některé demonstrace nabraly násilný spád a bezpečnostní složky a neidentifikované ozbrojené síly se uchýlily k použití nepřiměřené síly. Bylo zabito přes 600 lidí, tisíce lidí zraněno, došlo ke svévolnému zatýkání, zadržování v izolaci, mučení a špatnému zacházení a nuceným zmizením. Výbor zaznamenal také tvrzení o únosech, útocích a zastrašování novinářů a obránců lidských práv.

Výbor Iráku doporučil, aby přezkoumal vnitrostátní předpisy týkající se použití síly a zbraní a vypracoval v této oblasti jasné pokyny. Měl by uvést zákony upravující použití síly do souladu s mezinárodními standardy a zajistit školení bezpečnostních složek. Dále by měl zabezpečit, aby všichni policisté mohli být vždy identifikováni při výkonu funkce.

ISIL také spáchal zločiny, jako je sexuální násilí, únosy, sexuální otroctví, prodej na trzích s otroky, nucené sňatky, nucené těhotenství a potraty a psychické a fyzické týrání. V reakci na to Irák přijal zákon o přeživších jezídkách, jehož účelem je obnovit práva obětí a poskytnout jim odškodnění, rehabilitaci a opětovné začlenění do společnosti. Byla vypracována národní strategie reprodukčního zdraví, která zahrnuje služby zdravotní péče pro osoby, které přežily genderově podmíněné násilí.

Výbor je nicméně znepokojen pomalým prováděním zákona a nedostatkem vyčleněných finančních prostředků. Kritizuje také, že zákon neřeší status dětí počatých při znásilnění spáchaném příslušníky ISIL a že definice přeživšího nezahrnuje příslušníky některých menšinových komunit. Ačkoli byl učiněn pokrok ve vyšetřování únosů (z 5 170 případů jich bylo 2 324 uzavřeno a 3 552 osob bylo zachráněno), přetrvávají obavy ohledně 2 719 osob, které jsou evidovány jako pohřešované.

 

Poznámky

[1] Zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů.

Zdroje

Amnesty International. (2020). Iraq: Protest death toll surges as security forces resume brutal repression. Získáno z https://www.amnesty.org/en/latest/news/2020/01/iraq-protest-death-toll-surges-as-security-forces-resume-brutal-repression/.

Committee against Torture. (2020). List of issues in relation to the second periodic report of Iraq, CAT/C/IRQ/Q/2. Získáno z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CAT%2fC%2fIRQ%2fQ%2f2&Lang=en.

Committee against Torture. (2022). Concluding observations on the second periodic report of Iraq, CAT/C/IRQ/CO/2. Získáno z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CAT%2fC%2fIRQ%2fCO%2f2&Lang=en.

Committee against Torture. (2022). Replies of Iraq to the list of issues in relation to its second periodic report, CAT/C/IRQ/RQ/2. Získáno z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.as….

Committee on Economic, Social and Cultural Rights. (2020). List of issues in relation to the third periodic report of Czechia, E/C.12/CZE/Q/3. Získáno z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=E%2fC.12%2fCZE%2fQ%2f3&Lang=en.

Committee on Economic, Social and Cultural Rights. (2021). Replies of Czechia to the list of issues in relation to its third periodic report, E/C.12/CZE/RQ/3. Získáno z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=E%2fC.12%2fCZE%2fRQ%2f3&Lang=en.

Committee on Economic, Social and Cultural Rights. (2022). Concluding observations on the third periodic report of Czechia, E/C.12/CZE/CO/3. Získáno z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=E%2fC.12%2fCZE%2fCO%2f3&Lang=en.

Hamasaeed, S.,  Nada, G. (2020). Iraq Timeline: Since the 2003 War. Získáno z https://www.usip.org/iraq-timeline-2003-war.

How the battle for Mosul unfolded. (2017, červenec 10). British Broadcasting Corporation. Získáno z https://www.bbc.com/news/world-middle-east-37702442.

Human Rights Committee. (2019). Fifth periodic report submitted by Israel under article 40 of the Covenant pursuant to the optional reporting procedure, due in 2019, CCPR/C/ISR/5. Získáno z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CCPR%2fC%2fISR%2f5&Lang=en.

Human Rights Committee. (2022). Concluding observations on the fifth periodic report of Israel, CCPR/C/ISR/CO/5. Získáno z https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CCPR%2fC%2fISR%2fCO%2f5&Lang=en.

ISIL committed war crimes at Mosul prison, UN investigation finds. (2021, leden 3). Al Jazeera. Získáno z https://www.aljazeera.com/news/2021/12/3/isil-committed-war-crimes-at-m….

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Housing First v ČR. Získáno z http://socialnibydleni.mpsv.cz/cs/co-je-socialni-bydleni/housing-first-v-cr.

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Prostupné bydlení. Získáno z http://socialnibydleni.mpsv.cz/cs/co-je-socialni-bydleni/zakladni-informace-o-sb/prostupne-bydleni.

Ministerstvo životního prostředí. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Získáno z https://www.mzp.cz/cz/narodni_akcni_plan_zmena_klimatu.

Ministerstvo životního prostředí. Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Získáno z https://www.mzp.cz/cz/zmena_klimatu_adaptacni_strategie.

Ministerstvo životního prostředí. (2020). Zpráva o životním prostředí České republiky. Získáno z https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20211115-Vlada-schvalila-Zpravu-o-zivotnim-prostredi-za-rok-2020/$FILE/Zprava_o_zp2020.pdf.

Ministerstvo životního prostředí. (2021). Minimanuál na kotlíkové dotace 2021 – 2022. Získáno z https://www.mzp.cz/cz/news_20210726-Minimanual-na-kotlikove-dotace-2021-2022.

The Iraq protests explained in 100 and 500 words. (2019, leden 2). British Broadcasting Corporation. Získáno z https://www.bbc.com/news/world-middle-east-50595212.

The Israeli Information Center for Human Rights in the Occupied Territories. (2017). Settlements. Získáno z https://www.btselem.org/settlements.

United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs. (2019). Approaching the first anniversary of the “Great March of Return” protests in Gaza. Získáno z https://www.ochaopt.org/content/approaching-first-anniversary-great-mar…;

United Nations. (2021). Yazidi Women Survivors Law Ensuring Effective Reparations Program in Iraq. Získáno z https://media.un.org/en/asset/k1z/k1zpqi12qc.

Zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů.

Fotografie

[1] Jezídové, etnicko-náboženská menšina v Iráku. A Yazidi ceremony called Tawwaf in the town of Baashiqa in Iraq, autor: Ammar Doghat, 16. srpen 2016, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.