V České republice je každoročně vydávána zpráva o stavu lidských práv. V posledních dvou letech docházelo k výraznému omezování lidských práv v souvislosti s epidemií covid-19. Jaká další lidskoprávní témata rezonovala v roce 2020?
Rada vlády pro lidská práva
Rada vlády pro lidská práva (dále jen „Rada“) je poradním orgánem vlády České republiky. Skládá se z 30 členů, kteří jsou zástupci jak státní správy, tak občanské a odborné veřejnosti. Předsedou je Petr Fiala. Radu odborně podporují i její výbory, jako je například výbor proti mučení, výbor pro práva dítěte a další.
Hlavním úkolem Rady je sledování naplňování lidských práv a základních svobod v České republice. V roce 2020 se Rada sešla pětkrát. Na svých jednáních se věnovala především odškodnění obětí komunistické perzekuce, předlužení osob v ČR nebo upozornila na posílení poskytování péče o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody. Středem pozornosti byla i opatření v souvislosti s epidemií covid-19.
Zpráva o stavu lidských práv v České republice
Sekretariát Rady každoročně vypracovává zprávu o stavu lidských práv v České republice, jejímž účelem je poskytnout dostatečné informace o stavu ochrany lidských práv v ČR. Zpráva navazuje na zprávy z předešlých let a soustředí se na události z roku 2020. Zpráva se skládá z obecné a zvláštní části. Obecná část se zaměřuje na popis činnosti Rady a mezinárodní dimenzi lidských práv. Zvláštní část zprávy pojednává o jednotlivých právech. Tento článek se zaměří na některá z těchto práv.
Právo na soudní a jinou právní ochranu
K zmírnění dopadu epidemie v justici byl přijat speciální zákon,[1] který obsahuje opatření týkající se především všech soudních řízení v civilní, správní, trestní oblasti, ale i řízení o výkonu rozhodnutí a exekučního, řízení insolvenčního a i řízení před Ústavním soudem.
Účastníkům soudních řízení bylo umožněno požádat o navrácení zmeškaných lhůt a to i u těch, které jinak navrátit nelze. Ministerstvu spravedlnosti byla zákonem dána pravomoc k prominutí zmeškání některých lhůt týkajících se peněžité pomoci obětem trestných činů, nebo uspokojení jejich majetkových nároků z majetkových trestních sankcí.
V trestněprávní rovině došlo novelizací nařízení vlády k zahrnutí nemoci covid-19 mezi nakažlivé nemoci. Její šíření je od března roku 2020 trestné. V rámci novelizace trestního zákoníku byly zvýšeny hranice škody na dvojnásobek, aby odpovídaly současné ekonomické situaci. Novelou by mělo dojít i k zvyšování ukládání peněžitých trestů.
V roce 2020 došlo jak k výraznému zvýšení počtu uplatněných či úspěšných žádosti o odškodnění v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení, tak i k výkyvu výše odškodného, které bylo osobám státem vyplaceno.
Zacházení s osobami omezenými na svobodě
Během roku 2020 došlo k několika legislativním změnám ve vězeňství. Do roku 2020 byla minimální ubytovací plocha pro vězně alespoň 8 m2 a mohla zahrnovat i sociální zařízení. Od roku 2020 se stanovila minimální ubytovací plocha na alespoň 10 m2 bez sociálního zařízení.
V České republice bylo ve výkonu trestu 196 osob na 100 tisíc obyvatel a řadí Českou republiku na druhé místo v Evropské unii v počtu osob ve výkonu trestu na počet obyvatel. V některých věznicích tak docházelo i k překročení kapacit věznice o 1/3. Pokud by došlo k nedostatku ubytovacích míst, může být ubytovací plocha připadající na jednoho vězně i pod 10 m2, nesmí však klesnout pod 3 m2.
Z věznic se stalo za dob epidemie rizikové prostředí. I ve věznicích tak byla přijata řada opatření k předcházení šíření epidemie. Došlo k zákazu návštěv nejen příbuzných osob, ale docházení do věznice bylo v podstatě zakázáno i duchovním pracovníkům a pracovníkům sociálních služeb. Aby nedocházelo k vyššímu výskytu duševních nemocí, snažila se vězeňská služba vyjít vězňům vstříc a upravila dobu telefonátů z 20 na 30 minut. V některých věznicích se osvědčilo spojení s příbuznými prostřednictvím videohovorů.
Práva dětí
Skupinou, která výrazně pocítila dopad epidemie covid-19, byly děti. Docházelo k omezování práv dětí na vzdělání, omezování osobního kontaktu s rodiči a blízkými osobami (například v některých zařízeních pro děti byly na začátku pandemie zakázány jakékoliv návštěvy) a omezení přítomností dětí na volnočasových aktivitách.
Děti nemohly po určitou dobu navštěvovat školy a výuka probíhala distančně. Podle zjištění České školní inspekce na jaře 2020 se distanční výuky nezúčastnilo cca 10 tisíc žáků. I přes snahy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, obcí, krajů a nevládních organizací, které se snažily poskytovat techniku pro zapojení dětí do distanční výuky, bylo zhodnoceno, že se nepodařilo odstranit problémy v rodinném a sociálním prostředí. Například děti ze slabých sociálních skupin nebyly řádně zapojeny do distanční výuky.
Následky epidemie se projevily i na psychice dětí. V souvislosti se stoupající izolací dětí docházelo nejen u dětí ke zvýšení napětí a duševním problémům. Bylo zjištěno, že došlo k nárůstu domácího násilí.
V průběhu roku došlo ale i ke kladným legislativním změnám. Byla omezena možnost vymáhat dluhy vůči dítěti pouze na majetek nabytý v dětství. Bylo zakázáno sjednání smluvní pokuty s dětmi mladšími 15 let a došlo k znemožnění vydání platebního rozkazu, rozsudku pro zmeškání nebo rozsudku pro uznání vůči nezletilému.
Právo a postavení cizinců
I přes veškerá omezení spojená s epidemií covid-19 došlo v roce 2020 k nárůstu počtu cizinců v České republice a na konci roku tvořili cizinci necelých 6 % populace. V průběhu roku docházelo především k integračním projektům se zaměřením na vytvoření dobrých podmínek pro soužití cizinců a většinové společnosti.
I mezi cizinci došlo k vyššímu výskytu případů domácího násilí. Na tuto skutečnost upozornily nevládní organizace. Za častější výskyt případů můžou i některá z opatřeních, jako je například omezení pohybu. Často je to totiž agresor, od kterého osoby odvozují své pobytové oprávnění. Zranitelnost jejich postavení spočívá i v neznalosti jazyka nebo svých práv.
V souvislosti s epidemií byl částečně omezen i přístup ke správním orgánům. Pro úkony vyžadující osobní účast byla stanovena možnost podání elektronicky, datovou schránkou nebo poštou. Nouzový stav byl zpravidla uznán jako relevantní důvod pro opožděné podání žádosti o udělení či prodloužení pobytového oprávnění. Pro cizince třetích zemí byla v průběhu roku 2020 automaticky prodloužena povolení k zaměstnání a příslušného pobytového oprávnění.
V souvislosti s novelou trestního řádu byla přijata novela zákona o pobytu cizinců, která zaručuje zdravotní služby nejen cizinci v zabezpečovací detenci, vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, ale i dítěti, které u sebe cizinec má.
Epidemie jako hlavní lidskoprávní téma
Hlavním lidskoprávním tématem byla epidemie covid-19. V reakci na epidemii bylo přijato nemálo opatření, které omezovaly občany v různých sférách jejich života a zasahovaly do jejich práv a svobod. I přes veškeré omezení a překážky, které s sebou neobvyklá situace přinesla, se Česká republika obstojně vyrovnala s omezeními a jejich dopadem na dodržování lidských práv.
Poznámky
[1] Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřením ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, s účinností od 24.4.2020.
Zdroje
Sekretariát Rady vlády České republiky pro lidská práva. 2021. Zpráva o stavu lidských práv v české republice v roce 2020. Praha: Vláda České republiky (https://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/dokumenty/zpravy-lidska-prava-cr/zprava-o-stavu-lidskych-prav-v-ceske-republice-v-roce-2020-192075/)
Fotografie
[1] V průběhu epidemie došlo k omezení práva na vzdělání. Turkey, autor: Fatma Cankara, The international Labour Organization ILO, 11. srpen 2021, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.
