Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
V lednu organizace SOMO a Conectas zveřejnily zprávu Bitter brew (Hořký nápoj) shrnující poslední poznatky o pracovních podmínkách v kávovém průmyslu v Brazílii, které často hraničí s otroctvím. Alarmující zjištění se týkají také plantáží, z nichž odebírají kávu i známé nadnárodní společnosti. Nezřídka jde také o plantáže s mezinárodními certifikáty udržitelnosti a etického obchodu.
Otec dětí v insolvenci a libovůle soudů při stanovování výživného. Ústavní soud (ÚS) přispěl svým novým nálezem ohledně zpětného stanovení výživného k jeho početné judikatuře věnované vyživovací povinnosti rodičů vůči jejich dětem. Na jakých zásadách stojí stanovení výše výživného soudem a jak v daném případě pochybily obecné soudy? Jak může soud zasáhnout do důstojnosti rodiče při určování výživného?
Mohou mít nařízení Mezinárodního soudního dvora ve stávající situaci vliv na vývoj v Pásmu Gazy? Jsou tato opatření relevantní? A je možné je vnímat jako krok ke zklidnění konfliktu?
Pornhub veřejně vystupuje jako společnost, která se okrajově věnuje dobročinným aktivitám jako je finanční podpora charitativních organizací věnujících se osvětě o rakovině prsu nebo malých podniků zasažených důsledky pandemie Covid-19. Přibližně před čtyřmi lety se ale v mediálním prostoru začaly objevovat informace o tom, že se společnost kromě filantropie nepřímo podílí také na činnostech spojených s obchodováním s lidmi.
Mezinárodní soudní dvůr vydal koncem ledna 2024 rozhodnutí, ve kterém zamítl většinu obvinění Ruska ze strany Ukrajiny ohledně financování terorismu a rasové diskriminace, jichž se na území Ukrajiny mělo Rusko od roku 2014 dopouštět. Uznal však, že Rusko nedostatečně vyšetřilo teroristické činy proti Ukrajině, i že se částečně dopustilo diskriminace menšin na Krymu.
Ústavní soud koncem ledna zveřejnil nález týkající se odškodnění za újmu vzniklou v důsledku výkonu vazby. V nálezu konstatoval, že výše odškodnění a ztížení společenského uplatnění musí skutečně odrážet újmu, kterou poškozený utrpěl. Zdůraznil také, že tento princip je zakotven již v čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Soudní dvůr Evropské unie v lednovém průlomovém rozsudku ve věci C-621/21 Ženy, které jsou oběťmi domácího násilí konstatoval, že ženy, které čelí v zemi původu fyzickému či psychickému násilí, splňují kritéria „určité společenské vrstvy” ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. d) kvalifikační směrnice. Žadatelky o mezinárodní ochranu mají díky tomu nárok na postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany.
