29. 7. 2022   Kateřina Ochodková

Červen ve znamení debat o dětském ombudsmanovi

V České republice znovu ožívá debata o zřízení institutu dětského ombudsmana. O její vznik bude usilovat vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní by zavedení tohoto institutu posílilo ochranu práv dětí, přispělo k větší jednotě podpory ohrožených dětí a rodin a mělo pozitivní vliv na fungování opatrovnické justice a na oblast vzdělávání v právech dětí. 

3. 6. 2022   Anna Kačmaříková

Problematika změny klimatu rezonuje ve všech oblastech lidského života a v právním světě tomu není jinak. Ačkoli klimatické žaloby nejsou žádnou novinkou, teprve v posledních třech letech se staly tématem, kterým se musí zabývat také evropské soudy - tedy otázkou lidskoprávního přístupu k soudním sporům v oblasti životního prostředí. Jaké jsou současné trendy v této oblasti?

3. 6. 2022   Kateřina Ochodková

Volební pozorovatelství spočívá v pozorování volebního procesu konkrétních voleb a v jejich následném hodnocení. Typicky se volby pozorují především ve státech procházejících procesem přechodu od nedemokratického k demokratickému režimu, kde může tato aktivita přispívat k větší akceptovatelnosti výsledků pozorovaných voleb.

3. 6. 2022   Adam Crhák

Rohingové jsou muslimským etnikem žijícím v Myanmaru. Jako náboženská menšina jsou již desetiletí podrobováni diskriminačnímu zacházení ze strany státních úřadů, přičemž jejich situace se postupem let zhoršuje. Od srpna 2017, kdy bylo zásahem myanmarské armády zahájeno systematickému násilí a vysídlování statisíců Rohingů, se však o jednání vlády začaly zajímat mezinárodní soudy. Myanmar jako stát tak v současné době čelí obvinění z genocidy a jeho představitelé mohou být obviněni ze zločinů podle mezinárodního práva.

3. 6. 2022   Matyáš Dvořák

První rozsudek za válečné zločiny spáchané na Ukrajině

Neuplynuly ani tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu a už padl první rozsudek za válečné zločiny. Jednadvacetiletý ruský seržant Vadim Šišmarin byl odsouzen kyjevským soudem na doživotí za zastřelení neozbrojeného civilisty ve vsi Čupachivka.

3. 6. 2022   Anna Kačmaříková

Téma nošení muslimských šátků hýbe evropským prostorem již několik let. SDEU bude v brzké době rozhodovat o předběžné otázce belgického soudu, která má potenciál unijní judikaturu opět rozšířit. Přináší dubnový posudek generální advokátky Laily Mediny nový pohled na věc, nebo naznačuje, že SDEU si již našel svou cestu řešení podobných diskriminačních sporů?

3. 6. 2022   Terézia Lazarová

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva projednával případ Khasanov a Rakhmanov proti Rusku. Stěžovatelé jsou občané Kyrgyzstánu uzbeckého původu nacházející se v Ruské federaci. Oba namítali, že po vydání do Kyrgyzstánu za účelem trestního stíhání by jim hrozilo mučení nebo nelidské zacházení z důvodu jejich etnicity. Velký senát usoudil, že v jejich individuálních případech není tato hrozba reálná a k porušení čl. 3 Úmluvy by nedošlo. 

3. 6. 2022   Eliška Andrš

Změna ve volbách do Evropského parlamentu? 

Evropský parlament nedávno přijal legislativní návrh na změnu volebního systému. Ten však ještě bude muset být jednohlasně schválen v Radě EU, než bude moci vejít v platnost. Schválení návrhu by umožnilo voličům disponovat ve volbách do Evropského parlamentu dvěma hlasy: jedním by, jako doposud, volili mezi kandidáty z vnitrostátních kandidátek, druhým by volili mezi 28 kandidáty z geograficky vyvážené celoevropské kandidátky. 

3. 6. 2022   Arame Diopová

Turecký soud odsoudil k doživotnímu trestu vězení lidskoprávního aktivistu Osmana Kavalu

Aktivista Osman Kavala si v květnu vyslechl rozsudek tureckého soudu, který mu udělil doživotní trest odnětí svobody bez možnosti předčasného propuštění. Soud ho roku 2016 shledal vinným z financování celonárodních protivládních protestů v roce 2013 a pokusu o svržení vlády tehdejšího tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.[1] 

3. 6. 2022   Kateřina Ochodková

V Poslanecké sněmovně je předložen a na projednání čeká návrh novely volebních zákonů. Její přijetí by Čechům žijícím v zahraničí umožnilo hlasovat poštou ve volbách do Poslanecké sněmovny a ve volbě prezidenta republiky. Dočkají se?

Návrh novely [1] Poslanecké sněmovně předložil loni v listopadu Senát. Mezi zákonodárci se však o korespondenční volbě debatovalo již dříve během jarní volební reformy. Její součástí se však nakonec hlasování poštou nestalo.