Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Vo februári 2019 uplynie funkčné obdobie 9 z 13 sudcov Ústavného súdu SR. Slovensko tak stojí pravdepodobne pred najväčšou politickou výzvou roku. Ako vybrať najvhodnejších odborníkov, ktorí budú najbližších 12 rokov dohliadať na ústavnosť na Slovensku?
Aktuálny spôsob voľby ústavných sudcov
Podľa aktuálneho znenia Ústavy Slovenskej republiky sa sudcom Ústavného súdu môže stať občan SR, ktorý je voliteľný do Národnej rady Slovenskej republiky (ďalej len NRSR), dosiahol vek 40 rokov, má vysokoškolské právnické vzdelanie a je najmenej 15 rokov činný v právnickom povolaní. Osoby oprávnené navrhovať kandidátov najskôr predložia svoje návrhy NRSR, ktorá preverí, či tieto osoby spĺňajú stanovené podmienky pre kandidatúru. Následne z navrhnutých kandidátov vyberie nadpolovičnou väčšinou prítomných poslancov (minimálne však 39 hlasov) dvojnásobný počet kandidátov ako je volených sudcov a predloží ich prezidentovi. Ten si z predložených kandidátov vyberie a vymenuje tak nových sudcov Ústavného súdu.
Na začátku října tohoto roku vydal Evropský výbor pro sociální práva důležité rozhodnutí odsuzující sterilizaci jako nutnou podmínku pro úřední změnu dokladů transgender lidí. Tlak na Českou republiku se stupňuje, taková podmínka je podle Evropského výboru nehumánní a v rozporu se základními lidskými právy.
V současnosti je pro oficiální změnu pohlaví v České republice nutné podstoupit operaci, jejíž součástí je taktéž sterilizace dotyčné osoby. To je zakotveno § 29 odst. 1 občanského zákoníku, na který navazuje § 21 ods. 1 zákona o specifických zdravotních službách definující změnu pohlaví jako ,,provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce.” Přitom značná část lidí, kteří se cítí být osobou jiného pohlaví, operaci z různých důvodů podstoupit nechtějí či nemohou.
Univerzitní centrum v italských Benátkách zaměřené na lidskoprávní vzdělávání (EIUC) v říjnu publikovalo závěrečnou práci vedoucího Centra pro lidská práva a demokratizaci Jana Lhotského. EIUC zveřejní online každý rok pět nejlepších prací z ročníku E.MA lidskoprávního programu. Jan Lhotský v uvedené práci analyzuje fungování lidskoprávních smluvních orgánů OSN, které zasedají v Ženevě, a navrhuje konkrétní podobu reformy pro rok 2020, ve kterém bude o potřebných změnách rozhodovat Valné shromáždění OSN. Práce je nazvaná Human rights treaty body review 2020: towards an integrated treaty body system a její abstrakt i samotný text lze nalézt zde.
Tip měsíce z Bulletinu
Evropský soud pro lidská práva v případě M. L. a W. W. proti Německu při vyvažování mezi právem na soukromý život a svobodou projevu rozhodl, že nebylo porušením práva na soukromý život neanonymizování celého jména a příjmení odsouzených za vraždu v archivních materiálech médií na internetu.
Pozadí případu
Stěžovatelé M. L. a W. W. byli v roce 1993 německými soudy odsouzeni, byť vždy trvali na své nevině, za vraždu známého herce Waltera Sedlmayra na doživotí. V srpnu 2007 a lednu 2008 byli následně podmíněně propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody.
V roce 2000 rozhlasová stanice Deutschlandradio vysílala zprávu o výročí vraždy, ve které stanice zveřejnila celá jména stěžovatelů a zmínila i jejich neúspěšnou snahu o obnovu řízení. Přepis zprávy zůstal v on-line archivu rozhlasové stanice. Stěžovatelé se tedy v roce 2007 se obrátili na regionální soud v Hamburku s žádostí o anonymizaci jejich osobních údajů v přepisu (nežádali o úplné odstranění přepisu).
Odborné akademické centrum lidských práv hledá nové stážisty/stážistky pro pravidelné měsíční psaní článků do Bulletinu o lidských právech a další aktivity Centra v tematických oblastech:
Centrum pro lidská práva a demokratizaci vás srdečně zve na přednášku na téma "Vývoj lidských práv 2017-2018", která proběhne ve středu 3.10. od 18:15. Místem konání je Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, učebna 038. Tematicky se bude přednáška zabývat mezinárodní trestní spravedlností, evropským systémem ochrany lidských práv a vývojem v České republice.
Taking effect on August 1, 2018, Denmark has joined a list of countries that has enacted bans on wearing face coverings in public, joining other countries that have certain limitations on face veils in public such as France, the Netherlands, Belgium, Bulgaria and Austria.
What is the “Burqa Ban?”
Briefly, the most common body coverings worn by Islamic women are the hijab, the niqab and the burqa. The hijab is most common as it simply refers to covering up in general, and many times refers to headscarves worn by women. The niqab, which is a more concealing traditional Islamic wear describes a face veil, which leaves the area surrounding the eyes clear. Finally, a burqa is an Islamic veil covering the entire face and body. The burqa is quite rare in Western societies and is practiced the least.
