Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Kateřina Šimonová
Na konci března 2017 předložila vláda Viktora Orbána maďarskému parlamentu novelu vysokoškolského zákona, která představuje značný zásah do akademických svobod. Pokud se tento zákon opravdu stane účinným, může mít dalekosáhlé až likvidační následky na jednu z nejdůležitějších akademických institucí v regionu střední a východní Evropy, Středoevropskou univerzitu v Budapešti.
Snaha premiéra Orbána přetvořit demokratický právní stát, člena Evropské unie a NATO, v pravicově zaměřenou diktaturu s žezlem v jeho vlastních rukou pokračuje. Na legislativu a praxi státu, která porušuje lidská práva, a tedy i evropské a mezinárodní právo zejména v oblasti migrace, už jsme si v případě Maďarska zvykli (pokud to lze v případě porušování lidských práv a k nim relevantních lidskoprávních dokumentům takto vůbec říci). Nyní se však ,,temné síly” premiéra Orbána obracejí jinam, a to na akademické instituce, konkrétně cíleně spíše na jednu akademickou instituci, a tou je Středoveropská univerzita sídlící od roku 1996 v Budapešti (dále také jako ,,CEU”).
Březnové číslo zahajujeme příspěvkem, který pro Bulletin o aktuální situaci v Jižním Súdánu a v Ugandě napsal Petr Přibyla, jenž pracuje v Delegaci Evropské unie v Ugandě. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje o tom, že Nejvyšší komora Zvláštních senátů pro Kambodžu potvrdila trest doživotí pro dva vrcholné představitele Rudých Khmerů. Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož Švýcarsko neporušilo Evropskou úmluvu, když odmítlo udělit výjimku dvěma muslimským dívkám, jež se nechtěly účastnit smíšených hodin plavání. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci málo známého etnika Nagů, jehož příslušníci žijí na území Myanmaru a Indie a hrozí jim rozdělení výstavbou hraničního plotu. Rozhodně si také nenechte ujít velmi zajímavý článek Adama Blisy a Michala Oščipovského z české sekce, který na pozadí aktuálního pětadvacetiletého výročí obnovení ústavního soudnictví v českých zemích odkrývá zranitelnost ústavních soudů v některých středoevropských státech.
Kateřina Šimonová
V Evropě doutnající odpor proti migrantům vyústil nyní v dramatický závěr. Maďarský parlament schválil návrh zákona, který zavádí „hromadnou“ detenci všech žadatelů o mezinárodního ochranu, včetně dětí, a to v detenčních zařízeních budovaných na jižní hranici země. Jedná se tak potenciálně o jedno z největších porušení azylového, a potažmo tedy evropského a mezinárodního práva v rámci zemí Evropské unie.
Členka Centra Linda Janků v rozhovoru pro Českou televizi osvětlila problematiku osob bez státní příslušnosti, jež jsou jednou z nejvíce zranitelných a zároveň opomíjených skupin cizinců na území České republiky. Dosavadní česká praxe i právní úprava týkající se těchto osob a řešení jejich situace je z pohledu mezinárodních závazků České republiky nedostatečná. Záznam rozhovoru můžete shlédnout zde.
Koncem února 2017 začala členka Centra Helena Kopecká působit jako stážistka OSN na zvláštních senátech pro Kambodžu (ECCC - Extraordinary Chambers in the Courts of Cambodia) v oddělení Co-Prosecutors, konkrétně pod americkým prokurátorem Nicholasem Koumjianem. Zde se podílí na zpracování návrhů ohledně zločinů proti lidskosti. Aktuálně se zabývá zejména nucenou prací. Více podrobností se dozvíte brzy na blogu Centra.
Lucie Janotová
Týden plný přednášek, zkušeností s peace-buildingem, podkarpatské kuchyně a skvělých lidí
V týdnu od 29. ledna do 4. února 2017 jsem se zúčastnila kurzu pořádaného Východoevropským vzdělávacím a kulturním centrem (EEECC – East European Educational and Cultural Center), který probíhal nedaleko městečka Volovec v Podkarpatské Rusi (Zakarpatská oblast) na Ukrajině. Název semináře zněl Kurz mírotvorné antropologie a sliboval - odborné přednášky s lidmi majícími zkušenosti s mírotvornými misemi po celém světě.
Povánoční dvojčíslo je zahájeno naprostou perličkou, a to exkluzivním rozhovorem se soudcem Soudního dvora EU a jedním z největších českých odborníků v oblastech mezinárodního a evropského práva, profesorem Jiřím Malenovským. Dále pokračujeme zprávou Veroniky Bílkové z prosincového zasedání Benátské komise, která se věnovala mimo jiné mimořádným opatřením zaváděným Tureckem po letním neúspěšném pokusu o převrat. Tématu opouštění Mezinárodního trestního soudu se věnuje Katarína Hukelová a Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí svobodu shromažďování v současném Rusku. Příchod sibiřské zimy v lidskoprávní oblasti naznačuje jak přitvrzující vnitrostátní legislativa, tak nejnovější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o stále se zhoršujícím konfliktu v Jižním Súdánu. V rámci české sekce se Michal Oščipovský věnuje odůvodnění rozsudku pražského vrchního soudu v kauze Davida Ratha, které se odvolává na nezákonnost využití odposlechů v přípravném řízení.
