Březnové vydání Bulletinu zahajuje Helena Kopecká, která přináší exkluzivní rozhovor s mezinárodním žalobcem Zvláštních senátů soudů v Kambodži Nicolasem Koumjianem. Jak si vede soud zaměřený na trestání zločinů Rudých Khmerů?

Vzhledem k tomu, že v březnu je to již sedm let od začátku války v Sýrii a spravedlnost pro pachatele zločinů je stále v nedohlednu, v druhém úvodním příspěvku se snažím přiblížit čtenářům jak současné možnosti potrestání zodpovědných jednotlivců, tak kroky potřebné k tomuto účelu v budoucnu.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost vysvětluje Petr Pospíšil prozatímní rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu ve vztahu k odškodnění obětí. Tato často opomíjená činnost má totiž skutečný potenciál situaci obětí zlepšit. 

Tereza Bártová z evropské sekce přibližuje historicky první rozhodnutí o individuálním oznámení ze strany Výboru OSN pro práva dítěte, které se týká ženské obřízky.

Martin Pracný ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva prezentuje srovnávací zprávu o tom, které společnosti obchodující s klenoty ve svých obchodních aktivitách zohledňují ochranu lidských práv.

Kristýna Šulková se v rámci české sekce věnuje případu soudkyně Heleny Králové před kárným senátem Nejvyššího správního soudu, které hrozí až postih odvolání z funkce.

Dvouměsíční zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme externím příspěvkem Kristiny Horňáčkové, která se za Českou republiku účastnila konference v New Yorku, jež schválila rozšíření jurisdikce Mezinárodního trestního soudu o zločin agrese. Rovněž Vám přinášíme velmi zajímavý příspěvek Kateřiny Šimáčkové z prosincového zasedání Benátské komise, které se tentokrát věnovalo především Polsku. Autorka vysvětluje mimo jiné dvě kritická stanoviska komise, a to k polskému zákonu o prokuratuře a k polské justiční reformě.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Nikola Klímová věnuje odkazu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který v prosinci 2017 po 25 letech ukončil svoji činnost. Do jaké míry byl úspěšný?

Monika Hanych z evropské sekce blíže diskutuje skutečnost, že Evropská komise předala Soudnímu dvoru EU věc České republiky, Maďarska a Polska týkající se tzv. relokačních kvót. Dané téma týkající se žadatelů o azyl je hojně diskutované i v českých médiích. Směřuje situace k uvalení finančních sankcí vůči ČR?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přibližuje Roman Šafář situaci v Íránu, kde frustrace lidí z vývoje země vyústila v rozsáhlé demonstrace.

A konečně, Laura Haiselová z české sekce se zaměřuje na přístup českých soudů k omezení svéprávnosti po rekodifikaci soukromého práva. Tématu se věnoval i Ústavní soud ČR, jehož přístup autorka přibližuje.

Prosincové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci Vám přinášíme v pozměněném složení vedoucích sekcí a stážistů a doufáme tedy, že budete i nadále spokojeni. Aktuální vydání zahajujeme příspěvkem nové vedoucí české sekce Lucie Nechvátalové, která přináší reportáž o tzv. E.MA studiu lidských práv v italských Benátkách. Necháte se inspirovat?

Následuje příspěvek Šárky Duškové o Univerzálním periodickém přezkumu (UPR) lidskoprávních závazků České republiky, který proběhl v listopadu v ženevské Radě OSN pro lidská práva.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost osvětluje Petr Pospíšil obsah odsuzujícího rozsudku vůči Ratku Mladićovi u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.

Tereza Bártová z evropské sekce připomíná desáté výročí od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR a hodnotí, jak si Česká republika vede při naplňování rovného přístupu ke vzdělání.

Ján Filip Brenkus ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na pozapomenuté téma, kterým je perzekuce Krymských Tatarů po okupaci Krymu v roce 2014.

Laura Haiselová se v rámci české sekce věnuje Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a jejímu působení v judikatuře Ústavního soudu ČR.

Listopadové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci otevíráme příspěvkem z říjnového zasedání tzv. Benátské komise. České členky komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková vysvětlují aktuální stanoviska, která čtenáře zavedou z Maďarska až do Venezuely. Autorky se věnují jak novele maďarského zákona přezdívaného Lex CEU, tak pro orgán Rady Evropy poněkud exotickému stanovisku, které se týká vypsání voleb do Národního ústavodárného shromáždění ve Venezuele.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká pojednává o tom, že africký stát Burundi jako první opustil jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Pouhé dva týdny poté však Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování zločinů v Burundi, které proběhly před jeho odstoupením z Římského statutu. Nikola Klímová se poté věnuje aktuálním problémům, jimž čelí Zvláštní senáty soudů v Kambodži.

Kateřina Šimonová z evropské sekce se věnuje Ceně Václava Havla za lidská práva, jež byla letos udělena tureckému soudci Muratu Arslanovi. Ten však cenu nemohl osobně převzít, jelikož se nachází v Turecku ve vazbě.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lukáš Hoder o průběhu zasedání pracovní skupiny OSN pro byznys a lidská práva, která jednala o vytvoření závazné mezinárodní smlouvy upravující činnost nadnárodních korporací. Michal Oščipovský z české sekce poté informuje, že Ústavní soud ČR bude předsedat Konferenci evropských ústavních soudů.

Říjnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme reportáží Šárky Duškové a Kateřiny Šimonové z dvou konferencí o detenci dětí, které proběhly v rámci českého předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy.

Následuje velmi zajímavý externí příspěvek Moniky Hanych o situaci v srbských uprchlických táborech. Kromě lidské stránky autorka přibližuje také relevantní právní úpravu.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Katarína Hukelová osvětluje vnitrostátní pokus o obvinění bývalého britského premiéra Tonyho Blaira za spáchání zločinu agrese v podobě invaze do Iráku v roce 2003.

Kateřina Šimonová z evropské sekce analyzuje rozhodnutí Soudního dvora EU, jenž zamítl žaloby Slovenska a Maďarska, kterými se tyto dva státy domáhaly zrušení rozhodnutí Rady EU týkající se tzv. uprchlických kvót.

Marek Jahn ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se věnuje současnému pronásledování Rohyngů v Myanmaru. Z jakého důvodu probíhá násilí, které přehlíží i mezinárodním společenstvím dlouhá léta obdivovaná Aun Schan Su Ťij?

Michal Oščipovský z české sekce přibližuje nové rozhodnutí v případu odposlechů bývalého premiéra Petra Nečase, které se týká konfliktu práva na soukromí a veřejného zájmu.

Zářijové vydání zahajujeme naprostou perličkou, a to exkluzivním příspěvkem profesora Pavla Šturmy, jenž je členem Komise OSN pro mezinárodní právo. Článek se věnuje činnosti komise během uplynulých dvou let. Pouze namátkou - ochrana osob v případě katastrof, identifikace obyčejového mezinárodního práva, jus cogens, imunity státních představitelů – tím vším se komise zabývala. Kateřina Šimonová Vám dále přináší reportáž z odborného semináře o situaci vnitřně přesídlených osob (tzv. IDPs), který uspořádalo Centrum pro lidská práva a demokratizaci. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Katarína Hukelová informuje o tom, že Mezinárodní trestní soud požádal Libyi, aby do Haagu vydala Sajfa Kaddáfího, jenž byl v Libyi nedávno amnestován. Příspěvek Kateřiny Šimonové v rámci evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který se neztotožnil s rozhodnutím portugalského soudu, podle něhož sexualita není pro padesátiletou ženu tak důležitá, jako pro osobu mladšího věku. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Marek Jahn o životních podmínkách obyvatel v Pásmu Gazy a v této souvislosti kritizuje vládnoucí hnutí Hamás. Adam Blisa z české sekce referuje o společném prohlášení vrcholných představitelů české justice k situaci v Polsku, v němž se postavili na obranu nezávislosti polské justice.

V úvodu „letního“ dvojčísla přibližuje zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková stanovisko komise týkající se kontroverzního návrhu maďarského zákona, jenž má klást dodatečné povinnosti pro nevládní organizace fnancované ze zahraničí. Druhý úvodní příspěvek Šárky Duškové se zaměřuje na právě probíhající předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy. Jaké jsou jeho priority? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká věnuje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, podle kterého odsouzený Germain Katanga musí zaplatit obětem individuální a kolektivní reparace. Kateřina Šimonová z evropské sekce analyzuje případ malého Charlese Garda ve Velké Británii, který se týká složitých právních a etických otázek souvisejících se zdravotní péčí - kdy je možné rozhodnout o ukončení život udržující léčby? Titulní fotografí Bulletinu považujeme za vhodné reagovat na úmrtí, ale především připomenout život čínského disidenta Liou Siao-poa, jehož Charta 08 inspirovaná československou Chartou 77 přispěla k tomu, že v roce 2010 obdržel Nobelovu cenu míru. Lukáš Hoder ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva jej krátce připomíná. Adam Blisa z české sekce poté přibližuje několik zajímavých případů, které v posledních měsících rozhodl Ústavní soud ČR.