Bulletin

Dubnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme dvěma tématy, která v současné době považujeme za klíčová. Aneta Boudová na úvod diskutuje úroveň svobody médií ve světě. Ta již několik let po sobě klesá, na čemž se podílí zhoršující se situace v tradičně demokratických státech.

Na konci minulého roku byly v rámci OSN přijaty dva tzv. globální kompakty - jeden o uprchlících a druhý o migraci. Tomáš Jungwirth vysvětluje, jak vznikaly, co je odlišuje a jaké přínosy můžeme v budoucnu díky jejich přijetí očekávat.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na problém navracejících se zahraničních bojovníků tzv. Islámského státu. Jejich původní domoviny, mezi nimiž je řada západních států, si lámou hlavu s tím, jak se k navrátivším postavit.

Tereza Žuffová - Kunčová z evropské sekce se věnuje antisemitismu v Evropě na začátku roku 2019. Podle aktuálních průzkumů averze vůči židovské komunitě roste, což se projevuje nejen na sociálních sítích.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Martin Pracný o saúdskoarabské aplikaci do mobilních telefonů Absher, která kromě usnadnění styku občanů s úřady umožňuje mužům, aby kontrolovali pohyb žen, které jsou v jejich opatrovnictví.

Aneta Frodlová z české sekce se zaměřuje na oběti trestných činů a na podmínky, které musí dle judikatury Nejvyššího správního soudu splnit, aby mohly získat peněžitou pomoc od Ministerstva spravedlnosti.

Březnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou, která je v Komisi EU zodpovědná za oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitelů a rovnosti pohlaví. Čím se v rámci jmenovaných oblastí nejvíce zabývá? Lze účinně bojovat proti tzv. fake news? Jaká témata Komise řeší v lidskoprávní oblasti? A patří mezi ně přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech?

Aneta Frodlová na vývoji v zemích V4 včetně České republiky vysvětluje, proč je nezávislost soudní moci v demokratickém právním státě klíčová. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Barbora Valíková rozsudek, kterým Mezinárodní trestní soud zprostil viny bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba.

Karolina Michková z evropské sekce přináší zhodnocení roku 2018 u Evropského soudu pro lidská práva. Autorka se věnuje nejen změnám v počtu přicházejících stížností, ale také stěžejním rozsudkům, vstupu Protokolu č. 16 v platnost a rovněž problémům Rady Evropy.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Boudová zaměřuje na probíhající mírový proces v Afghánistánu. Jedním z kontroverzních bodů je však postavení žen v afghánské společnosti.

Eva Dokoupilová z české sekce přináší zasvěcený vhled do volebního pozorovatelství – nejprve vysvětluje, jak pozorování voleb probíhá, poté se dělí o vlastní zkušenost z mise v Moldavsku a nakonec uvádí i nedávná doporučení OBSE pro Českou republiku.

Zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem hlavního soudního orgánu OSN, který rozhoduje spory mezi státy. Slovenský soudce a bývalý předseda Mezinárodního soudního dvora v Haagu Peter Tomka vysvětluje, jaké případy Mezinárodní soudní dvůr řeší, přibližuje své působení na pozici předsedy soudu a vysvětluje, jaké budoucí výzvy před soudem stojí.

Nikola Klímová poté přináší souhrn jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě za období září až prosinec 2018. K jakým závěrům vybrané výbory došly?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Barbora Valíková zprávu o předání dvou vůdců ze Středoafrické republiky Mezinárodnímu trestnímu soudu. Zuzana Malá následně pojednává o odpovědnosti Facebooku za šíření nenávisti v Myanmaru a na Filipínách.

Sabina Škrobánková z evropské sekce se zaměřuje na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval porušení práv opozičního představitele Alexeje Navalného ze strany Ruské federace.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Aneta Boudová závěry konference v polských Katovicích, která měla za úkol uvést do praxe tzv. Pařížskou dohodu ve snaze zmírnit následky klimatických změn.

Zdeněk Nevřivý z české sekce přibližuje obsah teprve nedávno zveřejněné výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2017. Před jakými hrozbami nás BIS varuje?

Nové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem s generálním advokátem Soudního dvora Evropské unie Michalem Bobkem. Jak hodnotí českou justici a své působení u Soudního dvora EU?

Zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková poté přináší zprávy z prosincového zasedání komise, a to nejen o vývoji v Maďarsku.

Následuje reportáž z panelové diskuze, kterou Centrum uspořádalo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a která se zabývala současným stavem lidských práv v České republice.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost vysvětluje Helena Kopecká aktuální rozsudek kambodžského tribunálu, kterým byli dva bývalí vysocí představitelé režimu Rudých Khmerů odsouzení za genocidu.

Sabina Škrobánková z evropské sekce přibližuje obsah zprávy agentury Evropské unie pro základní práva, která mapuje projevy antisemitismu v Evropě za uplynulých deset let.

Aneta Boudová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se věnuje politické změně v Brazílii, která si na podzim zvolila krajně pravicového prezidenta. Jaké může mít tento politický vývoj důsledky?

V rámci české sekce informuje Zdeněk Nevřivý o úspěchu České republiky, která byla již potřetí zvolena členem Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, a přibližuje, jaké má ČR pro své členství v Radě priority.

Na úvod listopadového Bulletinu máme skutečkou perličku. Po rozhovorech s předsedkyněmi Zvláštního tribunálu pro Libanon a tzv. Kosovského tribunálu přinášíme rozhovor s dalším předsedou významné haagské soudní instituce. Soudce Theodor Meron je skutečným guru mezinárodní trestní spravedlnosti, dlouhá léta předsedal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii a nyní předsedá tribunálu, který jej nahradil.

Zástupkyně ČR v Benátské komisi Kateřina Šimáčková a Veronika Bílková poté přibližují obsah říjnového zasedání komise. To se týkalo především reformy soudnictví v Rumunsku, ale také například moldavských protiteroristických opatření.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost pojednává Helena Kopecká o aktivaci jurisdikce Mezinárodního trestního soudu vůči zločinu agrese. Bude v budoucnu možné potrestat jednotlivce za nařízení útoku na cizí stát?

Tereza Bártová z evropské sekce se zaměřuje na rozhodnutí Evropské komise zahájit řízení proti Polsku u Soudního dvora EU kvůli ohrožení nezávislosti polského soudnictví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že zahraniční dělníci v Kataru, kteří se podílejí na výstavbě infrastruktury v souvislosti s chystaným mistrovstvím světa ve fotbale, jsou stále pracovně zneužíváni.

Barbora Antonovičová z české sekce přibližuje, jaké to je být tzv. mladou delegátkou České republiky při OSN. Role mladé delegátky začala třítýdenní cestou do sídla OSN v New Yorku.

Říjnové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s předsedkyní relativně nové soudní instituce v Haagu. Soudkyně Ekaterina Trendafilová předsedá tzv. Kosovskému tribunálu. Čím se tato nová instituce umístěná do světové soudní metropole zabývá?

Veronika Čáslavová přináší zprávu o letošním udílení Nobelovy ceny míru, kterou získali lékař Denis Mukwege a jezídka Nadia Murad jako ocenění boje proti sexuálnímu násilí, které je v některých oblastech běžně využívaným prostředkem vedení válečných konfliktů.

Vzhledem k tomu, že v roce 2018 oslavil Římský statut Mezinárodního trestního soudu 20 let od svého přijetí, bilancuje Petr Pospíšil v sekci Mezinárodní trestní spravedlnost úspěchy i podstatná úskalí soudu.

Michal Kubica z evropské sekce pojednává o rozhodnutí Evropského parlamentu, který zahájil řízení proti Maďarsku kvůli ohrožení hodnot Evropské unie.

Nela Černotová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na následky již pět let trvajícího konfliktu v Jižním Súdánu.

V rámci české sekce se Barbora Antonovičová a Lucie Nechvátalová věnují případu podmíněného propuštění odsouzeného na doživotí na svobodu. Stalo se tak v ČR v rámci popisovaného komplexního případu poprvé.

Zářijové vydání Bulletinu otevíráme třemi příspěvky na téma institucionální ochrany lidských práv v České republice. Lucie Nechvátalová se zabývá přístupem současné vlády k agendě lidských práv. Následují dva rozhovory, a to s bývalou ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou a s bývalou zmocněnkyní vlády pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Jaké jsou jejich zkušenosti?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká zaměřuje na probíhající případ Dominica Ongwena u Mezinárodního trestního soudu. Příspěvek přibližuje, jak se z bývalého dětského vojáka stal obávaný vůdce ugandské Armády Božího odporu.

Eva Drhlíková z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž právo na přístup k archivním materiálům na internetu má přednost před právem odsouzených být zapomenut.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že společnost Google se chce prosadit na čínském trhu speciální cenzurovanou verzí svého vyhledávače, který bude splňovat kritéria čínské vlády.

Lukáš Novák z české sekce diskutuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož výkon trestu odnětí svobody musí být státem organizovaný a prováděný tak, aby napomáhal nápravě pachatele